Odborné recenzované články

Pro bilanční výpočty roční potřeby paliva je důležité správné stanovení výhřevnosti konkrétního paliva a stanovení reálné provozní účinnost samotného kotle. Ne vždy se tyto údaje shodují s údaji uváděnými výrobci, či spíše prodejci pelet a peletových kotlů.

Idea udržateľnosti sa stala za posledné roky v západných krajinách univerzálnym trendom. Výsledkom je vysoký dopyt po ekologických, energeticky úsporných či vôbec udržateľných riešeniach problémov vo všetkých spoločenských sférach. Hrozí však, že sa tieto riešenia stanú samoúčelnými.

Náklady na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou jednou z regulovaných složek ceny elektřiny. Mezi další regulované složky patří náklady na distribuci elektřiny. Cena silové elektřiny regulována není, stanovuje se při obchodování na energetické burze na základě nabídky a poptávky.

Vytápění peletami je stejně pohodlné jako vytápění plynem. Výhodnější je pořídit zásobu pelet na celou zimu již v létě. Kromě kvalitních dřevěných pelet jsou na trhu i výrazně levnější pelety z odpadních surovin a zemědělské biomasy, ty však lze spalovat jen ve vybraných typech kotlů.

Posilování skleníkového efektu v důsledku lidské činnosti s následným zvyšováním průměrných globálních teplot se od konce 20. století stává stále více diskutovaným tématem, a to jak v odborných kruzích, tak i mezi laickou veřejností.

Zájem o obnovitelné zdroje energie se výrazně zvýšil v sedmdesátých letech v souvislosti s energetickou krizí. V té době byly poprvé publikovány rozsáhlejší seriozní studie, které vzaly vážně skutečnost, že konvenční zdroje energie jsou vyčerpatelné. V souvislosti s vyhlášením územních ekologických limitů těžby uhlí byla v roce 1992 přijata první Energetická politika České republiky.

Tento příspěvek se zabývá praktickými zkušenostmi s pěstováním energetické rostliny šťovíku. Popisuje čtyři vybrané lokality z hlediska výnosů a ošetřování i s výhledem do budoucna, a rovněž je v příspěvku proveden odhad ceny 1 GJ tepla ze šťovíku na základě dostupných údajů.

Systémy větrání a klimatizace patří svou spotřebou energie mezi významné položky v energetické bilanci budov. Hlavní součástí systémů VZT jsou zařízení pro dopravu a úpravu vzduchu (vzduchotechnické jednotky) a potrubní rozvod. Návrh obou zásadně ovlivňuje jak pořizovací a provozní náklady, tak energetickou náročnost.

Druhá část článku věnovaného biomase se zabývá energetickou bilancí pěstování biomasy a perspektivami jejího využívání v budoucnosti.

Biomasu lze z energetického hlediska považovat za akumulované sluneční záření. Odhaduje se, že asi 30 % produkce biomasy je používáno jako potraviny a krmiva a 20 % je produkce lesů. Biomasa je v současnosti nejvýznamnější obnovitelný zdroj energie.

Česká republika je vázána směrnicemi EU k podpoře a přednostnímu výkupu elektřiny z OZE, tedy i "ze slunce". Na druhou stranu Energetický regulační úřad (ERÚ) má podle zákona č. 180/2005 o podpoře využívání obnovitelných zdrojů povinnost výkupní ceny regulovat tak, aby návratnost investic byla nejvýše 15 let a byl vytvořen přiměřený zisk.

Dva návrhy v oblasti komunální energetiky, jež jsou popsány v předchozích článcích, jsou hodnoceny především z hlediska zvýšení podílu OZE na celkové spotřebě primárních zdrojů v ČR. Uvedena jsou i jiná hlediska, například podíl na výrobě elektřiny, investiční náročnost a další.

Na konkrétních příkladech je ukázán způsob a technické a ekonomické parametry rekonstrukce stávající kotelny na fosilní paliva na novou teplárnu s kogenerační jednotkou pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z biomasy a zemního plynu nebo bioplynu.

Jednou z možností, které by mohly přispět k rychlejšímu rozvoji obnovitelné energetiky v ČR, jsou bioplynové stanice s kogenerační jednotkou s vysokým elektrickým výkonem. Kromě jiných výhod se takové bioplynové stanice vyznačují vyšší ekonomickou efektivností.

Náklady na těžbu a zpracování surovin a paliv stoupají. Naproti tomu investiční náklady větrných a fotovoltaickýc elektráen klesají. Ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou prozatím vyšší než ceny konvenční elektřiny. Budou-li však uvedené trendy pokračovat, je pouze otázkou času, kdy se setkají.

V oblasti energetického využití biomasy existuje na evropské úrovni akční plán Biomasa. V současné době by měla být schválena též nová energetická evropská směrnice, kde již budou přímo definovány závazné cíle pro jednotlivé státy, a každý stát bude muset mít vypracovaný plán, jak těchto cílů dosáhnout.

O energeticky soběstačné obci Kněžice je už na TZB-info několik zmínek. Podrobnější popis projektu a zkušenosti z provozu však dosud chyběly.

Složitá energetická situace, charakterizovaná mj. klesajícími zásobami tradičních fosilních paliv na jedné straně a růstem cen finálních energií pro spotřebitele na straně druhé, nás nutí hledat nové energetické zdroje, jakož i co nejefektivnější způsoby jejich transformace především v elektřinu a teplo.

Účinnost střídače změřená za laboratorních podmínek je jen jedním z celé řady parametrů, které rozhodují o množství dodané energie v reálných podmínkách provozu fotovoltaické elektrárny. Další parametry jsou například: spolehlivost, rychlost reakce na změny výkonu, dostupnost servisu...

Plné využití kapacitních možností bioplynové stanice (BPS) a dosažení co nejvyšší výtěžnosti energie je snahou každého provozovatele. Obecně lze toho dosáhnout zvýšením výkonnosti stávající bioplynové stanice optimálním využitím stávající (již nainstalované) technologie BPS a zlepšením využití daného substrátu - zvýšením výtěžnosti bioplynu.