Obrazová dokumentace je doplňkem ke čtyřdílnému seriálu, který byl na portálu TZB-info publikován počátkem roku 2004 a byl věnován popisu řešení stavby a TZB u reálného rodinného domu. Pozornost je věnována především řešení problematických detailů.
Autoři článku se zamýšlí nad perspektivou společného využívání zemního plynu a geotermální energie v SCZT v Košicích. Hybridní paroplynová elektrárna se sdruženou výrobou v navrhovaném rozsahu by byla unikátním energetickým dílem, které v současné době ještě nikde na světě neexistuje.
Pokud je přídavné jméno pasivní ve spojení s člověkem nebo zvířetem, jedná se většinou o negativní označení. Možná i proto působí termín pasivní dům na nezasvěcené méně sympaticky než třeba termín nízkoenergetický dům, který je ale z energetického hlediska jeho předstupněm. Proto je dobře, že se začíná v české odborné terminologii používat termín energeticky pasivní dům (EPD).
V souvislosti s novým zákonem o podpoře obnovitelných zdrojů energie se u nás očekává poměrně prudký rozvoj větrné energetiky. Můžeme ale také slýchat varování o enormních nárocích na regulaci elektroenergetického systému a o vysokých nákladech na budování záložních kapacit, často s odkazem na negativní zkušenosti z Německa. Je tomu tak skutečně? Jaká rizika jsou opravdu reálná a co jsou jen mýty? Na co se u nás máme připravit?
V minulém příspěvku jsme konstatovali, že nerespektování vlivu vlhkosti na funkční vlastnosti a trvanlivost stavebních konstrukcí a staveb na bázi dřeva a neznalost principů konstrukční ochrany dřeva je jednou z hlavních příčin závažných přímých i následně vyvolaných vad a poruch dřevostaveb. Pokusíme se tedy v odborné zahraniční literatuře najít některé příklady správného a nevhodného řešení detailů stavebních konstrukcí ze dřeva, které se také často vyskytují i na stavbách realizovaných v České republice, a tyto zásady zobecnit.
Spotřeba elektrické energie oběhových čerpadel solárních soustav přímo ovlivňuje její celkovou ekonomickou návratnost. Závěrečný díl pojednává o hydraulice solárního kolektoru, potrubí, výměníku tepla a vlastních oběhových čerpadel, jejichž účinnost je velmi nízká a je výzvou pro výrobce čerpadel do budoucna.
V diskusích často chybí to, co je vlastně opravdu cílem stavby, která by měla právo na přívlastek inteligentní. Nejvíce se hovoří o úsporách, ty jsou bezesporu na vrcholu hitparády. Úspory nám šetří kapsu, životní prostředí a podobně, to je v pořádku. Ale nám chybí to, že cílem je také příjemné a hospodárné bydlení. Rozhovor s Ing. Františkem Štefanem z firmy Nowire.
Energy Centre České Budějovice uspořádalo dne 9. června 2005 ve spolupráci se SMOJK a OÖ ESV exkurzi pro starosty a zástupce měst a obcí z bývalých okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec a Prachatice pod názvem: Využívání obnovitelných zdrojů energie v obci Windhaag bei Freistadt. Cílem bylo ukázat si, jak lze v obcích využívat ekologické zdroje energie a co je pro to nutno udělat. Tato exkurze byla spolufinancována z prostředků EU.
Že spotřeba elektrické energie oběhových čerpadel solárních soustav přímo závisí na tlakových ztrátách vzniklých v potrubí, je známá věc. Její neúměrně vysoká spotřeba může ale ovlivnit celkovou ekonomickou návratnost soustavy. Autor se v první části článku zamýšlí nad návrhem průtoku teplonosné látky a výpočtem tlakových ztrát potrubí v solárních soustavách.
Příspěvek se zabývá novými přístupy tj. vhodností resp. nutností komplexního řešení vytápění a větrání ale i přípravy TUV zejména v nízkoenergetických domech a také jejich vzájemnými vazbami, v závislosti na co nejjednodušší regulaci systému s ohledem na náklady a provoz celého objektu. Popisuje možnosti různého způsobu vytápění v kombinaci s větráním příp. i s ohřevem TUV.
Recenzovaný Jedním z obnovitelných zdrojů energie, které dokáží svou cenou a nejen jí konkurovat uhlí, jsou pelety rostlinného původu, jejichž momentální cena na trhu se pohybuje okolo až neuvěřitelných 1 400 Kč/tunu. Nápad využít zbytky po přečištění obilí k lisování pelet proměnili v patent pro originální topivo v Družstvu Březovice na Mladoboleslavsku.
Pro stanovení účinnosti plochého solárního kolektoru nejsou v žádné naší literatuře ucelené analytické a experimentální vztahy. Poslední část seriálu tří článků, ve kterých autor uvedl stručný rozbor a definice základních vztahů k této problematice, je zaměřena na experimentální stanovení účinnosti.