Fotovoltaiku v ČR nechceme. I když tvrdíme, že ano

Od 15. 2. začínají platit nové podmínky Nové zelené úsporám a v nich dochází k úpravám dotací na fotovoltaiku. Většina změn se týká výše dotací podle kombinace s jinými opatřeními. Kromě toho ale přibyla i jedna podstatná podmínka nefinanční: „Omezení maximálního rezervovaného výkonu pro připojení do sítě na 50 % maximálního výkonu FVE“. To ale – opět – dostává českou obnovitelnou energetiku do bizarní situace.

Zelené elektřiny v síti potřebujeme co nejvíc

Na jedné straně máme:

• lidi, kteří si jsou ochotni na svou střechu a za přispění svých financí instalovat fotovoltaiku a do sítě posílat čistou, lokálně vyrobenou elektřinu
• příslib komunitní energetiky, která říká „vaše přebytky půjde smysluplně využít“
• obce a firmy, které by rády využily lokálně vyrobenou elektřinu
• hodnocení nových budov podle emisí, které bude brzy vyžadovat větší podíl obnovitelné energie, než si je daná budova schopná vyrobit
• firmy, které budou potřebovat stále více zelené elektřiny pro vyhovění požadavků ESG
• komunity v okolních zemích, kde už pochopili, že přebytečná elektřina není nic nežádoucího
• investory s akumulátory, kterým přebytky levné elektřiny vyhovují
• přibývající elektromobily, které by také využily levnou, a především bezemisní elektřinu

Aktivně usilujeme o to, aby zelené elektřiny bylo v síti co nejmíň

A na druhé straně podmínkami dotací pro domácnosti a pro obce říkáme „fotovoltaika jen pro vlastní spotřebu, hlavně do sítě nic neposílat nebo co nejmíň“.

Chápu, proč se to děje, rezervace o připojení vyčerpaly kapacitu sítě na několik let dopředu. SFŽP chce touto podmínkou umožnit připojení většího množství fotovoltaiky i v oblastech, kde síť nemá dostatečnou kapacitu.

Ale my přece chceme mít v síti co největší množství levné bezemisní elektřiny. A jsou chytřejší způsoby, jak to řešit než natvrdo omezovat výkon pro připojení do sítě. Namátkou:

• možnost zjistit dostupnou kapacitu jinak než tak, že si ji rezervuji
• uvolnění rezervací, kde neprobíhá žádná instalace (spekulativní rezervace)
• zpoplatnění nevyužité rezervace po určité době
• podpořit široké využívání spotových tarifů, takže odběratelé a prosumeři budou přizpůsobovat svůj odběr a výrobu tak, aby to síti pomohlo. V ČR jsme naopak využívání spotových tarifů omezili.
• podmínění instalace fotovoltaiky chytrým řízením, které reflektuje minimálně hodinové ceny elektřiny, ideálně i počasí, profil spotřeby v domě a spolupráci s dalšími elektrickými spotřebiči
• maximální usnadnění podmínek pro provoz velkých akumulátorů, které by zvýšily odolnost lokálních sítí
• zahrnutí akumulátorů do komunitní energetiky, které by dále zvýšilo výhodu lokálních OZE
• zpřístupnění ovládání domácí elektrárny obchodníkovi, distributorovi či agregátorovi za odměnu, takže tito budou moci řídit domácí elektrárnu tak, aby jim to co nejvíc vyhovovalo. Takto funguje například sonnencommunity
• co nejrychlejší rozvoj agregátorů flexibility, kteří by dokázali k přebytkům lokálně přiřadit zátěž a takto snížit jak zatížení přenosové soustavy, tak ceny podpůrných služeb

To je jen pár příkladů, ne vyčerpávající výčet.

Úprava pravidel trhu s elektřinou je levnější než tuny mědi

U všech zmíněných návrhů se jedná o administrativní úkony, které umožňují připojení významně většího množství obnovitelných zdrojů, ale i třeba elektromobilů nebo tepelných čerpadel, při zachování stability sítě.

Hlavní technický úkol je potom samozřejmě posílení sítě – silnější kabely a větší transformátory. Taková modernizace je ovšem nákladná a relativně pomalá. O to víc by mělo být v zájmu provozovatelů distribučních soustav, aby navržená pravidla vstoupila v platnost co nejrychleji. Umožňují přesnější a rychlejší řízení výroby a spotřeby, čímž omezují výskyt kritických stavů i při – v porovnání s rozvojem obnovitelných zdrojů – pomalém tempu modernizace sítě.

Ve srovnání s tisíci tun mědi nutnými pro modernizaci elektrizační soustavy nestojí administrativní opatření skoro nic a lze je provést významně rychleji. Nebrání nám v nich ani fyzika, ani technika ani nedostatek peněz.

Přečtěte si také Hornsdale Power Reserve: jak postavit největší baterii na světě v ráji plynových elektráren Přečíst článek

Čtyři hlavní překážky rozvoje moderní energetiky

Brání nám v nich v první řadě konzervativní přístup v energetice, kde navenek tvrdíme, že naším cílem je rozvoj OZE, abychom mohli čerpat dotace. Ale reálně usilujeme o to, aby maximum elektřiny poskytovaly konvenční zdroje, co nejdéle to půjde.

V druhé řadě je to lobby provozovatelů konvenčních zdrojů a je to naprosto logické. Když si odběratelé snižují spotřebu a staví obnovitelné zdroje, snižuje se spotřeba elektřiny z uhelných a jaderných elektráren a tím i příjmy jejich vlastníků. Když k tomu začne konkurence stavět akumulátory, sníží se i váš příjem za podpůrné služby. Nechcete přijít o svůj byznys.

Ve třetí je to pochopitelná obava provozovatelů přenosových a distribučních soustav, aby se jim síť nerozpadla. Nehledě na to, že v podmínkách tradiční energetiky byla stávající síť zcela dostačující a její provoz mnohem jednodušší.

Ale síťařům by jednak všechna navržená opatření pomohla a jednak zkušenosti ze zahraničí obavy tuzemských distributorů nepotvrzují. V zahraničí mají mnohem větší instalovaný výkon obnovitelných zdrojů, a dokonce nemají ani měření po fázích. Navzdory tomu síť v okolních zemích pravidelně nepadá, a to ani když 80 % zátěže pokrývají větrné elektrárny (situace v Německu v prosinci 2023).

Ve čtvrté je to odpor obchodníků s elektřinou – čím víc elektřiny si lidi vyrobí sami, tím méně ji budou nakupovat od obchodníků. A do toho přijde komunitní energetika a spotové tarify, kdy lidi budou platit za elektřinu ze sítě ještě méně, a navíc po dodavateli elektřiny budou chtít, aby jim to vyúčtoval. Stejně jako provozovatelé uhelných zdrojů jako obchodník nechcete přijít o své příjmy.

Z toho vyplývá, že ani majoritní výrobci elektřiny, ani provozovatelé distribučních a přenosových soustav a ani obchodníci s elektřinou – tedy prakticky všichni hlavní aktéři v energetice – rozvoj obnovitelných zdrojů nechtějí! Snižují jim příjmy, zvyšují náklady a přidělávají práci.

Jediný důvod, proč se obnovitelné zdroje v ČR staví: EU (a technologický pokrok)

Vedle toho ale vzniká paradoxní situace, kdy lze běžně koupit technologie, které vyrábí elektřinu z větru a slunečního záření. Lidi a firmy o vlastní zdroje čisté elektřiny jeví zájem, ale hlavně EU na tyto zdroje dává peníze!

A jakožto zástupce tradiční energetiky buď budete sedět a koukat, jak fotovoltaiku s baterkami instaluje zákazníkům někdo jiný a kasíruje za to peníze z eráru, nebo tyto technologie začnete nabízet taky.

A jde to krásně! Lidé vás znají. Nejste nějaký Franta elektrikář, dodáváte jim elektřinu spolehlivě už desítky let. Mají s vámi smlouvy. Dosud jste pro zákazníky byli jen logem na faktuře a technikem, co dělá odečty. Teď jste pro ně poskytovatelem energetických služeb. Montujete fotovoltaiku, tedy čistý zdroj elektřiny, který lidem zvyšuje soběstačnost, snižuje emise a účet za elektřinu. Radíte s úsporami energie, dodáváte úsporné a ekologické zdroje tepla. Zkrátka jste ten, kdo svým zákazníkům přináší čisté energie a kvalitnější život. Zlepšujete svou image a prostřednictvím spokojených klientů k vám proudí peníze z EU.

Ale oni pak po vás začínají chtít takové věci jako výkup přebytků a jejich sdílení. Nebo součtové měření. A vy byste svým zákazníkům najednou řekli „tak to ne, nech si svou krabici a svoje panely, když ti na ně EU dala peníze, ale necpi se mi s tím do byznysu“? To snad ne. Elegantnější bude využít svého vlivu, proti změnám zalobovat nebo je zpomalit (s tím vám dost pomůže solární boom z roku 2010) a před zákazníkem jen pokrčit rameny „víte, já bych strašně rád, ale stát mi to neumožňuje“.