Článek upozorňuje na zrušení patentu na výrobu pelet a briket z rostlin a na skutečnost, že zrušení patentu nebo výmaz užitného vzoru má zpětné účinky, tj. vzniká právo vymáhat vrácení doposud zaplacených licenčních poplatků.
Energetický regulační úřad zveřejnil cenové rozhodnutí ERÚ č. 2/2010, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů. Článek obsahuje přehled vývoje výkupních cen a zelených bonusů od roku 2002 v grafické podobě.
Článek pojednává o zajímavých možnostech instalace fotovoltaických systémů na panelových domech. Můžete se dozvědět vzájemné porovnání jednotlivých variant a výčet jejich předností, nevýhod a problémů se kterými se můžeme při instalaci fotovoltaiky setkat a na které bychom si při jejich realizaci měli dát pozor.
Přebytky tepla získané při spalování biomasy lze ukládat do zásobníku tepla. Kromě klasického teplonosného média - vody - může nádrž obsahovat materiály s fázovou přeměnou - tzv. Phase Change Materials (PCM´s). Tyto látky pracují na principu akumulace / uvolňování fyzického a latentního tepla. Změnou skupenství materiál teplo pojme a následně při reverzním fázovém přechodu uvolní.
Jeden způsob jak snížit energetické ztráty světelné absorpce, která se vyskytuje v běžných fotovoltaických článcích, je snížit energii dopadajících fotonů k hodnotám blížícím se šířce zakázaného pásu. To je základní myšlenka termofotovoltaické konverze. Světlo (nebo teplo z dalšího zdroje) je absorbováno v zářiči, který je tak vyhříván na dostatečně vysokou teplotu, obecně mnohem nižší než je teplota Slunce. Rozpálený zářič pak vyzařuje energii na fotovoltaický článek.
Obsahem tohoto článku je popis programu Zelená úsporám určeného pro oblast podpory bydlení financovaného prodejem emisních přebytků a v neposlední řadě systém minimálních výkupních cen elektřiny dle zákona č. 180/2005 Sb. Dále obsahem tohoto článku je vyčíslení předpokládaných přínosů těchto podpor z hlediska úspor v KSE a z hlediska navýšení výroby energie z OZE na základě v současné době dostupných ex-ante vyhodnocení realizovaných projektů.
V práci jsou uvedena některá základní zapojení solárních soustav pro jednotlivé spotřebiče tepla (teplá voda, vytápění, bazén) a zjednodušený návrh potřebné plochy. U každého schématu je stručně popsána jeho funkce. V závěru jsou naznačeny možné varianty napojení akumulačních nádob podle možností a požadavků na provoz solární soustavy.
V článku jsou uvedena některá základní zapojení solárních soustav pro jednotlivé spotřebiče tepla (teplá voda, vytápění, bazén) a zjednodušený návrh potřebné plochy. U každého schématu je stručně popsána jeho funkce. V závěru jsou pak ještě naznačeny možné varianty napojení akumulačních nádob podle možností a požadavků na provoz solární soustavy.
V první části článku je stručný přehled trhu kolektorů slunečního záření v České republice, základní členění jednotlivých typů kolektorů a hlavních součástí solárních soustav. V dalších pokračováních jsou uvedena některá základní zapojení solárních soustav pro jednotlivé spotřebiče tepla a možné varianty napojení akumulačních nádob.
V současné době roste podpora výroby energie z obnovitelných zdrojů. Jedním z důležitých obnovitelných zdrojů energie je biomasa. Ta může být využívána v bioplynových stanicích jako surový organický materiál různého původu o vysoké vlhkosti nebo jako "suchá" biomasa s nízkým podílem vlhkosti, která je vhodná k výrobě energie spalováním. Z biomasy lze vyrábět elektřinu i teplo. A právě v tom je problém. Zatímco výroba elektřiny je podporována, podpora výroby tepla chybí.
V současném boomu instalací FV elektřiny se stává, že i do laboratoří Fyzikálního ústavu AV ČR dostaneme otázku, jaký fotovoltaický panel je nejlepší. Na takovou otázku není jednoduchá odpověď. Ideální panel by měl mít především co nejvyšší účinnost, která by nezávisela ani na teplotě, ani na intenzitě osvětlení. Kromě toho by panel nedegradoval, obešel by se bez údržby, byl co nejlehčí a přitom pevný a odolný. Takový panel zatím nikdo nevyrobil (a to bez ohledu na možnou cenu). Pokud není ideální volba, jaké možnosti se tedy nabízejí?
Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2008 podílela na tuzemské hrubé spotřebě elektřiny 5,2 %. Podíl obnovitelné energie na primárních energetických zdrojích činil 5 %. Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě tepelné energie se pohybuje okolo 7 %. V roce 2009 dosáhl podle MPO podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů 6,8 % z konečné spotřeby elektřiny v České republice.