Možnosti využití akumulačních zařízení v české elektroenergetice
Přehled právních podmínek provozu na začátku roku 2019 a nástin budoucího legislativního vývoje
Akumulace energie je v poslední době jedním z nejčastějších témat, pokud jde o budoucí vývoj české energetiky. Využití akumulačních zařízení v energetice může být velmi široké, od ukládání elektřiny vyrobené ve vlastní solární elektrárně pro pozdější využití, po poskytování služeb k řízení rovnováhy v elektrizační soustavě. Na pořízení akumulačního zařízení lze rovněž využít hned několik dotačních programů, ať již jde o Novou zelenou úsporám, nebo Operační program pro podnikání a inovace. Jaké jsou ovšem právní podmínky připojení a provozování akumulačních zařízení? To je téma, které je předmětem tohoto příspěvku.
© Fotolia.com
Odpověď na položenou otázku není úplně jednoduchá, protože záleží na způsobu plánovaného využití akumulačního zařízení. Zapotřebí je rovněž vzít v úvahu připravované změny právních předpisů, které se tohoto tématu týkají. Pokud bychom měli tuto problematiku nahlédnout nějak strukturovaně, můžeme identifikovat tři hlavní typy umístění a využití akumulačního zařízení, které s sebou přináší různé právní podmínky provozu.
Akumulační zařízení v odběrném místě zákazníka
Nejrozšířenější je v současné době umísťování akumulačních zařízení, postavených na nejrůznějších typech baterií, za odběrným místem zákazníka – spotřebitele elektřiny. Zařízení lze pak využít v kombinaci například se solární elektrárnou ke zvýšení využití vlastní vyrobené elektřiny (odložení spotřeby solární elektřiny na dobu, kdy již nesvítí slunce), jako formu zálohování pro případ výpadku elektřiny, či jako cestu ke snížení rezervovaného příkonu, pokud zákazník využije její maximální hodnotu pouze nárazově. Ve všech uvedených případech se jedná o využití akumulačního zařízení pro vlastní potřebu zákazníka. Z hlediska zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon se tedy nejedná o činnost, která by splňovala znaky podnikání v energetice, a odpadá tedy jedna z hlavních překážek – k provozování akumulačního zařízení tímto způsobem není zapotřebí licence Energetického regulačního úřadu.
To však neznamená, že lze bez dalšího akumulační zařízení v odběrném místě instalovat. Je třeba zajistit splnění podmínek Přílohy č. 4 Pravidel provozování distribučních soustav1, která se týká připojování výroben a akumulačních zařízení. Tento dokument upravuje technické požadavky na připojení akumulačních zařízení v celé řadě konfigurací, ať již jde o připojení do sítí VN nebo NN, v kombinaci s výrobnou elektřiny, nebo samostatně. Pro účely připojování definuje Příloha č. 4 i instalovaný výkon akumulačního zařízení. Je jím výkon střídače, přes nějž se elektřina z akumulačního zařízení dostává do soustavy.
K provozování akumulace v odběrném místě tedy není zapotřebí licence pro podnikání v energetice, musí být však dodrženy podmínky pro připojení akumulačních zařízení dle Pravidel provozu distribuční soustavy. Na tomto stavu nic zásadního nemění ani připravovaná novela energetického zákona2.
Akumulační zařízení jako součást výrobny elektřiny
Sofistikovanější variantou využití akumulace ve „velké“ energetice je její instalace jako součást výrobny elektřiny. Akumulace v takovém případě neslouží na straně spotřeby odběrného místa, ale optimalizuje funkci výrobny elektřiny. Je tedy součástí podnikatelské činnosti výrobce elektřiny. K podnikání s akumulačním zařízením jako součásti výrobny elektřiny není zapotřebí žádná zvláštní licence – postačuje licence pro výrobu elektřiny. To vyplývá i z připravované novely energetického zákona, podle níž je akumulační zařízení zařízením výrobce elektřiny (jako držitele licence na výrobu). Připravovaná legislativa tedy na stávajícím stavu nic nezmění ani v tomto případě.
Připojení akumulačního zařízení jako součásti výrobny elektřiny se řídí stejnými Pravidly provozování distribučních soustav (Příloha č. 4), jako výše popsané připojování akumulačního zařízení v odběrném místě zákazníka. K připojení je tedy zapotřebí splnit celou řadu technických podmínek, definovaných Pravidly pro konkrétní způsob zapojení.
Jaké další podmínky stanoví právní předpisy pro podnikání s akumulačním zařízením, jako součástí výrobny? Záleží na tom, jak chce výrobce elektřiny akumulační zařízení využívat. Teoretickým (protože v současné době nedávajícím ekonomický smysl) způsobem využití může být v případě výroben s proměnlivou dodávkou vyrobené elektřiny (FVE, VTE) záměr regulovat dodávku vyrobené elektřiny do elektrizační soustavy a tím dosáhnout například na vyšší cenu silové elektřiny. Již méně teoretickým, neboť v některých případech testovaným způsobem využití akumulačních zařízení je poskytování služeb flexibility obchodníkům s elektřinou. Obchodníci vytvářejí v elektrizační soustavě svou činností tzv. odchylku, která nastává tehdy, jestliže se množství elektřiny skutečně odebrané ze sítě jejich zákazníky liší od předpokladu. Pokud je skutečně odebrané množství elektřiny nižší, než byl předpoklad, nachází se v elektrizační soustavě nadbytek elektřiny, který je nutné zregulovat. Náklady na regulaci jsou ve formě „platby za odchylku“ naúčtovány obchodníkovi. Akumulační zařízení v takovém případě odebere nadbytečnou elektřinu ze soustavy a umožní obchodníkovi minimalizovat platby za odchylku. Oba dva výše popsané obchodní modely jsou již na základě platných předpisů právně realizovatelné – v obou případech jde pouze o smlouvu mezi výrobcem a vlastníkem akumulačního zařízení na jedné straně a obchodníkem na druhé straně.
Náročnější podmínky předpisy stanoví, pokud akumulační zařízení chce výrobce použít k tomu, k čemu v moderní energetice má sloužit především – tedy k regulaci výkonové rovnováhy v elektrizační soustavě. Drtivou většinu služeb k regulaci elektrizační soustavy objednává a hradí provozovatel přenosové soustavy, kterým je ČEPS a.s. Parametry jednotlivých služeb jsou přesně definovány v tzv. Kodexu provozovatele přenosové soustavy. S účinností k 1. 4. 2019 vstoupí v účinnost Části II. Kodexu3, která se věnuje tzv. podpůrným službám. Nově se zde popisují možnosti nasazení akumulačního zařízení k poskytování služeb, zajišťujících regulaci výkonové rovnováhy v soustavě. Nasazení akumulačního zařízení je omezeno pouze jako prvek tzv. fiktivního bloku, zjednodušeně řečeno soustrojí výrobny elektřiny a akumulačního zařízení, které je její součástí. Pokud bychom měli pro zjednodušení převzít terminologii automobilového světa, jde o jakýsi hybrid. Na rozdíl od předchozí verze Kodexu není nijak omezen druh výrobny elektřiny, s nímž může akumulační zařízení tvořit fiktivní blok. Může tedy jít teoreticky i o solární či větrnou elektrárnu. Využití akumulačního zařízení v rámci fiktivního bloku však naráží na technické podmínky jednotlivých služeb. Akumulační zařízení lze pro poskytnutí služby (dodávku regulační energie do sítě nebo odběr přebytečné elektřiny) využít pouze po velmi limitovanou dobu, maximálně několika desítek sekund. Následně musí tuto dodávku převzít generátor výrobny. Jsou pevně nastaveny i maximální limity vybití akumulačního zařízení po dobu poskytování služby. Zjednodušeně řečeno, tyto podmínky jsou splnitelné pro klasické výrobny s turbogenerátorem, kde dodávka regulační energie je zahájena z akumulačního zařízení a následně ji převezme hlavní generátor výrobny. Jsou naopak zjevně limitující pro zdroje s výrobou závislou na počasí (zejména větrné a solární elektrárny), které nemohou garantovat dodávku na základě pokynu dispečinku za všech okolností. Nové možnosti Kodexu tak spíše využijí stávající poskytovatelé podpůrných služeb, typicky například teplárny, které budou schopny díky instalaci akumulačního zařízení jako součásti jejich výrobny elektřiny dosáhnout lepších parametrů poskytovaných služeb (rychlejší náběh apod.).
Akumulační zařízení provozované samostatně (stand-alone)
Jakousi „královskou disciplínou“ pro nasazení akumulačních zařízení je jejich samostatné připojení k elektrizační soustavě (nikoliv prostřednictvím výrobny nebo odběrného místa zákazníka) a poskytování služeb výkonové rovnováhy provozovatelem takto připojeného zařízení.
V řadě evropských států, především tam, kde je elektrizační soustava méně robustní a potřeba regulačních zdrojů naléhavější, již jsou akumulační zařízení tímto způsobem provozována. Příkladem může být například služba Enhanced Frequency Response4 ve Velké Británii. Požadavek na otevření trhu s podpůrnými službami vyplývá i z unijní legislativy. Nejde jen o mnohokrát zmiňovaný Zimní energetický balíček, tedy komplexní reformu evropský předpisů v oblasti energetiky, jejíž některé části nejsou dosud finálně schváleny5, ale i o již platné předpisy jako například nařízení Komise (EU) 2017/2195, kterým se stanoví rámcový pokyn pro obchodní zajištění výkonové rovnováhy6.
V české energetice dosud něco takové možné není. Z hlediska předpisů tomu zatím brání zejména dvě okolnosti:
- K podnikání se samostatně připojeným akumulačním zařízením je zapotřebí mít licenci, jako pro každou jinou podnikatelskou činnost v energetice. V energetickém zákoně však dosud taková kategorie licence není a je zapotřebí v tomto ohledu energetický zákon novelizovat. Bez licence není možné takové zařízení provozovat. Právě projednávaná novele energetického zákona však zřízení nově kategorie licence neobsahuje. Je otázkou, zda to lze považovat za prozíravý postup, když další úpravu legislativy nelze pravděpodobně čekat dříve, než za dva roky.
- Nezbytná bude rovněž úprava Kodexu provozovatele přenosové soustavy, resp. jeho Části II., která byla již popisována výše. Tomu bude samozřejmě předcházet diskuse nad technickými parametry služeb, poskytovaných těmito zařízeními.
Závěr
Využití akumulačních zařízení v elektroenergetice si pomalu ale jistě nachází svou cestu i v českých podmínkách. V některých ohledech možná pomaleji, než v okolních zemích. Jako u každé nové technologie, i v tomto případě se předpisy s určitou mírou zpoždění přizpůsobují novým technickým možnostem. V průběhu posledního roku a půl se podařilo přizpůsobit předpisy, umožňující využití této technologie v domácnostech a v podnicích. Prozatím v plenkách jsou pravidla, která umožní využití akumulačních zařízení ve „velké energetice“, především k regulaci elektrizační soustavy. K tomu musí být z legislativního hlediska schválena úprava energetického zákona, která akumulaci elektřiny zařadí mezi standardní licencované podnikatelské činnosti v energetice, V současné době projednávané novela energetického zákona toto bohužel neobsahuje, což lze hodnotit jako promarněnou příležitost. Další změnu právní úpravy totiž nelze čekat dříve než v horizontu dvou, tří let. Na novelu energetického zákona pak musí navázat tvorba technických podmínek pro nasazení akumulačních zařízení, které se projeví změnou Kodexu provozovatele přenosové soustavy.
Poznámky
1 Např. zde: https://www.cezdistribuce.cz/edee/content/file-other/distribuce/energeticka-legislativa/ppds/ppds-2017_priloha-4.pdf ... Zpět
2 K dispozici zde: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNB6CFJNO2 ... Zpět
3 K dispozici zde: https://www.ceps.cz/cs/kodex-ps ... Zpět
4 https://www.nationalgrideso.com/balancing-services/frequency-response-services/enhanced-frequency-response-efr ... Zpět
5 Více informací zde: https://ec.europa.eu/energy/en/topics/energy-strategy-and-energy-union/clean-energy-all-europeans ... Zpět
6 K dispozici zde: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32017R2195 ... Zpět
This article describes the conditions for operation of the electricity storage for three main groups: customers, using the electricity storage in order to increase the effectiveness of their own produced electricity by storing the produced electricity for later consumption, business utilities, providing the stored electricity as balance service to electricity traders and business utilities operating the electricity storage as an independent unit, providing balance services to the transmission system operator. The main focus is on the energy license and electricity grid system rules within the Czech applicable laws as well as in the light of the prepared amendments to the applicable laws.
