Lepší časy pro obnovitelné zdroje v ČR? Snadné povolování, úleva od měření po fázích nebo plnohodnotná akumulace
EU podporuje obnovitelné zdroje i akumulátory už několik let a brzy je začne vyžadovat nejen ona, ale prostřednictvím ESG i soukromý sektor. V ČR ale investoři nemohli na tuto poptávku adekvátně reagovat, protože pro tyto projekty dosud neexistuje právní úprava. To by se mělo v dohledné době změnit.
Podmínkám pro instalaci a provoz obnovitelných zdrojů v ČR s důrazem na fotovoltaické elektrárny se věnovala konference Fotovoltaika v praxi, která se konala 14. 9. 2023 v Praze. Akci připravila společnost VIDA Conference.
S čím mohou aktuálně počítat zájemci o fotovoltaiku, jak se usnadnily podmínky instalace v roce 2023 nebo jak sdílení elektřiny umožní obejít měření po fázích? Podívejte se na video.
ČR zažívá druhý solární boom – slušné, ale…
… z nouze ctnost
„Lidé si v ČR začali dávat panely na střechu, až když zdražila elektřina. Přitom Solární asociace, MŽP, Nová zelená úsporám a další roky předtím říkali lidem – postavte si fotovoltaickou elektrárnu, než stoupne cena elektřiny. Pak z toho byl v roce 2022 problém, firmy na takový zájem nebyly připravené,“ uvedl na konferenci Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. Fotovoltaika byla před rokem 2021 i levnější. „Věřím, že kdo si fotovoltaiku nainstaloval do roku 2021, měl v roce 2022 o něco klidnější spaní,“ dodal.
… zatím zahrnuje zejména domácnosti
Většina solárního boomu se nyní odehrává na střechách rodinných domů. Většina nových elektráren je s akumulací a instalovaný výkon elektrických baterií se tak v ČR blíží 1 GWh. „To je přece ideální“, chtělo by se říct. Není.
Předně takto pojatá dekarbonizace je ta nejdražší možná. Výkon je roztříštěn do spousty malých elektráren, každá má vlastní střídač a baterii a instaluje se po jedné. To je mnohem náročnější a dražší, než kdyby se fotovoltaika instalovala ve velkém. Pro ilustraci, fotovoltaická elektrárna Vepřek má výkon 35 MWp a jedná se o jedinou instalaci. Shodný výkon byl loni nainstalován v Olomouckém kraji, ale tvoří ho 2 500 malých elektráren.
Nově instalovaná fotovoltaika v českých krajích v roce 2023. Zdroj: Jan Krčmář, solární asociace
Elektřinu z fotovoltaiky tak nyní získává zhruba 95 000 českých domácností (odhad podle počtu vyplacených žádostí z Nové zelené úsporám od r. 2014). Současný solární boom je tak omezen na velmi úzkou skupinu obyvatel. Domácí elektrárny jsou skvělé pro své majitele, ale české energetice nijak zásadně nepomohou. ČR do budoucna potřebuje mnohem více zelené elektřiny nejen kvůli klimatickým závazkům, ale také kvůli zachování vlastní konkurenceschopnosti. Pro zajištěné dostatku čisté elektřiny je nutné začít znovu stavět velké solární elektrárny, a to především pozemní, na střechách firem, na bytových domech, i na úrodné půdě (agrovoltaika).
„Velké korporace si stanovují vlastní cíle v oblasti životního prostředí, mezi něž často zařazují uhlíkovou neutralitu. Té dosáhnou přímým adresným nákupem elektřiny z obnovitelných zdrojů přes tzv. PPA kontrakty. Když ale nenajdou dostupného poskytovatele zelené energie, vybudují výrobní závod nebo regionální ředitelství v některé ze sousedních zemí. Polsku například letos stačily první čtyři měsíce, aby vykázalo trojnásobný růst fotovoltaiky oproti českému půlročnímu,“ říká Jan Krčmář. Tím se dostáváme k dalšímu bodu.
… většina EU je na tom s instalovaným výkonem na hlavu lépe
V kontextu České republiky hovoříme o solárním boomu zcela oprávněně. Jen za první pololetí roku 2023 se v ČR nainstalovalo téměř půl GWp nových fotovoltaických elektráren (konkrétně 487 MWp). To je téměř dvakrát více, než za celý rok 2022 a budeme-li tímto tempem pokračovat, nejspíš do konce roku 2023 nainstalujeme v ČR více než 1 GWp nové fotovoltaiky. Pokud srovnáme rok 2023 s libovolným jiným z předchozí dekády, vypadá český půlgigawatt za první semestr 2023 jako zázrak. Pokud ho ale srovnáme se zahraničím, jsou naše přírůstky nových instalací marginální.
Porovnání instalované kapacity fotovoltaiky v ČR a v zahraničí, Zdroj: Jan Krčmář, solární asociace
V roce 2023 se trh s fotovoltaikou pro domácnosti stabilizoval. Instalačních firem je více a ceny solárních panelů klesají. Co z toho vyplývá pro zájemce o domácí fotovoltaiku? Dozvíte se ve videu z konference.
Komunitní energetika a měření po fázích
Sdílet přebytečnou elektřinu z vlastní fotovoltaiky je zatím možné jen v bytových domech. Sdílení mezi více objekty by měla umožnit novela energetického zákona zvaná lex OZE II, která by měla být schválena během letošního podzimu. Mezi nejdiskutovanější témata patří volba tzv. alokačního klíče. Jedná se o podíl, jakým bude mezi členy energetické komunity rozdělována vyrobená elektřina ze společného zdroje. Na konferenci o komunitní energetice hovořil Alexandr Černý z Energetického regulačního úřadu.
V současnosti se uvažuje nad „statickým klíčem“, což znamená, že rozdělení elektřiny mezi členy komunity bude provedeno na základě pevně daného poměru. Tento způsob je nejjednodušší, ale zároveň má jednu hlavní nevýhodu – pokud jedno odběrné místo elektřinu v danou chvíli nespotřebuje, jeho přebytky přetečou do sítě, místo aby je mohl využít jiný člen komunity.
Oficiální důvod, proč v tuto chvíli nelze využít jiné alokační klíče (dynamický nebo hybridní, které přepočítávají přebytky na základě více proměnných), je kupodivu hardwarový. Komunitní energetika obnáší velmi vysoké množství výpočtů. V budoucnu tyto výpočty bude provádět Elektroenergetické datové centrum (EDC). To však bude v provozu až v roce 2026, zatímco komunitní energetika pro bytové domy je dostupná už dnes a pro ostatní by měla být od příštího roku. Do doby spuštění EDC bude datové zázemí poskytovat ČEZ distribuce, která má ale k dispozici jen omezenou výpočetní kapacitu.
Statický alokační klíč je ale pro energetické komunity ve většině případů celkem nevýhodný. Kompromisní návrh zahrnuje možnost několikerého zopakování rozdělení elektřiny (iterací) podle alokačního klíče. Touto cestou by se měla využít většina přebytků v rámci komunity i při omezeném výpočetním výkonu.
Sdílení elektřiny ale umožňuje i šalamounské řešení další palčivé otázky české domácí fotovoltaiky – měření elektřiny po jednotlivých fázích. Místo součtového měření by mělo být možné sdílet si elektřinu sám se sebou. Jak tento princip bude fungovat? Podívejte se na video.
Rychlejší a snazší stavba obnovitelných zdrojů
Pod taktovkou EU dochází k odblokování několika bariér pro rychlejší výstavbu obnovitelných zdrojů i v ČR. Děje se tak prostřednictvím mimořádného nařízení Rady (EU) z prosince 2022, na které navazuje novela směrnice o obnovitelných zdrojích RED III. Tyto právní předpisy zavádí několik věcí.
Akcelerační (go-to) zóny
Členské státy mají povinnost vytyčit území, kde bude povolení výstavby fotovoltaických a větrných elektráren výrazně snazší a rychlejší než jinde. Na konferenci na toto téma hovořila Eva Volfová z ministerstva životního prostředí ČR.
Akcelerační zóny připravuje ministerstvo životního prostředí a obnáší to porovnání lokalit s dobrými přírodními podmínkami pro využívání OZE s územními limity – ať už technickými (sítě, sídla, komunikace), přírodními nebo památkovými (chráněná území). Jinak řečeno, akcelerační zóny jsou taková území, kde je dostatek větru nebo slunce a stavba větrníků nebo fotovoltaiky tam reálně ničemu nevadí.
Tímto způsobem byl nalezen prostor 8 513 km2 pro zrychlenou stavbu fotovoltaických a 6 493 km2 pro výstavbu větrných elektráren. Větrný limit v tomto rozsahu zahrnuje i hospodářské lesy nebo úrodnou půdu.
Příklady limitů zohledněných při stanovení akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie. Zohledněných zájmů je několik desítek. Zdroj: Eva Volfová, Ministerstvo životního prostředí
Výstavba obnovitelných zdrojů ve veřejném zájmu
Nařízení předpokládá, že u stavby a provozu obnovitelných zdrojů nad 1 MW existuje převažující veřejný zájem. Podobně jako u akceleračních zón se vztahuje hlavně na území, kde se nepředpokládají negativní dopady stavby OZE na životní prostředí.
Co instalace obnovitelných zdrojů ve veřejném zájmu znamená pro investory? Dozvíte se ve videu.
Zrychlené povolování obnovitelných zdrojů
Pak je zde řada dalších požadavků, které by měly stavbu obnovitelných zdrojů významně urychlit. Vyplývají jak z evropské legislativy, tak z nového stavebního zákona. Na konferenci o nich hovořil Pavel Doucha z advokátní kanceláře Doucha Šikola advokáti. Jsou to například tyto:
- Pro fotovoltaiku do 50 kW a přípojku do 25 metrů stavební zákon nevyžaduje žádné povolení
- Jsou stanoveny závazné lhůty pro rozhodování o povolení záměru – maximálně 1–2 roky – to by mělo urychlit stavbu hlavně větrných elektráren, jejichž administrativní příprava dnes trvá běžně 7 a více let.
- U zdroje do 5 MW bude probíhat pouze jedno řízení o povolení stavby a bude potřeba jednotné environmentální stanovisko. Tedy ne několik řízení a několik stanovisek jako dosud.
- Požadavek na mapy připojitelnosti – investor bude dopředu vědět, jestli má síť v dané oblasti dostatečnou kapacitu pro připojení nového zdroje. Nebude nutné si za tím účelem rezervovat výkon a omezit tak kapacitu pro připojení dalších zdrojů.
Dočkáme se v ČR konečně licence na akumulaci? Aneb novela zákona lex OZE III
Česku hrozí stopnutí stamiliardových dotací z modernizačního fondu, pokud netransponuje do svého právního řádu směrnice z evropské legislativy. Ta přitom měla být transponována do 31. 1. 2021. Evropská unie totiž poskytuje Česku dotace právě na to, aby mohlo začít používat prvky moderní energetiky, snižovat spotřebu primární energie a závislost na dovozu paliv. „Dávno nás předehnalo například Polsko, které už před třemi lety implementovalo všechny směrnice tzv. Zimního energetického balíčku, včetně akumulace energie a agregace flexibility. Slovensko tuto legislativní úpravu provedlo před dvěma lety, Německo akumulaci využívá masivně již skoro dekádu,“ říká Jan Fousek, výkonný ředitel asociace pro akumulaci energie AKU-BAT.
O tyto technologie je v ČR zájem a jsou zde i investoři, kteří by je rádi realizovali. Ale nemohou, protože česká legislativa neumožňuje plnohodnotné využití těchto technologií. To by se s hrozbou zastavení dotací mělo změnit a přichází tak novela energetického zákona zvaná lex OZE III, kterou na konferenci představil René Neděla z ministerstva průmyslu a obchodu. Novela v ČR konečně umožní podnikat v těchto oblastech:
- Akumulace elektřiny – umožní na trhu nabízet kapacitu akumulátoru pro různé účely
- Agregace – umožní slučovat nabídku a poptávku různých zákazníků a obchodovat s ní,
- Flexibilita – umožní menším zákazníkům podpořit potřeby elektroenergetické sítě řízením své výroby nebo spotřeby
Všechny tři pojmy spolu úzce souvisí. Lze je použít pro rozšíření nabídky podpůrných služeb pro elektrizační soustavu, možnosti akumulátorů jsou potom významně širší. Více poskytovatelů podpůrných služeb umožní levnější a bezpečnější provoz sítě i při vyšším zatížení (tepelná čerpadla, elektromobily) a vyšším podílu fotovoltaických a větrných elektráren. Lex OZE III by měla nabýt účinnosti během roku 2024.
