Odborné recenzované články

Systémy větrání a klimatizace patří svou spotřebou energie mezi významné položky v energetické bilanci budov. Hlavní součástí systémů VZT jsou zařízení pro dopravu a úpravu vzduchu (vzduchotechnické jednotky) a potrubní rozvod. Návrh obou zásadně ovlivňuje jak pořizovací a provozní náklady, tak energetickou náročnost.

Druhá část článku věnovaného biomase se zabývá energetickou bilancí pěstování biomasy a perspektivami jejího využívání v budoucnosti.

Biomasu lze z energetického hlediska považovat za akumulované sluneční záření. Odhaduje se, že asi 30 % produkce biomasy je používáno jako potraviny a krmiva a 20 % je produkce lesů. Biomasa je v současnosti nejvýznamnější obnovitelný zdroj energie.

Česká republika je vázána směrnicemi EU k podpoře a přednostnímu výkupu elektřiny z OZE, tedy i "ze slunce". Na druhou stranu Energetický regulační úřad (ERÚ) má podle zákona č. 180/2005 o podpoře využívání obnovitelných zdrojů povinnost výkupní ceny regulovat tak, aby návratnost investic byla nejvýše 15 let a byl vytvořen přiměřený zisk.

Dva návrhy v oblasti komunální energetiky, jež jsou popsány v předchozích článcích, jsou hodnoceny především z hlediska zvýšení podílu OZE na celkové spotřebě primárních zdrojů v ČR. Uvedena jsou i jiná hlediska, například podíl na výrobě elektřiny, investiční náročnost a další.

Na konkrétních příkladech je ukázán způsob a technické a ekonomické parametry rekonstrukce stávající kotelny na fosilní paliva na novou teplárnu s kogenerační jednotkou pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z biomasy a zemního plynu nebo bioplynu.

Jednou z možností, které by mohly přispět k rychlejšímu rozvoji obnovitelné energetiky v ČR, jsou bioplynové stanice s kogenerační jednotkou s vysokým elektrickým výkonem. Kromě jiných výhod se takové bioplynové stanice vyznačují vyšší ekonomickou efektivností.

Náklady na těžbu a zpracování surovin a paliv stoupají. Naproti tomu investiční náklady větrných a fotovoltaickýc elektráen klesají. Ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou prozatím vyšší než ceny konvenční elektřiny. Budou-li však uvedené trendy pokračovat, je pouze otázkou času, kdy se setkají.

V oblasti energetického využití biomasy existuje na evropské úrovni akční plán Biomasa. V současné době by měla být schválena též nová energetická evropská směrnice, kde již budou přímo definovány závazné cíle pro jednotlivé státy, a každý stát bude muset mít vypracovaný plán, jak těchto cílů dosáhnout.

O energeticky soběstačné obci Kněžice je už na TZB-info několik zmínek. Podrobnější popis projektu a zkušenosti z provozu však dosud chyběly.

Složitá energetická situace, charakterizovaná mj. klesajícími zásobami tradičních fosilních paliv na jedné straně a růstem cen finálních energií pro spotřebitele na straně druhé, nás nutí hledat nové energetické zdroje, jakož i co nejefektivnější způsoby jejich transformace především v elektřinu a teplo.

Bioplyn je směs plynů, v níž podstatnou část tvoří metan (50-75 %) a zbytek je doplněn oxidem uhličitým (25-50 %) a malým množstvím dalších příměsí. Vzniká bakteriálním rozkladem organické hmoty za nepřístupu vzduchu. Tento proces se nazývá anaerobní fermentace.

Účinnost střídače změřená za laboratorních podmínek je jen jedním z celé řady parametrů, které rozhodují o množství dodané energie v reálných podmínkách provozu fotovoltaické elektrárny. Další parametry jsou například: spolehlivost, rychlost reakce na změny výkonu, dostupnost servisu...

Plné využití kapacitních možností bioplynové stanice (BPS) a dosažení co nejvyšší výtěžnosti energie je snahou každého provozovatele. Obecně lze toho dosáhnout zvýšením výkonnosti stávající bioplynové stanice optimálním využitím stávající (již nainstalované) technologie BPS a zlepšením využití daného substrátu - zvýšením výtěžnosti bioplynu.

Do nedávné doby byl vývoj fotovoltaických systémů zaměřen přednostně na zvyšování účinnosti jednotlivých komponent. S masivním rozvojem fotovoltaiky v posledních letech je spojen větší důraz na snižování investičních nákladů fotovoltaických elektráren.

Moje reakce na souvislost tepelného čerpadla (TČ) a obnovitelných zdrojů energie (OZE) vychází z mezinárodního panelu EPEE (European Partnership for Energy and the Environment) který se konal 20.11.2008 v Praze v hotelu Clarion. Mimo jiné, zde na přednášce vystoupila Hilde Dhont z Dánska, která ve své přednášce uváděla přímou souvislost TČ a OZE tím, že nadlepšovala jak účinnost výroby el.energie (40%) a také celkový topný faktor TČ (COP=4). Tím se ji samozřejmě TČ jeví jako úsporný zdroj, který lze částečně považovat za OZE, neboť šetří až 40% primární energie. Jak uvádím ve svém příspěvku, skutečnost je poněkud jiná.

Od roku 1975 do roku 2006 se energetická návratnost fotovoltaických systémů zkrátila na 1/10. Uvedená skutečnost má zásadní vliv na pokles ceny i environmentální dopady výroby elektřiny z fotovoltaických systémů. V uvedeném období vzrostla roční produkce fotovoltaických systémů 25 000krát, přičemž cena poklesla na 1/20. Největší podíl na trhu mají krystalické křemíkové články.

Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) se stala celosvětovým tématem. Jednotlivé země nebo různá společenství států sledují více či méně ambiciózní cíle, které se týkají výroby energie z obnovitelných zdrojů. Také Česká republika se ve Smlouvě o přistoupení k Evropské unii zavázala dosáhnout indikativního cíle podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě ve výši 8 procent v roce 2010. Podle předběžných informací byl tento podíl za rok 2008 přibližně 5,5 procent.

Když jsme už před lety při exkurzích LEA po solárních a jiných OZE-instalacích zaznamenali někde jejich větší úrodu, vždy nás (a zejména přítomné novináře) zajímalo, z čeho vlastně vyklíčila. Kdo a jak k ní napomohl. A bylo téměř vždy zřejmé, že vedle nastavení podmínek státem a trhem zde obvykle měly příznivý, ne-li určující, vliv impulsy zcela lokální povahy.

Česká republika patří v rámci EU k zemím s energeticky nejnáročnějším hospodářstvím a s tím spojená produkce CO₂ na osobu patří rovněž k nejvyšším v EU. Jedno z ekonomicky nejlepších opatření ke snížení emisí CO₂, ale i nákladů na ohřev vody, je využití solární energie. Investiční náklady do solárních systémů jsou sice obvykle vyšší ve srovnání s konvenčními systémy, Slunce však nikdy nevystaví fakturu za dodanou energii.