Popis systému zásobování energiemi ukazuje nejen unikátní řešení českých vědců a techniků, ale získané výsledky mohou být i velmi užitečným zdrojem informací o nízkoenergetické stavbě v podmínkách anatarktického léta. Ty se kupodivu příliš neliší od podmínek české zimy.

Vedle vody je vítr nejstarší zdroj energie, který je lidstvem využíván - ať již k přímému pohonu plachetnic, nebo pomocí větrných mlýnů ke mletí obilí nebo k čerpání vody. Ještě v 19. století bylo po celé Evropě v provozu více než 100 000 větrných mlýnů.

Starostovi obce Jindřichovice pod Smrkem Petru Pávkovi se podařilo zrealizovat projekt instalace dvou větrných elektráren Enercon E40 o výkonu 2 x 600 kW. Investice za 62 mil. Kč by měla přinášet průměrný roční výnos 6,6 mil. Kč.

Autor bezprostředně reaguje na článek Prof. Ing. Jaroslava Kaminského Zkušenosti s provozem velkých větrných elektráren v horském terénu.

Při cestování po některých evropských zemích překvapí množství provozovaných větrných elektráren. Zvláště pak, když si přečtete tento článek, ve kterém jsou vyhodnoceny vesměs negativní zkušenosti s realizovanými elektrárnami v ČR.

Historie i současné možnosti využití energie větru pro výrobu elektřiny najdete v souhrnném článku předního odborníka v oboru.

Reálně odhadovaný dosažitelný technický výkon na území ČR byl stanoven pracovníky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR na úrovni 80-200 MW s odhadovanou roční výrobou 110-280 GWh. To představuje využití instalovaného výkonu na úrovni 1400 h ročně.