Diskusní seminář s tímto názvem uspořádaly Liga ekologických alternativ a Calla, sdružení pro záchranu prostředí, dne 11. listopadu 2005 v Českých Budějovicích v rámci veletrhu ForArch. Následující článek dokládá, že byl opravdu zajímavý.
Využití solárních soustav s fasádními velkoplošnými kolektory v panelové zástavbě lze u nás přiřadit k nevídaným prozatím spíše ojedinělým jevům. Článek je výtahem z bakalářské práce s možností zajímavého potenciálu využití takovéto soustavy v panelové zástavbě konkrétně pražského sídliště Barrandov. Zajímavá je i myšlenka v opakovatelnosti v panelových sídlištích u nás.
Momentálně největší fotovoltaická elektrárna u nás s instalovaným výkonem 40 kWp byla uvedena do zkušebního provozu v květnu r. 2005. Článek poukazuje i na další podstatná zjištění využitelná k uplatnění FV panelů v blízké budoucnosti. Zajímavé jsou např. identické křivky spotřeby el. energie školní budovy s křivkou výroby FV systému.
Fotovoltaická přeměna bude zcela jistě patřit v blízké budoucnosti k běžně využívanému způsobu výroby energie. Pro elektrárny tohoto typu je ale nutné hledat vhodné plochy. Donedávna největší elektrárna na světě s instalovaným výkonem 5 MWp se nachází v Saském Espenheimu na starém úložišti popílku, jehož plocha byla všemi považována za bezcennou.
Abychom se v obytných prostorách cítili dobře, je nutné zajistit zpravidla tři podmínky tepelné pohody: tepelnou rovnováhu, suché pocení těla a vhodný způsob sdílení tepla. Na konferenci konané dne 28.6.2005 v Zápech byl představen rozpracovaný nízkoenergetický rodinný dům pro moderní bydlení, který zcela jistě splňuje tyto parametry.
Autor jediné ucelené publikace o peletách u nás vydané v roce 2003 se v druhé části článku zabývá novými trendy v Evropě, ve světě i u nás a poukazuje na nástup nových technologií a nejnovějších zařízení spalujících pelety včetně odkazu na zajímavé konference podporující pelety.
Vytápění peletami se u nás doposud nepodařilo rozšířit tak jako v jiných státech západní Evropy. Nejenom příčinami tohoto stavu, ale i související problematikou a novými trendy se v článku zabývá autor ucelené publikace o peletách vydané v roce 2003.
Energie přicházející a dopadající na Zemi ze Slunce je z lidského pohledu ve všech směrech nekonečná a je jen na nás, abychom se ji učili co nejefektivněji uchopit a použít. Druhá a třetí část ze série článků na téma trendy v solární tepelné technice se zabývá vlivem nových technologií a materiálů pro zasklení a absorbéry na účinnost solárních kolektorů a jejich architektonické dopady.
Energie přicházející a dopadající na Zemi ze Slunce je z lidského pohledu ve všech směrech nekonečná a je jen na nás, abychom se jí učili co nejefektivněji uchopit a použít. Druhá a třetí část ze série článků na téma trendy v solární tepelné technice se zabývá vlivem nových technologií a materiálů pro zasklení a absorbéry na účinnost solárních kolektorů a jejich architektonické dopady.
Energie přicházející a dopadající na Zemi ze Slunce je z lidského pohledu ve všech směrech nekonečná a je jen na nás, abychom se učili, jak ji co nejefektivněji uchopit a použít. Čtenáři velmi sledovaná série článků o trendech solární tepelné technice se zabývá nejen solárními soustavami, kolektory, jejich fasádním osazením, zásobníky tepla nebo solárním chlazením.
Autoři článku se zamýšlí nad perspektivou společného využívání zemního plynu a geotermální energie v SCZT v Košicích. Hybridní paroplynová elektrárna se sdruženou výrobou v navrhovaném rozsahu by byla unikátním energetickým dílem, které v současné době ještě nikde na světě neexistuje.