Větrné elektrárny SheerWind INVELOX (nazývané někdy trychtýře nebo houby) mají údajně vést k revoluci ve výrobě elektřiny z větru. Skutečnost je však pravděpodobně méně zářivá, než informace v médiích převzaté ze stránek výrobce.
Recenzovaný Pro výpočet pole průměrné rychlosti větru ve výšce 10 m nad povrchem byl použit stejný postup a stejná vstupní data, jako pro „větrnou mapu“ ve výšce 100 m nad zemí. Výsledná větrná mapa je syntézou výpočtu tří modelů dlouhodobě používaných na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR: VAS, WAsP a PIAP.
Oddělení datové podpory koncepcí Ministerstva průmyslu a obchodu připravilo tuto statistickou zprávu jako komplexní národní statistiku obnovitelných zdrojů energie. Závěrečná část zprávy přináší statistická data z kategorií Energeticky využívané odpady a alternativní paliva, Vodní elektrárny, Větrné elektrárny, Fotovoltaické elektrárny, Solární termální systémy, Tepelná čerpadla a Geotermální energie.
Menší elektrárny mohou být propojeny do virtuální elektrárny, podobně jako počítače do virtuálního serveru. Toto uspořádání výrazně usnadňuje správu dílčích elektráren. Virtuální elektrárna využívá velká množství dat – od aktuálních cen elektřiny, přes energetickou poptávku, až po předpovědi počasí.
Autor publikace, David J. C. MacKay, profesor fyziky na University of Cambridge a od roku 2009 hlavní vědecký poradce Ministerstva pro energetiku a klimatickou změnu (DECC), vychází z předpokladu, že změna klimatu je realita způsobená člověkem, a že je nutno snižovat emise CO2 tempem, které zaručí, aby teplota nevzrostla o více než 2 °C nad předindustriální úroveň.
Výstavba, provoz a likvidace elektráren působí četné negativní efekty (emise, odpady apod.) ovlivňující lidské zdraví a životní prostředí. Z pohledu ekonomiky se v převážné většině jedná o externí náklady, které nejsou zachyceny v tržních cenách. Jedním z nejpropracovanějších přístupů ke kvantifikaci externích nákladů je evropská metodika ExternE.
Dodávka elektřiny z větrných elektráren je závislá na počasí a značně rozkolísaná. Napěťové špičky při silném větru a útlumy při bezvětří mohou způsobit potíže. Aby se předešlo krizovým situacím, byl vytvořen software na bázi neuronových sítí, který dokáže dodávku energie předpovědět na 3 dny dopředu.
Kolébkou energetických družstev je Skandinávie. Družstevní princip v energetice využívá rovněž Německo, začíná se prosazovat v Austrálii, USA, Kanadě, ve Velké Británii a dalších zemích. V Dánsku bylo družstevní vlastnictví jedním z klíčových faktorů úspěšného rozvoje obnovitelné energie v této zemi.