Odborné recenzované články

Článek prezentuje novinky fotovoltaického výzkumu v oblasti zdrojového křemíku. Jeho současný nedostatek vede ke vzrůstajícímu zájmu o tenkovrstvé články označované jako druhá generace a hledání cesty k obejití Schockley-Queisserovy hranice účinnosti fotovoltaické přeměny jako generace třetí.

Další díl seriálu o prvcích solárních soustav se zabývá pojistnými a zabezpečovacími zařízeními. Při změně objemu teplonosné látky a ochraně proti nedovolenému tlaku hraje hlavní roli správný návrh expanzní nádoby, resp. pojistného ventilu.

Přehřívání kolektoru a var teplonosné látky je jev příznačný pro letní horké dny. Tzv. stagnace se nejčastěji objevuje u solárních soustav kombinovaných s přitápěním. Závěr článku se zabývá ochranou proti problémům se stagnací.

Přehřívání kolektorů a var teplonosné látky je jev příznačný pro letní horké dny. Nejčastěji se objevuje u solárních soustav kombinovaných s přitápěním. Touto problematikou souhrnně nazývanou stagnace se zabývá následující článek.

Společnost ČEZ nechápe obnovitelné zdroje jako konkurenci pro zdroje klasické. Pohledem jaderného fyzika se podívejme do historie a na současný význam jedné z nejdéle provozovaných fotovoltaických elektráren u nás. Druhá část se věnuje ekonomickému zhodnocení a srovnání nesrovnatelného.

"Společnost ČEZ nechápe obnovitelné zdroje jako konkurenci pro zdroje klasické." Pohledem jaderného fyzika se podívejme do historie a na současný význam jedné z nejdéle provozovaných fotovoltaických elektráren u nás. Přímo tématicky stojí právě v Dukovanech, hned vedle své slavnější sestry.

Nízkoenergetické dřevěné domy se začínají rodit jako houby po dešti. Zkušenosti se stavbou jednoho z nich, zamyšlením nad detaily, které se povedly a naopak "drobnostmi", které by mohly být příště jinak naleznete v následující sérii článků.

Prvky solárních soustav jsou letošním tématem pro letní seriál článků z dílny Tomáše Matušky. První díl se zabývá teplonosnou látkou, která je pro solární soustavu stejně důležitá jako krev pro lidský organismus. Nejrozšířenější jsou nemrznoucí směsi a je jim proto věnováno nejvíce prostoru.

Ve vodovodním řádu je skryta energie, kterou je vhodné využít jako doplněk současných záložních zdrojů, na které jsou při výpadku el. energie kladeny stále větší nároky. Druhý díl pojednává o výhodách a výsledcích z praktických zkoušek bezlopatkových turbín.

Ve vodovodním řádu je skryta energie, kterou je vhodné využít jako doplněk současných záložních zdrojů, na které jsou při výpadku el. energie kladeny stále větší nároky. Jak nejlépe ji využít popisuje následující článek.

Sledujeme-li současný vývoj cen energie nabývající exponenciálního růstu, tak se nutně vkrádají dvě otázky. "Kdy se tento růst zastaví a zda-li existuje vůbec jeho horní hranice?" Následující článek navazuje na komentář Martina Peciny k liberalizaci plynárenství.

Díky schválení "zákona o OZE" se podnikatelům otevřel nový obor - výroba elektrické energie. Garance zákona, výkupní ceny a dotační politika hovoří nejen pro fotovoltaiku. Následující článek přináší informace o výstavbě současné největší FV elektrárny u nás, která bohužel zatím nedodává elektřinu do sítě.

Jakou strukturu energetických zdrojů můžeme očekávat v dohledné budoucnosti? Které zdroje výroby elektřiny budou páteří národních ekonomik? Bude nadále převažovat uhlí a jádro nebo se přeorientujeme na plyn? Začnou hrát rozhodující roli obnovitelné zdroje?

Ekologická daňová reforma byla nejen tématem předvolebního boje, ale i námět k další implementaci požadavků Evropského společenství. K její prvotní koncepci vydanou MŽP zpracoval tým odborníků z řad ČVUT a VŠE "Analýzu dopadů koncepce na ekonomiku". Závěr této Analýzy shrnuje následující článek.

O tom, že při kompresorovém chlazení vzniká teplo není pochyb. Stejně tak je jasné, že stoupá a nadále stoupat bude cena energie. Jakým způsobem využívat přebytečné teplo vznikající při chlazení ledových ploch napoví následující článek.

Druhá část článku o možných zdrojích energetické biomasy u nás se zabývá konkrétními bylinami se skrytým energetickým potenciálem, vhodnými k pěstování v našich geografických podmínkách.

Síla mořského větru a jeho potenciál pro rozvoj větrné energie z pobřeží kolem Evropy sahá dle odhadů za energetické potřeby členských zemí evropské pětadvacítky. Je tedy nadále nezbytně nutné se touto energií zabývat, přestože její nynější cena je v dalším rozvoji spíše překážkou.

Autorka popisuje možné zdroje energetické biomasy, jejíž největší rozvoj vidí ve fytoenergetice. "Její význam ve vztahu ke skleníkovým plynům není pouze v její náhradě za fosilní paliva, ale především v odčerpávání CO₂ z ovzduší jako výsledek zintenzivnění vegetace na co nejrozsáhlejších plochách!"

V prvním díle článku jsme si připomněli černobylskou katastrofu, v dnešním pokračování se podíváme na "problém" s jaderným odpadem a nahlédneme do budoucnosti jaderné energetiky, kterou mnozí shledávají jako jedinou možnou alternativu spjatou s budoucností nejen naší, ale i našich následovníků.

Martin Bursík v rozhovoru s Janou Plamínkovou vysvětluje smysl ekologické daňové reformy. Na rozhovor navazuje v mnoha bodech kritická analýza její koncepce zpracovanou týmem odborníků z řad ČVUT a VŠE.