Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Zdání klame, někdy i ERÚ

Ne každý rozpor mezi skutečným a licencovaným instalovaným výkonem vede ke ztrátě nároku na podporu

Modernizace výrobny znamená podle §12 odst. 1 písm. b) zákona podporovaných zdrojích nové uvedení výrobny do provozu. Důsledky tohoto ustanovení jsou nepříjemné zejména pro druhy OZE, pro něž není k datu provedení modernizace vypsána podpora jako pro nové výrobny. To je v rámci sektoru obnovitelných zdrojů již obehraná písnička.


© Fotolia.com

Modernizace výrobny znamená podle §12 odst. 1 písm. b) zákona podporovaných zdrojích nové uvedení výrobny do provozu. Důsledky tohoto ustanovení jsou nepříjemné zejména pro druhy OZE, pro něž není k datu provedení modernizace vypsána podpora jako pro nové výrobny. To je v rámci sektoru obnovitelných zdrojů již obehraná písnička. Jak má ale ERÚ naložit s podezřením, že výrobna byla po uvedení do provozu modernizována, neboť technické údaje o výrobně ve výchozí revizní zprávě neodpovídají skutečnosti zjištěné při kontrole? Tuto otázku řeší aktuální rozhodnutí ERÚ.

Energetický regulační úřad se v rozhodnutí z 28. dubna 2018 zabýval kontrolním zjištěním, kdy licencovaný celkový instalovaný výkon výrobny elektřiny ze slunečního záření odpovídal sice údaji z výchozí revizní zprávy z roku 2010, ovšem ve skutečnosti byl vyšší. Na základě toho dospěl ERÚ k předběžnému závěru, že výrobce sice uvedl výrobnu v roce 2010 do provozu s výkonem odpovídajícím revizní zprávě, ovšem následně vyměnil všechny panely za jiné, výkonnější. Provedl tedy modernizaci a zvýšil tím podle ERÚ celkový instalovaný výkon výrobny. V prvním kole uložil provozovateli pokutu za to, že neoznámil úřadu bezodkladně změnu technických vlastností výrobny, tedy zvýšení instalovaného výkonu. Následně by s největší pravděpodobností hrozila ztráta podpory v důsledku modernizace výrobny. K tomu však naštěstí nedošlo. S jakými argumenty se podařilo provozovateli FVE odvrátit tato rizika?

Provozovatel FVE především tvrdil, že k žádné výměně panelů v době provozu výrobny nedošlo, a že kontrolou zjištěná skladba panelů je na výrobně ode dne jejího uvedení do provozu. Namítal, že výchozí revizní zpráva z roku 2010 neobsahovala přesný popis typu a výkonu použitých panelů, neboť vycházela v tomto ohledu z původní (neaktuální) verze projektové dokumentace. Skutečné složení panelů se přitom od této dokumentace liší, neboť byly ve skutečnosti použity panely výkonnější. Tato chyba se projevila i v řízení o udělení licence, kdy do licence byla převzata hodnota celkového instalovaného výkonu z vadné výchozí revizní zprávy. Toto své tvrzení podložil provozovatel FVE několika důkazy. Zejména uvedl, že z výrobních štítků panelů vyplývá, že byly vyrobeny již v roce 2010. Dále uvedl, že součástí licenčního spisu ERÚ je i upravená verze projektové dokumentace FVE, v níž je zanesena změna spočívající v použití jiných, výkonnějších panelů. Provozovatel FVE dále namítal, že ERÚ v řízení nepředložil žádný důkaz o tom, že by na kontrolované FVE výměna panelů proběhla.

Energetický regulační úřad po úspěšném rozkladu provozovatele pokračoval v řízení, ve kterém přisvědčil námitkám provozovatele FVE. Připustil, že neexistuje žádný důkaz proběhlé výměny panelů, není známo datum, kdy by k ní mělo dojít ani další okolnosti. Podstatná byla podle ERÚ skutečnost, že množství a typ panelů, popsaných ve výchozí revizní zprávě, by ani nebylo možné na objekt z prostorových důvodů umístit. Při prohlídce výrobny dále zjistil, že FVE a její okolí (střecha) nejeví žádné známky umístění většího množství panelů (stopy po konstrukci apod.). Došel k závěru, že výchozí revizní zpráva z roku 2010 tedy neposkytuje věrohodný popis technologie použité na FVE. Dále zjistil, že výchozí revizní zpráva obsahuje výrobní čísla střídačů, které byly použity na jiných FVE téhož provozovatele. To znamená, že zpracovatel výchozí revizní zprávy mechanicky přebral (zkopíroval) obsah svých předchozích prací. Podle ERÚ bylo ostatně téměř vyloučeno, aby revizní technik v průběhu revize ověřoval soulad projektu se skutečností, neboť panely jsou obtížně přístupné na střeše objektu. ERÚ svá zjištění uzavřel konstatováním, že: „Z těchto zjištění tak podle názoru správního orgánu vyplývá, že příslušný revizní technik prováděl zpracování zpráv o revizi způsobem nepříliš pečlivým a ať již byla jeho skutečná zjištění během vlastní revize zařízení jakákoliv, nelze informace ve zprávách o revizi považovat bez důvodných pochybností za takové, o nichž by se dalo s jistotou prohlásit, že co se týká počtu a jednotkového výkonu instalovaných panelů, zachycují stav FVE k datu jejího dokončení.

Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem bylo řízení o uložení sankce provozovateli FVE zastaveno, neboť ERÚ neshledal, že by na FVE došlo ke změně technických parametrů provozovny ani k jiným změnám, v jejichž důsledku by mělo být zahájeno řízení o změně licence. Provozovatel FVE se tak nedopustil při výkonu licencované činnosti porušení energetického zákona spočívající v tom, že neoznámil ERÚ změny v parametrech FVE. Nehrozí mu tedy ani důsledky do práva na podporu, které by vyplývaly z modernizace výrobny.

Toto rozhodnutí ERÚ vnímáme jako do jisté míry precedentní, neboť potvrzuje názor, že výchozí revizní zpráva není nezpochybnitelným popisem technických parametrů FVE, kdy jakékoliv rozdíly mezi revizní zprávou a skutečným stavem se vykládaly v neprospěch provozovatele FVE. Zároveň ukazuje, že v některých situacích ani vyšší skutečný celkový instalovaný výkon, než jaký je uveden v licenci, nemusí vést k sankci ze strany ERÚ. Pokud dostupné podklady nedokazují, že na FVE došlo k navýšení výkonu až po udělení licence a tento závěr je potvrzen i ohledáním na místě, nemusí se jednat o delikt podle energetického zákona.

 
 
Reklama