EIA (Environmental Impact Assessment) je proces posouzení vlivů určitého záměru na životní prostředí. V rámci procesu EIA se posuzují vlivy plánovaných staveb a zařízení na veřejné zdraví a na životní prostředí.

S novým rokem i novou vládou se pojí mnohá očekávání a česká energetika nové impulzy nepochybně potřebuje. Stagnující obnovitelné zdroje, obtíže s čerpáním prostředků na energetickou efektivitu, otevřená debata o stavbě nových jaderných bloků, posilování spolupráce v rámci evropské Energetické unie nebo naplňování Pařížské dohody o ochraně klimatu – to je jen několik vybraných úkolů, jež čekají na posun.

Revize Dohody o partnerství navrhuje posílení podpor pro solární kolektory, tepelná čerpadla či větrné elektrárny. Dohoda o partnerství je základní zastřešující dokument pro čerpání prostředků z evropských fondů v České republice pro současné programové období. Původní verze byla přijata již před více než třemi lety.

Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) 28. listopadu navrhl ambicióznější cíle pro Evropskou klimatickou politiku pro rok 2030. Jejich naplnění si vyžádá obří investice v mnoha oborech.

V září tohoto roku schválila vláda materiál Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) stanovující rámcově mechanismus kontrol překompenzace provozní podpory na výrobu elektřiny z podporovaných zdrojů. Na základě tohoto materiálu mají probíhat legislativní práce na novele energetického zákona, která umožní tyto kontroly překompenzace provádět.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo podrobnou statistiku využívání v OZE v ČR. Údaje u moderních obnovitelných zdrojů pokrývají posledních 15 let, ale u tradičních zdrojů (vodní elektrárny, palivové dřevo) sahá až do poloviny minulého století. Čtenářům přinášíme jak tuto statistiku, tak vybrané ukazatele.

Studenti pedagogiky, kteří chtějí v budoucnu působit v rozvojových zemích, nebo o jejich problémech učit, by měli mít praktickou zkušenost se situací místních lidí. O tuto zkušenost již od roku 1972 usiluje Nezbytná vysoká škola pro výuku učitelů (v angličtině The Necessary Teacher Training College, v dánštině Det Nødvendige Seminarium, DNS).

Dánská krajina je díky své poloze a reliéfu odjakživa známa dobrými větrnými poměry. Dánové však museli ujít dlouhou cestu – a několikrát se po ní vracet – než mohli začít využívat větrnou energii jako standardní zdroj elektřiny. Zde si přiblížíme první část této cesty.

Zákon o registru smluv je účinný již od 1. července loňského roku, nicméně teprve od 1. července tohoto roku nabývá účinnosti ustanovení, které stanoví sankci za neuveřejnění smlouvy. Skutečné dopady zákona lze tedy očekávat až nyní. Jaký vliv bude mít na energetický sektor?

Dosud panují četné nejasnosti ohledně obsahu a náležitostí licence na výrobu elektřiny. Jednou z nich je identifikace umístění provozovny, tedy v praxi zpravidla uvádění katastrálního území a pozemků, na nichž je výrobna umístěna.

Větrné elektrárny jsou levný a čistý zdroj elektřiny. Přitom jejich stavbu jako bychom si neuměli představit bez protestů místních obyvatel nebo úředních překážek. Z čeho tyto obavy vycházejí? A v jakých případech jsou oprávněné?

Od začátku roku 2017 vstoupila v účinnost novela zákona, podle níž musí všichni výrobci elektřiny z podporovaných zdrojů měřit tzv. technologickou vlastní spotřebu. Splnění této povinnosti naráží na řadu technických i výkladových otázek.

Stavba větrných elektráren na moři má svá specifika. Na moři jsou skvělé větrné podmínky, ale také tam panuje poměrně drsné klima, co se provozu strojů týče. Jak probíhá výstavba elektráren v tomto prostředí, ukazuje video firmy Siemens.

V Praze byly slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní ekologické soutěže E.ON Energy Globe. O vítězích pěti kategorií rozhodne veřejnost v online hlasování. Každý hlasující může vyhrát auto ŠKODA CITIGO G-TEC na rok zdarma a řadu dalších zajímavých cen od partnerů soutěže.

Zlepšit zásobování elektřinou v Egyptě má za úkol obří projekt stavby tří elektráren na zemní plyn doplněný soustavou větrných elektráren. Jeho první fáze překonala všechna pozitivní očekávání.

Zhruba tak by se vyjádřit dilema, které vzniklo v diskuzi na kulatém stolu kanceláře Evropského parlamentu, který pořádala Aliance pro energetickou soběstačnost v pátek 9. 6. v Praze. Téma setkání bylo „Česko jako evropský hráč v energetice.“

Slunci ani větru nelze poručit, nezbývá tedy než se smířit s faktem, že výkon solárních a větrných elektráren zcela závisí na momentálních klimatických podmínkách. Jedním z klíčových témat současné energetiky je proto akumulace.

Tak by mohl znít titulek letošní roční zprávy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o provozu české elektrizační soustavy v roce 2016, protože až na dvě výjimky, jádro a plyn, se žádné výrazné odchylky od předchozího roku neobjevily. Jak se vyvíjely ostatní ukazatele?

6. ročník konference Obchodování s energií v ČR poskytl přehled nejnovějšího dění na energetickém trhu. Co nového přináší Zimní energetický balíček? Jak se změní ceny elektřiny po odstavení německých jaderných elektráren? S čím se mohou pochlubit energetici v podnicích, s čím obchodníci a jaké problémy mají domácnosti?

Se stále větším zastoupením OZE v energetické soustavě řeší evropští politici i energetici otázku, jak financovat stavbu záložních kapacit, které zajistí dostatek elektřiny i v případě nepříznivého počasí z hlediska provozu OZE. A politici němečtí navíc potřebují odstavit jádro.