Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

TZB-info / Obnovitelná energie a úspory energie / Energetická družstva II

Energetická družstva II

Příklady z praxe

23.4.2012
Mgr. Jiří Zilvar
Recenzovaný

Kolébkou energetických družstev je Skandinávie. Družstevní princip v energetice využívá rovněž Německo, začíná se prosazovat v Austrálii, USA, Kanadě, ve Velké Británii a dalších zemích. V Dánsku bylo družstevní vlastnictví jedním z klíčových faktorů úspěšného rozvoje obnovitelné energie v této zemi.

Princip družstevního vlastnictví obnovitelných zdrojů (OZE) je poměrně jednoduchý. Skupina lidí se rozhodne spojit své síly a finance, založit neziskový podnik a pořídit si obnovitelný zdroj.

Motivace k tomu bývá různá, ale zpravidla zahrnuje:

  • energetickou soběstačnost:
    • zvýšení kontroly nad vlastními dodávkami energií – jejich dostupností a cenou
    • zvýšení vlastní nezávislosti na světovém vývoji cen energií a paliv
  • zlepšení životního prostředí:
    • zlepšení životního prostředí v dané lokalitě
    • zmenšení místní ekologické stopy
  • místní rozvoj:
    • stavba OZE je investicí do místní infrastruktury
    • větší projekty skýtají možnost tvorby pracovních míst
    • zvýšení angažovanosti členů komunity v otázkách místního rozvoje

Moderní státy (Německo, Dánsko, USA, Velká Británie a další) mají zájem na rozvoji obnovitelné energie a proto podobné projekty všemožně podporují (zvýhodněné výkupní tarify, daňové úlevy apod.). Obnovitelný zdroj postavený z místních zdrojů na neziskovém principu je totiž obyvateli přijímán mnohem lépe, než ziskové projekty soukromých investorů.

Tento text navazuje na předchozí článek zde o koncepci a principech energetických družstev a komunitního vlastnictví. Přináší příklady fungování energetických družstev na západ od našich hranic.

Příklad 1: Větrná farma Middelgrunden

Větrná farma Middelgrunden byla postavena v roce 2001 na moři 3,5 km od pobřeží Kodaně. S instalovaným výkonem 40  MW šlo v době uvedení do provozu o největší elektrárnu tohoto druhu na světě. Tvoří ji 20 větrníků, každý o výkonu 2 MW. Polovinu těchto větrníků vlastní místní energetická společnost Energi E2 a druhou polovinu družstvo Middelgrunden s 8 552 členy. Odhadovaná roční produkce 85 000 MWh činí 3 % spotřeby elektřiny v Kodani.

Výstavbu projektu inicioval kodaňský Úřad pro energetiku a životní prostředí (Copenhagen Environment and Energy Office) v roce 1996. O rok později pak tentýž úřad s pomocí vládního grantu založil družstvo Middelgrunden (Middelgrunden Cooperative). Projekt v ceně 23 mil. € byl rozdělen do 40 500 akcií, přičemž jedna akcie měla hodnotu 1000 kWh roční produkce. Cena byla 570 € za akcii a výnosy z investice do výše pěti akcií byly dle tehdejší dánské legislativy pro fyzické osoby osvobozeny od daní. Deset tisíc místních obyvatel přispělo finančně zakoupením 30 000 předplacenek (pre-subscribtions) v hodnotě 7 €. Po dokončení projektu se 8 552 spotřebitelů elektřiny stalo akcionáři a přispělo tak 23 mil. € na stavbu projektu.

Ustavení družstva a intenzivní komunikace místních úřadů s obyvateli Kodaně pomohlo získat projektu širokou veřejnou podporu. Dobře zvládnuté financování v podobě grantu a emise akcií s daňovou výjimkou na výnos pak zajistilo dostatek prostředků pro výstavbu.

V ČR podobné družstvo nemáme. Nicméně máme podobnou možnost - investovat do akcií občanských větrných parků, které nabízí česká společnost Eldaco. Jde o Větrný park Drahany a pak o řadu parků ve výstavbě. Akcionářem se může stát každý plnoletý člen rodiny. Jedna akcie stojí 1000 Kč a reprezentuje 1 MW instalovaného výkonu. Očekávaný výnos je 10 % ročně.


Větrná farma Middelgrunden

Příklad 2: Centrální teplárna a biplynová stanice Hashøj

Hashøj Biogas a Hashøj Kraftvarmeforsyning jsou dvě propojená družstva. První je zaměřené na výrobu bioplynu, druhé provozuje kogenerační jednotku. Bioplynové družstvo vlastní 21 farmářů, kteří zpracovávají především prasečí kejdu ze svých farem, ale i další organický odpad z okolí. Vyrobený bioplyn slouží jako palivo pro blízkou teplárnu, kterou vlastní a využívá 440 místních obyvatel.

Obě družstva vznikla v roce 1993. Tehdy se místní farmáři rozhodli lépe využívat hnůj ze svých farem a ve stejnou dobu místní komunita začala stavět biomasovou teplárnu. Tím vznikly příznivé podmínky pro symbiózu obou podniků. Oba projekty vyžadovaly rozsáhlé investice, které byly možné jen skrze půjčky. Ručení za úvěry obou podniků si mezi sebe rozdělili členové družstva, vláda a místní úřad. Místní úřad jako ručitel je v případě teplárny také klíčovým akcionářem.

Bioplynová stanice s reaktorem o objemu 7000 m3 zpracovává denně 220 m3 biomasy, z níž vyrobí 25 000 m3 bioplynu (cca 110 Nm3/m3). Vyrobený bioplyn je buď uskladněn v zásobníku o objemu 15 000 m3 (objem půldenní výroby), nebo odeslán 2 km dlouhým potrubím do teplárny. Digestát je používán jako hnojivo - méně zapáchá, je sterilnější (součástí zpracování je i pasterizace), rychleji se vstřebává a má vyrovnaný obsah živin.

Teplárna sestává ze dvou kogeneračních jednotek, které vyrábějí elektřinu a teplo. K nim jsou přidruženy dva kotle, které pomáhají dodávat teplo ve špičce. Motory i kotle mohou fungovat na zemní plyn i bioplyn, druhý kotel pak spaluje dřevěné peletky. Provoz je zajišťován ze 75 % bioplynem, z 15 % zemním plynem a z 10 % peletkami.

Díky družstevnímu vlastnictví má místní komunita kontrolu nad svými dodávkami tepla. Tyto dodávky jsou zabezpečeny z převážné části z místních zdrojů, čímž se významně snižuje jejich závislost na potenciálních výkyvech světových trhů s energiemi a fosilními palivy.

Centrální teplárna znamenala pro obyvatele snížení nákladů za topení a zlepšení místního ovzduší v topné sezóně. Celá komunita získala možnost účelného využití svého organického odpadu, z nějž po zpracování v bioplynové stanici vznikne kvalitní hnojivo pro místní zemědělce.

Příklad 3: Fotovoltaická družstva Sydney Energy a Brighton Energy Co-operatrive

U fotovoltaických elektráren se družstva vyskytují velmi vzácně, převládá komunitní vlastnictví. Družstva zde fungují častěji jako developeři/dodavatelé solárních elektráren, než jako vlastníci a provozovatelé konkrétního zdroje. Služby družstev může využít každý. Zpravidla však působí lokálně s cílem poskytovat výhodnou investici s ohledem na zlepšení životního prostředí a ochranu klimatu. Fotovoltaika má také výhodu snadné montáže na střechy budov, což s sebou přináší výhodu nižších ztrát (spotřeba v místě výroby).

Sydney Energy Cooperative je australská nezisková organizace tvořená skupinou inženýrů vzdělaných v oboru fotovoltaické inženýrství (takový obor existuje při The University of New South Wales v Sydney). Jejím cílem je aktivně angažovat širší veřejnost v obnovitelné energetice. Za tímto účelem nabízí vedle instalace solárních elektráren také energetické audity pro nízkopříjmové domácnosti, hromadné nákupy souvisejícího zboží (kvůli nižší ceně), případně semináře ohledně fotovoltaiky nebo energetických úspor.

Solární družstvo v pravém slova smyslu, tj. družstvo jako developer a provozovatel vlastního zdroje, můžeme nalézt ve Velké Británii, i když zatím v počáteční fázi. Brighton Energy Co-operative nyní chystá svou první emisi akcií, z nichž chce financovat stavbu tří solárních elektráren v Brightonu o celkovém výkonu 120 kWp. Družstvo pak bude prodejem elektřiny přes vládou stanovený výkupní tarif schopno vyplácet akcionářům dividendu a splácet elektrárnu. Vyrobená elektřina bude spotřebována na místě, nebo prodána místnímu dodavateli obnovitelné energie (Good Energy). Emise akcií začala 2. listopadu 2011 a díky aktualizovaným webovým stránkám máme jedinečnou možnost sledovat rozvoj (či neúspěch) tohoto projektu.

I v ČR již existuje projekt, který odpovídá výše uvedenému. Jde o „Občanská solárka“ české společnosti SolWin s.r.o.. Ta stejně jako Eldaco nemá družstevní formu, jde o soukromou společnost, ale nabízí občanům možnost podílet se na financování solárních elektráren. Občan si může v elektrárně zakoupit konkrétní panel a pak ho společnosti pronajímat. Nájem u nejnovější elektrárny činí 8 % ročně z původní investice. Elektrárnu pak vlastní občané, její provoz a údržbu zajišťuje SolWin. Tato koncepce není pouze na papíře, v ČR už existují nejméně dvě „občanská solárka“, Bedřiška v Ohrobci a Cecilka v Litoměřicích, další je ve výstavbě.

Příklad 4: Malá vodní elektrárna New Mills Torrs Hydro

Britské družstvo h2oPE je úředně vedeno jako Community interest company, což bychom mohli přeložit jako komunitně prospěšná společnost. Zakladatel Richard Body si všiml, že jezy na britských řekách skýtají velký energetický potenciál, který v minulosti sloužil k pohánění mlýnů či hamrů. V současnosti je tento potenciál nevyužit, čímž vzniká prostor pro instalaci a provoz jednoduchých vodních elektráren na bázi Archimédova šroubu. Družstvo provozuje už dvě takovéto elektrárny a další jsou ve výstavbě.

První z nich stojí v anglické vesničce New Mills v okresu Derbyshire. Pomocí emise akcií se od místních obyvatel povedlo získat 165 000 £ na stavbu elektrárny, zbytek 70 000 £ byl získán skrze půjčku. Šroub Archie (familiárně pojmenovaný po svém vynálezci) dodává do vesnice elektřinu od 4. září 2008, přebytky jsou prodávány do sítě skrze vládou stanovený výkupní tarif. Elektrárna má špičkový výkon 70 kW, průměrně dodává 40 - 50 kW.


Vodní elektrárna New Mills Torrs Hydro a její motor – šroub Archie

Závěr

Ač to může znít českému uchu utopicky, podobné projekty nejsou na západ od ČR nijak výjimečné ani nejsou něčím úplně novým. Pokles cen obnovitelných zdrojů v posledních letech nahrává malým investorům a tak můžeme v blízké budoucnosti předpokládat další rozvoj podobných aktivit.

Reference

English Synopsis
Energy co-operatives - examples

Birthplace of energy cooperatives is Scandinavia. Energy cooperatives are common in Germany too, they begin to pursue in Australia, USA, Canada, United Kingdom and other countries. In Denmark, cooperative ownership was a key factor of successful development of renewable energy in this country.

 
 
Reklama