Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Zeman bude vetovat novelu zákona o odpadech zbytečně

Solárníkům chyba nic nepřináší a MŽP mohlo získat čas pro vydání prováděcí vyhlášky

Chybné ustanovení pouze o půl roku odsouvá povinnost vlastníků fotovoltaických panelů vybrat si recyklační firmu. Jinak jsou všechny povinnosti včetně termínů plateb zachovány. Jen Ministerstvo životního prostředí mohlo získat čas pro vydání prováděcí vyhlášky. Prezidentské veto je zbytečné.

Poslanecká sněmovna předala Senátu novelu zákona o odpadech, která omylem obsahuje zamítnutý návrh, který o půl roku odsouvá povinnost vlastníků fotovoltaických panelů vybrat si recyklační firmu. Jedná se o bezvýznamnou chybu, která by však mohla Ministerstvu životního prostředí (MŽP) poskytnout čas pro vydání prováděcí vyhlášky. Ta má mimo jiné nastavit minimální výši poplatku, ale dosud nebyla vydána. Omylem přidané ustanovení neposkytuje solárníkům žádnou výhodu, netýká se ani termínů plateb, ani výše plateb, natož povinnosti platit. Prezident Zeman přesto prohlásil, že zákon bude vetovat. Zákon přitom neřeší údajný problém, který řešit měl. Jediný, kdo je ohrožen, jsou firmy, které plánují recyklaci fotovoltaických panelů zajišťovat, protože hrozí, že v prodlouženém termínu by mohl vzniknout další subjekt.

Zákon je chybný od začátku

Do zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech byl na základě zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích zaveden speciální režim financování recyklace fotovoltaických panelů dodaných na trh před 1. lednem 2013, který je odlišný od režimu pro jiná elektrozařízení (podrobněji v článku Legislativa k recyklaci fotovoltaických panelů). Novela byla zdůvodněna obavou, že na konci životnosti by mohly fotovoltaické panely zůstat na polích.

Vlastníci panelů jsou povinni uzavřít smlouvu s právnickou osobou, která musí být založena nejméně čtyřmi výrobci elektrozařízení (nebo jiným subjektem založeným nejméně čtyřmi výrobci elektrozařízení). V zákoně však není specifikováno, zda se má jednat o výrobce fotovoltaických panelů, nebo výrobce libovolných elektrozařízení. Přinejmenším dvě recyklační firmy již založily specializované dceřiné společnosti – Asekol (Asekol Solar) a REMA Systém (REMA PV Systém). Na rozdíl od jiných druhů elektroodpadu nemohou vlastníci panelů využít individuální systém provozovaný výrobcem.

Paradoxní je, že vlastník fotovoltaických panelů v České republice nemůže podle zákona využít systém PV Cycle, přestože ten působí ve všech zemích Evropy a dalších zemích mimo Evropu. PV Cycle přitom garantuje i recyklaci panelů dodaných na evropský trh před 1. 1. 2013. V ceně dodaných fotovoltaických panelů je přitom zahrnut příspěvek výrobců do kolektivního systému PV Cycle.

Zákonná úprava přitom vůbec neřeší údajný problém, který její přijetí vyvolal, tj. riziko, že panely zůstanou na polích. Ponechejme nyní stranou skutečnost, že celá hysterie je možná zbytečná, protože cena materiálů, které lze recyklací fotovoltaických panelů a konstrukcí získat, je s vysokou pravděpodobností vyšší, než náklady na recyklaci. Zákon žádným způsobem nereguluje nakládání s vybranými finančními prostředky, negarantuje tedy, že za 20 let budou vybrané prostředky k dispozici. Povinnost uložit peníze na vázaný účet je pouze u panelů dodaných od 1. 1. 2013 a pouze v případě, že výrobce zvolí individuální recyklační systém. Podrobněji v článku Legislativa k recyklaci fotovoltaických panelů.

Recyklace jako lukrativní byznys?

Že by mohla být recyklace fotovoltaických panelů potenciálně lukrativní byznys, lze usoudit například ze statistik zpětného odběru elektrozařízení. V roce 2012 bylo všemi kolektivními recyklačními systémy odebráno 43 138 t vysloužilých elektrozařízení, což bylo o 1 600 tun méně než v předchozím roce. Naproti tomu celkové množství instalovaných fotovoltaických panelů je odhadováno na přibližně 200 tis. tun. Pokud by recyklace byla rozložena do 10 let, zvýšil by se objem recyklace o 50 %.

Je nutno si uvědomit, že kolektivní systémy pro recyklaci vysloužilých elektrospotřebičů jsou provozovány na průběžném principu, výrobci elektrozařízení do systému přispívají podle svého podílu na trhu, výše příspěvku je určena podle skutečných nákladů na recyklaci přibližně v době vzniku nákladů. Rovněž poplatek na likvidaci historických elektrozařízení (dodaných na trh do 13. 8. 2005), který platíme v ceně nových spotřebičů, je stanovován každoročně podle aktuální potřeby.

Zákonem zavedený systém úhrady nákladů na recyklaci fotovoltaických panelů je zcela jiný. Především jej nehradí výrobci panelů, ale jejich vlastníci. Kromě toho zákon požaduje, aby náklady byly uhrazeny s předstihem 20 let. To přináší dvě rizika. V lepším případě z hlediska recyklačních firem (a v horším z hlediska vlastníků panelů) budou zisky z prodeje recyklovaných materiálů vyšší, než náklady na recyklaci. V horším případě se v příštích 20 letech například mohou zvýšit požadavky evropské legislativy na procentní podíl recyklovaných panelů a/nebo na procentní využití recyklovaných materiálů. Pokud by v důsledku toho vzrostly náklady na recyklaci, pokryly by vybrané finanční prostředky pouze část nákladů na recyklaci.

Česká fotovoltaická průmyslová asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost odhadly celkovou výši příspěvků, které provozovatelé fotovoltaických elektráren zaplatí recyklačním firmám na minimálně 5 miliard korun (více v příloze Informační leták CZEPHO a Aliance pro energetickou soběstačnost). Objem finančních prostředků, které recyklační firmy v přištích pěti letech vyberou, je o tři řády vyšší, než základní jmění recyklačních firem. Jedná se o prostředky, které recyklační firmy získají v nejbližších letech, ve větší míře je však začnou využívat až po roce 2030 a pravděpodobně ještě později. Zákon přitom žádným způsobem neomezuje nakládání s vybranými finančními prostředky ani recyklačním firmám neukládá například povinnost se pojistit pro případ insolvence nebo úpadku. Pokud by recyklační firma zkrachovala, znovu se vynoří otázka, zda zůstanou panely na polích, kterou měla předchozí novela zákona vyřešit, ale nevyřešila.

Vsunuté ustanovení je bezvýznamné

Hlavním cílem aktuální novely zákona o odpadech je získat dodatečné prostředky pro financování programu Nová Zelená úsporám z poplatků za likvidaci autovraků vybraných do konce roku 2014. Získané prostředky by posloužily například k zateplování budov. Pokud by poslanci prezidentské veto nepřehlasovali, prostředky programu Nová Zelená úsporám by byly omezené a řada domácností by ztratila možnost svůj dům kvalitně zateplit. Na vzniklé situaci by vydělali pouze dodavatelé energií.

Omylem vsunuté ustanovení pouze posouvá o půl roku termín, do kterého jsou vlastníci fotovoltaických panelů povinni se do kolektivního systému zaregistrovat. Ostatní ustanovení zákona o odpadech zůstávají zachována. Jedná se zejména o povinnost platit příspěvky v období od 1. 1. 2014 do 1. 1. 2019. Při hlasování v Poslanecké sněmovně přitom ustanovení neprošlo jen těsnou většinou, ze 167 přítomných poslanců bylo 71 pro a 76 proti. Je tedy možno spíše prohlásit, že poslanci neměli na návrh vyhraněný názor, než že by byli výrazně proti. Ministr Tomáš Chalupa i zpravodaj sněmovny k novele zákona o odpadech Tomáš Úlehla se přitom před samotným hlasováním vyjádřili pro přijetí návrhu.

Ministerstvo životního prostředí dosud nevydalo prováděcí vyhlášku, která má mimo jiné stanovit minimální výši poplatku za recyklaci. Odhady nákladů recyklačních firem se pohybují nejčastěji od 4 do 6 Kč/kg recyklovaných panelů a jsou obvykle vyšší, než náklady, které uvádí PV Cycle. Uvedené odhady českých firem vycházejí ze zkušeností s recyklací jiných elektrozařízení v malém rozsahu. Žádná firma v České republice dosud neodzkoušela technologii pro velkoobjemovou recyklaci FV panelů, která bude potřebná po roce 2030. Ministerstvo je v obtížné situaci, bylo by riskantní nastavit minimální poplatek podle PV Cycle, protože zákon neumožňuje služby PV Cycle využít.

Jistý problém se může skrývat i ve skutečnosti, že poplatek je určen za kilogram instalovaných panelů a nikoli za kilogram panelů zrecyklovaných. Žádný recyklační systém negarantuje 100% sběr a recyklaci vysloužilých zařízení. Směrnice 2012/19/EC požaduje po roce 2019 (v ČR nejpozději od 14. 8. 2021) minimální úroveň sběru 65 % průměrné hmotnosti elektrozařízení uvedených na trh v předchozích třech letech nebo 85 % produkce odpadních elektrozařízení (tj. včetně fotovoltaických panelů). Je otázka, zda v důsledku toho může část panelů zůstat na polích, nebo obecně nezrecyklovaných, protože recyklační firmy nebudou mít na rozdíl od průběžného systému motivaci recyklovat panely v objemech přesahujících uvedené cílové hodnoty. Smlouvu s recyklační firmou bude uzavírat současný vlastník fotovoltaických panelů, přičemž obecně není zaručen přenos povinností a práv na budoucí vlastníky. Předpokládá se například, že na konci životnosti fotovoltaické elektrárny mohou být mnohé panely v dobrém stavu prodány jednotlivě drobným zájemcům.

Kolektivní systémy pro recyklaci elektrozařízení z domácností

Elektrická a elektronická zařízení, jichž se týká povinnost recyklace, jsou rozdělena do celkem deseti kategorií:

  1. Velké domácí spotřebiče
  2. Malé domácí spotřebiče
  3. Zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení
  4. Spotřebitelská zařízení a fotovoltaické panely
  5. Osvětlovací zařízení
  6. Elektrické a elektronické nástroje (s výjimkou velkých stacionárních průmyslových nástrojů)
  7. Hračky, vybavení pro volný čas a sporty
  8. Lékařské přístroje (s výjimkou všech implantovaných a infikovaných výrobků)
  9. Přístroje pro monitorování a kontrolu
  10. Výdejní automaty

Likvidaci elektrozařízení z domácností zajišťuje v současnosti celkem šest kolektivních systémů, jejichž přehled je uveden v tabulce níže. Minimálně dvě z recyklačních firem již založily dceřinou společnost specializovanou na recyklaci fotovoltaických panelů.

FirmaZapsána v obchodním rejstříkuSpolečníci/akcionářiOprávnění
pro skupiny elektrozařízení
Poznámka
NováHistorická
Asekol s. r. o.23. 8. 2005Panasonic Marketing Europe GmbH, FAST ČR, a.s., MASCOM s.r.o., ASBIS CZ, spol. s r.o., LG Electronics CZ, s.r.o., Samsung Electronics Czech and Slovak, s.r.o., Philips Česká republika s.r.o., BaSys CS, s.r.o., SONY EUROPE LIMITED3
4
6
7
8
9
3
4

7
Asekol Solar s. r. o.12. 7. 2012Asekol s. r. o.
Ekolamp s. r. o.30. 5. 2005GE Hungary Kft., OSRAM Česká republika s.r.o., Philips Česká republika s.r.o., NARVA B.E.L./ČR s.r.o.55
ELEKTROWIN a. s.15. 7. 2005Akcie na jméno v listinné podobě
Podle webu firmy:
ARDO ČR domácí spotřebiče, spol. s r.o., BSH domácí spotřebiče s.r.o., Candy Hoover ČR s.r.o., ELECTROLUX s.r.o., ETA a.s., FAGOR ELEKTRO s.r.o., Gorenje s.r.o., Groupe SEB ČR s.r.o., Indesit Company Česká, s.r.o., MIELE spol. s r.o., Philips Česká republika s.r.o., Whirlpool ČR s.r.o.
1
2
6
1
2
6
OFO Recycling s. r. o.27. 9. 2005JL SPECIALTRANSPORT s.r.o., SLOVMAS CZ a.s.1
2
3
4
6
7
8
9
-Insolvenční návrh zamítnut, mateřská firma v likvidaci
REMA Systém a. s.15. 9. 2006Akcie na jméno v listinné podobě
Podle webu firmy:
Vznik iniciovali největší dovozci a výrobci informačních technologií a telekomunikací v ČR
1
2
3
4
5
6
7
8
9







8
Přejmenováním firmy zapsané 2. 4. 1996
REMA PV Systém a. s.25. 3. 2013Akcie na jméno v listinné podoběZměnou zápisu firmy zapsané 21. 11. 2012
Retela s. r. o.11. 5. 2005Českomoravská elektrotechnická asociace1
2
3
4
5
6
7
8
9








9

Závěr

Cílem ustanovení, které se nedopatřením dostalo do novely zákona o odpadech, bylo s větší pravděpodobností poskytnout Ministerstvu životního prostředí dostatek času na kvalitní přípravu prováděcí vyhlášky, než přihrát nějakou výhodu vlastníkům fotovoltaických panelů. Těm totiž kritizované ustanovení neušetří ani peníze ani administrativu nebo jiné povinnosti.

Prezidentské veto je tedy z tohoto pohledu zbytečné. Mohlo by však ohrozit financování programu Nová Zelená úsporám, který je určen přednostně na snižování energetické náročnosti obytných budov.

Jediným, kdo by snad mohl být odložením povinnosti registrace do kolektivního systému ohrožen, jsou provozovatelé kolektivních recyklačních systémů specializovaných na recyklaci fotovoltaických panelů. V prodlouženém termínu by mohla vzniknout další recyklační firma.

 
 
Reklama