Odborné recenzované články

Článek je výsledkem statistických zjišťování provedených v rámci činnosti Oddělení surovinové a energetické statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Materiál vydaný v srpnu 2011 zahrnuje data o lisovaných (tvarovaných) palivech (brikety a pelety) z biomasy (dřevní i rostlinné), rašeliny, uhlí a papíru.

Kapitola z publikace Dřevní peleta popisuje, jaké jsou druhy biomasy, její zdroje, obchodní formy a základní vlastnosti.

Oddělení surovinové a energetické statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR se zabývalo zjišťováním cen pevných paliv v roce 2009, a to zejména briket a pelet, na základě kterého vydalo v prosinci 2010 materiál, ve kterém je statistické vyhodnocení položek: pelety dřevěné a rostlinné, brikety dřevěné, rostlinné, papírové, hnědouhelné a rašelinové.

V souvislosti s nynějšími diskuzemi o využití sluneční energie je užitečné připomenout jednu významnou etapu našeho zemědělství - výrobu opravdu kvalitních objemových krmiv. Kromě vývoje metod silážování a senážování se výzkumníci před třiceti lety zabývali i dosoušením píce ve velkokapacitních senících s využitím vzdušných solárních kolektorů.

Životnost fotovoltaických panelů je v současnosti odhadována na minimálně 30 let, v ideálním případě však může být až dvojnásobná. Panely jsou přitom zdrojem cenných surovin. Přestože FV panely nespadají pod působnosti evropské direktivy o odpadech, výrobci a dodavatelé vytvořili dobrovolný program PV Cycle.

Článek podává srovnání výkupních cen ve vybraných zemích a přehled podpory výroby elektřiny z bioplynu v dalších evropských zemích. Výkupní ceny v České republice jsou srovnatelné s ostatními státy Evropy. Po zrušení investičních dotací lze očekávat výrazné snížení zájmu investorů.

Pěstováním Rumexu OK 2 - krmného šťovíku - se VÚRV Ruzyně zabývá již téměř 20 let. Zpočátku byl sledován v pokusech, později přímo v provozních podmínkách. Nejstarší porost krmného šťovíku je letos (2011) již dvanáctiletý, pěstuje se na ploše 20 hektarů.

Aby mohly být dosaženy globální cíle ochrany klimatu, musí být v rámci EU sníženy emise CO₂ do roku 2050 o 80 - 95 %. V oblasti budov je na rozdíl od většiny ostatních oblastí možné při přijatelné náročnosti a při využití v současnosti dostupných technologií dosáhnout 100 % snížení. Rychlé udržitelné jednání je závazkem stejně jako příležitostí - v regionálním i v celostátním rámci.

Celosvětový trend zvyšování podílu fotovoltaických systémů na výrobě elektřiny státu zasáhl i Slovensko. Jako každá země, má i Slovensko určitá specifika, které upravují a definují výhodnost nebo nevýhodnost investování do této technologie. Příspěvek pojednává o technologických, ekonomických a legislativních specifikách Slovenska vzhledem k podpoře využívání tohoto čistého zdroje energie.

Dimenzování autonomních fotovoltaických systémů je důležitá součást jejich návrhu a je aktivním předmětem výzkumu. V té nejzákladnější formě, doporučí příslušný algoritmus optimální velikost fotovoltaickéhu panelu a baterie nebo vztah mezi nimi, který se obvykle nazývá dimenzační křivka (anglicky sizing curve).

Lze smluvně garantovat i určitou stabilní úroveň výnosů solární tepelné soustavy? Přestože tepelné zisky solární soustavy přímo závisí na dopadající sluneční energii, významně vyšší výkyvy než vlivem klimatických podmínek jsou způsobovány změnou odběru tepla uživatelem.

Podíl elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů (větrné a solární elektrárny) po celém světě velmi rychle roste. Vzhledem ke kolísavým výkonům těchto zdrojů elektrické energie je jak u síťových, tak u autonomních systémů i při kombinaci zdrojů nutno přizpůsobit spotřebu nebo část energie akumulovat. Doposud žádná technologie schopná uchovat energii nemá dostatečný výkon [W/kg] a zároveň hustotu energie [Wh/kg]. Proto se vytváří systémy tvořené různými typy technologií uchovávající energii. V článku jsou nejvýznamnější zástupce porovnány.

Národní akční plány pro obnovitelné zdroje energie (NREAP - National Renewble Energy Action Plan) jednotlivých států Evropské unie v grafické a tabulkové podobě. Část čtvrtá - celková spotřeba energie a podíl obnovitelných zdrojů v jednotlivých segmentech spotřeby.

Národní akční plány pro obnovitelné zdroje energie (NREAP - National Renewble Energy Action Plan) jednotlivých států Evropské unie v grafické a tabulkové podobě. Část druhá - výroba elektřiny v elektrárnách využívajících obnovitelné zdroje energie.

Evropská a národní politika a trendy podporující rozvoj a využívání obnovitelných zdrojů energie způsobily v poslední době velký rozmach instalací solárních systémů pro ohřev TV a přitápění v rodinných domech i u nás. O tom, zda to má smysl, jaké z toho plynou problémy, co od takovýchto systémů můžeme očekávat a jak lze tyto systémy optimalizovat, je tento příspěvek.

Barevné fotovoltaické články jsou občas používány v architektonických aplikacích. Jejich většímu rozšíření brání mimo jiné výrazně nižší účinnost ve srovnání s články s optimální antireflexní vrstvou. Výzkum je zaměřen na návrh a realizaci antireflexních vrstev, které při požadovaném barevném vjemu budou mít minimalizovánu reflexi v infračervené oblasti.

Podíl elektřiny z OZE by podle národních akčních plánů měl dosáhnout 34,3 % z hrubé konečné spotřeby elektřiny v EU. V článku je uveden v grafické a tabulkové podobě plánovaný instalovaný výkon OZE elektráren v jednotlivých státech EU.

Česká republika se v rámci jednání o vstupu do Evropské unie zavázala zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 8 % do roku 2010. V pravidelných ročních Zprávách o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bylo až do konce roku 2009 uváděno, že splnění cíle není reálné. Cíl byl podle předpokladu v roce 2010 splněn, dokonce byl překonán o 0,3 %.

Příspěvek popisuje problematiku spojení solárních tepelných soustav s kotli na spalování biomasy - typově a teplotně odlišných zdrojů tepelné energie - do funkčního celku soustavy vytápění. Detailněji se pak věnuje doporučeným zapojením těchto soustav, požadavkům na typ a objem akumulačních nádrží, dále zpřehledňuje požadavky na měření a regulaci otopných soustav s těmito zdroji tepelné energie.

Země Evropské unie jsou vázány společnou politikou snižování emisí skleníkových plynů (zejména oxidu uhličitého). Stále více evropských států se snaží zarámovat svoje vlastní politiky snižování emisí legislativou, která určí tempo této redukce. V České republice probíhá odborná debata mezi právníky a vznikají ekonomické a technické (zejména v oblasti energetiky) analýzy proveditelnosti redukce emisí.