Odborné recenzované články

V práci jsou uvedena některá základní zapojení solárních soustav pro jednotlivé spotřebiče tepla (teplá voda, vytápění, bazén) a zjednodušený návrh potřebné plochy. U každého schématu je stručně popsána jeho funkce. V závěru jsou naznačeny možné varianty napojení akumulačních nádob podle možností a požadavků na provoz solární soustavy.

V článku jsou uvedena některá základní zapojení solárních soustav pro jednotlivé spotřebiče tepla (teplá voda, vytápění, bazén) a zjednodušený návrh potřebné plochy. U každého schématu je stručně popsána jeho funkce. V závěru jsou pak ještě naznačeny možné varianty napojení akumulačních nádob podle možností a požadavků na provoz solární soustavy.

V první části článku je stručný přehled trhu kolektorů slunečního záření v České republice, základní členění jednotlivých typů kolektorů a hlavních součástí solárních soustav. V dalších pokračováních jsou uvedena některá základní zapojení solárních soustav pro jednotlivé spotřebiče tepla a možné varianty napojení akumulačních nádob.

Třetí díl článku na téma geotermální energie přináší výsledky numerického modelování ve dvou zjednodušených modelových případech: 1) konstantní teplota teplonosné kapaliny v průběhu celé "životnosti" vrtu a 2) konstantní odebíraný výkon v zimě a nulový výkon v létě.

Druhý díl článku na téma geotermální energie. Simulace transportu tepla v horninovém prostředí umožňuje v současnosti řada komerčního i volně dostupného softwaru. V realizovaných simulacích byl transport tepla řešen na podkladě konceptu programu SEAWAT^6,7,8.

Hlavním cílem předkládaného textu je čtenáře seznámit s metodikou a výsledky matematického modelování transportu tepla v okolí vrtu pro tepelné čerpadlo. Sekundárním cílem je na pozadí analyzovaného problému zdokumentovat vybrané informace související s výskytem geotermální energie.

Vývoj ve stavebnictví směřuje k pasivním stavbám, jejichž technologie se v Evropě rozvíjí již několik desítek let. Francie plánuje přechod na pasivní standard a od roku 2050 je plánována výstavba pouze tzv. kvazinulových domů. V České republice se významnějším impulsem stal program Zelená úsporám.

V současné době roste podpora výroby energie z obnovitelných zdrojů. Jedním z důležitých obnovitelných zdrojů energie je biomasa. Ta může být využívána v bioplynových stanicích jako surový organický materiál různého původu o vysoké vlhkosti nebo jako "suchá" biomasa s nízkým podílem vlhkosti, která je vhodná k výrobě energie spalováním. Z biomasy lze vyrábět elektřinu i teplo. A právě v tom je problém. Zatímco výroba elektřiny je podporována, podpora výroby tepla chybí.

V současném boomu instalací FV elektřiny se stává, že i do laboratoří Fyzikálního ústavu AV ČR dostaneme otázku, jaký fotovoltaický panel je nejlepší. Na takovou otázku není jednoduchá odpověď. Ideální panel by měl mít především co nejvyšší účinnost, která by nezávisela ani na teplotě, ani na intenzitě osvětlení. Kromě toho by panel nedegradoval, obešel by se bez údržby, byl co nejlehčí a přitom pevný a odolný. Takový panel zatím nikdo nevyrobil (a to bez ohledu na možnou cenu). Pokud není ideální volba, jaké možnosti se tedy nabízejí?

Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2008 podílela na tuzemské hrubé spotřebě elektřiny 5,2 %. Podíl obnovitelné energie na primárních energetických zdrojích činil 5 %. Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě tepelné energie se pohybuje okolo 7 %. V roce 2009 dosáhl podle MPO podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů 6,8 % z konečné spotřeby elektřiny v České republice.

Pro bilanční výpočty roční potřeby paliva je důležité správné stanovení výhřevnosti konkrétního paliva a stanovení reálné provozní účinnost samotného kotle. Ne vždy se tyto údaje shodují s údaji uváděnými výrobci, či spíše prodejci pelet a peletových kotlů.

Idea udržateľnosti sa stala za posledné roky v západných krajinách univerzálnym trendom. Výsledkom je vysoký dopyt po ekologických, energeticky úsporných či vôbec udržateľných riešeniach problémov vo všetkých spoločenských sférach. Hrozí však, že sa tieto riešenia stanú samoúčelnými.

Náklady na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou jednou z regulovaných složek ceny elektřiny. Mezi další regulované složky patří náklady na distribuci elektřiny. Cena silové elektřiny regulována není, stanovuje se při obchodování na energetické burze na základě nabídky a poptávky.

Vytápění peletami je stejně pohodlné jako vytápění plynem. Výhodnější je pořídit zásobu pelet na celou zimu již v létě. Kromě kvalitních dřevěných pelet jsou na trhu i výrazně levnější pelety z odpadních surovin a zemědělské biomasy, ty však lze spalovat jen ve vybraných typech kotlů.

Posilování skleníkového efektu v důsledku lidské činnosti s následným zvyšováním průměrných globálních teplot se od konce 20. století stává stále více diskutovaným tématem, a to jak v odborných kruzích, tak i mezi laickou veřejností.

Zájem o obnovitelné zdroje energie se výrazně zvýšil v sedmdesátých letech v souvislosti s energetickou krizí. V té době byly poprvé publikovány rozsáhlejší seriozní studie, které vzaly vážně skutečnost, že konvenční zdroje energie jsou vyčerpatelné. V souvislosti s vyhlášením územních ekologických limitů těžby uhlí byla v roce 1992 přijata první Energetická politika České republiky.

Tento příspěvek se zabývá praktickými zkušenostmi s pěstováním energetické rostliny šťovíku. Popisuje čtyři vybrané lokality z hlediska výnosů a ošetřování i s výhledem do budoucna, a rovněž je v příspěvku proveden odhad ceny 1 GJ tepla ze šťovíku na základě dostupných údajů.

Systémy větrání a klimatizace patří svou spotřebou energie mezi významné položky v energetické bilanci budov. Hlavní součástí systémů VZT jsou zařízení pro dopravu a úpravu vzduchu (vzduchotechnické jednotky) a potrubní rozvod. Návrh obou zásadně ovlivňuje jak pořizovací a provozní náklady, tak energetickou náročnost.

Druhá část článku věnovaného biomase se zabývá energetickou bilancí pěstování biomasy a perspektivami jejího využívání v budoucnosti.

Biomasu lze z energetického hlediska považovat za akumulované sluneční záření. Odhaduje se, že asi 30 % produkce biomasy je používáno jako potraviny a krmiva a 20 % je produkce lesů. Biomasa je v současnosti nejvýznamnější obnovitelný zdroj energie.