Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

OZE – určující prvek transformace energetiky – 2. díl

dokončení článku

Současný svět se vymkl z lineárního vývoje a dopěl do stavu, kdy selhávají prognózy. Nikdo nedovede odhadnout vývoj v nejbližší budoucnosti. Jde o stav globální strukturální nestability. Z pohledu bezpečnosti se jeví nejkritičtější oblastí voda-energie-potraviny. Pokud chybí, je ohrožena demokracie.

Pokračování článku z 22. 10. 2012

Článek je převzat z konference Alternativní zdroje energie 2012.
TZB-info je mediálním partnerem konference.
Stručná zpráva z konference zde.

Důsledek konečnosti zdrojů – ropný zlom

Pojmem „ropný zlom“ se rozumí bod v čase, kdy (globální) produkce ropy dosáhne svého maxima. Po tomto bodu bude objem vytěžené a prodané ropy v dlouhodobém trendu jen klesat. Odhadování data ropného zlomu není snadné, protože vyvážející země poskytují zkreslující údaje. Jedna věc je ale jistá – ropa je konečný zdroj a pro jeho produkční funkci existuje maximum. Přesný čas není tak podstatný, důležité je být si toho vědomi a připravit zemi na očekávatelné dopady. Nejhorší možný budoucí scénář je ten, kdy nedostatek ropy způsobí takové odchylky od normálního hospodářského vývoje, že je systém nebude schopen absorbovat a dojde k jeho selhání.


Ropa je energetickým zdrojem číslo jedna a svět se nachází v období ropného zlomu. Vážné ochromení ekonomiky je s určitým zpožděním po ropném zlomu téměř jisté, protože od začátku industriální revoluce vyžadoval hospodářský růst zvyšující se spotřebu fosilních paliv. Toto spřažení (růst HDP – růst spotřeby fosilních paliv) se doposud nepodařilo rozvázat, ač se o tom začalo hovořit ve spojení se snižováním emisí skleníkových plynů. Rok 2008 byl výjimečný a ukázal plný rozsah možných škod z nedostatečné nabídky. Začal s cenou ropy 90 $/barel a v půli roku se cena zlomila za vrcholem 150 $/barel. Ekonomika se zároveň stahovala, klesala průmyslová výroba a exporty, rostla nezaměstnanost. Dopravní průmysl se ocitl v životním ohrožení. Z roku 2008 si lze odnést dvě poučení: ceny se opravdu mohou vyhoupnout do nečekaných výšin a velmi vysoké ceny působí v krátkém období závažné škody na hospodářství.

Od ropných šoků 70. let minulého století uplynulo 40 let. Na základě této zkušenosti jsme se naučili hodně. Pokud cena ropy prudce stoupá nahoru, projeví se krátkodobý dopad snížením spotřeby jiného zboží, protože spotřeba ropy se neupraví tak rychle jako spotřeba jiného zboží. Flexibilita poptávky po ropě je nízká. V dlouhodobém intervalu však lidé mohou reagovat a spotřebu ropy (energie) snížit. Koupit si auto s nižší spotřebou, zateplit dům, více využívat veřejnou dopravu … Dlouhodobý dopad vysoké ceny energie je tak mnohem méně negativní. Čím je život rodiny, ekonomiky státu, energeticky méně náročný, tím méně je zranitelný vůči kolísání její ceny. Každým úsporám musí předcházet investice.

V poslední době se objevuje snaha o rozvázání závislosti ekonomického růstu na spotřebě energie. Po tomto volají stratégové korporací, občanská hnutí obávající se změny klimatu i politické reprezentace hájící bezpečnost státu. Přímou závislost hospodářské prosperity na objemu užívané energie se ale dosud rozdělit nepodařilo. Současný bankovní systém s tvorbou peněz založenou na dluzích nemůže fungovat, pokud bude v budoucnu k dostání méně energie, která jediná může přinést hospodářský růst nebo inflaci – prostředky na splacení dluhů. Bez dalšího půjčování se nabídka peněz zmenší a pro podniky bude postupně těžší obchodovat a platit zaměstnance. V situaci dneška, kdy vyprchává efekt vládních stimulů (na Západě) a hrozí pohyb po klesající spirále tenčících se výnosů a neochotě půjčovat, vyvstává otázka tzv. pasti na likviditu – do čeho investovat s jistotou návratnosti?

Jelikož moderní ekonomiky silně závisí na dostupnosti fosilních zdrojů, zejména ropy, znamenal by ropný zlom v případě neúplného či nedostatečného přechodu na post-fosilní ekonomiku značné omezení přepravních systémů, přerušení ekonomických struktur a v důsledku toho také úpadek důvěry ve státní instituce.

Protože se dosud nenašla dostatečná alternativa v podobě obnovitelného zdroje pro osobní motorizovanou dopravu, zapříčiní nejspíše ropný zlom a růst cen paliv její velké omezení. To přinese okamžité dopady na způsob života v moderních průmyslových společnostech. Pokud budou dopady velké, zasáhnou nejen dojíždějící z předměstí a satelitních sídel, ale celý automobilový průmysl a další oblasti ekonomiky, od stavebnictví po turismus. Krize mobility se tak může stát dalším rozměrem ekonomické krize. Přeprava zboží představuje díky dnešní globální dělbě práce komplexní systém závislý na ropě, který není vůbec lehké přestavět. Omezení přepravy se týká všech druhů zboží včetně životně důležitých produktů. Mezi ně patří zejména potraviny, na jejichž produkci může mít ropný zlom znatelné dopady. Ty se budou od potravinových krizí v historii lišit tím, že (1) budou mít dopad na veškeré potraviny obchodované na velké vzdálenosti, (2) hektarové výnosy zemědělství používajícího hnojiva, pesticidy a stroje se kvůli nedostatku ropy sníží, (3) nárůst cen bude mít dlouhodobý charakter, nebude výsledkem jedné neúrody, (4) konkurence plodin pro pěstování biopaliv na zemědělské půdě prohloubí nedostatek potravin. Pravděpodobnost vážných krizí s důsledky pro bezpečnostní politiku se bude zvyšovat tam, kde je úroveň potravinové bezpečnosti již teď nízká a bude se dále zhoršovat s nedostatkem vody.


V podmínkách ropného zlomu může docházet i k další výstavbě jaderných elektráren, spojené s proliferací jaderných materiálů a technologií. Množství „jaderných“ států může vzrůstat a může se zvětšovat i riziko radiačních havárií a teroristického zneužívání štěpných materiálů. Nebezpečné jsou přitom především technologie obohacování uranu.

Ropa je přímo či nepřímo potřebná pro více než 90 % současné produkce zboží a služeb a dopady ropného zlomu tak nastanou napříč všemi sektory ekonomiky. Posun v cenách změní spotřebu, výrobu i zahraniční obchod. Možnosti přizpůsobení výroby jsou dané substitučními možnostmi alternativ k ropě v jednotlivých článcích výroby. Například v automobilovém průmyslu by se podmínky pro výrobu, prodej a provoz změnily natolik, že by celý sektor musel podstoupit fundamentální přeměnu. Při přechodu na post-fosilní ekonomiku se mohou objevit nové sektory, pracovní příležitosti a trhy. Toto ekonomické obrození se ale může projevit nejdříve jako strukturální nezaměstnanost spojená s poklesem ceny lidského kapitálu a podle toho se také projevit v ekonomice.

Ropný zlom začne působit na všechny najednou, bez předchozí znalosti „Best Practice“. Státy se navíc budou lišit ve struktuře své ekonomiky, v dosavadním úsilí vytvořit post-fosilní a efektivní energetiku, v ekonomicko-politických prioritách, v institucionálních kapacitách a formě vlády.

V situaci, kdy se obyvatelstvu sníží životní úroveň v důsledku omezené osobní mobility a nezaměstnanosti, může dojít k dvojímu negativnímu vývoji. Historické případové studie ukazují, že jen trvalé zvyšování individuálních životních podmínek poskytuje základ pro otevřenou a tolerantní společnost. Na druhé straně, ale také může být otřesena důvěra lidí ve státní instituce a politiku. Empirické studie pro země OECD také dokazují, že snižování ekonomického růstu může vést ke zvyšování počtu politických hlasů pro extrémistické a nacionalistické strany. To zejména ve společnostech, kde je důvěra v politiku už nyní nízká a v krizových regionech, kde začíná být zřejmé, že vlády nejsou schopny vyvinout patřičná řešení a poskytnout vedení společnosti v průběhu transformace.


Jedním z důvodů hospodářských problémů Řecka a dalších zemí je vysoká závislost na ropě, jejíž ceny v posledním desetiletí prudce vzrostly.

Základní problém při odvozování bezpečnostní hrozby představované ropným zlomem je systémová povaha rizika vzácnosti surovin a jejich vysokých cen v komplexním ekonomickém systému. Ropný zlom může mít na světovou ekonomiku dramatické dopady. Díky provázanosti ekonomických struktur se cenové šoky mohou přenášet různými cestami a vlivem vzájemných závislostí se proto konkrétní důsledky špatně odhadují. Zpočátku bude možné působení ropného zlomu měřit jako pokles světového ekonomického růstu. Tento pokles může dosáhnout až bodu zvratu (bifurkačního bodu). Nejprve by se totiž mohlo zdát přirozené, že nižší produkce ropy se odrazí ve stejně sníženém ekonomickém růstu. Během této doby se budou vyvíjet technologie pro nahrazení ropy. Nicméně, ekonomiky se pohybují v rámci nějakého pásma stability, v rámci něhož jsou sice různé odchylky a šoky možné, ale funkční principy zůstávají zachovány. Mimo toto pásmo však systém reaguje chaoticky. Dosažení hranice tohoto pásma je bodem zvratu. Z ekonomického pohledu může znamenat takové zpomalení růstu, při kterém dojde k destabilizaci systému. Toto představuje nejhorší scénář. Možné budoucí scénáře adaptace společnosti na kombinaci působení ropného zlomu a dopadů klimatické změny se pokouší v zajímavé publikaci popsat Australan David Holgreen. Jeho scénáře mají název: Brown Tech (pomalý pokles těžby ropy a rychlá klimatická změna), Green Tech (pomalý pokles těžby ropy a pomalá klimatická změna), Earth Steward (rychlý pokles těžby ropy a pomalá klimatická změna), Lifeboats (rychlý pokles těžby ropy a rychlá klimatická změna) [7].

Německá a česká energetická politika

Každý stát má právo analyzovat trendy a podle nich utvářet svou politiku, včetně energetické. Rovněž každý podnikatel promítá svou analýzu trendů v energetice do svých podnikatelských záměrů.

Text kapitoly se téměř shoduje s textem stejnojmenné kapitoly v článku Úvaha nad energetickou politikou ČR a Německa, zde je proto uveden jen stručný výtah:

Současná německá energetická politika má geopolitickou a mírovou logiku. Nezakládá spor nebo konflikt ani s USA, ani s Čínou, ani s lídry EU ani s Ruskem. Je přitažlivá pro města a rozvojový svět. Má rovněž ekonomickou logiku. Německo rozeznalo nezbytnost využívání obnovitelných zdrojů a jejich postupné nasazování v dlouhém období. Německo se svou expertní znalostí a technologiemi chce být v čele toho vývoje se všemi výhodami pozice lídra, protože ví, že tyto technologie a expertíza budou ve světě žádány a dobře zaplaceny. Německá vláda předpokládá, že německé podniky budou páteří nového vývoje post-fosilní energetiky založené na třech hlavních směrech:

  1. zabránit plýtvání energií (zvyšování energetické účinnosti)
  2. podporovat decentralizovanou výrobu energie, kde je to rozumné a možné
  3. podporovat centralizovanou výrobu elektřiny z OZE v místech s bohatými přírodními zdroji (sluneční, větrná a vodní energie) a nabízí tak nejvhodnější podmínky

Pokud se týká jaderné budoucnosti v ČR, je jaderná energetika českými občany (na rozdíl od většiny zemí EU) vnímána výrazně pozitivněji. Hlavní bariéry tak spočívají zejména v ekonomické oblasti. Výrobní cena elektřiny z nových JE je zhruba dvakrát vyšší, než současná tržní cena, přitom lze očekávat, že se investiční náklady v důsledku zpřísnění požadavků na bezpečnost po Fukušimě ještě zvýší. Navíc veškeré údaje o cenách je třeba brát s rezervou, protože dosud nikde nestojí funkční referenční blok generace 3+. Specifickým problémem pak je riziko, že v průběhu výstavby dojde ke zhroucení světového finančního systému.

Debaty o zásobách a zdrojích energie jsou mnohdy plné velmi optimistických očekávání. Mnoho lidí se domnívá, že je možné v krátké době plně nahradit fosilní energii alternativní energií, tj. jadernou energií a energií z obnovitelných zdrojů. Tato transformace energetického sektoru však představuje složitý proces, který bude trvat desetiletí.

OZE jako alternativa vítězí

Tento nadpis může sloužit jako závěr, ke kterému není třeba příliš co dodat. Nechme hovořit čísla. V EU v období 2000 až 2011 činil čistý přírůstek instalovaného výkonu: 116 GW plynových elektráren, 84 GW větrných elektráren, 47 GW slunečních fotovoltaických elektráren, 4 GW velkých vodních elektráren, 3 GW elektráren na biomasu, 2 GW elektráren na využití odpadu a 1 GW slunečních tepelných elektráren (CSP). Ve stejném období ubylo 10 GW uhelných elektráren, 14 GW jaderných elektráren a 14 GW olejových elektráren [8].

Je potěšitelné, že náš soused, na kterého je navázáno naše hospodářství, má ambici být světovým lídrem vývoje a realizace transformace světa na post-fosilní dobu. Snaží se přitom, aby do tohoto vlaku naskočila EU jako celek. Je smutným faktem, že mezi 2 země, které tento vlak nejvíce brzdí, patří vedle Velké Británie i Česká republika.

Literatura

  • [1] WORLD ECONOMIC FORUM: Global Risks 2011, Sixth Edition, An initiative of the Risk Response Network. Geneva, Switzerland, 2011, ISBN: 92-95044-47-9.
  • [2] WORLD ECONOMIC FORUM: Global Risks 2012, Seventh Edition, An initiative of the Risk Response Network. Geneva, Switzerland, 2012, ISBN: ISBN: 92-95044-35-5.
  • [3] LLOYD’S: Climate change and security: risks and opportunities for business. The International Institute for Strategic Studies and Lloyd’s, 2009.
  • [4] United States Joint Forces Command: The JOE 2010, The joint operating environment. USJFCOM, Suffolk, VA 23435, 2010.
  • [5] Zentrum für Transformation der Bundeswehr, Dezernat Zukunftsanalyse: Streitkräfte, Fähigkeiten und Technologien im 21. Jahrhundert Umweltdimensionen von Sicherheit, Teil 1: Peak Oil – Sicherheitspolitische Implikationen knapper Ressourcen. Zentrum für Transformation der Bundeswehr, Strausberg, 2010.
  • [6] VOLF, V. Ropa, ropa, ropa …Soubor článků z Informačního zpravodaje MERO CR, a.s., MERO, 2001.
  • [7] HOLMGREN, D. Future Scenarios: How communities can adapt to peak oil and climate change: Mapping the Cultural Implications of Peak Oil and Climate Change. Chelsea Green Publishing Company, White River Junction, Vermont, 2009. ISBN 978 1 900322 50 8.
  • [8] WIND IN POWER: 2011 European statistics. The European Wind Energy Association, February 2012.

1) 100 % zemního plynu „reálně“ přichází ze Sibiře. Zemní plyn z Norska je jen „virtuálně“ obchodovaný. Zpět

English Synopsis
Renewable Energy – determining factor of the energy transformation, part 2

Our Western society is in crisis. It is increasingly obvious, that the crisis is not only economic, but it is more serious - a societal crisis. The post-war (still) high prosperity of the Western civilization is due to fossil fuels and bipolar world. Unfortunately the bipolar world ended with disintegration of the Soviet Union, and the world of fossil fuels is only an episode on the timeline of humanity. Even from the perspective of only two next generations, nowadays we are not able to predict what will be the life of our children and grandchildren like. Undoubtedly, for preservation of the core values of the Western civilisation (democracy, standard of living) transformation of both the energy and transport systems, and the way of life will be crucial. For this transformation we have much less time than the development of the Western society took from the beginning of the industrial revolution, because of the energy return of the remaining fossil fuel resources is permanently decreasing.

 
 
Reklama