„Fotovoltaika vyrábí 1 000 hodin ročně,“ je věta, kterou můžete běžně zaslechnout v diskuzích o energetice. Vzhledem k tomu, že rok má 8 760 hodin, působí fotovoltaika se svými 1 000 hodinami naprosto nepoužitelně. Ale copak je většinu roku noc?
Kdo by neznal ten pocit, když dorazí roční vyúčtování za elektřinu nebo plyn. V duchu si klademe otázku, jestli nás čeká příjemný přeplatek, nebo naopak nedoplatek. Přitom klíč neleží jen ve spotřebě samotné, ale i ve správně nastavených zálohách. Ty jsou totiž praktickým nástrojem, který rozloží roční náklady do pravidelných částek a přináší tak větší klid. Přesto se ale objevují otázky: kdo vlastně určuje jejich výši, kdy a jak je možné je měnit a na co máme právo?
V Modlanech vzniká aktuálně největší bateriové úložiště (BESS), které bude v provozu do konce letošního roku. V první etapě společnost KATEMO Group spustí baterii o kapacitě 42 megawatthodin (MWh) s výkonem 35 megawattů (MW). V příštím roce zvýší jeho kapacitu až na 130 MWh. Součástí energetického komplexu je také fotovoltaická elektrárna o výkonu 41,8 MWp.
Moderní průmyslová architektura čelí rostoucím nárokům na energetickou efektivnost, udržitelnost a zároveň kvalitní pracovní prostředí pro zaměstnance. Rozšíření výrobního areálu společnosti MANN+HUMMEL Innenraumfilter (CZ) s.r.o. v Uherském Brodě představuje ukázkový příklad komplexního řešení těchto výzev prostřednictvím inovativního energetického konceptu, promyšlené architektury a efektivního projektového řízení.
Zveme vás na 36. ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který proběhne ve dnech 16.–20. září 2025 v PVA EXPO Praha. Veletrh se již tradičně pyšní stovkami vystavovatelů prezentujících své novinky v sedmi výstavních halách. Portál TZB-info Vás zve na živé vysílání ze stánku a na 10. ročník konference Požární bezpečnost staveb.
Výrazné zpomalení poptávky po fotovoltaice ze strany majitelů rodinných domů vedlo ke krachu řady instalačních firem. V současné době se však problémy objevují i mezi dodavateli. Distributoři, kteří naskladnili velké množství zboží, se totiž potýkají nejen s ochlazenou poptávkou domácností, ale také se snížením cen panelů a baterií. Tato situace nejméně zasáhla ty společnosti, které dokázaly vývoj včas předvídat a přizpůsobily se změnám bez nutnosti reorganizace nebo insolvence – např. větším zaměřením na fotovoltaické komponenty pro průmyslové podniky a developerské projekty. Dalšími důležitými faktory, které firmám pomohly a pomáhají obstát ve stále silně konkurenčním prostředí, jsou dlouhá tradice, průběžné inovace, rozvětvené produktové portfolio, široká síť proškolených servisních a montážních firem či prozákaznický přístup. To vše se dá říci také o společnosti DZ Dražice, členu skupiny NIBE, která letos slaví 125leté výročí od první písemné zmínky o podniku ve středočeských Dražicích.
TZB-info doporučuje „Můžou za to OZE” řekli v roce 2016 politici po blackoutu v Austrálii. Od té doby tam obnovitelných zdrojů nainstalovali sedmkrát víc a počet výpadků v Austrálii klesnul na nejnižší hodnotu v historii. Jak to Australané udělali? Promítlo se to nějak do cen elektřiny? A proč si radši nepostaví jádro?
Konference Týden výzkumu a inovací pro praxi a životní prostředí (TVIP), která se uskuteční ve dnech 14.–16. října 2025 v Hustopečích u Brna, je jedinečným fórem pro setkání odborníků z oblasti výzkumu, průmyslu, státní správy i nevládního sektoru. I letos se konference zaměří na výsledky výzkumu a vývoje a jejich využití v praxi. Právě přenos poznatků z výzkumu a inovací do reálného provozu má klíčový význam pro dosažení cílů v oblasti udržitelného hospodaření se zdroji, oběhového hospodářství i ochrany klimatu.
Projekt výstavby střední školy v zambijské oblasti Kashitu představuje unikátní kombinaci vzdělávání, komunitní podpory a dobrovolnictví. Petr Bohuslávek si o této akci povídal s Martinem Kubínem, který se loni účastnil dokončovacích prací, letos se chystá na další cestu a v době zveřejnění tohoto podcastu zrovna sedí v letadle směr Afrika.
Recenzovaný Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně se nachází v srdci pohoří Jeseníky nedaleko státních hranic s Polskem. Asfaltobetonový plášť horní nádrže se v posledních desetiletích potýká s komplikacemi ve formě lokálních bodových poruch, které se projevují jako puchýřky na povrchu pláště o průměru až do 30 cm. Přestože v roce 2007 proběhla rekonstrukce asfaltobetonového pláště, tak o pár let později se problémy s puchýřky projevily znovu a od této chvíle se každoročně během léta opravují. Nedostačující drenážní systém může s problémy na povrchu AB pláště mít velmi úzkou souvislost. Omezené možnosti monitoringu průsaků po trase drenážního systému horní nádrže nesplňují požadavky na přesné a lokální sledování průsaků a případně také na detekci zvýšených průsaků, které mohou indikovat porušení hráze. Z těchto důvodů byl sestaven návrh na rekonstrukci asfaltobetonového pláště spolu s drenážním systémem dna nádrže.