Odborné recenzované články

Momentálně největší fotovoltaická elektrárna u nás s instalovaným výkonem 40 kWp byla uvedena do zkušebního provozu v květnu r. 2005. Článek poukazuje i na další podstatná zjištění využitelná k uplatnění FV panelů v blízké budoucnosti. Zajímavé jsou např. identické křivky spotřeby el. energie školní budovy s křivkou výroby FV systému.

Srdce solární soustavy je tématem dalšího dílu trendů v solární tepelné technice. Řídit proces "nabíjení" zásobníku nebo zmenšit jeho zastavěný objem použitím látek se změnou skupenství, které mají vysokou hustotou akumulace tak, aby konečné parametry solární soustavy byly co nejlepší.

Fotovoltaická přeměna bude zcela jistě patřit v blízké budoucnosti k běžně využívanému způsobu výroby energie. Pro elektrárny tohoto typu je ale nutné hledat vhodné plochy. Donedávna největší elektrárna na světě s instalovaným výkonem 5 MWp se nachází v Saském Espenheimu na starém úložišti popílku, jehož plocha byla všemi považována za bezcennou.

Další ze série článků na téma trendy v solární tepelné technice se zabývá fasádními solárními kolektory, jejichž integrace do svislé obálky budovy nemá u nás zatím výraznou tradici. Nejen díky rostoucím cenám energie ale i svým atypickým řešením by se tento stav mohl v budoucnu změnit.

Abychom se v obytných prostorách cítili dobře, je nutné zajistit zpravidla tři podmínky tepelné pohody: tepelnou rovnováhu, suché pocení těla a vhodný způsob sdílení tepla. Na konferenci konané dne 28.6.2005 v Zápech byl představen rozpracovaný nízkoenergetický rodinný dům pro moderní bydlení, který zcela jistě splňuje tyto parametry.

Autor jediné ucelené publikace o peletách u nás vydané v roce 2003 se v druhé části článku zabývá novými trendy v Evropě, ve světě i u nás a poukazuje na nástup nových technologií a nejnovějších zařízení spalujících pelety včetně odkazu na zajímavé konference podporující pelety.

Vytápění peletami se u nás doposud nepodařilo rozšířit tak jako v jiných státech západní Evropy. Nejenom příčinami tohoto stavu, ale i související problematikou a novými trendy se v článku zabývá autor ucelené publikace o peletách vydané v roce 2003.

Energie přicházející a dopadající na Zemi ze Slunce je z lidského pohledu ve všech směrech nekonečná a je jen na nás, abychom se ji učili co nejefektivněji uchopit a použít. Druhá a třetí část ze série článků na téma trendy v solární tepelné technice se zabývá vlivem nových technologií a materiálů pro zasklení a absorbéry na účinnost solárních kolektorů a jejich architektonické dopady.

Energie přicházející a dopadající na Zemi ze Slunce je z lidského pohledu ve všech směrech nekonečná a je jen na nás, abychom se jí učili co nejefektivněji uchopit a použít. Druhá a třetí část ze série článků na téma trendy v solární tepelné technice se zabývá vlivem nových technologií a materiálů pro zasklení a absorbéry na účinnost solárních kolektorů a jejich architektonické dopady.

Rozhovor s Janem Tywoniakem o zákulisí nízkoenergetických a pasivních staveb - nejen dnes a nejen u nás.

Postupně docházející zásoby fosilních paliv by bez nalezení efektivního zástupného zdroje energie mohly vyvolat energetickou krizi. Vodík by se měl po vyčerpání těchto tradičních surovin stát plnohodnotnou a ekologickou náhradou.

Energie přicházející a dopadající na Zemi ze Slunce je z lidského pohledu ve všech směrech nekonečná a je jen na nás, abychom se učili, jak ji co nejefektivněji uchopit a použít. Čtenáři velmi sledovaná série článků o trendech solární tepelné technice se zabývá nejen solárními soustavami, kolektory, jejich fasádním osazením, zásobníky tepla nebo solárním chlazením.

Když se řekne Dánsko, ekologie a čistá energie, pak si snad každý musí vybavit západoevropský trend moderní doby s řadou větrníků vysázených v linii podél mořského pobřeží. Ale Dánsko to není pouze vítr, to je především řada letitých zkušeností v podpoře čisté energie nejen v biomase.

Institut pro marketing a trendové analýzy v rakouském Gutau blízko Linze není jen obyčejná kancelářská budova, ale objekt, v jehož plášti je integrováno na 200 m² fotovoltaických panelů a je koncipován jako tzv. "energeticky nulový" dům.

Autoři článku se zamýšlí nad perspektivou společného využívání zemního plynu a geotermální energie v SCZT v Košicích. Hybridní paroplynová elektrárna se sdruženou výrobou v navrhovaném rozsahu by byla unikátním energetickým dílem, které v současné době ještě nikde na světě neexistuje.

Autoři článku se zamýšlí nad perspektivou společného využívání zemního plynu a geotermální energie v SCZT v Košicích. Hybridní paroplynová elektrárna se sdruženou výrobou v navrhovaném rozsahu by byla unikátním energetickým dílem, které v současné době ještě nikde na světě neexistuje.

Oceány pokrývají dvě třetiny naší planety a skýtají v sobě obrovské množství energie a energeticky významných prvků. Jedním z nich je lithium, po kterém roste v současné době na světových trzích poptávka téměř exponenciálně. Je to způsobeno jeho využitím v moderních trendech průmyslu.

V souvislosti s novým zákonem o podpoře obnovitelných zdrojů energie se u nás očekává poměrně prudký rozvoj větrné energetiky. Můžeme ale také slýchat varování o enormních nárocích na regulaci elektroenergetického systému a o vysokých nákladech na budování záložních kapacit, často s odkazem na negativní zkušenosti z Německa. Je tomu tak skutečně? Jaká rizika jsou opravdu reálná a co jsou jen mýty? Na co se u nás máme připravit?

Spotřeba elektrické energie oběhových čerpadel solárních soustav přímo ovlivňuje její celkovou ekonomickou návratnost. Závěrečný díl pojednává o hydraulice solárního kolektoru, potrubí, výměníku tepla a vlastních oběhových čerpadel, jejichž účinnost je velmi nízká a je výzvou pro výrobce čerpadel do budoucna.

Že spotřeba elektrické energie oběhových čerpadel solárních soustav přímo závisí na tlakových ztrátách vzniklých v potrubí, je známá věc. Její neúměrně vysoká spotřeba může ale ovlivnit celkovou ekonomickou návratnost soustavy. Autor se v první části článku zamýšlí nad návrhem průtoku teplonosné látky a výpočtem tlakových ztrát potrubí v solárních soustavách.