Odborné recenzované články

Článek shrnuje základní pojmy z Nařízení Komise EU 811/2013 a 812/2013 se zaměřením na solární zařízení, solární ohřívače vody a solární soupravy. Popisuje povinnosti dodavatelů uvádějících tyto výrobky na trh.

Stavba větrné elektrárny je v porovnání s jinými typy elektráren poměrně rychlá a jednoduchá. I tak má svá zjevná specifika, která se projevují nejen v samotné stavbě a v transportu jednotlivých dílů, ale i v délce povolovacího procesu v poměru k době stavby. Sedmý díl seriálu přibližuje, jak se staví větrná elektrárna.

Podpora obnovitelných zdrojů energie formou net meteringu měla značný podíl na rozšíření obnovitelných zdrojů energie v USA. Přes svou popularitu byl také od začátku provázen kritikou jako ohrožení příjmů energetických společností, a tím i jejich schopností poskytovat energetické služby. S rostoucím instalovaným výkonem fotovoltaiky se některé státy rozhodly politiku net meteringu revidovat.

Obnovitelná energie má řadu přínosů, a proto je podporována i vyžadována vládami jednotlivých států i Evropskou unií. Naplňování této snahy však již probíhá na regionální úrovni, a když se neudělá správně, může mít nežádoucí a dlouhodobé dopady, které řada místních zastupitelů – ať už na krajské nebo obecní úrovni – dobře zná.

V roce 2014 byla v Austrálii dokončena unikátní fotovoltaická elektrárna se záložním bateriovým systémem. Systém nenapájí budovu ani nedodává elektřinu do sítě, ale je zdrojem energie pro rozhlasový vysílač. První rok provozu ukazuje vysokou efektivitu, potvrzuje spolehlivost fotovoltaické technologie a její vhodnost i pro náročné spotřebitele.

Po sedmileté pauze se v roce 2002 začaly v České republice opět objevovat nové projekty větrných elektráren. Přesto však další rozvoj tohoto odvětví nakonec zůstal stejně skromný jako jeho začátek.

Článek rozebírá pravděpodobnou ekonomickou situaci uživatelů tepelných čerpadel po zavedení nové tarifní struktury, včetně příkladů staršího domu, novostavby a nízkoenergetického domu.

Od 1. ledna 2016 je účinná velká novela energetického práva, která zasáhla téměř všechny aktéry v energetice – od výrobců přes distribuční společnosti a spotřebitele po Energetický regulační úřad se Státní energetickou inspekcí. S odstupem několika měsíců je vhodné si tyto změny zrekapitulovat a vyhodnotit, jak se osvědčily v praxi.

Páté pokračování seriálu o větrných elektrárnách je věnováno malým větrným elektrárnám (MVtE) v ČR. Seznamuje s hlavními technologiemi u MVtE, popisuje rozvoj tohoto sektoru v ČR a nakonec přibližuje příběhy dvou instalací.

Ministerstvo životního prostředí v poslední výzvě program Nová Zelená úsporám přistoupilo k podpoře jednoúčelových a navíc neefektivních FV systémů pro ohřev vody. Článek analyzuje jaký konečný dopad má takové rozhodnutí na úspory primární energie a související produkci emisí.

Text se zabývá ověřením možností využití solárních systémů s akumulací tepla v obytných budovách. Vyhodnocuje několik způsobů zapojení systému dlouhodobé akumulace s teplovodním zásobníkem. Hodnocení systémů je provedeno pomocí simulačního programu TRNSYS.

Článek se zabývá nárůstem instalací větrné energetiky od přelomu tisíciletí. Větrná energie se na počátku 21. století stala nejdynamičtěji se vyvíjejícím oborem energetiky v Evropě. V období 2000–2015 vykázala nejvyšší nárůst instalovaného výkonu mezi všemi dalšími zdroji.

Výrobu elektřiny z fotovoltaiky lze vypočítat více či méně zjednodušeným způsobem. Měsíční bilanční metoda umožňuje do výpočtu měsíční produkce zahrnout vliv teploty a slunečního ozáření s využitím parametrů uváděných v technické specifikaci panelů. Jednotlivé technologie FV modulů jsou bilančním výpočtem porovnány.

Článek prezentuje základní popisy vybraných obchodních modelů, které umožňují či podporují implementaci solárních tepelných soustav v SCZT (Solar District Heating – SDH). Jednotlivé případy vychází z konkrétních projektů realizovaných v Evropě.

Vysoké pokrytí našeho území rozvodem elektřiny a dostatek domácí fosilní energetické suroviny – uhlí – nenutil v Československu ve 20. století nikoho ke hledání energetických alternativ. Podle toho vypadal i rozvoj větrné energetiky, která se omezovala na několik pionýrských projektů.

Příspěvek představuje analýzu vlivu hlavních konstrukčních parametrů (šířka vzduchové mezery mezi absorbérem a sklem, emisivita absorbéru a tloušťka tepelné izolace) na výkonnost plochého solárního kolektoru. Jako referenční varianta byl vybrán kvalitní plochý solární kolektor.

Druhý díl seriálu o větrných elektrárnách popisuje počátky větrné energetiky v Dánsku a v Německu, tedy v zemích, které se staly technologickými i uživatelskými lídry v tomto odvětví. Zároveň je uvedeno několik paralelních příběhů větrných elektráren, které byly pro vývoj tohoto oboru podstatné – ať už jako vývojové stupně nebo jako „slepé uličky“.

U poměrně nové technologie, jakou je topení na pelety, se mohou vyskytovat potíže způsobené nedostatečnou znalostí této technologie. To se týká i peletových skladů, které musí zajistit jak zachování kvality pelet tak bezpečný provoz. Od září 2015 jsou požadavky na peletové sklady shrnuty v národních pokynech pro skladování pelet.

Při skladování tuhých biopaliv se do ovzduší uvolňují plynné látky, z nichž některé mohou být nebezpečné pro zdraví a životní prostředí. Složení a množství těchto plynných produktů je závislé na mnoha faktorech, z nichž mezi nejdůležitější patří teplota.

K samovznícení biopaliv dochází zejména při jejich skladování ve velkých hromadách. Tento článek se zabývá náchylností k samovznícení a vlivem vlhkosti na teplotu samovznícení dřevní štěpky podle normy EN 15188. Uvedené poznatky lze použít pro stanovení bezpečných podmínek pro skladování dřevní hmoty a volbu bezpečnostních opatření.