Klimatologové na začátku února oznámili, jaké jsou nejnovější klimatologické normály teplot a srážek pro Českou republiku.
Recenzovaný Stavebný priemysel je primárny zdroj environmentálnych vplyvov, najmä uhlíkovej stopy. Hodnotenie životného cyklu (LCA) sa používa na hodnotenie vplyvu skúmanej budovy na životné prostredie. Náklady na životný cyklus (LCC) z pohľadu cirkulárnej ekonomiky vytvárajú ekonomický model uprednostňujúci opätovné použitie a recykláciu. Cieľom tohto príspevku je posúdiť rezidenčnú budovu z hľadiska uhlíkovej stopy pomocou analýzy LCA a cirkulárnej ekonomiky pomocou analýzy LCC. Rezidenčná budova spôsobuje 1 756 ton CO2e , čo predstavuje 41,35 kg CO2e/m2/rok. Celkové odhadované náklady životného cyklu budovy v nominálnom vyjadrení sú 1 694 699,61 €. Priemerné celkové náklady životného cyklu 1 995,21 €/m2.
Energetická společnost MND zkoumá možnosti ukládání oxidu uhličitého (CO2) do tzv. slaných akviferů, horninového souvrství, které v hloubkách přes 800 metrů pod zemí sytí původní mořská voda z období prvohor až třetihor. Již první geologické modely a simulace vtláčení CO2 v několika vytipovaných lokalitách na jižní Moravě slibují potenciál pro budoucí průmyslové využití. Těžaři nyní hledají další vhodné lokality v celé oblasti, kde dříve pátrali po ropě a zemním plynu. Následovat budou průzkumné vrty a vtlačné testy. Cílem je vytvořit předpoklad pro první komerční zařízení na zachytávání a ukládání CO2 (CCS) ve střední a východní Evropě.
Rozvodna Münichtal rakouské energetické skupiny Energie Steiermark je nově vybavena udržitelným VN rozvodným systémem od společnosti Siemens. Rozvodna je v provozu od konce roku 2020 a po ukončení zkušebního provozu byla nyní oficiálně předána zákazníkovi. Jedná se o první instalaci bezfluorového rozvaděče z ekologického „modrého“ portfolia společnosti Siemens u zákazníka v Rakousku.
Minulý rok byl pro Evropskou unii přelomový z pohledu boje proti klimatické změně, neboť se v členských zemích poprvé podařilo vyrobit více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z fosilních paliv. Cesta k plánované uhlíkové neutralitě, stanovené na rok 2050, je však ještě dlouhá a státy sedmadvacítky se na ni vydávají z různých startovacích pozic. V některých jsou již dnes obnovitelné zdroje nepostradatelnou součástí energetického mixu, jinde je jejich rozvoj teprve v začátcích. Kdo jsou evropští „zelení“ premianti a jak si v tomto ohledu vede Česká republika a Slovensko?
Stále větším trendem v oblasti stavitelství je vznik takového modelu veřejné správy a rozhodování v oblasti stavebnictví, která umožní kvalitní a zároveň udržitelnou výstavbu. Na to se zaměřuje také expertní skupina Frank Bold se svou vizí Bold Future a stejnojmenným cyklem vzdělávacích akcí o udržitelném stavitelství, který pokračuje 29. září.
Za největšího producenta CO2 v Česku považuje 42 % lidí průmyslovou výrobu, ukazuje průzkum energetického startupu bezDodavatele. Nelichotivé první místo přitom připadá energetice, která stojí za 40 % všech tuzemských emisí CO2. Zelenou elektřinu zatím podle průzkumu odebírá jen 5 % Čechů, další čtvrtina domácností to již plánuje.
Recenzovaný Příspěvek se snaží ukázat náhled na architekturu ve vztahu k životnímu prostředí a reflektovat systémové pojetí problematiky role architektonických a urbanistických faktorů při oceňování staveb. Hlavním úkolem je určit postup metody řešení na základě počátečního výzkumu a analýzy. Velká část článku je věnována vymezení systému podstatných veličin. Výsledky a zjištění poslouží jako podklad pro další výzkum.
Stavebnictví je zodpovědné za 40 % celosvětových emisí CO2. Jen v Evropské unii tvoří 9 % z celkového HDP, kde ale spotřebovává polovinu všech materiálů a energií, jednu třetinu vody a vyprodukuje třetinu evropského odpadu. Během pěti let mu navíc hrozí nedostatek zdrojů. Aby tento obor mohl dále zaměstnávat cca 18 milionu lidí, musí dostat „zelenou“.
Do Česka míří stovky miliard korun, které nabídnou příležitost k investicím do nových projektů obnovitelných zdrojů, renovace budov nebo zvýšení odolnosti měst a krajiny vůči změnám klimatu. Vlastní vyrobená energie uspoří peníze a zajistí čistou energii pro budoucnost. Domy lze postupně renovovat do podoby zdravých budov doplněných o zelené střechy či vodní prvky.