Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Obnovitelné zdroje energie v českých domácnostech k vytápění a přípravě teplé vody II

Statistická data z dotačního programu Zelená úsporám

V článku analyzujeme dostupné datové zdroje k využívání obnovitelných zdrojů energie v českých domácnostech, z nichž je možné odvodit jejich současné rozšíření v rezidenčním sektoru. Druhý díl je věnován dotačnímu programu Zelená úsporám.

V článku analyzujeme dostupné datové zdroje, z nichž je možné odvodit současné rozšíření využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody v českých domácnostech. V této části se věnujeme analýze dat z žádostí dotačního programu Zelená úsporám, které vypovídají o využití biomasy, tepelných čerpadel a solárně termických kolektorů.

Dotační program Zelená úsporám

Specifické údaje ohledně využívání obnovitelných zdrojů energie v českých domácnostech za účelem vytápění či ohřevu teplé vody lze zjistit také ze statistik dotačního programu Zelená úsporám, který byl vyhlášen Ministerstvem životního prostředí a administrován Státním fondem životního prostředí ČR (SFŽP). Program trval od dubna 2009 do konce roku 2012 a byl zaměřen na podporu investic do energetických úspor v budovách, na výstavbu nových domů v pasivním standardu a v neposlední řadě na podporu instalací technologií na vytápění a přípravu teplé vody s využitím obnovitelných zdrojů energie. V posledně jmenované oblasti dotačního programu byly podporovány nízkoemisní zdroje na biomasu, účinná tepelná čerpadla a solárně termické kolektory. Dotační program byl nastaven jako investiční podpora. Celkově bylo na tento program alokováno 20,1 miliardy korun, které byly získány prodejem emisních kreditů AAU České republiky dle Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů.6 Přes relativně malý zájem žadatelů na začátku programu došlo po úpravě a zmírnění podmínek pro získání dotace k výraznému nárůstu počtu žádostí o dotace. Zájem žadatelů dokonce přesáhl dostupné finanční zdroje a program byl tak v září 2010 z důvodu vysokého počtu žadatelů dočasně pozastaven a proběhla kontrola a revize finančních prostředků programu.

Data z tohoto programu jsou tak dalším užitečným zdrojem, z nichž je možné odvozovat zastoupení využití obnovitelných zdrojů pro vytápění a přípravu TV v českých domácnostech.

Tabulka 3: Počet vyplacených žádostí a objem podpory dle oblastí podpory programu, zdroj Výroční zpráva programu Zelená úsporám za rok 2011.
Oblast podporyPočet žádostíObjem podpory
v mil. Kč
A. Úspora energie na vytápění41 93717 500
B. Výstavba v pasivním energetickém standardu556207
C. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody32 8252 700
Celkem75 31820 407

V průběhu programu bylo schváleno téměř 80 000 žádostí7 a opatření byla realizována ve více než 260 tis. bytech. To je v porovnání s celkovým bytovým fondem dle údajů ze SLDB 2011 téměř 6,4 % všech obydlených bytů v České republice. U oblasti podpory C – Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody se jednalo vesměs o žádosti na rodinné domy s 1 až 3 bytovými jednotkami. To je opět v souladu s trendem, který jsme sledovali při analýze dat ze šetření ČSÚ, který ukazuje na daleko vyšší zastoupení obnovitelných zdrojů energie v bytech v rodinných domech.

K další analýze jsme použili data o schválených žádostech programu k říjnu 20128 a zabýváme se především oblastí podpory C – Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody.

Tabulka 4: Počet žádostí dotačního programu Zelená úsporám a podíl jednotlivých typů opatření na bytovém fondu ČR, zdroj data z informačního systému Zelená úsporám (IS-GIS) SFŽP a SLDB 2011 k říjnu 2012.
OpatřeníPočet žádostíPočet dotčených bytůPodíl na bytovém fondu (obydlené byty)
A. Úspora energie na vytápění44 728213 8325,21 %
   Z toho bytový dům6 485162 9817,22 %
   Z toho rodinný dům38 24350 8512,83 %
B. Výstavba v pasivním energetickém standardu7731 2200,03 %
   Z toho bytový dům154530,02 %
   Z toho rodinný dům7587670,03 %
C. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody34 04046 3071,14 %
Z toho zdroj na biomasu8 97111 1280,27 %
   Z toho bytový dům694870,02 %
   Z toho rodinný dům8 90210 6410,59 %
Z toho tepelné čerpadlo5 4736 4860,16 %
   Z toho bytový dům264810,02 %
   Z toho rodinný dům5 4476 0050,33 %
Z toho solárně termické kolektory19 59628 6930,71 %
   Z toho bytový dům2626 4440,29 %
   Z toho rodinný dům19 33422 2491,24 %
Celkový součet79 541261 3596,37 %

V oblasti programu C týkající se obnovitelných zdrojů energie připadá nejvíce opatření, celkem 58 %, na instalace solárně termických kolektorů na přípravu teplé vody a přitápění, potom na instalace nízkoemisního zdroje na biomasu, celkem 26 %, a nejméně na instalace tepelných čerpadel, celkem 16 % žádostí, a to především typu vzduch-voda a země-voda.

Nejvíce opatření na využití obnovitelných zdrojů energie bylo v programu realizováno ve Středočeském kraji, v Moravskoslezském kraji a Jihočeském kraji, nejméně v kraji Karlovarském.

Graf 10: Počet žádostí na využití obnovitelných zdrojů energie v programu Zelená úsporám dle krajů, zdroj IS-GIS SFŽP.
Graf 10: Počet žádostí na využití obnovitelných zdrojů energie v programu Zelená úsporám dle krajů, zdroj IS-GIS SFŽP.
 

Pokud ovšem porovnáme počet opatření, respektive bytů jimi dotčených, s celkovým bytovým fondem v jednotlivých krajích, je opět největší podíl dotčených bytů v kraji Jihočeském (2 %) a Zlínském (1,9 %). Nejmenší podíl je v hl. m. Praze (0,3 %) a Karlovarském kraji (0,6 %).

Graf 11: Počet bytů dotčených opatřeními na využití obnovitelných zdrojů energie v programu Zelená úsporám a jejich podíl na bytovém fondu dle krajů, zdroj IS-GIS SFŽP a ČSÚ SLBD 2011.
Graf 11: Počet bytů dotčených opatřeními na využití obnovitelných zdrojů energie v programu Zelená úsporám a jejich podíl na bytovém fondu dle krajů, zdroj IS-GIS SFŽP a ČSÚ SLBD 2011.
 

Ze žádostí programu lze také mimo jiné odvodit, jaké původní zdroje energie byly obnovitelnými zdroji nahrazeny. Nejčastěji byla nahrazena elektřina, ta především solárně termickými kolektory, přičemž se převážně jednalo o náhradu energie na přípravu teplé vody. Následují tuhá fosilní paliva, která byla nejčastěji nahrazena zdrojem na biomasu a plynná fosilní paliva, která z 95 % nahradily solárně termické kolektory, a z velké části se jednalo o nahrazení energie na přípravu teplé vody.

Graf 12: Nahrazení původních zdrojů energie na vytápění a přípravu teplé vody obnovitelnými zdroji energie v programu Zelená úsporám, zdroj data IS-GIS SFŽP.
Graf 12: Nahrazení původních zdrojů energie na vytápění a přípravu teplé vody obnovitelnými zdroji energie v programu Zelená úsporám, zdroj data IS-GIS SFŽP.
 

Závěr – 2. díl

Z veřejně dostupných datových zdrojů jsme byli schopni odvodit údaje o zastoupení palivového dřeva a biomasy, energie ze slunce a tepelných čerpadel v českých domácnostech. Z těchto zdrojů je nejčastěji využívána biomasa, ta je odhadem zdrojem vytápění v téměř 8 % bytů. Tepelná čerpadla jsou využívána minimálně v 0,54 % bytů a energie ze slunce, pokud vezmeme v úvahu jak energii na vytápění a ohřev teplé vody, tak i energii na výrobu elektrické energie, je využívána téměř v 1 % českých domácností. Zároveň se ukazuje, že všechny sledované obnovitelné zdroje energie jsou v daleko větší míře využívány v rodinných domech v porovnání s bytovými domy.

Tabulka 5: Podíl zastoupení obnovitelných zdrojů energie na vytápění, přípravu teplé vody a výrobu elektrické energie z jednotlivých datových zdrojů na bytovém fondu ČR (obydlené byty) dle údajů SLDB 2011.
SLDB 2001Energo 20049SLDB 2011Zelená úsporám 2012
Palivové dřevo, biomasa – celkový bytový fond4,4 %7,6 %106,99 %0,27 %
   Byty v bytových domech0,8 %3,6 %1,21 %0,02 %
   Byty v rodinných domech9,1 %17,6 %14,26 %0,59 %
Energie ze slunce – celkový bytový fond---0,7 ‰0,2 %0,71 %
   Byty v bytových domech------0,05 %0,29 %
   Byty v rodinných domech------0,41 %1,24 %
Tepelná čerpadla – celkový bytový fond---0,3 ‰0,54 %0,16 %
   Byty v bytových domech------0,18 %0,02 %
   Byty v rodinných domech------0,98 %0,33 %

Analyzovaná data jsou také relativně konzistentní z hlediska zastoupení jednotlivých typů zdrojů ve vybraných krajích. Ve všech analyzovaných souborech se ukazuje, že nejvíce solární energie, a to jak pro výrobu tepla, tak i elektrické energie, je využíváno v kraji Jihomoravském, Moravskoslezském a Středočeském. Napříč všemi datovými zdroji je sluneční energie naopak nejméně využívána v kraji Karlovarském a poté Libereckém a v hlavním městě Praze. Dřevo a biomasa je nejvíce využívána v krajích Jihočeském a Středočeském, nejméně potom v hlavním městě Praze a Karlovarském kraji. Tepelná čerpadla jsou jednoznačně nejvíce instalována v kraji Středočeském a pak Moravskoslezském a nejméně opět v Karlovarském kraji a poté na Vysočině. Celkově je tak nejvíce instalací na využití obnovitelných zdrojů energie ve Středočeském kraji, nejméně v kraji Karlovarském. V relativním porovnání s bytovým fondem jednotlivých krajů je však největší podíl bytů využívajících obnovitelné zdroje pokryt v kraji Jihočeském a Zlínském a nejmenší potom v hl. m. Praze a v Ústeckém kraji.

Z analyzovaných datových souborů nelze odvozovat spolehlivé trendy ohledně využívání a rozšiřování sledovaných technologií a zdrojů mezi českými domácnostmi. Poskytují také informaci pouze o některých obnovitelných zdrojích energie a pouze vybraném způsobu jejich využití. Přestože šetření ČSÚ SLDB a Energo 2004 nejsou zcela koherentní z hlediska sledované populace, metody sběru dat a rozdělení používaných energií, vypovídají údaje z těchto šetření o zastoupení sledovaných zdrojů v celé populaci. U údajů z programu Zelená úsporám je nutné zohlednit, že vypovídají pouze o specifické skupině populace, o žadatelích daného programu. Vzhledem ke konci účinnosti programu v prosinci 2012 je však možné uvažovat část opatření realizovaných v tomto programu jako přírůstek ke zdrojům zjištěným v SLDB 2011. U zdrojů realizovaných v rámci programu Zelená úsporám a také u zdrojů sledovaných v šetření Energo 2004, je navíc třeba mít na paměti, že nemusí být využívány výhradně jako převládající zdroje vytápění či ohřevu teplé vody, jako tomu je u zdrojů sledovaných v šetřeních SLDB ČSÚ, ale může se jednat také o zdroje kombinované s jinými zdroji.

Analyzovaná data nám tak poskytují určitou informaci o minimálním zastoupení těchto zdrojů mezi českými domácnostmi v posledních 10 letech a také o efektu vybraných politických nástrojů na podporu jejich využívání, jako byl právě dotační program Zelená úsporám, na rozšíření obnovitelných zdrojů energie v rezidenčním sektoru v porovnání se stavem před jejich účinností.

Poděkování

Tento článek vznikl v rámci projektu Grantové Agentury Univerzity Karlovy č. 657212 Percepce, motivace a bariéry při zavádění mikrogeneračních technologií na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v domácnostech a v rámci projektu 7. Rámcového programu Evropské komise č. 266992 “Impacts Quantification of global changes”. Za poskytnutou podporu velmi děkujeme. Děkujeme také Státnímu fondu životního prostředí za poskytnutí dat z žádostí dotačního programu Zelená úsporám.

Použité datové zdroje

  • Šetření spotřeby paliv a energie v domácnostech (Energo 2004), Český statistický úřad
  • Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z let 2001 a 2011, Český statistický úřad
  • Informační systém dotačního programu Zelená úsporám (IS-GIS), Státní fond životního prostředí ČR

Poznámky

6 Cílem programu bylo snížit emise CO2 o 1,1 mil. tun, tedy o 1 % všech českých emisí, dosáhnout úspory tepla na vytápění 6,3 PJ a zvýšit výrobu tepla z obnovitelných zdrojů o 3,7 PJ. Zpět

7 Celkově program eviduje 80 341 žádostí (Výroční zpráva programu, 2011, str. 7). Zpět

8 Data ze žádostí programu byla k analýze poskytnuta Státním fondem životního prostředí ČR a jedná se o průběžná data ze schválených žádostí k říjnu 2012. Zpět

9 U šetření Energo 2004 nelze rozlišit byty v bytových a rodinných domech, ale jedná se o údaje za městské a venkovské lokality. Zpět

10 Jedná se o převládající i kombinovaný zdroj. Zpět

English Synopsis
Heat from renewable energy in Czech households, part II

The paper analyses available data sources on the use of renewable energy in Czech households from which it is possible to derive the current distribution of these sources in the Czech residential sector. Available data provide information about biomass, solar and heat pump installations. The data indicate that the most frequently used renewable energy source among Czech households is biomass, which is the main source of heating in approximately 8 % of inhabited dwellings. Heat pumps are installed in 0.5 % and solar energy is used in at least 1 % of all the Czech inhabited dwellings. It also indicates that these renewable energy sources are far more used in detached family houses rather than in apartment houses. Overall, most of the renewable energy sources used in Czech households are in the Central Bohemian Region, the least in Karlovy Vary Region and the capital city of Prague. Although the datasets do not provide enough evidence to derive any reliable development trends, they provide useful information on the minimal distribution of these resources in the past 10 years and also the effect of selected policy instruments to support the use of these resources on Czech households in comparison with the situation before they came into force.

 
 
Reklama