Příroda potřebuje pomoc. Zdravotní stav naší planety se díky "ušlechtilé" činnosti člověka a jeho produktů rok od roku zhoršuje.

V současné době je v České republice připravován zákon na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Cílem tohoto zákona je vytvoření takových podmínek, aby v r. 2010 představoval podíl obnovitelných energií na primární spotřebě energetických zdrojů 6 % a elektřina vyrobená na bázi obnovitelných energetických zdrojů představovala 7¨% hrubé spotřeby elektřiny.

Okrem samotných kolektorov sú pre správnu funkciu solárneho systému potrebné ďalšie komponenty. Pod pojem príslušenstvo kolektora zahrňujeme tie časti primárneho okruhu, ktoré slúžia na prepojovanie kolektorov navzájom a na pripojovanie kolektorov k ostatným častiam solárneho systému. Ďalej sú to odvzdušňovacie prvky montované priamo na kolektor a púzdro senzora na snímanie teploty kolektora.

Ředitel Státní energetické inspekce František Plecháč popisuje ze svého pohledu současný stav v plnění zákona č. 406/2000 Sb. Podle něj mají mít např. všechny bytové domy v ČR instalovány termostatické ventily u otopných těles do 31.12.2004.

Kromě tradičních zapojení solárních systémů lze použít výhodná řešení pro předehřev TUV nebo kombinaci ohřevu TUV s možností částečného vytápění domu. Vhodně zvolené jednotlivé komponenty sestavy mohou zlepšit účinnost solárních systémů.

Motto: "Není tak důležité, z jakého materiálu stavíte, ale s jakou koncepcí stavíte."

Solární zisk (výtěžek) je ve svém důsledku závislý nejen na účinnosti kolektorů, způsobu oběhu média, ale především na kvalitních tepelných zásobnících. Záleží zde jak na zásobnících, tak na teplotních úrovních. Buď se jedná o nízkoteplotní (40 - 60°C) nebo vysokoteplotní (je míněna tepel. hladina 60 - 90°C) systém.

Za finanční podpory Grantové agentury České republiky probíhal v posledních třech letech další vývoj lineárních optických rastrů pro stavebnictví a architekturu, který byl započat na počátku 80. let vývojem a výrobou lineární Fresnelovy čočky ze skla. Optickým rastrem je pro naše účely míněn lineární opakující se geometrický vzor, nanesený za tepla na skleněnou tabuli metodou kontinuálního lití.

Približne 40 % ročnej spotreby energie na Zemi je využívané na vykurovanie objektov v komunálnej sfére. V tejto hodnote je ukrytá veľká rezerva umožňujúca šetrenie energie, ktoré môže byť dosiahnuté aj progresívnou architektúrou. Túto označujeme ako "slnečnú" (solárnu) architektúru.

Publikované řešení je pilotním projektem rodinného domu s nízkou energetickou náročností pro prvního konkrétního klienta. Navazuje na koncept rodinných domů určených v různých modifikacích pro opakovanou výstavbu, který náš ateliér zpracovával na objednávku Sdružení výrobců zpěňovatelného polystyrénu, Sdružení EPS ČR, v roce 2003.

Hlavním smyslem Směrnice je stanovení jednotných kritérií, platných pro všechny členské země EU, za kterých mohou jednotlivé státy podpořit kogeneraci tepla a elektřiny. Členské státy musí přijmout zákony, které převádí Směrnici do národního právního řádu, a administrativně zajistit naplnění těchto předpisů nejpozději do 21. února 2006.

Využití slunečního záření pro ohřev teplé užitkové vody (TUV), pro vytápění a ohřev bazénu se dnes stává běžným jevem. Stále více lidí se seznamuje se základními pojmy, zásadami a částmi solárních soustav. Cílem snažení je ušetřit náklady za energii a také často vyjádřit své ekologické cítění.

Originální vysvětlení fyzikálního principu vzniku slunečního záření a možností jeho využití zpracoval autor, který je skutečnou osobností v oboru. Jeho ohromnou předností je, že odborný text je pro čtenáře poutavým vyprávěním.

Česká a slovenská (dříve československá) solární historie není historií v pravém slova smyslu. Badatelé nemusí hledat v zaprášených archivech, některé "historické" solární soustavy jsou dodnes funkční. Pro novou generaci našich obyvatel, která již nezažila "povinné" resp. jediné možné způsoby vytápění a přípravy TUV, však může být studnicí poznatků a neopakování starých chyb. Nebo se mohou stát staré funkční systémy cílem služebních cest odborníků i víkendových rodinných výletů. Víme přece všichni, jak šedá je teorie proti barevnosti života.

Největší česká komunální výtopna na biomasu s výkonem 9 MW stojí už více než dva roky v Bystřici nad Pernštejnem. Je moderní, funguje, jak má, ale přesto se díky nekompetentním zásahům státu může dostat do problémů. Proč? Čtěte v rozhovoru TZB-info s dlouholetým bystřickým starostou a nezávislým senátorem Ing. Josefem Novotným.

Podíl energie z biomasy je z celkového množství energie vyrobené v naší republice z obnovitelných zdrojů rozhodně nejvýznamnější a i v budoucnu bude narůstat. V druhém, závěrečném dílu netradičně zpracovaného materiálu se autoři věnují porovnání technologií na výrobu elektřiny z biomasy a komentují současný systém podpory výroby "zelené" elektřiny v ČR.

Celý projekt oficiálně vznikl pod záštitou Ministerstva životního prostředí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. MŽP zadalo v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie takové podmínky, aby školy, které se do programu přihlásí, měly možnost získat opravdu kvalitní nástroj k této osvětové kampani zdarma.

První týden v březnu 2004 se ve Welsu ve spolkové zemi Horní Rakousko uskutečnila mezinárodní Konference o peletách, která byla součástí třídenního setkání odborníků s názvem World Sustainable Energy Days.

V roce 1999 zveřejnili autoři v časopisu Energie poměrně rozsáhlý článek, v němž upozorňovali na základě zahraničních zkušeností na nereálnost očekávaných příspěvků obnovitelných zdrojů do struktury spotřeby energie v České republice. Po pěti letech je možné se k této problematice kvalifikovaně vrátit s poznatky z prostředí české energetiky.

Před několika lety se o Božím Daru, malé obci na hřebeni Krušných hor, hojně psalo jako o nejekologičtější obci v republice. Obec totiž přijala v roce 1994 dokument zvaný Ekologizační desatero, který se zabýval komplexní "ekologizací" obce. V první etapě se instalovaly především elektrokotle ve spojení se solárními kolektory, později se začala stále více uplatňovat tepelná čerpadla. A jak vypadá situace nyní, po téměř deseti letech? Na to jsme se zeptali dlouholetého starosty Božího Daru, Ing. Jana Horníka.