Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Fotovoltaika: cenová válka s čínskou konkurencí

USA nedávno zavedly na čínské panely antidumpingové clo, podobný krok se chystá v EU. Čína reagovala zavedením cla na solární křemík dovážený z USA. Výsledkem v každém případě bude zvýšení cen panelů a prodloužení doby do dosažení konkurenceschopnosti fotovoltaiky s konvenčními zdroji. V pozadí je snaha německé firmy SolarWorld udržet se na trhu.

Ceny fotovoltaických panelů

Ceny fotovoltaických panelů dlouhodobě klesají přibližně o 20 % při každém zdvojnásobení vyrobeného objemu (viz obrázek 1). Pokles není zcela monotónní, několikrát se v minulosti vyskytla krátká období, kdy ceny stagnovaly, nebo dokonce mírně rostly. Naposledy k tomu došlo po roce 2003. Důvodem zřejmě bylo zavedení výhodných výkupních cen v Německu a pomalá reakce zejména výrobců solárního křemíku na zvýšení poptávky. Investiční náklady celých fotovoltaických elektráren přesto i v uvedeném období klesaly zhruba o 5 % ročně, tak jak klesaly výkupní ceny.


Dlouhodobý vývoj cen fotovoltaických panelů [Fraunhofer]

V roce 2008 došlo ke zlomu. Ceny panelů začaly znovu klesat, pokles však byl nečekaně rychlý. Hlavním důvodem byl velmi rychlý nástup čínské konkurence. Ten sice byl očekáván, ovšem nejméně o rok později. Vzhledem k následnému vývoji cen solárního křemíku, výrobních kapacit a odbytu se však pokles cen měl zastavit na úrovni cca o 20 % převyšující současné ceny.

Nástup čínské konkurence

Čínská vláda poskytuje firmám výhodné podmínky pro podnikání, od levných úvěrů, přes zvýhodněné ceny energií a bezplatné pozemky pro výstavbu až po podporu exportu. Kromě toho jsou mzdové náklady v Číně výrazně nižší, než v EU nebo USA. Výsledkem nejen v oboru fotovoltaiky byl vznik celé řady výrobců, mezi nimiž je dost takových, jejichž výroba snese srovnání s evropskou kvalitou. Ceny těchto výrobců jsou však vždy nejméně o 10 % nižší, než u jejich evropské konkurence.

V současnosti je možno koupit přímo od evropských výrobců panely za ceny pod 1,00 €/Wp (nákup po celých paletách), tenkovrstvé panely jsou k dostání i v cenách pod 0,60 €/Wp. V investičních nákladech fotovoltaických elektráren tak začínají převažovat náklady na montáž. Z technických komponentů se pozornost zaměřila na střídače, jejichž ceny dlouhodobě klesají mnohem pomaleji, než ceny panelů. Prodlužuje se však životnost střídačů, která již dosahuje 15 let, což ovšem stále méně, než polovina očekávané životnosti panelů.

Antidumpingové clo v USA

Americká větev německé firmy SolarWorld je největším výrobcem fotovoltaických panelů s krystalickými křemíkovými články v USA. Ve spolupráci s firmami Helios Solar Works, MX Solar USA a čtyřmi anonymními výrobci založili Koalici amerických solárních výrobců (CASM – Coalition for American Solar Manufacturing). V současnosti má CASM přes 220 členů, kteří reprezentují celkem přes 18 000 pracovních míst. Koalice upozorňovala, že ceny dovážených čínských panelů jsou dumpingové díky nezákonné podpoře ze strany čínské vlády.

Kromě masivních investičních dotací využívají čínští výrobci fotovoltaických článků a panelů zvýhodněné vstupní suroviny, pozemky pro výstavbu, ale i energii a vodu. Čínská vláda poskytuje výrobcům různá daňová zvýhodnění, zvýhodněné exportní pojištění a další exportní pobídky. Podle amerického ministerstva energetiky (DoE – Department of Energy) poskytla čínská vláda jen v roce 2010 firmám celkem 30 mld. USD dotací, z toho nejméně 2 miliardy jen firmě Suntech.

Do roku 2010 byla obchodní bilance USA v solárním byznysu pozitivní, export výrobních zařízení a solárního křemíku převažoval nad importem fotovoltaických panelů. V roce 2011 se však rychle obchodní bilance přehoupla do mínusu (z +0,5 mld. $ v roce 2010 na -1,6 mld. $ v roce 2011).


Trh s fotovoltaickými panely a podíl USA a Číny, zdroj: graf NREL s použitím dat z: Mints, P.; Donnelly, J. (2011). “Photovoltaic Manufacturer Shipments, Capacity and Competitive Analysis 2010/2011.” Report NPS-Supply 6, Navigant Solar Services Program. Palo Alto, CA.

Analýza Národní laboratoře pro obnovitelné zdroje energie (NREL – National Renewable Energy Laboratory) ukázala, že z hlediska výrobních nákladů mají čínští výrobci oproti americkým jen nepatrnou výhodu cca 1 až 2 %, protože podíl mzdových nákladů se při současných cenách panelů pohybuje pouze kolem 10 %. Při započtení nákladů na dopravu se jakákoli výhoda ztrácí.

Časové milníky:

  • 19. října 2011 – SolarWorld předložil podnět k zavedení antidumpingového cla
  • 30. ledna 2012 – ministerstvo obchodu (DoC – Department of Commerce) v reakci na prudký růst importu čínských panelů v posledním čtvrtletí roku 2011 oznámilo, že pokud se potvrdí, že čínský export je nezákonně dotován v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO – World Trade Organisation), bude případné clo zavedeno retroaktivně 90 dní před oznámením ve federálním rejstříku.
  • 20. března 2012 – DoC oznámilo předběžné rozhodnutí. Zjistilo, že nejméně 10 kategorií čínských dotačních programů je v rozporu s pravidly WTO a zavedlo clo ve výši 4,73 % na výrobky Trina Solar, 2,9 % pro Suntech a 3,6 % pro ostatní čínské výrobce. Účinnost tohoto opatření je retroaktivní od konce prosince 2011.
  • 17. května 2012 – DoC oznámilo předběžný závěr: 31,14 % pro Trina Solar, 31,22 % pro Suntech a 31,18 pro ostatní.
  • 9. října 2012 – očekáváno konečné rozhodnutí DoC o výši antidumpingového cla

Reakce Číny

Čínská vláda reagovala oznámením, že zavede cla na dovoz výrobních zařízení a solárního křemíku z USA. Tyto komodity se velkou měrou podílely na dosavadní pozitivní obchodní bilanci USA. Cílem zřejmě je podpořit domácí výrobce solárního křemíku a poškodit konkurenci z USA.

Problém je, že se tím zvýší výrobní náklady čínských výrobců. Vzniká tak začarovaný kruh, který ukazuje, že když se rozběhnou obchodní války, není vítěze.

Evropská unie

Solární výrobci v EU vytvořili novou iniciativu EU Pro Sun – opět pod vedením SolarWorld, která 24. července požádala Evropskou komisi o podobnou reakci, jako CASM v USA. Iniciativa EU Pro Sun má přes 20 členů, kteří představují významný podíl evropského trhu. Komisař EU pro obchod Karel Gucht má nyní 45 dní, aby rozhodl, zda se Komise podnětem bude zabývat.

Očekává se, že Komise se bude podnětem zabývat, protože vzhledem k velikosti evropského trhu jsou celkové dopady vyšší, než v USA. Bude však pravděpodobně obtížnější dovozní cla zavést, a pokud budou zavedena, budou pravděpodobně nižší, než cla v USA.

Komise v EU na rozdíl od USA nevyhodnocuje dopad na výrobce, ale bere v potaz zájmy celé Evropské unie, včetně koncových zákazníků. Na rozhodování se může například projevit skutečnost, že obchodní bilance Německa s Čínou je pozitivní. Německo vyváží do Číny výrobní zařízení a naopak dováží levnější fotovoltaické panely, než kdyby byly vyrobeny na domácím trhu.

Důsledky cenové války

Současné ceny fotovoltaických panelů jsou podle názoru analytiků dlouhodobě neudržitelné. Podobné názory se sice ozývají již nejméně dva roky, teprve letos však výrazně narostl počet firem, které ohlásily dlouhodobé ztráty nebo přímo bankrot. Mezi jinými donedávna přední evropský výrobce křemíkových solárních článků Q-Cells nebo americký výrobce panelů Solyndra. Zajímavé je, že bankrot hrozí i některým z předních čínských výrobců, jmenovitě například firmě LDK. Celkově je riziko bankrotu fotovoltaických firem hodnoceno jako vyšší, než průměr v polovodičovém průmyslu nebo například ve strojírenství.

Výsledkem cenové války je vždy redukce počtu konkurentů. Lze očekávat, že mezi výrobci fotovoltaických panelů dojde k sérii fúzí a/nebo převzetí specializovaných fotovoltaických firem kapitálově silnými investory s širším portfoliem. Výsledkem bude pravděpodobně snížení počtu výrobců. Ceny fotovoltaických panelů by mohly krátkodobě vzrůst, nejvýše však o desítky procent.

Velmi pravděpodobný je však další přesun výroby do asijských zemí. Příkladem může být jiná cenová válka, která probíhala v devadesátých letech mezi tehdy předními výrobci PC – firmami IBM a Compaq (kde jsou dnes?) nebo o desetiletí dříve mezi výrobci počítačů pro domácnosti Atari a Commodore. Výsledek si můžete přečíst na štítku svého počítače – naprostá většina se vyrábí v asijských zemích.

Do asijských zemí (nejen do Číny) se díky nižším nákladům přesouvá výroba široké palety spotřebního zboží od nádobí přes sportovní oblečení až po hračky. Stačí se podívat na štítek kteréhokoli elektronického zařízení, s vysokou pravděpodobností na něm bude uvedeno: „Made in China“, případně jiná asijská země. Z hlediska koncových zákazníků je výsledek ve všech případech stejný – nižší cena.

Obrácenou stranou téže mince je nižší zaměstnanost ve výrobním sektoru v zemích, z nichž se výroba přesunula. Narůstá však, nebo přinejmenším stagnuje, počet pracovních míst v obchodní sféře. Na rozdíl od spotřebního zboží však fotovoltaika kromě toho vytváří další pracovní místa při montáži, provozu a údržbě. Podíl těchto činností na celkových nákladech fotovoltaického sektoru se v důsledku propadu cen panelů výrazně zvýšil, a s dalším poklesem panelů poroste. Jedná se přitom o pracovní místa, která lze jen těžko přesunout do zahraničí.

Závěr

Je nutno připustit, že Čína je v současnosti natolik technologicky vyspělá a ekonomicky silná, že pokud se rozhodne v nějaké oblasti dominovat, neexistuje síla, která by jí v tom mohla z dlouhodobého hlediska zabránit. Neexistuje souvislost mezi barvou pleti a inteligencí nebo manažerskými schopnostmi, a Číňanů je prostě nejvíce, mají tedy z čeho vybírat. Jednotlivé evropské státy mají z tohoto pohledu řádově omezenější možnosti. Šanci má snad EU jako celek, pokud ovšem budou členské státy spolupracovat, což se v případě některých států včetně České republiky zrovna nedaří.

English Synopsis
Price War with China in Photovoltaic Industry

The USA introduced anti-dumping duty to Chinese photovoltaic panels, such a move is going in the EU too. China responded by introducing duties on solar silicon imported from the USA. The result in each case is the price increase and extension of the panels in photovoltaics being competitive with electricity from fossil sources.

 
 
Reklama