Odborné recenzované články

Základní pravidla údržby a provozní náklady otopných soustav na bázi OZE jsou tématem série následujících několika článků. Jejich orientace je zaměřena nejen na laickou veřejnost a soustavy rodinných domů. Dnešní první část je věnována přehledu pravidel údržby tepelných čerpadel.

Rozhovor s Ing. Tomášem Chmelíkem, ředitelem odboru změny klimatu MŽP nejen o zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN konaném v závěru minulého roku v Montrealu. Dnešní pokračování se vrací k národnímu alokačnímu plánu a k obchodování s emisemi.

Závěrečný díl série článků o různých systémech podpor OZE ve světě navazuje na minulý díl zabývající se energetickou politikou Japonska. Významné investice plynou nejenom do výzkumu, ale Japonci také využívají všechny známé již popsané systémy podpor v minulých dílech. Patří tak mezi absolutní špičku ve využívání obnovitelných zdrojů.

Rozhovor s Ing. Tomášem Chmelíkem, ředitelem odboru změny klimatu na Ministerstvu životního prostředí, nejen o zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN konaném v závěru minulého roku v Montrealu.

Japonsko patří mezi jednu z nejvyspělejších a novým technologiím nejotevřenějších zemí na světě. Zároveň trpí nedostatkem vlastních nerostných surovin na výrobu energie. V článku je popsána jeho zajímavá energetická politika, v posledních letech významně orientovaná na jadernou energetiku a obnovitelné zdroje energie.

Technické komunální odpady vytvářejí se vzrůstajícím objemem a kvalitou značné environmentální problémy. Další ze série článků na téma kogenerace a využití různých plynů se zabývá jejich vhodným zužitkováním zejména pro energetické účely a kogeneraci.

I další díl o systémech podpor naznačuje vůli všech vyspělých ekonomik světa nadále rozvíjet a podporovat obnovitelné zdroje energie. Jakou váhu znamenají pro USA - ekonomiku s největší spotřebou energie na hlavu a jak je podporována výroba energie z těchto zdrojů v Austrálii? To jsou témata následujícího článku.

Výroba elektřiny ze zvláštních plynů, zejména bioplynu, v posledních letech vzrůstá. Přispěla k tomu státní podpora, především přijetí zákona o obnovitelných zdrojích energie. Co všechno se dá spalovat při kogeneraci s plynovými motory? Jaké jsou výkupní ceny? Nejen těmito otázkami se zabývá dnešní díl ze seriálu článků na téma KOGENERACE.

V předchozím dílu byly představeny dva podpůrné systémy umožňující uplatnění obnovitelných zdrojů na trhu s elektřinou. Následující článek představí specifika systémů podpor užívaných ve státech Evropské unie a zamýšlí se nad dalším směrováním a efektivitou podpory.

Článek pohledem generálního projektanta upřesňuje a specifikuje údaje v článku o unikátní ORC technologii, která byla realizována v Trhových Svinech a jako první projekt svého druhu v České republice zkolaudován.

Potřeba energie pro chlazení a klimatizaci se zvyšuje, zvláště v rozvinutých zemích. Chladicí systémy poháněné teplem z obnovitelných zdrojů nebo odpadních surovin jsou slibnou alternativou klasických zařízení. Poslední ze série článků na téma trendy v solární tepelné technice popisuje možnosti využití sluneční energie pro chlazení budov.

Pětidílná série článků o využívání a možných systémech podpor obnovitelných zdrojů energie ve světě. Naleznete zde nejaktuálnější informace a trendy o podpoře OZE ve státech silné evropské patnáctky, USA, Austrálii či komplexní energetickou politiku Japonska včetně využívání alternativních zdrojů energie v této zemi.

Úvodním dílem startujeme sérii článků na téma kogenerační technologie, využití zvláštních plynů a dimenzování kogenerace. Tématům budeme věnovat několik článků během zimních měsíců. Jak je to s historií kogenerace, proč nastal její boom právě v posledních desetiletích, jakou má oporu v legislativě? Nejen na tyto otázky však naleznete odpovědi již dnes.

Schválení zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů včetně změn některých zákonů je jedním z nejdůležitějších kroků k ochraně životního prostředí a udržitelného rozvoje nejen u nás. Co nám říká, co garantuje a co s jeho platností vlastně může investor nebo chce celá naše společnost dosáhnout?

Diskusní seminář s tímto názvem uspořádaly Liga ekologických alternativ a Calla, sdružení pro záchranu prostředí, dne 11. listopadu 2005 v Českých Budějovicích v rámci veletrhu ForArch. Následující článek dokládá, že byl opravdu zajímavý.

Využití solárních soustav s fasádními velkoplošnými kolektory v panelové zástavbě lze u nás přiřadit k nevídaným prozatím spíše ojedinělým jevům. Článek je výtahem z bakalářské práce s možností zajímavého potenciálu využití takovéto soustavy v panelové zástavbě konkrétně pražského sídliště Barrandov. Zajímavá je i myšlenka v opakovatelnosti v panelových sídlištích u nás.

Druhá kotelna na biomasu u nás, která využívá unikátní technologii ORC, byla slavnostně spuštěna do provozu dne 3.11.2005 za účasti ministra životního prostředí. Jak si stojí tato realizace ve srovnání s již spuštěnou kogenerací v Třebíči nebo v rakouském Lienzu?

Momentálně největší fotovoltaická elektrárna u nás s instalovaným výkonem 40 kWp byla uvedena do zkušebního provozu v květnu r. 2005. Článek poukazuje i na další podstatná zjištění využitelná k uplatnění FV panelů v blízké budoucnosti. Zajímavé jsou např. identické křivky spotřeby el. energie školní budovy s křivkou výroby FV systému.

Srdce solární soustavy je tématem dalšího dílu trendů v solární tepelné technice. Řídit proces "nabíjení" zásobníku nebo zmenšit jeho zastavěný objem použitím látek se změnou skupenství, které mají vysokou hustotou akumulace tak, aby konečné parametry solární soustavy byly co nejlepší.

Fotovoltaická přeměna bude zcela jistě patřit v blízké budoucnosti k běžně využívanému způsobu výroby energie. Pro elektrárny tohoto typu je ale nutné hledat vhodné plochy. Donedávna největší elektrárna na světě s instalovaným výkonem 5 MWp se nachází v Saském Espenheimu na starém úložišti popílku, jehož plocha byla všemi považována za bezcennou.