Fotovoltaika a tepelné čerpadlo dnes představují jedno z nejhospodárnějších řešení energií v domácnosti. Zásadní je ale jejich správné řízení.
Vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov je prováděcím předpisem zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů a stanovuje postup hodnocení energetické náročnosti budov a závaznou podobu průkazu energetické náročnosti budovy. Hlavními cíli současné novelizace vyhlášky je zefektivnění hodnocení energetické náročnosti budov na základě zkušeností z předchozích let, zvýšení kvality a kredibility zpracovávaných průkazů energetické náročnosti budov, včetně zvýšení přehlednosti a využitelnosti PENB k energetické optimalizaci budov. Současně je novelizace využito k implementaci evropské směrnice o energetické náročnosti budov EPBD III.
Jak dopadl poslední veletrh před uzavřením všech veřejných prostor? Pořadatelé ze společnosti MDL Expo zveřejnili komplexní závěrečnou zprávu a poskytli komentář k akci, která patří k tuzemským stěžejním veletrhům technického zařízení budov, techniky prostředí a technologií pro energeticky efektivní budovy.
Uvažujete o střešní solární elektrárně (třeba i výhledově)? Pak pokračujte ve čtení, tohle téma se vás přímo týká. Distribuční společnosti totiž od listopadu 2019 mnohem přísněji kontrolují, zda elektroměrové rozvaděče při připojování solárních elektráren (i dalších výroben elektřiny) splňují striktně stanovená pravidla. Aby to nebylo úplně jednoduché, každá distribuční společnost si je nastavila po svém. A některé povinné úpravy bohužel můžou nečekaně zasáhnout do rozpočtu.
První část seriálu se věnovala environmentálnímu vyhodnocení předmětného bytového domu (BD) z hlediska množství produkce skleníkových plynů pomocí zjednodušené metody posuzování životního cyklu (LCA). Výsledné emise byly porovnány s emisním požadavkem stanoveným na základě klimatických cílů Pařížské dohody a vědecké zprávy The Emissions Gap Report. Výsledky ukázaly, že roční produkce emisí skleníkových plynů BD dosahují 41,8 t CO2,ekv./a, přičemž emisní požadavek pro klimatický cíl 1,5 °C činí 17,0 t CO2,ekv./a. Druhá část příspěvku se věnuje sestavení variant kombinující emisně úsporná opatření za účelem dosažení hranice emisního požadavku pro klimatický cíl 1,5 °C.
Dvoudílný seriál se věnuje případové studii bytového domu (BD), který byl environmentálně vyhodnocen z hlediska množství produkce skleníkových plynů pomocí zjednodušené metody posuzování životního cyklu (LCA). Výsledky celkových emisí BD byly porovnány s hodnotou emisního limitu, který byl stanoven na základě klimatických cílů Pařížské dohody a vědecké zprávy The Emissions Gap Report. V reakci na značné překročení emisního limitu byla navržena řada emisně úsporných opatření, která byla vhodně sestavena do variant splňujících emisní požadavek.
