Stavíme zásobník na pelety – jak na to?
Počet peletových kotlů v ČR stabilně roste, ke konci roku 2013 tímto způsobem vytápělo asi 18 tisíc uživatelů. Ti, kteří zvolili nejkomfortnější způsob dopravy paliva a přikládání do kotle – celosezónní peletové silo –, mají několik možností: nechat si zásobník vybudovat specializovanou firmou, zakoupit konstrukci, z níž se peletové silo sestaví, nebo si ho vybudovat svépomocí. V následujícím článku se zaměříme na poslední možnost. Ukážeme si, jak správně vybudovat peletové silo s minimem nákladů a využitím materiálu co dům dal.
Celosezónní silo na pelety
Základem všeho je suchá místnost s rovnou a pevnou podlahou. Povrch stěn by měl být homogenní, pokud se omítka drolí, doporučuji vystěrkovat. Začínáme od montáže a připevnění žlabů pro vedení šnekového dopravníku pelet. Systém je složen z několika kusů, se správným výběrem jednotlivých komponent pomůže výrobce peletového kotle nebo specializovaná topenářská firma.
Vodicí žlaby umístíme zpravidla doprostřed budoucího místa pro sklad pelet, pevně sešroubujeme dohromady a necháme vyústit do otvoru skrz zeď do vedlejší kotelny. Zkontrolujeme, zda jsou jednotlivé segmenty v rovině, popřípadě vyrovnáme podložkami. Pohon šneku bude umístěn ve vedlejší místnosti, většinou to bývá kotelna. Otvor pro průchod zdí uděláme cca 30 × 20 cm (š × v), aby šlo s celou konstrukcí volně posunovat, a dobře jsme se dostali k jeho následnému utěsnění nehořlavou ucpávkou (např. kusem desky minerální vlny). Celou konstrukci žlabu pevně přišroubujeme k podlaze, ponese několikatunovou zátěž pelet.
V našem případě jsme při výstavbě konstrukce pro šikminy ještě předělovali příliš velkou místnost dřevěnou příčkou – nosná konstrukce stěn musí být z dostatečně masivní konstrukce a dobře přikotvena k podlaze i stropu.
Nyní vytvoříme podpůrné trojúhelníkové konstrukce pro sešikmení dolní části sila. Jednotlivé rámy budou od sebe vzdáleny asi 60 až 70 cm, při montáži využíváme rozpor o vnější zdi. Horní a střední část šikminy bude ležet právě na této konstrukci, dolní část šikminy bude opřena a smontována s konstrukcí žlabu. Úhel pro vytvoření šikmin je doporučen kolem 40°. Jednotlivé trojúhelníkové rámy mezi sebou zafixujeme a současně je přišroubujeme ke zdem. V našem případě jsme pracovali s již použitým stavebním řezivem, což vůbec nevadí.
Souběžně můžeme provádět instalaci plnících kusů. Obvykle se jedná o kovové trubky průměru 100 mm, které budou na vnějším konci opatřeny speciální spojkou pro cisternové plnění pelet (na obrázku v detailu je vidět spojka s víčkem). Vnitřní konce trubek (jedna plnící a druhá odsávací) umisťujeme co nejvíce pod strop (doporučeno 20 cm pod strop) a vyústění min. 50 cm od druhé trubky. Pokud máme silo s větší půdorysnou plochou, směřujeme konce trubek do opačných konců prostoru. Cisterna nejprve nafouká kupř. pravou část sila (z levé odsává přetlak) a po nafoukání až ke stropu (k vyústění trubky) lze přehodit hadice a plnit levou část sila. Tímto způsobem využijeme celou kapacitu skladovacího prostoru.
Trubky volíme s minimálním počtem kolen, každé koleno v cestě nám zvyšuje odrol v peletách. Vyvarujeme se instalace 90° kolen, které pelety zbytečně rozbíjejí. Ideálním řešením jsou krátké přímé trubky vyvedené vně objektu pod stropem sila. V případě řešení na obrázku bylo kvůli široké kamenné zdi využito stávající okénko a plnící trubky směřovány pod stropem do opačných koutů sila.
Stěny proti vyústění plnících trubek musí být opatřeny pružnou zástěnou proti rozbíjení pelet o zeď při foukání. Zástěna je vyrobena z tuhé gumy, připevníme ji na strop nebo stěnu proti každému plnícímu otvoru (v našem případě dva). Veškeré komponenty standardně dodá výrobce peletového kotle nebo specializovaná topenářská firma.
Poté položíme pevné desky, na kterých již budou ležet samotné pelety. Dbáme na to, abychom vytvářely u okrajů desek co nejmenší škvíry – ty pak budeme muset ucpávat. Při foukání pelet totiž vzniká přetlak vzduchu, který sice cisterna odsává druhým otvorem zpět, ale silo musí být dobře utěsněno. V našem případě jsme použili zbylé stavební desky, můžeme také využít tlustší prkna (palubky) na pero a drážku, nebo jiný dostatečně pevný a odolný materiál. Desky řádně přišroubujeme v několika místech ke všem podpůrným konstrukcím (včetně šnekového žlabu) a tím zpevníme celou konstrukci. Nakonec vyřešíme detaily zakrytování míst na konci šneku a u průchodu zdí.
Nyní je potřeba utěsnit všechny otvory. Menší spáry je možné utěsnit např. silikonovým tmelem, ty větší např. PUR pěnou – viz obrázky. Okno jsme zakrytovali zbytkem stavební desky a ponechali pouze jeden vstup, kterým je možno v případě potřeby vlézt do sila. Z vnitřní strany sila jsme připevnili hliníkové U-profily (zbyly z konstrukce sádrokartonového podhledu) a do nich zasunuli kusy stavebních desek.
Poslední segment nasazujeme již mimo U-profily zvenku a zajistíme dvěma táhly – viz obrázek. Jelikož mezi jednotlivými segmenty jsou přeci jen malé spáry, přiděláme ještě z vnější strany např. sololitovou desku, která zabraňuje prášení při foukání pelet. Zbývá jen dodat, že držátko i sololitovou desku jsme získali ze staré skříně. A je hotovo.
Kolik to celé stálo?
Popisovaná stavba celosezónního sila na pelety měla svá specifika, především jsme museli přepažit větší místnost a vyhnout se prorážení tlusté kamenné zdi. Je tedy celá řada možností, jak si podomácku peletové silo vyrobit s dodržením všech bezpečnostních i funkčních pravidel. V tomto případě jsme se navíc snažili využít starší stávající materiál, kterého bývá často u rodinných domů pozoruhodná zásoba. My jsme využili staré trámy a prkna ze stavby, zbylé stavební desky, stávající zásobu vrutů a šroubů, kusy nábytku a načatou tubu silikonového tmelu. Nepočítaje vlastní šnekový dopravník se žlabem a plnící příruby, jsme spotřebovali pouze jednu tubu PUR pěny za 100 Kč. A samozřejmě vlastní čas.
Využití plně automatického a zcela bezobslužného topného systému se stalo již před zhruba dvaceti lety v zahraničí naprostou samozřejmostí. S postupem času se tyto systémy začali využívat i u nás. V dnešní „rychlé“ době si již zákazníci stále více uvědomují, že čas, který musejí věnovat například přípravě a zpracování kusového dřeva, které jim projde několikrát rukama, než se ohřejí nebo denní přikládání uhlí do zaprášených kotelen, mohou využít zcela jiným a příjemnějším způsobem.
Článek velice přesně a detailně popisuje nejlevnější variantu, jak lze využít Váš stávající sklad dřeva, uhlí nebo případně jinou místnost, která pak poslouží ve většině případů jako celoroční zásoba peletek pro nový topný systém. Proto, abyste si mohli udělat představu o potřebném místě, bych zde doplnil zjednodušený výpočet pro velikost skladovacího prostoru – na 1 kW tepelné ztráty domu je potřeba počítat s 0,9 m3 vč. nevyužitého prostoru pod šikmým dnem. V podstatě je lepší, když je skladovací prostor obdélníkový a není širší než 2 metry. Lze ale využít téměř jakoukoliv místnost nebo prostor, s jehož úpravou a možnostmi jeho využití Vám zcela jistě rád poradí Váš dodavatel nového kotle na pelety.
Number of pellet boilers in the Czech Republic is growing steadily, by the end of 2013 use this kind of heating about 18 000 users. Those who chose the most comfortable mode of transportation fuels and feeding the boiler – annual pellet silo – have several options: build a silo by specialized company, purchase dready designed silo or build it yourself. In the following article we will focus on the last option. We'll show you how to build a pellet silo with a minimum of cost and the use of material found at home.
