Odborné recenzované články

Článek se zabývá problematikou spojenou s předpovědí výkonu fotovoltaických systémů. Uvádí veličiny, které určují aktuální provozní výkon těchto systémů. Popisuje základní typy předpovědních služeb počasí pro fotovoltaické systémy, včetně jejich využití a zdrojů výchozích dat.

Rozbor znalce odhaluje příčinu mechanického porušení solárního kolektoru následkem nepřizpůsobení ovládání regulačních armatur provozním stavům soustavy. Souběžné přestavování regulačních armatur vyřadilo z funkce bezpečnostní zařízení, kdy nadměrně vzrostl tlak a jeho působením se až narušila těsnost kolektoru.

Pro srovnání výrobků z pohledu výkonu a účinnosti se používají parametry a charakteristiky získané ze zkoušky v laboratoři. Výsledky slouží i pro správný návrh a vyhodnocení celoročního chování prvku zabudovaného v celé tepelné soustavě.

Článek hodnotí vliv objemu zásobníku na energetickou bilanci solární soustavy. Pokud azimutový úhel kolektoru přesahuje 45° od jihu, není možné v rámci dotačního titulu Zelená úsporám pro bilanční výpočty použít metodiku dle TNI 73 0302, která se běžně používá při návrhu solárních soustav.

Článek se podrobněji zabývá solárním ohřívačem vody z Nařízení Komise EU 812/2013. Popisuje, jaké informace poskytuje energetický štítek a jakým způsobem vzniklo zatřídění do příslušné třídy energetické účinnosti ohřevu vody.

V souvislosti s rozvojem decentrálních výroben elektřiny, se ze strany výrobců elektřiny setkáváme stále častěji s dotazy, zda a jak je možné prodávat jimi vyrobenou elektřinu uživatelům bytů v bytových domech, kanceláří v objektech či jiných prostor ve výrobních či jiných areálech přímo, bez využití distribuční soustavy.

Vývoj větrných elektráren určených k instalaci na pevnině, pokud jde o jejich velikost, již skoro narazil na hranice reálných možností. Nové stroje pro instalaci na pevnině se v současnosti výkonově pohybují kolem 3 MW, s průměrem rotoru 100–130 m a výškou stožáru 100–140 m.

Článek shrnuje základní pojmy z Nařízení Komise EU 811/2013 a 812/2013 se zaměřením na solární zařízení, solární ohřívače vody a solární soupravy. Popisuje povinnosti dodavatelů uvádějících tyto výrobky na trh.

Stavba větrné elektrárny je v porovnání s jinými typy elektráren poměrně rychlá a jednoduchá. I tak má svá zjevná specifika, která se projevují nejen v samotné stavbě a v transportu jednotlivých dílů, ale i v délce povolovacího procesu v poměru k době stavby. Sedmý díl seriálu přibližuje, jak se staví větrná elektrárna.

Podpora obnovitelných zdrojů energie formou net meteringu měla značný podíl na rozšíření obnovitelných zdrojů energie v USA. Přes svou popularitu byl také od začátku provázen kritikou jako ohrožení příjmů energetických společností, a tím i jejich schopností poskytovat energetické služby. S rostoucím instalovaným výkonem fotovoltaiky se některé státy rozhodly politiku net meteringu revidovat.

Obnovitelná energie má řadu přínosů, a proto je podporována i vyžadována vládami jednotlivých států i Evropskou unií. Naplňování této snahy však již probíhá na regionální úrovni, a když se neudělá správně, může mít nežádoucí a dlouhodobé dopady, které řada místních zastupitelů – ať už na krajské nebo obecní úrovni – dobře zná.

V roce 2014 byla v Austrálii dokončena unikátní fotovoltaická elektrárna se záložním bateriovým systémem. Systém nenapájí budovu ani nedodává elektřinu do sítě, ale je zdrojem energie pro rozhlasový vysílač. První rok provozu ukazuje vysokou efektivitu, potvrzuje spolehlivost fotovoltaické technologie a její vhodnost i pro náročné spotřebitele.

Po sedmileté pauze se v roce 2002 začaly v České republice opět objevovat nové projekty větrných elektráren. Přesto však další rozvoj tohoto odvětví nakonec zůstal stejně skromný jako jeho začátek.

Článek rozebírá pravděpodobnou ekonomickou situaci uživatelů tepelných čerpadel po zavedení nové tarifní struktury, včetně příkladů staršího domu, novostavby a nízkoenergetického domu.

Od 1. ledna 2016 je účinná velká novela energetického práva, která zasáhla téměř všechny aktéry v energetice – od výrobců přes distribuční společnosti a spotřebitele po Energetický regulační úřad se Státní energetickou inspekcí. S odstupem několika měsíců je vhodné si tyto změny zrekapitulovat a vyhodnotit, jak se osvědčily v praxi.

Páté pokračování seriálu o větrných elektrárnách je věnováno malým větrným elektrárnám (MVtE) v ČR. Seznamuje s hlavními technologiemi u MVtE, popisuje rozvoj tohoto sektoru v ČR a nakonec přibližuje příběhy dvou instalací.

Ministerstvo životního prostředí v poslední výzvě program Nová Zelená úsporám přistoupilo k podpoře jednoúčelových a navíc neefektivních FV systémů pro ohřev vody. Článek analyzuje jaký konečný dopad má takové rozhodnutí na úspory primární energie a související produkci emisí.

Text se zabývá ověřením možností využití solárních systémů s akumulací tepla v obytných budovách. Vyhodnocuje několik způsobů zapojení systému dlouhodobé akumulace s teplovodním zásobníkem. Hodnocení systémů je provedeno pomocí simulačního programu TRNSYS.

Článek se zabývá nárůstem instalací větrné energetiky od přelomu tisíciletí. Větrná energie se na počátku 21. století stala nejdynamičtěji se vyvíjejícím oborem energetiky v Evropě. V období 2000–2015 vykázala nejvyšší nárůst instalovaného výkonu mezi všemi dalšími zdroji.

Výrobu elektřiny z fotovoltaiky lze vypočítat více či méně zjednodušeným způsobem. Měsíční bilanční metoda umožňuje do výpočtu měsíční produkce zahrnout vliv teploty a slunečního ozáření s využitím parametrů uváděných v technické specifikaci panelů. Jednotlivé technologie FV modulů jsou bilančním výpočtem porovnány.