Odborné recenzované články

Biomasu lze z energetického hlediska považovat za akumulované sluneční záření. Odhaduje se, že asi 30 % produkce biomasy je používáno jako potraviny a krmiva a 20 % je produkce lesů. Biomasa je v současnosti nejvýznamnější obnovitelný zdroj energie.

Česká republika je vázána směrnicemi EU k podpoře a přednostnímu výkupu elektřiny z OZE, tedy i "ze slunce". Na druhou stranu Energetický regulační úřad (ERÚ) má podle zákona č. 180/2005 o podpoře využívání obnovitelných zdrojů povinnost výkupní ceny regulovat tak, aby návratnost investic byla nejvýše 15 let a byl vytvořen přiměřený zisk.

Dva návrhy v oblasti komunální energetiky, jež jsou popsány v předchozích článcích, jsou hodnoceny především z hlediska zvýšení podílu OZE na celkové spotřebě primárních zdrojů v ČR. Uvedena jsou i jiná hlediska, například podíl na výrobě elektřiny, investiční náročnost a další.

Na konkrétních příkladech je ukázán způsob a technické a ekonomické parametry rekonstrukce stávající kotelny na fosilní paliva na novou teplárnu s kogenerační jednotkou pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z biomasy a zemního plynu nebo bioplynu.

Jednou z možností, které by mohly přispět k rychlejšímu rozvoji obnovitelné energetiky v ČR, jsou bioplynové stanice s kogenerační jednotkou s vysokým elektrickým výkonem. Kromě jiných výhod se takové bioplynové stanice vyznačují vyšší ekonomickou efektivností.

Náklady na těžbu a zpracování surovin a paliv stoupají. Naproti tomu investiční náklady větrných a fotovoltaickýc elektráen klesají. Ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou prozatím vyšší než ceny konvenční elektřiny. Budou-li však uvedené trendy pokračovat, je pouze otázkou času, kdy se setkají.

V oblasti energetického využití biomasy existuje na evropské úrovni akční plán Biomasa. V současné době by měla být schválena též nová energetická evropská směrnice, kde již budou přímo definovány závazné cíle pro jednotlivé státy, a každý stát bude muset mít vypracovaný plán, jak těchto cílů dosáhnout.

O energeticky soběstačné obci Kněžice je už na TZB-info několik zmínek. Podrobnější popis projektu a zkušenosti z provozu však dosud chyběly.

Složitá energetická situace, charakterizovaná mj. klesajícími zásobami tradičních fosilních paliv na jedné straně a růstem cen finálních energií pro spotřebitele na straně druhé, nás nutí hledat nové energetické zdroje, jakož i co nejefektivnější způsoby jejich transformace především v elektřinu a teplo.

Účinnost střídače změřená za laboratorních podmínek je jen jedním z celé řady parametrů, které rozhodují o množství dodané energie v reálných podmínkách provozu fotovoltaické elektrárny. Další parametry jsou například: spolehlivost, rychlost reakce na změny výkonu, dostupnost servisu...

Plné využití kapacitních možností bioplynové stanice (BPS) a dosažení co nejvyšší výtěžnosti energie je snahou každého provozovatele. Obecně lze toho dosáhnout zvýšením výkonnosti stávající bioplynové stanice optimálním využitím stávající (již nainstalované) technologie BPS a zlepšením využití daného substrátu - zvýšením výtěžnosti bioplynu.

Do nedávné doby byl vývoj fotovoltaických systémů zaměřen přednostně na zvyšování účinnosti jednotlivých komponent. S masivním rozvojem fotovoltaiky v posledních letech je spojen větší důraz na snižování investičních nákladů fotovoltaických elektráren.

Moje reakce na souvislost tepelného čerpadla (TČ) a obnovitelných zdrojů energie (OZE) vychází z mezinárodního panelu EPEE (European Partnership for Energy and the Environment) který se konal 20.11.2008 v Praze v hotelu Clarion. Mimo jiné, zde na přednášce vystoupila Hilde Dhont z Dánska, která ve své přednášce uváděla přímou souvislost TČ a OZE tím, že nadlepšovala jak účinnost výroby el.energie (40%) a také celkový topný faktor TČ (COP=4). Tím se ji samozřejmě TČ jeví jako úsporný zdroj, který lze částečně považovat za OZE, neboť šetří až 40% primární energie. Jak uvádím ve svém příspěvku, skutečnost je poněkud jiná.

Od roku 1975 do roku 2006 se energetická návratnost fotovoltaických systémů zkrátila na 1/10. Uvedená skutečnost má zásadní vliv na pokles ceny i environmentální dopady výroby elektřiny z fotovoltaických systémů. V uvedeném období vzrostla roční produkce fotovoltaických systémů 25 000krát, přičemž cena poklesla na 1/20. Největší podíl na trhu mají krystalické křemíkové články.

Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) se stala celosvětovým tématem. Jednotlivé země nebo různá společenství států sledují více či méně ambiciózní cíle, které se týkají výroby energie z obnovitelných zdrojů. Také Česká republika se ve Smlouvě o přistoupení k Evropské unii zavázala dosáhnout indikativního cíle podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě ve výši 8 procent v roce 2010. Podle předběžných informací byl tento podíl za rok 2008 přibližně 5,5 procent.

Když jsme už před lety při exkurzích LEA po solárních a jiných OZE-instalacích zaznamenali někde jejich větší úrodu, vždy nás (a zejména přítomné novináře) zajímalo, z čeho vlastně vyklíčila. Kdo a jak k ní napomohl. A bylo téměř vždy zřejmé, že vedle nastavení podmínek státem a trhem zde obvykle měly příznivý, ne-li určující, vliv impulsy zcela lokální povahy.

Česká republika patří v rámci EU k zemím s energeticky nejnáročnějším hospodářstvím a s tím spojená produkce CO₂ na osobu patří rovněž k nejvyšším v EU. Jedno z ekonomicky nejlepších opatření ke snížení emisí CO₂, ale i nákladů na ohřev vody, je využití solární energie. Investiční náklady do solárních systémů jsou sice obvykle vyšší ve srovnání s konvenčními systémy, Slunce však nikdy nevystaví fakturu za dodanou energii.

Program na podporu obnovitelných zdrojů energie vyhlášený pro rok 2009 potvrdil směr, který MŽP nastavilo po jeho silné redukci v březnu loňského roku. Majitelé objektů v lokalitách s dostupnou plynofikací či jiným centrálním zdrojem tepla zůstávají znevýhodněni. Změní tento pohled "plynová krize"?

Od začátku vývoje lidského druhu až do doby nedávné byly využívány výhradně obnovitelné zdroje energie, jiné ani nebyly k dispozici. Bude-li lidská civilizace na Zemi pokračovat, pravděpodobně se lidstvo opět dostane do stavu, kdy obnovitelné zdroje budou dominovat.

Vytápění budov v kraji Vysočina zabezpečují vesměs pevná či kapalná fosilní paliva. Městys Lukavec vsadil na nový koncept a technologie využívající čistých obnovitelných zdrojů energie.