Česká republika se v rámci jednání o vstupu do Evropské unie zavázala zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 8 % do roku 2010. V pravidelných ročních Zprávách o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bylo až do konce roku 2009 uváděno, že splnění cíle není reálné. Cíl byl podle předpokladu v roce 2010 splněn, dokonce byl překonán o 0,3 %.
Příspěvek popisuje problematiku spojení solárních tepelných soustav s kotli na spalování biomasy - typově a teplotně odlišných zdrojů tepelné energie - do funkčního celku soustavy vytápění. Detailněji se pak věnuje doporučeným zapojením těchto soustav, požadavkům na typ a objem akumulačních nádrží, dále zpřehledňuje požadavky na měření a regulaci otopných soustav s těmito zdroji tepelné energie.
Země Evropské unie jsou vázány společnou politikou snižování emisí skleníkových plynů (zejména oxidu uhličitého). Stále více evropských států se snaží zarámovat svoje vlastní politiky snižování emisí legislativou, která určí tempo této redukce. V České republice probíhá odborná debata mezi právníky a vznikají ekonomické a technické (zejména v oblasti energetiky) analýzy proveditelnosti redukce emisí.
Solární soustavy s dlouhodobou nebo sezónní akumulací se především v zahraničí stávají běžnou součástí pokročilých úsporných otopných soustav, zejména v rámci ekologických projektů nízkoenergetických staveb, solárních sídlišť, komerčních budov či různých výzkumných projektů. Několikaleté provozy těchto soustav a data nashromážděná z těchto aplikací ukazují na jejich reálný potenciál využití v běžné praxi.
Díky cenovým výkyvům na trhu ropných produktů, omezeným zásobám fosilních paliv, globálnímu oteplování a lokálnímu znečištění, geopolitickým tlakům a růstu spotřeby energie se důležitějšími než kdy dříve v historii stávají obnovitelné zdroje energie. K překonání variability výkonu větrných a fotovoltaických elektráren je kromě přesunu spotřeby do období jejího dostatku možno vyráběnou energii uskladnit. Elektrická energie může být uskladněna pouze tehdy, jestliže je převedena na jiné formy energie.
Energetický regulační úřad zveřejnil cenové rozhodnutí ERÚ č. 2/2010, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů. Článek obsahuje přehled vývoje výkupních cen a zelených bonusů od roku 2002 v grafické podobě.
Článek pojednává o zajímavých možnostech instalace fotovoltaických systémů na panelových domech. Můžete se dozvědět vzájemné porovnání jednotlivých variant a výčet jejich předností, nevýhod a problémů se kterými se můžeme při instalaci fotovoltaiky setkat a na které bychom si při jejich realizaci měli dát pozor.
Přebytky tepla získané při spalování biomasy lze ukládat do zásobníku tepla. Kromě klasického teplonosného média - vody - může nádrž obsahovat materiály s fázovou přeměnou - tzv. Phase Change Materials (PCM´s). Tyto látky pracují na principu akumulace / uvolňování fyzického a latentního tepla. Změnou skupenství materiál teplo pojme a následně při reverzním fázovém přechodu uvolní.
Jeden způsob jak snížit energetické ztráty světelné absorpce, která se vyskytuje v běžných fotovoltaických článcích, je snížit energii dopadajících fotonů k hodnotám blížícím se šířce zakázaného pásu. To je základní myšlenka termofotovoltaické konverze. Světlo (nebo teplo z dalšího zdroje) je absorbováno v zářiči, který je tak vyhříván na dostatečně vysokou teplotu, obecně mnohem nižší než je teplota Slunce. Rozpálený zářič pak vyzařuje energii na fotovoltaický článek.
Obsahem tohoto článku je popis programu Zelená úsporám určeného pro oblast podpory bydlení financovaného prodejem emisních přebytků a v neposlední řadě systém minimálních výkupních cen elektřiny dle zákona č. 180/2005 Sb. Dále obsahem tohoto článku je vyčíslení předpokládaných přínosů těchto podpor z hlediska úspor v KSE a z hlediska navýšení výroby energie z OZE na základě v současné době dostupných ex-ante vyhodnocení realizovaných projektů.
V práci jsou uvedena některá základní zapojení solárních soustav pro jednotlivé spotřebiče tepla (teplá voda, vytápění, bazén) a zjednodušený návrh potřebné plochy. U každého schématu je stručně popsána jeho funkce. V závěru jsou naznačeny možné varianty napojení akumulačních nádob podle možností a požadavků na provoz solární soustavy.
V článku jsou uvedena některá základní zapojení solárních soustav pro jednotlivé spotřebiče tepla (teplá voda, vytápění, bazén) a zjednodušený návrh potřebné plochy. U každého schématu je stručně popsána jeho funkce. V závěru jsou pak ještě naznačeny možné varianty napojení akumulačních nádob podle možností a požadavků na provoz solární soustavy.
