Zkušenost ze sdílení elektřiny: úspory jsou reálné, ale ne samozřejmé
Sdílení přebytků z fotovoltaiky má potenciál, ale úspěch závisí na správném nastavení alokačních klíčů i řízení spotřeby. Podívejte se, co může domácnost ovlivnit.
Domácnosti s fotovoltaikou často řeší, jak využít přebytky vyrobené elektřiny. Jednou z možností je jejich sdílení s dalšími odběrnými místy, například v rámci rodiny. Michal Kulig popisuje svou vlastní zkušenost: sdílení umožnilo využít část letních přebytků, ale zároveň přineslo několik technických omezení, která překvapila i zkušeného energetika.
Největší problém představují takzvané alokační klíče – tedy poměr, v jakém se rozděluje vyrobená energie mezi jednotlivé odběratele sdílené elektřiny. Kvůli způsobu zaokrouhlování se část elektřiny často vůbec nepodaří přidělit, a tak skončí jako dodávka do sítě. V konkrétním případě to znamenalo, že zhruba 42 % přebytků nebylo efektivně využito, přestože by fyzicky bylo možné vše sdílet. Finanční úspora ze sdílení tak byla 2 000 Kč, ale při lepším nastavení by mohla být téměř dvojnásobná.
Pro lepší výsledky by podle Michala Kuliga pomohlo přizpůsobit alokační klíče aktuální spotřebě a také řídit tok energie – například načasováním ohřevu vody mimo dobu hlavní spotřeby v cílových objektech. Vhodné by bylo i umožnit změnu alokačních klíčů častěji než jen jednou za měsíc, obzvlášť v přechodových obdobích jako jaro nebo podzim. Důležitou roli hraje i to, zda sdílení míří do domácnosti, která má během dne vyšší spotřebu.
Z první zkušenosti vyplývá, že správné nastavení sdílení může přinést výrazné úspory – ale jen pokud se domácnost aktivně věnuje optimalizaci. Michal Kulig doporučuje začít simulací a přizpůsobit klíče i spotřebu, zejména v zimních měsících směřovat vše do jednoho objektu. Přesto i bez ideálního nastavení se ukazuje, že sdílení má smysl: faktura za elektřinu byla v objektu s největší spotřebou díky sdílení výrazně nižší než dříve.