Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Spotřeba tepla ze solárních tepelných soustav v letech 2010 – 2017

V článku je uveden přehled spotřeby energie vyrobené v tuzemsku v solárních tepelných soustavách v letech 2010-2017 a pro porovnání i přehled vývoje v oblasti spotřeby elektřiny vyrobené z fotovoltaiky.


© TZB-info.cz

V současné době honby za elektřinou vyráběnou z obnovitelných zdrojů energií se z pozornosti vytrácí solární tepelné soustavy. Přitom tyto soustavy jsou z hlediska měrného zisku tepelné energie na instalovanou plochu stále efektivnější, než fotovaltická řešení. K veřejnému upozadění tepelných solárních soustav přispívají i politické názory, jednoduše není moderní o nich mluvit, a tak není divu, že o tuto techniku je menší zájem, než by si zasloužila.

Realita vývoje tepelných solárních soustav není tedy převratná, přesto je vidět stabilní růst jejich produkce tepelné energie. Dokládá to graf, který je součástí materiálu „Energetická bilance OZE - vývoj mezi roky 2003-2017“ zpracovaného MPO, Oddělením analýz a datové podpory koncepcí, Ing. Aleš Bufka a Ing. Jana Veverková, Ph.D., který byl vydán koncem roku 2018.

Graf: Hrubá tuzemská spotřeba tepelné energie vyrobené solárními termálními systémy v jednotkách TJ (Hodnotě 827 TJ v roce 2017 přibližně odpovídá 239 GWh)
Graf: Hrubá tuzemská spotřeba tepelné energie vyrobené solárními termálními systémy v jednotkách TJ
(Hodnotě 827 TJ v roce 2017 přibližně odpovídá 239 GWh)

Výroba tepelné energie tepelnými solárními soustavami v roce 2017 na úrovni 827 TJ pochází částí 181 TJ z komerčních a veřejných služeb a zbytek 646 TJ zajišťují domácnosti.

Solární tepelné soustavy patří k dlouhodobě ověřeným technickým řešením. Pokud se od nich nevyžaduje maximum možného, ale soustavy se navrhují na přiměřeně nižší solární pokrytí, typicky přípravy teplé vody, tak jde o řešení dlouhodobě spolehlivé s minimální údržbou. Solární ohřev vody je spojen se spotřebou elektrické energie jen oběhovým čerpadlem, a to v řádu max. desítek Wattů, přitom získávaná energie je v řádu tisíců Wattů, tedy ve srovnání s topným faktorem tepelných čerpadel, který je v optimálním případě někde okolo hodnoty 5, mohou mít solární tepelné soustavy svůj topný faktor v řádu několika stovek.

Příznivým specifikem solárních tepelných soustav je konstrukce s minimem pohyblivých prvků, tedy nižší potenciál mechanických poruch. Nepříznivým specifikem je stagnace, přehřívání a degradace směsi vody a nízkotuhnoucí kapaliny, které vzniká při snaze využití tyto soustavy až na hranici fyzikálních možností. Zde platí „Méně je někdy více.“ A nebo lze využít soustavy tzv. Drain-back, které nebezpečí přehřátí řeší svou konstrukcí.

Ve srovnání se spotřebou energie z fotovoltaických soustav představují solární tepelné soustavy řádově jednu desetinu. V roce 2018 vyprodukovaly fotovoltaické soustavy cca 7896 TJ energie. K tomuto číslo je ovšem nutné dodat, že v roce 2011 byla dosažena hodnota 7855 TJ a od této hodnoty není vidět žádný trend růstu, jen se v jednotlivých letech 2011 až 2017 mění produkce především s ohledem na klimatické podmínky, viz graf níže.

Graf: Hrubá tuzemská spotřeba energie z fotovoltaických systémů v jednotkách TJ
Graf: Hrubá tuzemská spotřeba energie z fotovoltaických systémů v jednotkách TJ

Zdroj:

Energetická bilance OZE – vývoj mezi roky 2003-2017, MPO, Oddělení analýz a datové podpory koncepcí, Ing. Aleš Bufka a Ing. Jana Veverková, Ph.D.,

 
 
Reklama