Německé Ministerstvo pro hospodářství a technologie oznámilo záměr omezit rozvoj fotovoltaických elektráren v Německu na 1000 MWp ročně. Lze očekávat reakci Ministerstva pro životní prostředí, ochranu přírody a jadernou bezpečnost.
Předkládaná zpráva je výsledkem zpracování veškerých dostupných statistických zdrojů, které se týkají vývoje cen tuhých paliv pro domácnosti. Sledovány jsou cenové ukazatele tříděných druhů uhlí a koksu, hnědouhelných, rašelinových a dřevěných briket, dřevěných a rostlinných pelet a palivového dřeva.
Článek je výsledkem statistických zjišťování provedených v rámci činnosti Oddělení surovinové a energetické statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Materiál vydaný v srpnu 2011 zahrnuje data o lisovaných (tvarovaných) palivech (brikety a pelety) z biomasy (dřevní i rostlinné), rašeliny, uhlí a papíru.
Oddělení surovinové a energetické statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR se zabývalo zjišťováním cen pevných paliv v roce 2009, a to zejména briket a pelet, na základě kterého vydalo v prosinci 2010 materiál, ve kterém je statistické vyhodnocení položek: pelety dřevěné a rostlinné, brikety dřevěné, rostlinné, papírové, hnědouhelné a rašelinové.
V souvislosti s nynějšími diskuzemi o využití sluneční energie je užitečné připomenout jednu významnou etapu našeho zemědělství - výrobu opravdu kvalitních objemových krmiv. Kromě vývoje metod silážování a senážování se výzkumníci před třiceti lety zabývali i dosoušením píce ve velkokapacitních senících s využitím vzdušných solárních kolektorů.
Životnost fotovoltaických panelů je v současnosti odhadována na minimálně 30 let, v ideálním případě však může být až dvojnásobná. Panely jsou přitom zdrojem cenných surovin. Přestože FV panely nespadají pod působnosti evropské direktivy o odpadech, výrobci a dodavatelé vytvořili dobrovolný program PV Cycle.
Aby mohly být dosaženy globální cíle ochrany klimatu, musí být v rámci EU sníženy emise CO2 do roku 2050 o 80 - 95 %. V oblasti budov je na rozdíl od většiny ostatních oblastí možné při přijatelné náročnosti a při využití v současnosti dostupných technologií dosáhnout 100 % snížení. Rychlé udržitelné jednání je závazkem stejně jako příležitostí - v regionálním i v celostátním rámci.
Celosvětový trend zvyšování podílu fotovoltaických systémů na výrobě elektřiny státu zasáhl i Slovensko. Jako každá země, má i Slovensko určitá specifika, které upravují a definují výhodnost nebo nevýhodnost investování do této technologie. Příspěvek pojednává o technologických, ekonomických a legislativních specifikách Slovenska vzhledem k podpoře využívání tohoto čistého zdroje energie.
Dimenzování autonomních fotovoltaických systémů je důležitá součást jejich návrhu a je aktivním předmětem výzkumu. V té nejzákladnější formě, doporučí příslušný algoritmus optimální velikost fotovoltaickéhu panelu a baterie nebo vztah mezi nimi, který se obvykle nazývá dimenzační křivka (anglicky sizing curve).
Podíl elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů (větrné a solární elektrárny) po celém světě velmi rychle roste. Vzhledem ke kolísavým výkonům těchto zdrojů elektrické energie je jak u síťových, tak u autonomních systémů i při kombinaci zdrojů nutno přizpůsobit spotřebu nebo část energie akumulovat. Doposud žádná technologie schopná uchovat energii nemá dostatečný výkon [W/kg] a zároveň hustotu energie [Wh/kg]. Proto se vytváří systémy tvořené různými typy technologií uchovávající energii. V článku jsou nejvýznamnější zástupce porovnány.
Evropská a národní politika a trendy podporující rozvoj a využívání obnovitelných zdrojů energie způsobily v poslední době velký rozmach instalací solárních systémů pro ohřev TV a přitápění v rodinných domech i u nás. O tom, zda to má smysl, jaké z toho plynou problémy, co od takovýchto systémů můžeme očekávat a jak lze tyto systémy optimalizovat, je tento příspěvek.
Barevné fotovoltaické články jsou občas používány v architektonických aplikacích. Jejich většímu rozšíření brání mimo jiné výrazně nižší účinnost ve srovnání s články s optimální antireflexní vrstvou. Výzkum je zaměřen na návrh a realizaci antireflexních vrstev, které při požadovaném barevném vjemu budou mít minimalizovánu reflexi v infračervené oblasti.