Odborné recenzované články

Páté pokračování seriálu o větrných elektrárnách je věnováno malým větrným elektrárnám (MVtE) v ČR. Seznamuje s hlavními technologiemi u MVtE, popisuje rozvoj tohoto sektoru v ČR a nakonec přibližuje příběhy dvou instalací.

Ministerstvo životního prostředí v poslední výzvě program Nová Zelená úsporám přistoupilo k podpoře jednoúčelových a navíc neefektivních FV systémů pro ohřev vody. Článek analyzuje jaký konečný dopad má takové rozhodnutí na úspory primární energie a související produkci emisí.

Text se zabývá ověřením možností využití solárních systémů s akumulací tepla v obytných budovách. Vyhodnocuje několik způsobů zapojení systému dlouhodobé akumulace s teplovodním zásobníkem. Hodnocení systémů je provedeno pomocí simulačního programu TRNSYS.

Článek se zabývá nárůstem instalací větrné energetiky od přelomu tisíciletí. Větrná energie se na počátku 21. století stala nejdynamičtěji se vyvíjejícím oborem energetiky v Evropě. V období 2000–2015 vykázala nejvyšší nárůst instalovaného výkonu mezi všemi dalšími zdroji.

Výrobu elektřiny z fotovoltaiky lze vypočítat více či méně zjednodušeným způsobem. Měsíční bilanční metoda umožňuje do výpočtu měsíční produkce zahrnout vliv teploty a slunečního ozáření s využitím parametrů uváděných v technické specifikaci panelů. Jednotlivé technologie FV modulů jsou bilančním výpočtem porovnány.

Článek prezentuje základní popisy vybraných obchodních modelů, které umožňují či podporují implementaci solárních tepelných soustav v SCZT (Solar District Heating – SDH). Jednotlivé případy vychází z konkrétních projektů realizovaných v Evropě.

Vysoké pokrytí našeho území rozvodem elektřiny a dostatek domácí fosilní energetické suroviny – uhlí – nenutil v Československu ve 20. století nikoho ke hledání energetických alternativ. Podle toho vypadal i rozvoj větrné energetiky, která se omezovala na několik pionýrských projektů.

Příspěvek představuje analýzu vlivu hlavních konstrukčních parametrů (šířka vzduchové mezery mezi absorbérem a sklem, emisivita absorbéru a tloušťka tepelné izolace) na výkonnost plochého solárního kolektoru. Jako referenční varianta byl vybrán kvalitní plochý solární kolektor.

Druhý díl seriálu o větrných elektrárnách popisuje počátky větrné energetiky v Dánsku a v Německu, tedy v zemích, které se staly technologickými i uživatelskými lídry v tomto odvětví. Zároveň je uvedeno několik paralelních příběhů větrných elektráren, které byly pro vývoj tohoto oboru podstatné – ať už jako vývojové stupně nebo jako „slepé uličky“.

U poměrně nové technologie, jakou je topení na pelety, se mohou vyskytovat potíže způsobené nedostatečnou znalostí této technologie. To se týká i peletových skladů, které musí zajistit jak zachování kvality pelet tak bezpečný provoz. Od září 2015 jsou požadavky na peletové sklady shrnuty v národních pokynech pro skladování pelet.

Při skladování tuhých biopaliv se do ovzduší uvolňují plynné látky, z nichž některé mohou být nebezpečné pro zdraví a životní prostředí. Složení a množství těchto plynných produktů je závislé na mnoha faktorech, z nichž mezi nejdůležitější patří teplota.

K samovznícení biopaliv dochází zejména při jejich skladování ve velkých hromadách. Tento článek se zabývá náchylností k samovznícení a vlivem vlhkosti na teplotu samovznícení dřevní štěpky podle normy EN 15188. Uvedené poznatky lze použít pro stanovení bezpečných podmínek pro skladování dřevní hmoty a volbu bezpečnostních opatření.

Článek nás provede historií větrných elektráren od prvních pokusů s větrníky přes nové typy rotorů a nárůst výkonu až po první větrné elektrárny v České republice.

Je analyzováno stárnutí modulů fotovoltaické elektrárny v Dukovanech. V práci je porovnávána jak výroba elektrické energie v jednotlivých letech, tak pokles hodnot maximálního výkonu fotovoltaického modulu od hodnot udávaných výrobcem a rovněž jsou zde popsány zjištěné defekty na vybraných modulech

Příspěvek se věnuje změně normy pro zkoušení solárních tepelných kolektorů, dopadu změny ve vyhodnocení křivky účinnosti používání ve výpočtech a souvislostech s legislativními dokumenty, případně dokumenty vázanými na programy podpory solárních tepelných soustav.

Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů ReStEP představuje komplexní aplikaci pro posuzování a navrhování energetických záměrů s důrazem na optimální využití lokálních zdrojů OZE. Výstupem aplikace je report s komplexním vyhodnocením lokalizované oblasti.

Kondenzační kotle menších výkonů se téměř výhradně uplatňují jen v oblasti spalování plynných a kapalných paliv, jež se vyznačují poměrně vysokou čistotou spalin. V případě biomasy se tento typ kotle nejčastěji používá ke spalování pelet, které mají velmi nízkou vlhkost (zpravidla do 5 % hmotnosti). Kondenzační kotle menších výkonů na spalování biomasy s vyšším podílem vlhkosti, jakou je například štěpka, se dosud na trhu nevyskytují.

Pařeziny jsou lesní porosty s krátkou periodou těžby, které v minulosti sloužily převážně k dodávkám palivového dřeva. Jejich renesance se může stát lokálním, ale důležitým prvkem energetiky zejména na venkově.

Třetí část seriálu se zaměřuje na prvky solární soustavy. Skutečnost, že z důvodu snížení ceny solárního systému dochází k poddimenzování prvků, je očekávatelná. Ovšem případy, kdy jsou porušeny základní bezpečnostní zásady, jsou dokladem o nekompetenci montážní firmy nejen v oblasti solárních soustav, ale v oboru vytápění obecně.

Druhá část seriálu se zaměřuje na solární kolektory. Základní axiomy solární tepelné techniky berou za své, pokud se projektant nebo realizační firma snaží realizaci provést za každou „cenu“. Poznat kvalitu solárního kolektoru na první pohled není snadné, ale od toho jsou nezávislé zkušební laboratoře.