Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Klimatické změny
Archiv článků od 17.12.2019 do 1.8.2020

zadejte vlastní článek

zpět na aktuální články

Jeden z nejstarších stromů v celé Evropě. Biologové odhadují, že je tomuto platanu druhu platanus orientalis L. asi 2000 let. Přesně se to ale doložit nedá, protože na něm už nenajdeme žádné viditelné letokruhy. Vzhledem k tomuto více než požehnanému věku je kmen již vykotlaný a jeho vnitřek je dutý. Aby byl tento jedinečný strom ještě nějakou dobu uchován při životě, bylo ovšem zapotřebí jej před několika lety vyztužit pomocí kovového rámu, který skýtá stromu jakousi podporu.  Podle místní tradice zasadil tento strom Hippokratés sám a v jeho stínu měl později vyučovat své žáky. Pod ním měl údajně také šířit křesťanství apoštol Pavel, který také zavítal na ostrov Kos. Foto D. Kopačková, redakce
1.8.2020
redakce

Stromy přispívají ke zlepšení kvality ovzduší, vázání CO2, mají příznivý vliv na tepelný režim krajiny, tvorbu biotopů a ochranu půdy a zachycování dešťové vody.

19.5.2020
Ing. Josef Hodboď, TZB-info, obor Vytápění

Z programu SFŽP na podporu ochrany životního prostředí byla poskytnuta podpora zpracování půlhodinového videa, které představuje řadu úspěšných projektů a chystaná opatření. Reaguje na klimatické změny a potřebu se na ně velmi rychle adaptovat a jak se jim bránit.

25.4.2020
Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., Divize WEBER

Weber má další přidanou hodnotu ke svým výrobkům a dokonce i k vybraným zateplovacím systémům a tím je Environmentální prohlášení o produktu (EPD) typu III. Je to transparentní dokument, který jasně deklaruje, jak daný výrobek ovlivňuje životní prostředí.

6.4.2020
TEPLÁRENSKÉ SDRUŽENÍ České republiky

Evropská komise představila balík strategických iniciativ v oblasti ochrany životního prostředí, kterou nazvala „Zelená dohoda pro Evropu“. Ihned poté, co tento dokument koncem loňského roku spatřil světlo světa, bylo jasné, že bude jedním z hlavních témat letošní konference Dny teplárenství a energetiky 2020, která se koná 28.–29. dubna 2020 v Kongresovém, výstavním a společenském centru ALDIS v Hradci Králové.

23.3.2020
Ing. Petr Selník, Ing. David Bečkovský, Ph.D., Ing. arch. Tatiana Rebrová, VUT FAST Brno

Zelené střechy jsou považovány za relativně snadný nástroj adaptačních opatření vůči dlouhodobým změnám klimatu. Článek má za cíl poskytnout základní informační koncepci vyhodnocení jednotlivých typů zelených střech ve vztahu k nakládání se srážkovou vodou. Současně jsou popsány další varianty retenčních střech, jako například modrá střecha či varianta střechy s přirozeným vývojem náletové vegetace, označovaná jako střecha hnědá. Všechny tyto pojmy označení jednotlivých typů střech pocházejí z překladu cizojazyčných textů. Uvádíme je tedy hlavně z důvodu dalšího hlubšího studia čtenáře, který bude mít zájem o znalosti v tomto oboru.

16.3.2020
Ing. David Pálenský, ČVUT Praha, Fakulta stavební, Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

První část seriálu se věnovala environmentálnímu vyhodnocení předmětného bytového domu (BD) z hlediska množství produkce skleníkových plynů pomocí zjednodušené metody posuzování životního cyklu (LCA). Výsledné emise byly porovnány s emisním požadavkem stanoveným na základě klimatických cílů Pařížské dohody a vědecké zprávy The Emissions Gap Report. Výsledky ukázaly, že roční produkce emisí skleníkových plynů BD dosahují 41,8 t CO2,ekv./a, přičemž emisní požadavek pro klimatický cíl 1,5 °C činí 17,0 t CO2,ekv./a. Druhá část příspěvku se věnuje sestavení variant kombinující emisně úsporná opatření za účelem dosažení hranice emisního požadavku pro klimatický cíl 1,5 °C.

9.3.2020
Ing. David Pálenský, ČVUT Praha, Fakulta stavební, Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Dvoudílný seriál se věnuje případové studii bytového domu (BD), který byl environmentálně vyhodnocen z hlediska množství produkce skleníkových plynů pomocí zjednodušené metody posuzování životního cyklu (LCA). Výsledky celkových emisí BD byly porovnány s hodnotou emisního limitu, který byl stanoven na základě klimatických cílů Pařížské dohody a vědecké zprávy The Emissions Gap Report. V reakci na značné překročení emisního limitu byla navržena řada emisně úsporných opatření, která byla vhodně sestavena do variant splňujících emisní požadavek.

6.2.2020
Ministerstvo životního prostředí

Dotační výzva „Oslo“ nabízí 26 milionů korun na adaptační strategie přizpůsobení se změně klimatu na lokální a regionální úrovni. Ve výzvě mohou žadatelé získat až 1,3 milionu korun, resp. pokrýt až 90 procent způsobilých výdajů projektu. Žádosti je možné podávat online od 14. ledna do 15. března 2020.

16.1.2020
Český plynárenský svaz

Význam zemního plynu v české energetice zůstane zachován. To je dobrá zpráva i pro vytápění. Vzhledem k tomu, že s velkou pravděpodobností bude muset převzít v desetiletém horoizontu část úlohy, kterou dnes plní uhlí, nelze dlouhodbě predikovat jeho cenu.

14.1.2020
Aliance pro energetickou soběstačnost o.s.

Aliance pro energetickou soběstačnost porovnala návrhy Národních akčních plánů států V4, tedy Česka, Slovenska, Maďarska a Polska a dále Německa, Nizozemska a Litvy. Přístup vybraných států se významně liší jak ve ztotožnění se s cíli, tak v míře rozpracování a konkrétnosti opatření.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama