Klimatologové na začátku února oznámili, jaké jsou nejnovější klimatologické normály teplot a srážek pro Českou republiku.

Energetická společnost MND zkoumá možnosti ukládání oxidu uhličitého (CO₂) do tzv. slaných akviferů, horninového souvrství, které v hloubkách přes 800 metrů pod zemí sytí původní mořská voda z období prvohor až třetihor. Již první geologické modely a simulace vtláčení CO₂ v několika vytipovaných lokalitách na jižní Moravě slibují potenciál pro budoucí průmyslové využití. Těžaři nyní hledají další vhodné lokality v celé oblasti, kde dříve pátrali po ropě a zemním plynu. Následovat budou průzkumné vrty a vtlačné testy. Cílem je vytvořit předpoklad pro první komerční zařízení na zachytávání a ukládání CO₂ (CCS) ve střední a východní Evropě.

Europoslanec Mikuláš Peksa v rozhovoru pro Seznam zprávy navrhuje spoléhat se v energetice na neviditelnou ruku trhu, která preferuje obnovitelné zdroje energie. S takovou energetikou však v Evropě hrozí zimní nedostatek elektřiny. A za takových okolností tržní mechanismy fungovat přestanou.

Rozvodna Münichtal rakouské energetické skupiny Energie Steiermark je nově vybavena udržitelným VN rozvodným systémem od společnosti Siemens. Rozvodna je v provozu od konce roku 2020 a po ukončení zkušebního provozu byla nyní oficiálně předána zákazníkovi. Jedná se o první instalaci bezfluorového rozvaděče z ekologického „modrého“ portfolia společnosti Siemens u zákazníka v Rakousku.

Při započtení emisí ze zboží dováženého do Evropy vyvstává otázka, zda je tlak na snižování emisí jen v rámci Evropy smysluplný.

Minulý rok byl pro Evropskou unii přelomový z pohledu boje proti klimatické změně, neboť se v členských zemích poprvé podařilo vyrobit více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z fosilních paliv. Cesta k plánované uhlíkové neutralitě, stanovené na rok 2050, je však ještě dlouhá a státy sedmadvacítky se na ni vydávají z různých startovacích pozic. V některých jsou již dnes obnovitelné zdroje nepostradatelnou součástí energetického mixu, jinde je jejich rozvoj teprve v začátcích. Kdo jsou evropští „zelení“ premianti a jak si v tomto ohledu vede Česká republika a Slovensko?

V budoucnu budou moci drobní indonéští rybáři z odlehlých regionů prodávat své produkty po celé zemi díky nepřerušeným chladicím řetězcům. To jim umožní stroj na výrobu ledových bloků poháněný sluneční energií.

Jak modernizovat starší činžáky pro potřeby 21. století? Kodaňská ulice Hedebygade prošla proměnou už na přelomu milénia a mnoha řešeními předběhla dobu. Najdete zde nejen fotovoltaiku, ale i zadržování dešťové vody nebo komunitní centrum.

Stále větším trendem v oblasti stavitelství je vznik takového modelu veřejné správy a rozhodování v oblasti stavebnictví, která umožní kvalitní a zároveň udržitelnou výstavbu. Na to se zaměřuje také expertní skupina Frank Bold se svou vizí Bold Future a stejnojmenným cyklem vzdělávacích akcí o udržitelném stavitelství, který pokračuje 29. září.

Rakouská Národní rada 7. července 2021 schválila zákon o rozšiřování obnovitelných zdrojů energie (EAG – Erneubaren Ausbau Gesetz), jehož cílem je do roku 2030 vyrábět a spotřebovávat elektřinu vyrobenou výhradně z OZE. Do masivní podpory čisté energie Rakousko ročně investuje 1 miliardu eur.

Za největšího producenta CO₂ v Česku považuje 42 % lidí průmyslovou výrobu, ukazuje průzkum energetického startupu bezDodavatele. Nelichotivé první místo přitom připadá energetice, která stojí za 40 % všech tuzemských emisí CO₂. Zelenou elektřinu zatím podle průzkumu odebírá jen 5 % Čechů, další čtvrtina domácností to již plánuje.

Záleží, kde je solární panel instalován a za jakých podmínek. Německý výzkumný institut Frauhnofer ISE přinesl jednoduché srovnání za rok 2020.

Jednotlivci, asociace i samosprávy či veřejné a soukromé subjekty mají poslední možnost zapojit se do veřejné konzultace k revizi Pokynů pro podporu v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí. Veřejná konzultace byla spuštěna 7. června, a zájemci se do ní mohou zapojit do 2. srpna 2021.

Evropská komise v polovině července zveřejnila sadu klimaticko-energetické legislativy v rámci balíčku „Fit-for-55“, jehož hlavním cílem je snížení emisí do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990.

Česko má v obnovitelných zdrojích na víc, spočítali experti z Univerzity Karlovy. Rozvoj zelené energetiky přinese snížení škod na lidském zdraví a krajině až o 6,4 mld. korun k roku 2030.

Stavebnictví je zodpovědné za 40 % celosvětových emisí CO₂. Jen v Evropské unii tvoří 9 % z celkového HDP, kde ale spotřebovává polovinu všech materiálů a energií, jednu třetinu vody a vyprodukuje třetinu evropského odpadu. Během pěti let mu navíc hrozí nedostatek zdrojů. Aby tento obor mohl dále zaměstnávat cca 18 milionu lidí, musí dostat „zelenou“.

Do Česka míří stovky miliard korun, které nabídnou příležitost k investicím do nových projektů obnovitelných zdrojů, renovace budov nebo zvýšení odolnosti měst a krajiny vůči změnám klimatu. Vlastní vyrobená energie uspoří peníze a zajistí čistou energii pro budoucnost. Domy lze postupně renovovat do podoby zdravých budov doplněných o zelené střechy či vodní prvky.

Společnosti BASF, SABIC a Linde vyvíjejí elektricky vyhřívané parní krakovací pece. Při nasazení zelené elektřiny má nová technologie potenciál snížit emisní stopu výroby základních chemikálií až o 90 %.