Obnovitelné zdroje energie - vývoj výkupních cen
Energetický regulační úřad zveřejnil cenové rozhodnutí ERÚ č. 2/2010, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů. Článek obsahuje přehled vývoje výkupních cen a zelených bonusů od roku 2002 v grafické podobě.
Úvod
Od roku 2002 byla zavedena podpora obnovitelných zdrojů prostřednictvím minimálních výkupních cen vyhlašovaných každoročně Energetickým regulačním úřadem, výrobce však mohl s odběratelem sjednat i cenu vyšší. Jednalo se o obdobu současných výkupních cen, které jsou uplatňovány od roku 2006. V roce 2004 byly kromě toho zavedeny pevné výkupní ceny jako příplatek k ceně elektřiny. Od roku 2006 se pro obdobný režim používá označení zelený bonus.
Výkupní ceny pro jednotlivé kategorie obnovitelných zdrojů jsou Energetickým regulačním úřadem určovány tak, aby návratnost investic byla kratší než 15 let. Doba, po niž je vyplácena podpora, je ve většině případů 20 let, pouze u malých vodních elektráren je 30 let.
Zelený bonus odpovídá rozdílu mezi výkupní cenou a tržní cenou elektřiny z daného zdroje. Je-li výrobce schopen prodat vyrobenou elektřinu výhodněji, může realizovat vyšší zisk. Protože však výsledek závisí na aktivitě výrobce, není v režimu zeleného bonusu zaručena návratnost. Současný návrh ERÚ, že pro vybranou kategorii fotovoltaických elektráren realizovaných v předchozích letech a v současnosti nastaví zelený bonus na nulovou hodnotu, je však v rozporu s původním záměrem zákona, protože snížení zeleného bonusu neodpovídá změně tržní ceny elektřiny.
Protože v roce 2009 byly obecně ceny silové elektřiny vysoké, odpovídalo tomu zvětšení rozdílu mezi výkupní cenou a zeleným bonusem. Uvedený trend se projevil ve všech kategoriích obnovitelných zdrojů, graficky je nejzřetelnější u malých vodních elektráren ve špičkovém provozu, kde výkupní cena již několik let stagnuje a u příspěvku k ceně elektřiny z druhotných zdrojů.
Elektrárny spalující biomasu
Podporu prostřednictvím výkupních cen s garantovanou návratností lze využít pouze u zdrojů spalujících čistou biomasu (kategorie O). Pouze v roce 2004 vyhlásil ERÚ výkupní cenu i pro spolužalování s uhlím, od roku 2005 je pro spolužalování možno využít pouze zelený bonus. Od roku 2005 byl zelený bonus zaveden i pro paralelní spalování biomasy a fosilních zdrojů.
Z uvedených grafů je zřetelná preference podpory pěstovaných energetických plodin - kategorie O1, S1 a P1. Naopak spolužalování pilin, hoblin nebo pelet (S3) je utlumováno, zelený bonus je u této kategorie pro příští rok snížen na pouhých 10 Kč/(MW.h).
Obrázek: Vývoj výkupních cen a zelených bonusů pro elektřinu vyrobenou z biomasy
Bioplynové stanice
V případě bioplynu byly do roku 2008 rozlišovány bioplynové stanice podle termínu uvedení do provozu, od roku 2009 jsou rozděleny pouze do dvou kategorií podle typu používané biomasy. Naopak výrobny využívající skládkový a kalový plyn z čističek odpadních vod (ČOV) byly ve stejném roce sloučeny do jedné kategorie a rozděleny podle termínu uvedení do provozu.
Kromě plynu pocházejícího z biologických procesů je podporována i výroba elektřiny z důlního plynu z opuštěných dolů. Jedná se sice o kuriozní situaci, kdy v rámci podpory obnovitelných zdrojů je podporován zdroj fosilní, dopad této podpory do koncových cen je však zanedbatelný. V řadě případů na Ostravsku je tímto způsobem využíván plyn, který byl dříve spalován bez užitku (spalován být musí ze dvou důvodů - jednak hrozí nebezpečí výbuchu a jednak je metan dvacetkrát účinnější skleníkový plyn než z něj vzniklý oxid uhličitý).
Obrázek: Vývoj výkupních cen a zelených bonusů pro elektřinu vyrobenou z bioplynu
Malé vodní elektrárny
Výkupní ceny i zelené bonusy pro nové malé vodní elektrárny (MVE) vykazují rostoucí trend, který je zdůvodňován přechodem na méně výhodné lokality. Na rozdíl od ostatních zdrojů, u nichž je doba výkupu nastavena na 20 let, malým vodním elektrárnám bude podpora vyplácena 30 let. Podpora se vztahuje i na rekonstrukce, naopak se nevztahuje na nové MVE, které využívají starší technologické zařízení přemístěné z jiné lokality.
Malé vodní elektrárny s možností akumulace mohou využít výhodnější podpory pro špičkový provoz. Špičková elektřina (v době vysokého tarifu - VT) je již od roku 2006 vykupována za 3,80 Kč/(kW.h). Cena elektřiny mimo špičku (v období nízkého tarifu - NT) se postupně zvyšovala z 1,61 Kč/(kW.h) u nových výroben v roce 2006 až na 2,60 Kč/(kW.h) u nových výroben v současnosti.
Obrázek: Vývoj výkupních cen a zelených bonusů pro elektřinu vyrobenou v malých vodních elektrárnách
Solární elektrárny
Podpora před rokem 2006 nezajišťovala návratnost investice. Fotovoltaické elektrárny (FVE) v té době vznikaly jen výjimečně. V roce 2006 byla podpora zvýšena tak aby zajistila 15letou návratnost. Po úvodní stagnaci (respektive inflačním růstu v prvním roce) výkupní cena od roku 2008 klesá, pro rok 2011 je navrhován pokles až o 55 %. Tento pokles může tempem kolem 10 % ročně pokračovat i do budoucna. Budou-li investiční náklady fotovoltaických elektráren klesat dosavadním tempem, může být do 10 let fotovoltaika v České republice nejlevnějším obnovitelným zdrojem.
V roce 2008 byly FVE rozděleny do dvou výkonových kategorií - do 30 kWp a nad 30 kWp. Pro příští rok je počet kategorií rozšířen na tři - do 30 kWp, do 100 kWp a nad 100 kWp. Česká republika se tak přibližuje dlouholeté praxi v Německu, kde rozdělení do výkonových kategorií bylo aplikováno již v době, kdy byl v ČR zákon o podpoře obnovitelných zdrojů teprve projednáván. Pokud by bylo rozdělení do kategorií aplikováno od začátku, mohly být FVE umísťovány přednostně na budovách, podobně jako je tomu například v Rakousku nebo Německu.
Obrázek: Vývoj výkupních cen a zelených bonusů pro elektřinu vyrobenou ze slunečního záření
Větrné elektrárny
Výkupní ceny elektřiny z větrných elektráren (VTE) klesají pro nové zdroje již od roku 2004.
Stagnace zeleného bonusu mezi lety 2006 až 2009 v praxi znamená zvyšování rozdílu mezi výkupní cenou a zeleným bonusem.
Geotermální elektrárny
Výše výkupní ceny pro elektřinu z geotermálních elektráren se od zavedení podpory zvýšila z původních 3,00 Kč/(kW.h) na současné 4,50 Kč/(kW.h). Přesto dosud nebyla realizována žádná geotermální elektrárna, ve vyšších fázích přípravy jsou pouze dva projekty. Hlavními důvody jsou náročná příprava, vysoká investiční náročnost a riziko, že v plánované hloubce technologického vrtu bude nízká teplota.
Obrázek: Vývoj výkupních cen a zelených bonusů pro elektřinu vyrobenou z geotermální energie
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla
Elektřina vyrobená v kombinované výrobě elektřiny a tepla (KVET) je podporována prostřednictvím příspěvku k ceně elektřiny - obdoba zeleného bonusu. Před rokem 2005 byla elektřina podporována v režimu minimálních výkupních cen, který odpovídá dnešní výkupní ceně. Protože se jedná o různé režimy, je v následujícím grafu uvedeno pouze období od roku 2005.
Podobně jako u malých vodních elektráren je podpora KVET vyšší pro zdroje provozované ve špičkovém nebo pološpičkovém režimu. Podpora je vyšší pro zdroje do 1 MWe, naopak pro zdroje nad 5 MWe je podpora pouze 45 Kč/(MW.h). Překvapivě je stejně nízká podpora - pouhých 45 Kč/(MW.h) i pro elektřinu vyrobenou v KVET z obnovitelných zdrojů.
Obrázek: Vývoj příspěvku k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla
Druhotné zdroje
Druhotné zdroje (DZ) jsou podobně jako kombinovaná výroba elektřiny a tepla podporovány prostřednictvím příspěvku k ceně elektřiny. Pro degazační plyn (důlní plyn z otevřených dolů) je příspěvek ve srovnání s KVET přibližně dvojnásobný. Ostatní druhotné zdroje jsou podporovány zanedbatelnou sazbou 45 Kč/MWh.
Obrázek: Vývoj příspěvku k ceně elektřiny vyrobené z druhotných zdrojů
Závěr
V delším časovém horizontu podpora jednotky vyrobené elektřiny ve většině kategorií obnovitelných zdrojů stoupá. Podobně v dlouhodobém horizontu stoupá podpora kombinované výroby elektřiny a tepla (s výjimkou KVET z obnovitelných zdrojů) a výroby elektřiny z druhotných zdrojů a důlního plynu.
Pouze u větrných a fotovoltaických elektráren dochází k systematickému poklesu výkupní ceny u nových zdrojů. Budou-li uvedené trendy pokračovat, budou větrné a fotovoltaické elektrárny jediné obnovitelné zdroje, které budou v dohledné době schopny konkurovat ceně elektřiny z konvenčních elektráren. Pro vyšší podíl OZE v energetickém mixu je vhodné nestabilitu výroby těchto zdrojů kompenzovat jiným obnovitelným zdrojem. Bylo by proto vhodné zavést výkupní ceny pro špičkový (respektive regulační) provoz i u výroby elektřiny z biomasy a bioplynu.
Energy Regulatory Office (ERU) published price decree No. 2/2010 about feed-in-tarifs and green bonuses for electricity produced from nerewable energy sources, combined heat and power generation and secondary sources. In the article the feed-in-tarifs and green bonuses from 2002 are presented in graphical form.
