Postupně docházející zásoby fosilních paliv by bez nalezení efektivního zástupného zdroje energie mohly vyvolat energetickou krizi. Vodík by se měl po vyčerpání těchto tradičních surovin stát plnohodnotnou a ekologickou náhradou.
Energie přicházející a dopadající na Zemi ze Slunce je z lidského pohledu ve všech směrech nekonečná a je jen na nás, abychom se učili, jak ji co nejefektivněji uchopit a použít. Čtenáři velmi sledovaná série článků o trendech solární tepelné technice se zabývá nejen solárními soustavami, kolektory, jejich fasádním osazením, zásobníky tepla nebo solárním chlazením.
Ve dnech 26. - 28. ledna 2006 se v rámci největšího specializovaného veletrhu Střechy Praha bude konat odborná výstava "Úspory energií a obnovitelné zdroje". Zvýrazněnými tématy nadcházejícího ročníku jsou solární energie, nízkoenergetické stavění a střecha jako součást energetického konceptu budovy.
Chalupáři mají s využíváním sluneční energie problémy. Většina jich jezdí na své chalupy od jara do podzimu pouze na víkendy a na dovolenou v létě. Během zimy většina chalup osiří - prostě promrznou. Budovat solární soustavu pro přípravu teplé vody se, kromě snad plastových absorbérů pro bazénovou vodu, nevyplatí. Jak to ale vyřešit, když přes týden je někdy tolik slunečního svitu a o víkendu jako naschvál žádný? Chalupáři jsou lidé šetrní, přemýšliví a šikovní, přijmou navrhované (a už i odzkoušené) řešení?
Autoři článku se zamýšlí nad perspektivou společného využívání zemního plynu a geotermální energie v SCZT v Košicích. Hybridní paroplynová elektrárna se sdruženou výrobou v navrhovaném rozsahu by byla unikátním energetickým dílem, které v současné době ještě nikde na světě neexistuje.
Pokud je přídavné jméno pasivní ve spojení s člověkem nebo zvířetem, jedná se většinou o negativní označení. Možná i proto působí termín pasivní dům na nezasvěcené méně sympaticky než třeba termín nízkoenergetický dům, který je ale z energetického hlediska jeho předstupněm. Proto je dobře, že se začíná v české odborné terminologii používat termín energeticky pasivní dům (EPD).
V souvislosti s novým zákonem o podpoře obnovitelných zdrojů energie se u nás očekává poměrně prudký rozvoj větrné energetiky. Můžeme ale také slýchat varování o enormních nárocích na regulaci elektroenergetického systému a o vysokých nákladech na budování záložních kapacit, často s odkazem na negativní zkušenosti z Německa. Je tomu tak skutečně? Jaká rizika jsou opravdu reálná a co jsou jen mýty? Na co se u nás máme připravit?