Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Bariéry instalace velkých fotovoltaických parků v ČR v roce 2025

Výstavba velkých fotovoltaických parků v ČR vázne kvůli složitým předpisům a nejistotě ohledně rozhodování úřadů. Náročné je také vyjednávání s obcemi. Přesto jsou zde kroky, které by mohly instalaci velkých fotovoltaických elektráren do budoucna usnadnit.

O překážkách při výstavbě velkých fotovoltaických elektráren jsme ve studiu Estav.tv hovořili s Veronikou Kunovou, vedoucí pracovní skupiny pro velké zdroje ze Solární asociace.

Překážky při výstavbě velkých fotovoltaických elektráren

Výstavba velkých fotovoltaických elektráren o výkonu nad pět megawattů stále naráží na složité povolovací procesy. Základem je získat od distribuční společnosti souhlas s připojením, což vyžaduje nejprve zajistit pozemky a teprve následně žádat o kapacitu v konkrétní rozvodně. Jen samotné schvalování připojení zabere obvykle dva až tři měsíce, přičemž dostupné informace o volné kapacitě jsou často nedostatečné. Tím se hned v úvodu celé projektové přípravy prodlužuje doba, než investor zjistí, zda je vůbec možné elektrárnu postavit.

Vyjednávání s obcemi a územní plány

Další komplikace může nastat na obecní úrovni. Obce sice často vítají výstavbu obnovitelných zdrojů, protože se zlepšuje obecní infrastruktura a přicházejí různé formy finančních kompenzací, ale zároveň chtějí mít kontrolu nad podobou a rozsahem projektů. Někdy proto zavádějí do územních plánů striktní omezení, která mohou být z hlediska zákona sporná. Investoři se tak někdy setkávají s nečekanými překážkami nebo zdlouhavými jednáními, která mohou odložit zahájení výstavby i o několik let.

Přečtěte si také Omezení dotací na fotovoltaiku v NZÚ od roku 2025 ohrozí celé odvětví. Zhorší se dostupnost servisu i zkušených montážníků Přečíst článek

Jednotné environmentální stanovisko a vynětí z půdního fondu

Od roku 2024 se všechny „přírodní“ aspekty schvalovacího procesu, včetně dočasného vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu, slučují do jednotného environmentálního stanoviska. Toto zjednodušení má ale v praxi i svá úskalí. Pokud se krajský úřad rozhodne nevydat souhlas s odnětím půdy (například kvůli ochraně zemědělského půdního fondu), celý proces povolení tím končí. Proti negativnímu stanovisku navíc není možné se samostatně odvolat, protože se vždy posuzuje jako celek. Co by se v tomto ohledu mohlo zlepšit? Dozvíte se v rozhovoru s Veronikou Kunovou, vedoucí pracovní skupiny pro velké zdroje ze Solární asociace.

Proč je dočasné odnětí půdy tak citlivé

Velké fotovoltaické elektrárny se sice umisťují na méně kvalitní zemědělskou půdu, ale metodiky pro posuzování zátěže na půdní fond jsou zastaralé a často nezohledňují, že moderní elektrárny už nezabírají půdu natrvalo. Patky panelů ani oplocení se nemusí betonovat a významná část pozemku zůstává zatravněná nebo jinak přírodně využitelná. Přestože současné cíle v oblasti obnovitelných zdrojů vyžadují rychlé navýšení instalovaného výkonu, může posudek o ochraně půdy výstavbu zásadně zkomplikovat.

Kroky k urychlení výstavby velké fotovoltaiky

Mezi důležité změny patří vznik dopravního a energetického stavebního úřadu, který má na starost povolování instalací s výkonem nad pět megawattů. Centralizace rozhodování znamená, že o projektech nerozhodují často přetížené lokální úřady bez odborné specializace, ale tým expertů s větším odstupem. Nadějí na zrychlení je také příprava tzv. akceleračních (go-to) zón, v nichž by se povolovací procesy zjednodušily, a obcím i krajům by odpadla obava z nekontrolované výstavby. Změny však procházejí složitým legislativním procesem a jejich realizace bude vyžadovat trpělivost i ochotu ke kompromisům. Jak se mění pozice obcí při vyjednávání s investory o stavbě velkých zdrojů? Podívejte se na rozhovor s Veronikou Kunovou, vedoucí pracovní skupiny pro velké zdroje ze Solární asociace.

 
 
Reklama