Solární termické systémy žijí i v době nástupu fotovoltaiky
Zájem o zdroje tepla využívající obnovitelné zdroje energie nebývale roste. Podílí se na tom dotační program NZÚ a pak nutnost udržet poplatky domácností za vytápění a přípravu teplé vody na finančně únosné hranici. OZE lze využít nejen v rámci povinných výměn kotlů.
Během tiskové konference Komory obnovitelných energií 26. ledna 2022 prezentoval Ing. Jakub Hrbek, ředitel Sekce realizace projektů energetiky, ochrany ovzduší a klimatu, výsledky podpůrného programu Nová zelená úsporám v letech 2014 až 2021. V současné době platí pro zájemce o dotaci podmínky programu vyhlášené v září 2021. I proto se současná vlna programu označuje jako NZU 2021+.
Z pohledu programu NZU 2014+, tedy let 2014 až 2021, se zaměřením na podporu realizovaných technických zařízení v rodinných domech je pozoruhodné, že co se týká objemu financí, tak největší část získaly fotovoltaické elektrárny. A to 26 % ze všech dotací včetně dotací na stavební úpravy (ze 100 %).
Obr. 1 Rodinné domy, rozdělení zájmu o NZU 2014+ podle oblastí (Zdroj: SFŽP)
Obr. 2 V rámci kotlíkových dotací v letech 2014 až 2021 bylo vyplaceno 10,14 mld. Kč na dotacích. V zatím poslední vlně již nebyly podporovány kotle umožňující spalování uhlí.
Pokud se omezíme výhradně jen na podporovaná technická zařízení budov, tedy zdroje tepla na biomasu, tepelná čerpadla, solární termické systémy a fotovoltaiku a součet těchto dotací zvolíme jako 100 %, tak fotovoltaika z nich získala něco málo přes 53 %, solární termické systémy okolo 24,5 %, tepelná čerpadla okolo 20,5 % a zdroje na biomasu cca 2 %. Je možné, že se tyto podíly dále upřesní, neboť ještě nejsou vypořádány všechny projekty. Nízký podíl zdrojů tepla na biomasu podpořených z NZU 2014+ je celkem pochopitelný, neboť příznivější podmínky nabízel dotační program Kotlíkové dotace.
Obr. 3 V rámci programu NZU 2014+ byla fotovoltaika nejrychleji rostoucím segmentem. Graf zachycuje instalovaný výkon v jednotlivých letech.
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, situaci u fotovoltaiky dále upřesnil. Vlastní fotovoltaickou elektrárnu má na střeše zhruba 40 tisíc domácností. V roce 2021 přibylo přibližně 9 tisíc nových instalací. V roce 2021 byl průměrný připojený výkon těchto mikrozdrojů více jak 5 kWp. Přitom roste podíl FVE s akumulací a kombinací s tepelným čerpadlem, tedy s využitím pro přípravu teplé vody a vytápění.
Obr. Předpověď počtu nově instalovaných FVE s výkonem do 10 kWp zpracovaný Komorou OZE a PDS (PRE, ČEZ, e.On) do roku 2025
Obr. Celkový počet instalací solárních termických kolektorů v ČR (MPO, 2021)
Počty nových instalací solárních termických kolektorů nemají dynamický vývoj jako fotovoltaika. V současné době je využívá odhadem 115 tisíc domácností a v roce 2021 přibyly další přibližně 3 000 nových instalací. I tento sektor využití OZE je dále podporován v rámci NZU 2021+.
Nejen jako důsledek vývoje energetické legislativy, ale i v zájmu majitelů budov k bydlení se zásadně snižuje potřeba tepla na vytápění domácností a narůstá význam potřeby tepla na přípravu teplé vody. V případech některých bytů, velmi úsporných rodinných domů, jsou tyto položky již na prakticky stejné úrovni. 60% snížení potřeby tepla na přípravu teplé vody pro 4člennou domácnost je se solárními termickými kolektory běžně dosahováno, a v takovém případě sníží celkovou potřebu tepla na vytápění a přípravu teplé vody o 30 %. Při dodržení osvědčených zásad návrhu solárních termických systémů, z pohledu složitosti elektronických stavebních prvků systému a software je snížení jednodušší, než s fotovoltaikou.
A na závěr se nabízí otázka k zamyšlení: „Nevede jedna z cest k energeticky nulovému domu i přes kombinaci solární termiky, fotovoltaiky a tepelného čerpadla?“ Ale kolik že to bude stát? Na tuto otázku může pomoci odpovědět simulační výpočetní pomůcka Porovnání nákladů na vytápění, teplou vodu a elektrickou energii – TZB-info.
