Odborné recenzované články

Potřeba energie pro chlazení a klimatizaci se zvyšuje, zvláště v rozvinutých zemích. Chladicí systémy poháněné teplem z obnovitelných zdrojů nebo odpadních surovin jsou slibnou alternativou klasických zařízení. Poslední ze série článků na téma trendy v solární tepelné technice popisuje možnosti využití sluneční energie pro chlazení budov.

Pětidílná série článků o využívání a možných systémech podpor obnovitelných zdrojů energie ve světě. Naleznete zde nejaktuálnější informace a trendy o podpoře OZE ve státech silné evropské patnáctky, USA, Austrálii či komplexní energetickou politiku Japonska včetně využívání alternativních zdrojů energie v této zemi.

Úvodním dílem startujeme sérii článků na téma kogenerační technologie, využití zvláštních plynů a dimenzování kogenerace. Tématům budeme věnovat několik článků během zimních měsíců. Jak je to s historií kogenerace, proč nastal její boom právě v posledních desetiletích, jakou má oporu v legislativě? Nejen na tyto otázky však naleznete odpovědi již dnes.

Schválení zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů včetně změn některých zákonů je jedním z nejdůležitějších kroků k ochraně životního prostředí a udržitelného rozvoje nejen u nás. Co nám říká, co garantuje a co s jeho platností vlastně může investor nebo chce celá naše společnost dosáhnout?

Diskusní seminář s tímto názvem uspořádaly Liga ekologických alternativ a Calla, sdružení pro záchranu prostředí, dne 11. listopadu 2005 v Českých Budějovicích v rámci veletrhu ForArch. Následující článek dokládá, že byl opravdu zajímavý.

Využití solárních soustav s fasádními velkoplošnými kolektory v panelové zástavbě lze u nás přiřadit k nevídaným prozatím spíše ojedinělým jevům. Článek je výtahem z bakalářské práce s možností zajímavého potenciálu využití takovéto soustavy v panelové zástavbě konkrétně pražského sídliště Barrandov. Zajímavá je i myšlenka v opakovatelnosti v panelových sídlištích u nás.

Druhá kotelna na biomasu u nás, která využívá unikátní technologii ORC, byla slavnostně spuštěna do provozu dne 3.11.2005 za účasti ministra životního prostředí. Jak si stojí tato realizace ve srovnání s již spuštěnou kogenerací v Třebíči nebo v rakouském Lienzu?

Momentálně největší fotovoltaická elektrárna u nás s instalovaným výkonem 40 kWp byla uvedena do zkušebního provozu v květnu r. 2005. Článek poukazuje i na další podstatná zjištění využitelná k uplatnění FV panelů v blízké budoucnosti. Zajímavé jsou např. identické křivky spotřeby el. energie školní budovy s křivkou výroby FV systému.

Srdce solární soustavy je tématem dalšího dílu trendů v solární tepelné technice. Řídit proces "nabíjení" zásobníku nebo zmenšit jeho zastavěný objem použitím látek se změnou skupenství, které mají vysokou hustotou akumulace tak, aby konečné parametry solární soustavy byly co nejlepší.

Fotovoltaická přeměna bude zcela jistě patřit v blízké budoucnosti k běžně využívanému způsobu výroby energie. Pro elektrárny tohoto typu je ale nutné hledat vhodné plochy. Donedávna největší elektrárna na světě s instalovaným výkonem 5 MWp se nachází v Saském Espenheimu na starém úložišti popílku, jehož plocha byla všemi považována za bezcennou.

Další ze série článků na téma trendy v solární tepelné technice se zabývá fasádními solárními kolektory, jejichž integrace do svislé obálky budovy nemá u nás zatím výraznou tradici. Nejen díky rostoucím cenám energie ale i svým atypickým řešením by se tento stav mohl v budoucnu změnit.

Abychom se v obytných prostorách cítili dobře, je nutné zajistit zpravidla tři podmínky tepelné pohody: tepelnou rovnováhu, suché pocení těla a vhodný způsob sdílení tepla. Na konferenci konané dne 28.6.2005 v Zápech byl představen rozpracovaný nízkoenergetický rodinný dům pro moderní bydlení, který zcela jistě splňuje tyto parametry.

Autor jediné ucelené publikace o peletách u nás vydané v roce 2003 se v druhé části článku zabývá novými trendy v Evropě, ve světě i u nás a poukazuje na nástup nových technologií a nejnovějších zařízení spalujících pelety včetně odkazu na zajímavé konference podporující pelety.

Vytápění peletami se u nás doposud nepodařilo rozšířit tak jako v jiných státech západní Evropy. Nejenom příčinami tohoto stavu, ale i související problematikou a novými trendy se v článku zabývá autor ucelené publikace o peletách vydané v roce 2003.

Energie přicházející a dopadající na Zemi ze Slunce je z lidského pohledu ve všech směrech nekonečná a je jen na nás, abychom se ji učili co nejefektivněji uchopit a použít. Druhá a třetí část ze série článků na téma trendy v solární tepelné technice se zabývá vlivem nových technologií a materiálů pro zasklení a absorbéry na účinnost solárních kolektorů a jejich architektonické dopady.

Energie přicházející a dopadající na Zemi ze Slunce je z lidského pohledu ve všech směrech nekonečná a je jen na nás, abychom se jí učili co nejefektivněji uchopit a použít. Druhá a třetí část ze série článků na téma trendy v solární tepelné technice se zabývá vlivem nových technologií a materiálů pro zasklení a absorbéry na účinnost solárních kolektorů a jejich architektonické dopady.

Rozhovor s Janem Tywoniakem o zákulisí nízkoenergetických a pasivních staveb - nejen dnes a nejen u nás.

Postupně docházející zásoby fosilních paliv by bez nalezení efektivního zástupného zdroje energie mohly vyvolat energetickou krizi. Vodík by se měl po vyčerpání těchto tradičních surovin stát plnohodnotnou a ekologickou náhradou.

Energie přicházející a dopadající na Zemi ze Slunce je z lidského pohledu ve všech směrech nekonečná a je jen na nás, abychom se učili, jak ji co nejefektivněji uchopit a použít. Čtenáři velmi sledovaná série článků o trendech solární tepelné technice se zabývá nejen solárními soustavami, kolektory, jejich fasádním osazením, zásobníky tepla nebo solárním chlazením.

Když se řekne Dánsko, ekologie a čistá energie, pak si snad každý musí vybavit západoevropský trend moderní doby s řadou větrníků vysázených v linii podél mořského pobřeží. Ale Dánsko to není pouze vítr, to je především řada letitých zkušeností v podpoře čisté energie nejen v biomase.