Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Obnovitelné zdroje v EU v roce 2020 poprvé vyrobily více elektřiny, než elektrárny na fosilní paliva

Mgr. Jiří Zilvar, redakce

Ke snižování spotřeby fosilních paliv ČR loni znatelně přispěla, výroba elektřiny ze slunce a větru se však v tuzemsku za posledních 5 let nezvýšila ani o terawatthodinu.

Obnovitelné zdroje v roce 2020 vyrobily 38 % evropské elektřiny, fosilní paliva 37 %. U elektřiny z obnovitelných zdrojů se projevuje rostoucí meziroční trend, u fosilních paliv naopak trend klesající. Vzhledem k cíli snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 jsou však oba trendy zatím příliš pomalé. Přehlednou studii o evropské elektroenergetice stejně jako loni přinesly think tanky Agora Energiewende a Ember (dříve Sandbag).

V EU se v roce 2019 poprvé vyrobilo více elektřiny z větru a slunce, než z uhlí

V roce 2020 se v EU vyrobilo více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z fosilních paliv

Nárůst výroby z obnovitelných zdrojů

Oproti roku 2019 vzrostla loňská výroba elektřiny z větru o 9 % a ze slunce o 15 %. Na celkové výrobě elektřiny v EU se tak vítr podílí ze 14 % a fotovoltaika z 5 %. Ostatní sektory obnovitelné energie, biomasa a voda, vyrobí za rok zhruba stejné množství elektřiny, jako větrníky a fotovoltaika, ale jejich výroba se dlouhodobě zvyšuje jen nepatrně (biomasa), nebo kolísá podle srážek (voda).

Největší přírůstek výroby v roce 2020 zaznamenaly fotovoltaické a větrné elektrárny.

K dosažení evropských emisních cílů pro rok 2030 by bylo potřeba, aby výroba elektřiny z OZE rostla v této dekádě průměrně o 100 terawatthodin ročně. Současné energetické plány evropských zemích však přidávají ročně jen 72 TWh. Průměrný roční přírůstek z let 2010 – 2020 byl 38 TWh.

Trojnásobné navýšení dosavadního ročního přírůstku je nutné nejen kvůli odstavovaným kapacitám uhelných a jaderných elektráren, ale i kvůli očekávanému zvýšení spotřeby vlivem přibývajících elektromobilů, tepelných čerpadel a postupně i elektrolyzérů na výrobu vodíku.

ČR k nárůstu výroby elektřiny z OZE v EU prakticky nepřispívá

Studie jmenuje země, kde nové OZE loni přibývaly nejrychleji. Mezi nejlepšími je Nizozemí (roční nárůst o 40 %), dále Švédsko (36 %), Belgie (28 %), Francie (14 %) a Polsko (13 %). Tato čísla určují jen meziroční nárůst výroby. Nezohledňují celkové množství vyrobené elektřiny ani přírůstek OZE v předchozích letech. Německo z tohoto pohledu loni rostlo „jen“ o 8 %, z pohledu vyrobených terawatthodin to ale představuje stejné množství elektřiny, jako obnovitelný přírůstek Francie a Švédska dohromady.

V ČR výroba elektřiny z OZE dlouhodobě neroste, terminologií ekonomů z doby poslední hospodářské krize můžeme hovořit o „plochém růstu“. Díky dotacím sice ročně přibyly jednotky tisíc instalací fotovoltaiky na rodinných domech a jednotky větrných elektráren, ale z hlediska celkové výroby je toto zvýšení zcela zanedbatelné. Vyjádřeno číselně: mezi roky 2015–2019 vzrostla tuzemská výroba elektřiny z větru a slunce o 5 %, což odpovídá pětiletému nárůstu výroby zhruba 0,15 TWh. Takový pětiletý (!) „nárůst“ nepokryje ani půl procenta spotřeby elektřiny v ČR.

Tempo růstu výroby elektřiny z větru a slunce ve vybraných zemích EU mezi lety 2010, 2015 a 2020

Pokles výroby z fosilních paliv

Výroba elektřiny z uhlí v Evropě klesla oproti roku 2019 o 20 % a oproti roku 2015 téměř o 48 %. Uhelné elektrárny tak v roce 2020 vyrobily jen 13 % evropské elektřiny, což je méně, než větrné elektrárny. Výroba z uhlí klesala znatelně v celé Evropě a tentokrát znatelným dílem přispěla i Česká republika (−6 TWh). Nejvíc se výroba z uhlí snížila v Německu (−38 TWh). Celkový pokles výroby z uhlí (−90 TWh) byl z většiny nahrazen výrobou obnovitelných zdrojů (+51 TWh), o zbytek se podělily z větší části plyn a z menší části jádro.

Změny ve výrobě elektřiny ve vybraných zemích podle zdroje. Oranžový puntík označuje vývoj poptávky po elektřině v dané zemi v roce 2020.

Výroba elektřiny z plynu se meziročně snížila jen o 4 %. Za malý pokles vděčí plyn jednak nízkým cenám (vliv pandemie covid-19 a obchodní války OPEC na počátku roku 2020) a jednak zvýhodněným emisním platbám oproti uhlí. Z plynu se tak v roce 2020 vyrobilo 20 % evropské elektřiny.

Jaderným zdrojům se loni mimořádně nedařilo, výroba klesla o 10 %. Za tímto výsledkem stojí jak zavírání dosluhujících elektráren, tak souběh provozních odstávek a oprav.

Podíl fosilních, obnovitelných a jaderných zdrojů na výrobě elektřiny v jednotlivých zemích

Emise z výroby elektřiny klesají

Díky uvedenému vývoji byla evropská elektroenergetika v roce 2020 o 29 % čistější, než v roce 2015. Uhlíková náročnost výroby jedné kilowatthodiny v Evropě klesla z 317 gramů CO₂ v roce 2015 na 226 gramů v roce 2020.