Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Obnovitelná energie a úspory energie / od 10.7.2006 do 27.11.2006


zpět na aktuální články

27.11.2006
Ing. Jiří Ryška, CSc.

Pro dimenzování vrtů vytvořila skupina švédských a německých výzkumných a univerzitních pracovníků software Earth Energy Designer. Jeden ze vstupních parametrů pro tento software je tepelná vodivost hornin. Jejím určením se zabývá tato část seriálu o vrtech do horninového masivu.

20.11.2006
Ing. Jiří Ryška, CSc.

Důležitým parametrem pro dimenzování vrtů je celkový teplotní odpor Rb vrtu vůči přestupu tepla z hornin do nemrznoucí směsi proudící v kolektoru. Z hlediska efektivního přestupu tepla z hornin do kolektoru je žádoucí, aby Rb byl co nejnižší.Dimenzování vrtů je téma dnešního dílu.

13.11.2006
Ing. Jiří Ryška, CSc.

Horniny svrchní části zemské kůry představují významný tepelný akumulátor slunečního záření. Podle Oklahoma State University činí podíl slunečního záření na akumulaci tepla v podpovrchových horninách 97 - 98%, zbytek připadá na vnitřní zdroje Země. Horninovými zdroji tepla se zabývá následující díl seriálu.

6.11.2006
Ing. Libor Novák

Celosvětové zdroje vodní energie jsou obrovské. Jejich největší potenciál se skrývá v oceánech v podobě energie tepelné. V ČR lze využít energii vodních toků obnovou a budováním tisíců malých a domácích elektráren. V energetické bilanci státu však tyto možné zdroje energie nehrají žádnou roli.

30.10.2006
Ing.Tomáš Matuška, PhD., ČVUT, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Závěrečný díl seriálu o prvcích solárních soustav se zabývá jedním z nejdůležitějších "orgánů" snad každé tepelné soustavy. Článek se věnuje konstrukčním řešením běžných vodních zásobníků tepla a jejich připojení k solární soustavě.

23.10.2006
Ing. Jiří Ryška, CSc.

Recenzovaný Nový seriál o tepelných čerpadlech přináší ve svém úvodu ucelený pohled na problematiku u nás již obecně známou a popsanou. Ve své druhé části je pak zaměřen na méně publikované dimenzování vrtů do horninového masívu. Tématem prvního dílu je základní otázka - Proč vytápět pomocí tepelných čerpadel?

16.10.2006
Ing. Jiří Kutáč, zastoupení DEHN + SÖHNE GmbH + Co.KG.

Solární články jsou i díky státní podpoře stále častěji předmětem instalace investorů. Ti by si současně měli uvědomovat, že účinná ochrana před bleskem a přepětím je nutná z hlediska životnosti jejich solárních generátorů a citlivé elektroniky měničů. Nejen o ochraně před bleskem je článek autora.

2.10.2006
doc. Ing. Jan Tywoniak, CSc., ČVUT v Praze - Fakulta stavební

Integrace fotovoltaických systémů do obvodových plášťů budov může dále posunout hranice jejich energetické náročnosti. V nejzazším případě je tak reálná vize domu energeticky nulového. Kromě příznivého environmentálního dopadu mají tato řešení další výhodu - značnou míru energetické nezávislosti.

25.9.2006
prof. Ing. Vítězslav Benda, CSc., ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, katedra elektrotechnologie

Současný rozvoj fotovoltaiky je založen na rozvoji technologie solárních článků z krystalického křemíku. C-Si představuje více než 90 % světové produkce FV článků. Následující příspěvek shrnuje současné trendy vývoje systémů z hlediska snižování ceny elektrické energie vyráběné pomocí těchto článků.

11.9.2006
Ing. Tomáš Matuška, PhD., ČVUT, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Potrubím a jeho izolací se zabývá pokračování seriálu o prvcích solárních soustav. Základním kvalitativním kritériem pro potrubí a tepelné izolace solárních soustav je jejich životnost, tedy především odolnost vůči teplotám, degradaci, atmosférickým vlivům apod.

4.9.2006
RNDr. Antonín Fejfar, CSc., Fyzikální ústav AV ČR

Článek prezentuje novinky fotovoltaického výzkumu v oblasti zdrojového křemíku. Jeho současný nedostatek vede ke vzrůstajícímu zájmu o tenkovrstvé články označované jako druhá generace a hledání cesty k obejití Schockley-Queisserovy hranice účinnosti fotovoltaické přeměny jako generace třetí.

28.8.2006
Ing. Tomáš Matuška, Ph.D, ČVUT, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Další díl seriálu o prvcích solárních soustav se zabývá pojistnými a zabezpečovacími zařízeními. Při změně objemu teplonosné látky a ochraně proti nedovolenému tlaku hraje hlavní roli správný návrh expanzní nádoby, resp. pojistného ventilu.

21.8.2006
Ing. Tomáš Matuška, PhD., ČVUT, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Přehřívání kolektoru a var teplonosné látky je jev příznačný pro letní horké dny. Tzv. stagnace se nejčastěji objevuje u solárních soustav kombinovaných s přitápěním. Závěr článku se zabývá ochranou proti problémům se stagnací.

14.8.2006
Ing. Tomáš Matuška, PhD., ČVUT, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Přehřívání kolektorů a var teplonosné látky je jev příznačný pro letní horké dny. Nejčastěji se objevuje u solárních soustav kombinovaných s přitápěním. Touto problematikou souhrnně nazývanou stagnace se zabývá následující článek.

7.8.2006
Ing. Daneš Burket, Ph.D., člen výboru České nukleární společnosti, Česká nukleární společnost

Společnost ČEZ nechápe obnovitelné zdroje jako konkurenci pro zdroje klasické. Pohledem jaderného fyzika se podívejme do historie a na současný význam jedné z nejdéle provozovaných fotovoltaických elektráren u nás. Druhá část se věnuje ekonomickému zhodnocení a srovnání nesrovnatelného.

31.7.2006
Ing. Daneš Burket, Ph.D., člen výboru České nukleární společnosti, Česká nukleární společnost

"Společnost ČEZ nechápe obnovitelné zdroje jako konkurenci pro zdroje klasické." Pohledem jaderného fyzika se podívejme do historie a na současný význam jedné z nejdéle provozovaných fotovoltaických elektráren u nás. Přímo tématicky stojí právě v Dukovanech, hned vedle své slavnější sestry.

17.7.2006
Ing. Tomáš Matuška, PhD., ČVUT, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí

Prvky solárních soustav jsou letošním tématem pro letní seriál článků z dílny Tomáše Matušky. První díl se zabývá teplonosnou látkou, která je pro solární soustavu stejně důležitá jako krev pro lidský organismus. Nejrozšířenější jsou nemrznoucí směsi a je jim proto věnováno nejvíce prostoru.

10.7.2006
Ing. Miroslav Štěrba

Ve vodovodním řádu je skryta energie, kterou je vhodné využít jako doplněk současných záložních zdrojů, na které jsou při výpadku el. energie kladeny stále větší nároky. Druhý díl pojednává o výhodách a výsledcích z praktických zkoušek bezlopatkových turbín.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama