Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál
Fotovoltaika

Pořizujete fotovoltaiku? Pozor na povinné úpravy elektroměrových sloupků

Uvažujete o střešní solární elektrárně (třeba i výhledově)? Pak pokračujte ve čtení, tohle téma se vás přímo týká. Distribuční společnosti totiž v posledních letech mnohem přísněji kontrolují, zda elektroměrové rozvaděče (lidově sloupky) při připojování solárních elektráren nebo jiných výroben elektřiny splňují striktně stanovená pravidla. Aby to nebylo úplně jednoduché, každá distribuční společnost si je nastavila po svém a průběžně je mění. Některé povinné úpravy bohužel můžou nečekaně zasáhnout do rozpočtu.


© Adobe Stock

Abyste nemuseli studovat stohy předpisů, podívali jsme se na celou věc za vás. A máme pro vás jednu dobrou a dvě špatné zprávy. První špatná je, že nějakou úpravu sloupku vyžadují prakticky všechny instalace. Druhá špatná je, že ceny těchto úprav se zpravidla pohybují mezi 25–30 000 korunami. Dobrou zprávou však je, že ve většině případů se dá úprava rozvaděče zahrnout do ceny fotovoltaiky tak, aby ji pokryla dotace.

Bez správného sloupku nepřipojíte fotovoltaiku k distribuci

U starších domů elektroměrové sloupky nejsou v souladu s aktuálně platnými předpisy prakticky ve 100 procentech případů. Ani nad drobnými nedostatky přitom nelze mávnout rukou, protože distribuční společnosti odmítají fotovoltaiky s nevyhovujícími sloupky připojit,“ upozorňuje Jaroslav Šuvarský, zakladatel společnosti S-Power Energies, která má na kontě přes 11 000 instalací solárních elektráren na českém trhu.

Pokud se pozastavujete nad tím, jak je možné, že tolik sloupků neodpovídá současným pravidlům, má to hned dvě příčiny. Jednou je klasický vývoj. Předpisy se v čase mění a co platilo před lety, jednoduše neplatí dnes. A pak je tu skutečnost, že sloupek domu s vlastním zdrojem elektřiny musí splňovat jiné normy než sloupek klasického domu bez zdroje. Problém tak často řeší i novostavby, které s instalací fotovoltaiky nepočítají už v projektu.

Zatímco klasické rodinné domy musí kvůli kolaudaci splňovat tzv. připojovací podmínky nízkého napětí, domy s vlastním zdrojem musí splňovat podmínky připojení pro výrobny elektřiny, jejichž kritéria jsou přísnější,“ vysvětluje Jaroslav Šuvarský.

Jiný kraj, jiný sloupek

Jak tedy elektroměrové rozvaděče mají vypadat podle jednotlivých distribučních společností? Pravidla se skutečně značně liší. Určující bývá to, kde se daná nemovitost nachází.

  • Elektroměrové rozvaděče podle ČEZ Distribuce:
    • Sloupek vždy musí obsahovat dva tzv. „kříže“ – neboli musí být připravený k osazení elektroměru a hromadného dálkového ovládání (HDO):
      1. kříž = elektroměr, 2. kříž = HDO nebo aspoň příprava na něj. HDO jednak blokuje vybrané spotřebiče, jednak v případě fotovoltaiky slouží k odstavení elektrárny (viz níže).
    • Jistič HDO musí mít hodnotu 2–6 A.
    • Jistič HDO i hlavní jistič musí mít zkratovou odolnost 10 kA.
    • Dvířka sloupku mohou být plastová nebo plechová. Pod dvířky už nesmí být další krycí plech (u starších sloupků to často bývá). Pravidla aktualizovaná k 1. 1. 2023 doslova uvádějí, že elektroměr nesmí být zakryt odnímatelným krytem (maskou).
    • Veškeré vodiče musí být barevně rozlišeny v souladu s podmínkami o připojení, a navíc musí být ještě označeny návlečkami s popisem.
    • Všechny silové vodiče musí splňovat průřezy podle hodnoty hlavního jističe, minimálně však 6 mm2 Cu.
    • V elektroměru a HDO nesmějí být hliníkové vodiče.
    • Součástí sloupku – pokud je v něm osazeno HDO – musí být i ovládací relé, které slouží ke spínání spotřebičů (bojler, elektrokotel, tepelné čerpadlo…). Umisťuje se pod stávající HDO na tzv. „L“ držák nebo ke stávajícím jističům. Praktická rada: Pozor na to, aby relé bylo opravdu funkční. (Může se to zdát komické, ale v praxi se opravdu dost často stává, že si lidé upravují sloupky sami, neodborně, a pak se diví, že relé je nefunkční a oni se sprchují studenou vodou.)
    • Dále je třeba vyvést ve sloupku u HDO vodič označený N0 % a u střídače fotovoltaiky zapojit tzv. „krizové odpínání PVE“, které slouží k tomu, aby ČEZ mohl v případě nouze odpojit fotovoltaiku od distribuční sítě. K tomu může dojít pouze v přesně vymezených situacích specifikovaných v Energetickém zákoně (během naší praxe jsme se s takovým zásahem u rodinných domů zatím nesetkali).
    • Aby byla při výměně elektroměru zajištěna bezpečnost techniků distribuce, je nyní nutné namontovat a zapojit vypínač instalace. Ten se v případě distribuce ČEZ smí osadit jak do neměřené, tak i měřené části elektroměrového rozvaděče.
    • Novinka od podzimu 2024: ČEZ Distribuce nově požaduje, aby se elektroměrový rozvaděč při výměně přesunul na přístupné místo (např. na hranici pozemku). Přesné specifikace požadavků na umístění jsou velmi dobře popsané v tabulce, která je uvedena na webu ČEZ Distribuce jako dodatek k připojovacím podmínkám nízkého napětí.



Příklad opravy z nevyhovujícího sloupku na vyhovující: nový elektroměr, nové HDO, nové oddělovací relé
  • Elektroměrové rozvaděče podle EG.D (dřívější E.ON Distribuce elektřiny):
    • Zatímco do přelomu let 2022/2023 sloupky na území EG.D, na rozdíl od ČEZ, nemusely obsahovat dva tzv. „kříže“, k 1. 2. 2023 se situace změnila a dva kříže jsou povinné.
      (Stejně jako u ČEZ, 1. kříž = elektroměr, 2. kříž = hromadné dálkové ovládání (HDO), nebo aspoň příprava na něj).
    • Ovládací relé (OR) se vždy osazuje do stejného prostoru, kam se umisťuje hlavní jistič a jistič HDO.
    • Jistič HDO musí mít hodnotu 2 A.
    • Jistič HDO i hlavní jistič musí mít zkratovou odolnost 10 kA.
    • Všechny silové vodiče musí splňovat průřezy odpovídající hodnotě hlavního jističe, minimálně 6 mm2 Cu.
    • V elektroměru nesmějí být hliníkové vodiče.
    • Veškeré vodiče musí být v souladu s pravidly barevně rozlišeny, a navíc musí být ještě označeny návlečkami s popisky, které jsou jasně definované v připojovacích podmínkách.
    • Pokud dojde k výměně starého rozvaděče nebo hlavního domovního vedení, je třeba umístit elektroměrový sloupek na veřejně přístupné místo. (V minulosti elektroměry často bývaly v zádveří.) Technici EG.D upřesňují umístění sloupku i při instalaci fotovoltaiky. Instrukce bývá ve smlouvě o připojení.
    • Aby byla při výměně elektroměru zajištěna bezpečnost techniků distribuce, je nyní nutné namontovat a zapojit vypínač instalace. Ten se smí osadit jak do neměřené, tak i měřené části elektroměrového rozvaděče.
Elektrosloupek nachystaný dle požadavků PRE a čekající na dodělání od techniků PRE
Elektrosloupek nachystaný dle požadavků PRE a čekající na dodělání od techniků PRE
  • Elektroměrové rozvaděče podle PRE:
    • Základní podmínkou jsou opět 2 kříže (elektroměr a HDO, nebo příprava na něj).
    • Elektroměr musí být umístěn vždy na hranici pozemku. Pokud tam není, musí se přesunout.
    • Aby byla při výměně elektroměru zajištěna bezpečnost techniků distribuce, je nyní nutné namontovat a zapojit vypínač instalace. Ten se smí osadit pouze do měřené části elektroměrového rozvaděče. Pokud rozvaděč nemá měřenou část, je nutné ho vyměnit.
    • Zcela klíčová je podmínka, že zásadní úpravy sloupku, resp. jeho připojení (kdy je třeba provést rozplombování elektroměrového rozvaděče), může vyřešit pouze licencovaný pracovník společnosti PRE. Zákazník si tak na toto (na rozdíl od ČEZ a EG.D) nemůže sjednat vlastního elektrikáře. Nemůže to vyřešit ani firma, která instaluje fotovoltaiku. Ta může vše pouze připravit, např. postavit nový sloupek, pokud původní nebyl na hranici pozemku.)

Novinky související s komunitní energetikou

Rok 2024 odstartoval zcela novou kapitolu v české energetice a otevřel dveře sdílení elektřiny z fotovoltaik a dalších OZE. Nyní tedy konečně můžou majitelé fotovoltaik posílat vyrobenou energii (byť s naúčtovaným distribučním poplatkem) například dalším rodinným příslušníkům, přátelům nebo komukoli jinému.

Aby však někdo mohl přijímat elektřinu od majitele fotovoltaiky, musí jeho sloupek taktéž splňovat určité nároky, které upravuje dodatek k pravidlům připojení nízkého napětí (platný od 1. 11. 2024):

  • Hlavní podmínkou na straně příjemce je mít rozvaděč vanového typu, bez zákrytu jakoukoli maskou.
  • Jističe a vodiče nemusí vyhovovat aktuálním PPNN, nicméně při úpravě sloupku (zvlášť pokud nesplňuje výše uvedenou podmínku) doporučujeme tyto změny provést.

Směrem k příjemcům energie jsou podmínky velmi shovívavé, avšak když už se někdo rozhodne zapojit se do komunitní energetiky, výrazně doporučujeme provést při té příležitosti také revizi jističů a vodičů, aby vše bylo maximálně bezpečné. Přeci jen jde o elektrické zařízení a tam by měl být důraz na bezpečnosti vždy na první místě,“ komentuje Jaroslav Šuvarský.

Jak je to s bytovými domy?

U bytových domů jsou specifikace rozvaděčů velmi podobné, avšak na rozdíl od rodinných domů můžou zůstat na svých původních místech, i pokud jsou uvnitř budovy.

Pokud si bytový dům na střechu nainstaluje fotovoltaiku, může se vyrobená energie posílat do jednotlivých bytů. Často se to řeší tak, že ve společných prostorách je tzv. vůdčí odběrné místo, kam primárně proudí veškerá vyrobená energie z elektrárny. To musí splňovat předepsaná kritéria uvedená výše. Odtud se pak elektřina posílá dál do bytů podle alokačního klíče.

V připojených bytech pak jsou přidružená odběrná místa, na která už nejsou kladeny takové nároky (viz odstavec o komunitní energetice.

Jak vypadají nejčastější úpravy?

Hlavní jistič mnohdy nevyhovuje požadavkům z hlediska zkratové odolnosti. Zkratová odolnost jističe musí být 10 kA, ale stává se, že je tam jen 6 kA, nebo dokonce méně. Stejné pravidlo platí i pro jističe HDO. Zkratová odolnost je uvedena v popisku na jističi.

Na nesrovnalost můžou poukazovat i nestejně barevné ovládací páčky jističů. Schválené jističe mívají po celé délce stejnou barvu (viz ilustrační foto). Pokud si nejste jistí, zda jsou vaše jističe schválené, nebo neschválené, můžete to snadno zjistit z dokumentů umístěných na webových stránkách distribučních společností. Tam jsou veškeré neschválené jističe popsané.

Vyměnit neschválené jističe za schválené obvykle nebývá nijak složité, stejně jako některé další úpravy. Pokud jsou ale nepopsané a barevně neoznačené všechny vodiče, je to překvapivě náročnější úkon. Barevné označení se totiž nedá udělat lusknutím prstů. Bývá nutné tzv. „předrátovat“ celý rozvaděč, což znamená větší časovou investici technika, a tedy i vyšší poplatek.

Stejně tak je nutné kompletně „předrátovat“ celý rozvaděč i v případě, že elektroměr a HDO nejsou na stejné premixové desce. To je speciální elektroměrová deska lisovaná z izolantu, která se vedle pružnosti a odolnosti proti mechanickému poškození vyznačuje také odolností při teplotách do 80 °C a zpomalováním šíření plamene. (Mimochodem, smí se používat pouze v rozvaděčích, které jsou k tomu přímo určeny.) Pokud tato deska není jednolitá, je to v podstatě jen kosmetická vada, ale její náprava je paradoxně poměrně nákladná. Pravidla jsou totiž v tomto směru striktní, a pokud celý sloupek není osazen na jednotné desce, distribuční společnost solární elektrárnu nepřipojí.




Nevyhovující jistič (jedna celožlutá páčka namísto všech tří) a chybí oddělovací relé, na druhém obrázku obojí opraveno (celožluté páčky u jističe + doinstalované bílé oddělovací relé)

Na územích spadajících pod ČEZ Distribuci bývá problém s chybějícím ovládacím relé nebo s chybějícími vodiči pro krizové HDO. Pokud mezi sloupkem a střídačem solární elektrárny není fyzicky natažený vodič pro krizové HDO, bývá nutné instalovat ještě bezdrátové ovládání. To obvykle představuje další náklad v řádu několika tisíc korun.

Zejména u starších sloupků bývá velmi častým problémem jejich nevhodné osazení – například v dřevěném obložení či za plechovým krytem. Vyloženou specialitou pak bývají případy, kdy jeden sloupek zahrnuje několik odběrných míst (například tři). „V takových situacích bývá mnohdy úprava společného sloupku zdrojem výrazných sousedských sporů. Cenově totiž vyjde prakticky nastejno upravit kompletně sloupek pro všechny domácnosti jako vyvést z něj ven pouze jedno odběrné místo do samostatného sloupku. Problém je, že fotovoltaiku chce obvykle jen někdo a zbývající domácnosti pak odmítají finanční účast na úpravě, která sahá až do desítek tisíc korun, jakkoli by se tím výhledově řešil problém i pro ně,“ uvádí příklad z praxe Jaroslav Šuvarský.




Příklad sloupku již upraveného podle předpisů EG.D

Na kolik změny vyjdou?

Jak už bylo naznačeno, rozptyl cen za úpravy elektroměrných rozvaděčů je značný – od jednotek až po vyšší desítky tisíc korun. Naštěstí se v čase mění nejen pravidla distribučních společností, ale i pravidla týkající se financování těchto úprav. Zatímco dřív to byl náklad, na který se nevztahovala žádná dotace, nyní už se zpravidla daří zahrnout částku za úpravu rozvaděče do ceny fotovoltaiky, kterou pokrývá dotace.




Příklad opravy z nevyhovujícího sloupku na vyhovující: z nejednotné premixové desky byly nové součásti předělány na jednotnou desku.

Aktualizováno 22. 11. 2024