Odborné recenzované články

Hrozba, že panely zůstanou na polích, nebyla loňskou novelou vyřešena. Výše příspěvku má být určena do poloviny tohoto roku, přičemž v současnosti nejsou známy náklady na důslednou recyklaci panelů po roce 2030.

Jak to bylo v roce 2005? Kde se vzaly návrhy poslankyně Šedivé? Opravdu byly tak špatné? Kde je hlavní příčina fotovoltaického průšvihu? Opravdu někdo věděl, co se stane?

Dosud se předpokládalo, že u FV systémů s východo-západní orientací jsou pro obě orientace zapotřebí samostatné střídače nebo alespoň jeden střídač s více MPP trackery, aby se zamezilo ztrátám nepřizpůsobením. Analýza takového systému ukazuje, že i s jedním MPP trackerem jsou ztráty poměrně malé.

Vedle fotovoltaických panelů, o nichž bylo již napsáno dost, jsou druhou hlavní součástí fotovoltaických elektráren střídače, jejichž stručnému přehledu jsou věnovány následující odstavce.

Velkých blackoutů už byla v minulosti celá řada. Kolik jich způsobily obnovitelné zdroje? Skutečně hrozí v důsledku rozvoje OZE několikadenní výpadky elektřiny?

Dosud veškerou podporu, tj. jak výkupní cenu, tak zelený bonus, vyplácel místně příslušný distributor elektřiny. Nový systém vyplácení podpory je komplikovanější, administrativně však možná bude jednodušší.

Článek je rešerše o tepelných vlastnostech a různých konstrukčních typech tepelných vrtů. Zaměřuje se na vliv jejich provedení na jejich účinnost, délku a cenu a na jejich bezpečnost pro podzemní vody a s vodou spojené ekosystémy.

Současný svět se vymkl z lineárního vývoje a dopěl do stavu, kdy selhávají prognózy. Nikdo nedovede odhadnout vývoj v nejbližší budoucnosti. Jde o stav globální strukturální nestability. Z pohledu bezpečnosti se jeví nejkritičtější oblastí voda-energie-potraviny. Pokud chybí, je ohrožena demokracie.

Současný svět se vymkl z lineárního vývoje a dopěl do stavu, kdy selhávají prognózy, a nikdo nedovede odhadnout vývoj v nejbližší budoucnosti. Jde o stav globální strukturální nestability. Z pohledu bezpečnosti se jeví nejkritičtější oblastí voda-energie-potraviny. Pokud chybí, nastávají sociální nepokoje a je ohrožen demokratický systém státu.

Recenzovaný Článek představuje současný stav problematiky plochých hybridních fotovoltaicko-tepelných (FVT) kolektorů, zaměřuje se na rozdíly mezi základními druhy kolektorů, jejich výhody a nevýhody, navíc předkládá přehled současných světových výrobců. Cílem článku je poukázat na problémy ale zároveň na možnosti spojené s různými druhy hybridních FVT kolektorů.

Výstavba, provoz a likvidace elektráren působí četné negativní efekty (emise, odpady apod.) ovlivňující lidské zdraví a životní prostředí. Z pohledu ekonomiky se v převážné většině jedná o externí náklady, které nejsou zachyceny v tržních cenách. Jedním z nejpropracovanějších přístupů ke kvantifikaci externích nákladů je evropská metodika ExternE.

V praktických otázkách recyklace fotovoltaických panelů došlo k poměrně malému posunu. Byla však přijata nová legislativa na evropské úrovni i v České republice. Požadavky českého zákona jdou v případě fotovoltaických panelů nad rámec požadavků evropské směrnice i české vyhlášky o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady.

USA nedávno zavedly na čínské panely antidumpingové clo, podobný krok se chystá v EU. Čína reagovala zavedením cla na solární křemík dovážený z USA. Výsledkem v každém případě bude zvýšení cen panelů a prodloužení doby do dosažení konkurenceschopnosti fotovoltaiky s konvenčními zdroji. V pozadí je snaha německé firmy SolarWorld udržet se na trhu.

Je-li cílem ambiciózní snížení emisí k určitému termínu, může být v některých případech nutno zahájit realizaci dražších opatření s vysokým potenciálem ale velkou setrvačností dříve, než budou vyčerpány možnosti opatření levnějších.

Jak navrhnout poměr výkonu fotovoltaické a větrné elektrárny, aby byly v průběhu celého roku co nejlépe pokryty energetické potřeby uživatele.

Při řešení problematiky nakládání s domovními odpady je stále potřebnější zabývat se možnostmi třídění složek odpadu. Systémy, používané pro nakládání s odpady, by již neměly pohlížet na odpad jako na jednolitou hmotu, ale měly by stanovit způsob nakládání s jednotlivými složkami. Jednou z těch složek, jejíž množství v domovním odpadu a surovinová hodnota patří k nejvýznamnějším, je bioodpad.

Druhá část článku popisuje nové možnosti využití oxidu uhličitého, zejména jeho aplikaci jako suroviny pro moderní chemické syntézy i substance pro akumulaci energie z obnovitelných zdrojů. Vyjadřuje se rovněž skepticky k efektu ukládání CO₂ do geologických struktur.

Kolébkou energetických družstev je Skandinávie. Družstevní princip v energetice využívá rovněž Německo, začíná se prosazovat v Austrálii, USA, Kanadě, ve Velké Británii a dalších zemích. V Dánsku bylo družstevní vlastnictví jedním z klíčových faktorů úspěšného rozvoje obnovitelné energie v této zemi.

O oxidu uhličitém se v současnosti nejčastěji hovoří jako o obtížném odpadu, kterého je třeba se nějak zbavit. Jedná se přitom mnohdy o diskutabilní návrhy (například CCS) spojené s vysokými náklady a nejistým efektem. Racionální přístup v duchu moderních trendů však představuje snaha o jeho materiálové využití. První část článku se zabývá základnmí vlastnostmi a přehledem tradičních možností technického využití oxidu uhličitého.

V souvislosti s nejvýznamnějším křesťanským svátkem, jímž je o Velikonoční neděli Slavnost Zmrtvýchstání Páně, si zkusme přiblížit křesťanský pohled na ochranu životního prostředí, energetickou efektivnost a obnovitelné zdroje energie.