CTP dlouhodobě staví podle certifikace BREEAM, jejíž až polovina hodnoticích kreditů cílí přímo na snížení uhlíkové stopy budov. Developerské projekty CTP jsou skvělým příkladem toho, jak by měly vypadat moderní průmyslové budovy.
Ve svém komentáři Jan Palaščák reaguje mimo jiné na odstavení maďarské jaderné elektrárny Paks kvůli nedostatku vody v Dunaji. Věnuje se také nutnosti přechodu od průtočného chlazení k cirkulačním, suchým a hybridním systémům a tomu, jak se musí jaderná energetika přizpůsobit měnícím se klimatickým podmínkám.
Přívalové deště způsobují záplavy, sucho vysušuje studny, přehřáté ulice volají po zeleni. Dopady klimatické změny pociťuje silně nebo částečně 73 % českých měst a obcí. Zpracovaný strategický plán hospodaření s vodou má však jen 11 % z nich. Vyplývá to z průzkumu společnosti Wavin Czechia, která na jaře 2026 oslovila 300 českých samospráv.
Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) vydala novou informační brožuru pro vlastníky bytových domů a zároveň zveřejnila výsledky výzkumu ze sídliště v pražských Košířích. Detailní měření pomocí dronu a pozemních termokamer potvrdilo, že správně udržovaná městská vegetace funguje jako výkonná klimatizace. Naopak umělé povrchy, jako jsou například plastová hřiště či umělé trávníky, dosahují extrémních teplot a městský tepelný ostrov dál dramaticky zhoršují. Nabízíme krátké shrnutí včetně komentářů odborníků.
Instalace fotovoltaické elektrárny není jen o výkonu panelů nebo připojení k síti. Klíčovou otázkou projektové dokumentace je bezpečná vzdálenost mezi konstrukcí FVE a stávajícím hromosvodem. Co tato vzdálenost znamená, jak se počítá, kdo ji smí zpracovat a kdy je nutná úprava hromosvodu, se dozvíte v tomto článku s projekční kanceláří Projekce FVE.
Celodřevěná nosná konstrukce z CLT panelů, fotovoltaická elektrárna, využití odpadního tepla z chladicích zařízení, BIM projektování i inteligentní řízení technologií. Nová prodejna PENNY v České Lípě není zajímavá pouze použitím dřeva, ale představuje komplexní přístup k navrhování energeticky úsporných obchodních budov. Podle společnosti nejde o pilotní projekt, ale o směr, kterým se bude ubírat významná část budoucí výstavby.
Sdílení elektřiny není v našem právním řádu novým institutem. K 1. lednu 2024 nabyl účinnosti zákon Lex OZE II (zákon č. 469/2023 Sb.), který přinesl do české právní úpravy sdílení elektřiny a právní úpravu energetických společenství. Od 1. srpna 2024 pak spustilo první fázi svých služeb tzv. dočasné řešení Elektroenergetické datové centrum (EDC), u něhož se zájemci o sdílení elektřiny musí registrovat, a které vyhodnocuje toky sdílené elektřiny. Nyní od 1. srpna 2026 má nastat další rozšíření činnosti EDC a doplnění nových činností jako sběr a řízení dat o akumulaci a agregaci flexibility. Zároveň má dojít rovněž k některým změnám týkajícím se sdílení elektřiny. Jak nyní funguje komunitní sdílení a jaké změny lze očekávat, jsme se zeptali v rámci naší spolupráce s portálem epravo odborníků, konkrétně advokátky Lydie Šimšové z AK Doucha Šikola advokáti.
Masivní rozvoj umělé inteligence v posledních letech vyvolal celosvětový boom ve výstavbě nových datových center. Podle nejnovějších zjištění společnosti Schneider Electric, globálního lídra v oblasti energetických technologií, se však při tomto rychlém tempu výstavby zapomíná na zásadní faktor. Postupující globální oteplování totiž naráží na limity chlazení těchto center, která se kvůli extrémnímu teplu produkovanému samotnými AI čipy snadněji přehřívají. Rizika spojená s klimatem přitom nejsou dosud plně zahrnuta do reálné ceny těchto projektů. Výzkum ukazuje, že investice do odolnosti AI infrastruktury mohou snížit finanční ztráty způsobené klimatickými změnami o celou třetinu.