Střechy v Brně a v Praze mohou vyrábět gigawatthodiny elektřiny

Na webináři Aliance pro energetickou soběstačnost byly představeny plány na zvýšení šetrnosti Brna a Prahy vůči změnám klimatu. V obou případech plány zahrnují instalaci fotovoltaiky na veřejné budovy (úřady, školy, nemocnice), ale počítá se i se zapojením firem a bytových domů. Webinář můžete ze záznamu zhlédnout na Facebooku Aliance pro energetickou soběstačnost.

Kde jsou střechy, tam může být fotovoltaika. Proto mají města široké možnosti pro využívání obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor. A zdaleka není řeč jen o rodinných domech, naopak. Bytové domy, průmyslové areály, veřejné budovy i dopravní stavby skýtají mnoho příležitostí pro výrobu elektřiny a ve městech jsou tyto budovy koncentrované. Spočítaný potenciál v Praze a v Brně dosahuje stovek megawattů instalovaného výkonu.

„Solární elektrárny jsou v současnosti nejdostupnějším zdrojem čisté energie. Na vhodné střechy obytných domů v hlavním městě a v okresech Praha-západ a Praha-východ lze instalovat 472 až 675 megawatt výkonu, který by dokázal zásobovat elektřinou 120–170 tisíc domácností s průměrnou spotřebou. Bilančně to pak vychází, že každá čtvrtá až pátá pražská domácnost může během roku spotřebovávat ‚jen‘ solární energii. Toto číslo by přitom mohlo být ještě vyšší, pokud by budovy využily také fasády nebo v oblastech dotčených památkovou ochranou solární střešní tašky,” prezentoval výsledky výpočtů Jiří Beranovský z konzultační společnosti EkoWATT.

Fotovoltaické elektrárny na střechách logistických hal a skladů v Horních Počernicích šetří peníze i emise skleníkových plynů. Zdroj: mapy.cz

Výroba v místě spotřeby

Města mají poměrně stabilní odběr během dne, vyrobená elektřina se tudíž nemusí přenášet nikam daleko. Co nevyužije škola ze své fotovoltaiky během léta, využije nedaleký bazén nebo nemocnice k ohřevu vody, kancelářská budova nebo obchodní centrum k chlazení, případně přilehlá nabíječka elektromobilů.

Virtuální elektrárna

Koordinace a společný postup jednak celý proces standardizuje, usnadňuje a zlevňuje, dává městu větší kontrolu nad ním a především umožňuje daleko účinnější využití přebytečné elektřiny díky tzv. virtuální elektrárně. Virtuální elektrárna je software, který propojuje aktuální poptávku s momentálními přebytky elektřiny z jednotlivých zdrojů a zaznamenává proběhlé transakce, podle kterých proběhne vyúčtování.

V rámci virtuální elektrárny tak domov seniorů v létě může vykupovat přebytky z fotovoltaiky na místní škole nebo nabíječka elektromobilů od bytového domu z vedlejší čtvrti. Čistá elektřina se tak využije lokálně a platby za elektřinu zůstanou v rámci komunity, v tomto případě mezi subjekty zapojenými do virtuální elektrárny.

Plány Brna a Prahy

Brno má svůj plán rozpracovaný velmi podrobně včetně dohodnutého dodavatele, kterým je SAKO Brno. Tato firma již provozuje kogenerační zařízení pro energetické využívání odpadu (ZEVO), které bude také zapojeno do virtuální elektrárny. A protože nastanou i situace, kdy se všechna elektřina nestihne lokálně spotřebovat, počítá se i s využitím akumulace, nejčastěji přípravy teplé vody nebo spolupráce s přenosovou soustavou.

„Naší vizí je energeticky soběstačné město, ve kterém budou lokální obnovitelné zdroje propojené do jedné velké virtuální elektrárny. Provoz virtuální elektrárny bude mít na starosti městský podnik. Chystáme se do ní zapojit 120 tisíc metrů čtverečních střech na 120 městských budovách, které pokryjeme solárními panely. K dispozici bude i společné úložiště energie. Brňané s vlastní fotovoltaikou, kteří se k virtuální elektrárně připojí, mohou ze systému dodávat a odebírat elektřinu, jak se jim to bude hodit,” uvedl při oznámení záměru výhody budoucího městského systému pro MF Dnes náměstek primátorky Brna Petr Hladík.

Součástí brněnského plánu je podrobná mapa osvitu města, kde si už dnes každý může prohlédnout, jaký je v rámci různých částí Brna, ale i jednotlivých střech, potenciál pro využívání sluneční energie.

Velmi podobná opatření bude zahrnovat i plán hlavního města Prahy, který bude v plném rozsahu připraven 22. dubna tohoto roku. I zde budou zahrnuty veřejné budovy, bytové domy i firmy. Jako první vlaštovka a příklad dobré praxe má posloužit dokončovaná rekonstrukce Centra odborné přípravy technickohospodářské, což je střední škola v Českobrodské ulici.

„Instalování střešních solárů na obytných budovách má smysl a nás ve vedení města těší, že podobné analýzy vznikají. Smysluplný přechod k udržitelné výrobě energie se ale neobejde bez zapojení veřejných budov, kterých máme v hlavním městě nejvíc v republice. Tedy budov města a státních institucí, všech druhů škol, nemocnic, galerií atd. Příkladem může být ZŠ Kunratice, která získala svou vlastní elektrárnu na nevyužité střeše už v roce 2010 a od té doby vyrobí zhruba 55 000 kilowatthodin čisté elektřiny ročně,” dodal Vít Šimral, radní hlavního města Prahy pro oblast školství.

Zástupci Prahy a Brna zdůrazňovali, že samo město by fotovoltaiku a virtuální elektrárnu nebylo schopno zrealizovat. Počítají proto se zapojením firem a domácností. Výhodou je, že se obě města setkávají se spontánním zájmem o podobné projekty, firmy i SVJ se chtějí virtuální elektrárny účastnit.

Nejen fotovoltaika

Ne všude je instalace střešní fotovoltaiky vhodná nebo žádoucí, typicky v památkově chráněných centrech měst. V těchto místech se zatím s fotovoltaikou nepočítá a klimatická opatření budou realizována jinak. Patří sem energetické úspory v budovách realizované například metodou EPC, výsadba zeleně s ohledem na zadržování vody nebo úsporné osvětlení.

Služby v této oblasti nabízí firma ČEZ ESCO, která se může pochlubit mnoha referencemi, včetně největšího EPC projektu v ČR. Za ČEZ ESCO na webináři hovořil David Martínek.

Fotovoltaika s dotacemi i bez nich

Na webináři zaznělo, že dotace na fotovoltaiku jsou a budou. EU i jednotlivé státy usilují o snížení uhlíkové stopy, k tomu se přidává snaha o nastartování ekonomiky po koronakrizi. Nejnovějším příspěvkem v této oblasti je Modernizační fond.

Miroslav Calda ze společnosti Atlantis, která se specializuje na průmyslové fotovolotaické elektrárny, však prezentoval několik svých realizací, které se obejdou bez dotací již nyní. Stavba bez dotace je jednodušší, rychlejší a elektrárny dosahují návratnosti v jednotkách let. I tak se ale při instalaci potýkají se spoustou zbytečné byrokracie.

Firma S-Power Jaroslava Šuvarského se naopak zaměřuje na domácí elektrárny. Zde dobře nastavené dotace z Nové zelené úsporám pomáhají dosáhnout rozumné návratnosti i u systémů s akumulací. Velkou příležitost spatřují zejména bytových domech, kde se v současnosti staví fotovoltaické elektrárny velmi obtížně. Až se tento trh otevře, poptávka bude obrovská.

Chybějí pracovníci

Zástupci firem vystupující na webináři se shodli, že poptávka po fotovoltaice strmě roste a už teď se nedostává kvalifikovaných montážníků a projektantů. ČR tak doplácí na 8 let aktivního brzdění sektoru obnovitelných zdrojů a tento deficit bude dohánět jen pomalu. S-Power tak spolupracuje se školou, která vychovává budoucí elektrikáře a elektromontéry, společnost Atlantis zase zájemcům nabízí pracovní místa a zaškolení.