Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů v českých domácnostech
Podle licencí Energetického regulačního úřadu
Na základě licencí vydaných Energetickým regulačním úřadem bylo odvozeno rozšíření fotovoltaických a větrných elektráren mezi českými domácnostmi. Bylo odhadnuto, že sluneční elektrárny jsou instalovány na 0,5 % obydlených rodinných domů z celkového domovního fondu České republiky.
Abstrakt
V článku analyzujeme data o licencích pro podnikání v energetických odvětvích a odvozujeme z nich rozšíření slunečních a mikro větrných elektráren mezi českými domácnostmi. Při arbitrárním stanovení hranice elektrického výkonu pro instalace na rodinných domech do 10 kWe usuzujeme, že jsou v současnosti sluneční elektrárny rozšířeny na 0,5 % obydlených rodinných domů z celkového domovního fondu České republiky.
Úvod
V posledních letech došlo v České republice k výraznému nárůstu elektrického výkonu z fotovoltaických elektráren a v souvislosti s podporou této energie formou státem garantovaných výkupních cen vyvolal tento fenomén napříč společností řadu protichůdných reakcí. Obnovitelné zdroje energie by však, dle v současnosti platné evropské legislativy, měly plnit významnou roli v budoucím vývoji výstavby budov při dosahování cílů energetické šetrnosti v budovách1. Rozšíření výroby elektrické energie na úrovni malých podniků a domácností u nás zatím není systematicky sledováno, přestože je využití těchto zdrojů na této úrovni, i ve světle nedávného vývoje fotovoltaiky, vhodné a do budoucna nutné.
V této souvislosti tak navazujeme na předchozí analýzu využití obnovitelných zdrojů energie v českých domácnostech k vytápění a přípravě teplé vody z veřejně dostupných datových zdrojů a zaměřujeme se dále na využití těchto zdrojů v českých domácnostech k výrobě elektrické energie. Pro tyto účely analyzujeme data o licencích pro podnikání v energetických odvětvích udělovaná Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), z nichž je možné usuzovat na rozšíření slunečních a mikro větrných elektráren mezi českými domácnostmi.
Sluneční a větrné elektrárny v českých domácnostech
Graf 1: Vývoj instalovaného výkonu a počtu provozoven slunečních elektráren do 10 kWe, zdroj ERÚ.
Graf 2: Vývoj instalovaného výkonu a počtu provozoven větrných elektráren do 10 kWe, zdroj ERÚ.
Graf 3: Vývoj počtu provozoven slunečních elektráren, porovnání celkového počtu provozoven s počtem provozoven do 10 kWe, zdroj ERÚ.
Graf 4: Vývoj instalovaného výkonu slunečních elektráren, porovnání celkového instalovaného výkonu s instalovaným výkonem provozoven do 10 kWe, zdroj ERÚ.
Dle informací poskytnutých Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) nejsou data o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů reportována distribučními společnostmi dle výkonu jednotlivých odběrných míst a ERÚ tak v současné době není schopen poskytnout specifická data ohledně elektřiny vyrobené v domácnostech. Dle platné legislativy však musí každý výrobce elektrické energie z obnovitelných zdrojů, který je připojen do veřejné elektrifikační soustavy, či si nárokuje podporu formou zeleného bonusu, požádat Energetický regulační úřad o přidělení licence pro podnikání v energetickém odvětví. Ani z údajů o udělených licencích však není možné jednoznačně rozlišit, zda se jedná o domácnost a počet udělených licencí se navíc může od počtu realizovaných provozoven mírně lišit. Přes tato omezení jsme analyzovali data o počtu a instalovaném výkonu provozoven větrných a slunečních elektráren právě na základě těchto licencí2.
K odlišení provozoven v rezidenčním sektoru jsme arbitrárně stanovili hranici instalovaného výkonu elektráren na 10 kWe a pro účely analýzy předpokládáme, že elektrárny do této velikosti jsou instalovány převážně na rodinných domech. Dále jsme analyzovali pouze elektrárny na větrnou a sluneční energii, protože vodní elektrárny s takto malým výkonem nebyly na ERÚ vůbec evidovány. Jedná se tak o téměř vyčerpávající seznam výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů do 10 kWe, přičemž můžeme předpokládat, že převážná většina těchto instalací je v domácnostech. Mezi lety 2001 až 2012 bylo přiděleno celkem 20 licencí na provoz větrných elektráren a 7 652 licencí na provoz slunečních elektráren do 10 kWe.
Sluneční elektrárny do 10 kWe kopírují výrazně rostoucí trend z let 2009–2010, přičemž v roce 2011 se nárůst téměř zastavil a v roce 2012 počet instalací opět pozvolna začal růst.
U větrných elektráren je vývoj velmi pozvolný, nicméně vzhledem k nízkému počtu instalací v řádu jednotek je jeho vypovídací hodnota nízká.
V souvislosti s rychlým rozvojem fotovoltaiky v posledních letech a budoucím vývojem sektoru, jehož rámec z velké míry nastavuje nový zákon č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie, v němž se mění způsobilost provozoven pro zákonem stanovenou podporu a výrazně se snižuje podporovaný instalovaný výkon elektráren, a to především u fotovoltaiky3, je zajímavé podívat se na vývoj instalací fotovoltaických elektráren v rezidenčním sektoru ve srovnání s celkovým vývojem. Instalace do 10 kWe se na celkovém počtu instalací v poslední dekádě podílely z téměř 35 %, jejich podíl na celkovém instalovaném výkonu je však pouhých 1,9 %.
Zajímavý vývoj je v tomto ohledu možné sledovat mezi lety 2010 a 2012, kdy po dočasném zastavení udělování licencí z důvodu vysokého nárůstu instalovaného výkonu slunečních elektráren a následném skokovém snížení výše výkupních cen počet instalací slunečních elektráren v roce 2012 prudce vzrostl, ovšem nárůst instalovaného výkonu již tak dramatický nebyl. Z toho lze vyvozovat, že snížení výkupních cen jednoznačně vedlo k realizaci provozoven s menším instalovaným výkonem. Sluneční elektrárny, jimž byla licence udělena v roce 2012, měly v průměru instalovaný výkon 12,7 kWe, přičemž za celé období od roku 2002 byl průměrný instalovaný výkon na jednu sluneční elektrárnu 94,5 kWe. Pro porovnání, sluneční elektrárny do 10 kWe, které předpokládáme v rezidenčním sektoru, s licencí udělenou v roce 2012, měly v průměru 5,6 kWe, což je relativně konzistentní s průměrným instalovaným výkonem těchto elektráren za celé období od roku 2002, který byl 5,1 kWe.
Graf 5: Podíl provozoven slunečních elektráren do 10 kWe na celkovém počtu obydlených rodinných domů a jejich instalovaný výkon dle krajů, zdroj ERÚ a ČSÚ SLDB 2011.
Z udělených licencí je možné podívat se také na zastoupení těchto elektráren v krajích. Nejvíce provozoven do 10 kWe a zároveň největší instalovaný výkon těchto provozoven je v současnosti v Plzeňském kraji, nejméně potom v kraji Karlovarském.
V relativním porovnání s celkovým fondem rodinných domů jednotlivých krajů dle údajů Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) 2011 je obdobně jednoznačně největší pokrytí v Plzeňském kraji (1,6 %) a poté v Jihočeském (0,7 %). Nejmenší podíl je pak v Olomouckém, Moravskoslezském a Středočeském kraji (0,3 %).
Pokud uvažujeme celkový počet instalací slunečních elektráren do 10 kWe a předpokládáme, že se jedná výhradně o instalace na rodinných domech, znamenalo by to, že jsou sluneční elektrárny v současnosti instalovány na 0,5 % obydlených rodinných domů z celkového domovního fondu České republiky4.
Závěr
Z dat o licencích pro podnikání v energetickém odvětví udělovaných ERÚ lze odvozovat rozšíření slunečních a mikro větrných elektráren mezi českými domácnostmi. Při arbitrárním stanovení hranice elektrického výkonu pro instalace na rodinných domech do 10 kWe usuzujeme, že jsou v současnosti sluneční elektrárny rozšířeny na 0,5 % obydlených rodinných domů z celkového domovního fondu České republiky, přičemž nejvíce instalací a zároveň nejvyšší instalovaný výkon je v kraji Plzeňském, nejmenší potom v kraji Karlovarském a Libereckém. Při porovnání s celkovým vývojem slunečních elektráren se ukazuje, že instalace do 10 kWe se na celkovém počtu instalací v poslední dekádě podílely z téměř 35 %, jejich podíl na celkovém instalovaném výkonu je však pouhých 1,9 %. Mikro větrné elektrárny do 10 kWe jsou zatím rozšířeny velmi málo, z dat o licencích usuzujeme na pouhých 20 takových elektráren.
Poděkování
Tento článek vznikl v rámci projektu Grantové Agentury Univerzity Karlovy č. 657212 Percepce, motivace a bariéry při zavádění mikrogeneračních technologií na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v domácnostech a v rámci projektu 7. Rámcového programu Evropské komise č. 266992 “Impacts Quantification of global changes”. Za poskytnutou podporu děkujeme. Velmi děkujeme také Energetickému regulačnímu úřadu za poskytnutí dat o licencích pro podnikání v energetických odvětvích.
Poznámky
1 Směrnice Evropského parlamentu a rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a její implementace do českého právního řádu novelou zákona o hospodaření energií č. 318/2012 Sb. Zpět
2 Data o udělených licencích k říjnu 2012 byla poskytnuta Energetickým regulačním úřadem. Zpět
3 U fotovoltaiky je podporovaný instalovaný výkon stanoven na 30 kWe a týká se pouze fotovoltaických panelů umístěných na střechách nebo fasádách budov. Zpět
4 Obydlených rodinných domů v České republice je dle SLDB 2011 celkem 1 554 794. Při porovnání s celkovým počtem obydlených domů včetně bytových se jedná o 0,4 % (obydlených domů celkem je dle SLDB 1 800 075). Zpět
In order to assess the diffusion rate of solar and wind power plants in the Czech residential sector, we analyse data on licenses for business in the energy industries. We arbitrary set the maximum installed capacity for installations on residential roofs on 10 kWe and find out that the current number of such installations corresponds to 0.5 % of inhabited family houses in the Czech Republic, with most installations being in the Pilsen region and least in the Karlovy Vary and Liberec regions.
When compared with the overall development of solar power plants, it shows that the installations of up to 10 kWe accounted for about 35 % of all the solar power plant installations, but only for 1.9 % of the total installed capacity. Micro wind turbines are up to now not very expanded; we found only 20 installations of micro wind turbines.
