Fotovoltaika v České republice v roce 2014

Struktura instalací FVE z různých pohledů
Datum: 22.12.2014  |  Autor: Mgr. Oldřich Sklenář

Tento příspěvek si klade za cíl informovat o stavu českých fotovoltaických elektráren, a to v spíše v rovině technické, nežli politicko-ekonomické.

Aktuální situace

Graf č. 1 – Vývoj instalovaného výkonu FVE (červená) a počtu jednotlivých provozoven (modrá) k 30. 6. 2014. Zdroj dat: ERÚ
Graf č. 1 – Vývoj instalovaného výkonu FVE (červená) a počtu jednotlivých provozoven (modrá) k 30. 6. 2014. Zdroj dat: ERÚ

Při pohledu na aktuální statistiku zveřejněnou na webu ERÚ, lze v letošním roce sledovat mírné snížení instalovaného výkonu, a to z 2 125,91 MWp k 31. prosinci 2013 (uvedený údaj je o něco nižší, než čísla zmiňovaná v dřívějších statistikách a to z toho důvodu, že od ledna 2014 přebírá ERÚ některá data, týkající se mimo jiné i FVE, od OTE, a.s. [1]) na 2 124,02 MWp k 30. červnu 2014 [2]. Tento pokles o 1,89 MWp s nejvyšší pravděpodobností souvisí s odebráním licence společnosti Solar CD s.r.o. [3], nikoli s fyzickým rušením jednotlivých instalací.

Jisté je, že v letošním roce, tedy v roce, kdy pro provozovatele fotovoltaických elektráren již neplatí žádné dotované výkupní tarify, byly licencovány řádově desítky nových instalací, viz tabulka č. 1 s daty k 1. 6. 2014.

Tabulka č. 1 – Přehled nových instalací a jejich výkonu, licencovaných mezi 1. 1. 2014 až 1. 6. 2014. Zdroj dat: ERÚ
KategoriePočet instalacíInstalovaný výkon
[kWp]
< 5 kWp2299,92
5–30 kWp29392,96
31–100 kWp137,62
100–1000 kWp1297,46
Celkem53823,41

Na tomto místě je důležité zmínit, že uvedená čísla se týkají pouze licencovaných instalací. Do statistik tedy nejsou zahrnuty ostrovní (off-grid) instalace, případně hybridní systémy, které jsou provozovány bez licence. I přes nárůst počtu takových instalací v poslední době, kdy tyto slouží mj. i k ohřevu TUV, se těžiště výroby z FVE zatím stále nachází v „klasických“ on-grid elektrárnách.

 

Srovnání s dalšími obnovitelnými zdroji

Graf č. 2 – Vývoj výroby elektřiny z OZE a její podíl na hrubé domácí spotřebě. Převzato z [4].
Graf č. 2 – Vývoj výroby elektřiny z OZE a její podíl na hrubé domácí spotřebě. Převzato z [4].

FVE dle OTE dosáhly v roce 2013 produkce 2 032,7 GWh (případně 2 070,2 GWh dle údajů ERÚ). Z celkem 87 064,9 GWh (brutto) elektřiny, která byla v roce 2013 v ČR vyrobena, představovala produkce z FVE podíl 2,4 %. Přitom podíl na instalovaném výkonu byl ve stejném roce 10,1 % (z celkových 21 079 MW). V rámci sektoru OZE byla výroba elektřiny z FVE na čtvrtém místě, za výrobou z vodních elektráren, bioplynových stanic + skládkového plynu a biomasy. Naopak větrné elektrárny vyrobily v daném roce necelou čtvrtinu toho co FVE, viz graf č. 2. [4]

Produkce dle krajů

Srovnání instalací FVE dle krajů vykazuje značné odlišnosti a to jak v absolutních hodnotách, tak i v číslech vztažených na počet obyvatel. Konkrétní údaje jsou zobrazeny v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2 – Srovnání instalovaného výkonu a výroby z FVE, dle jednotlivých krajů v roce 2013. Údaje převzaty z [4] a [5].
KrajPočet obyvatelCelkový instalovaný výkon FVE
[MWp]
Instalovaný výkon na obyvatele
[Wp/ob.]
Výroba z FVE (brutto)
[GWh]
Hlavní město Praha1 243 20122,217,8619,6
Středočeský1 302 336250,6192,42240,7
Jihočeský636 707249,5391,86240,8
Plzeňský573 469215,1375,09203
Karlovarský300 30913,845,9512,7
Ústecký825 120177,5215,12160,5
Liberecký438 609112,3256,04100,1
Královehradecký551 90992,6167,7888,8
Pardubický515 98599,4192,6493,1
Vysočina510 20993,5183,2689,1
Jihomoravský1 170 078465,2397,58482,1
Olomoucký636 356113,9178,99112,8
Zlínský586 299165281,43168,2
Moravskoslezský1 221 83261,650,4258,7

Dominantní postavení zaujímá samozřejmě Jihomoravský kraj, kde v průběhu roku panují také nejlepší sluneční podmínky. Instalovaný výkon zde v roce 2013 činil více než 465 MWp, což při přepočtu na obyvatele znamenalo téměř 398 Wp/ob., tedy téměř dvojnásobek celostátního průměru. Podobné hodnoty dosahoval také Jihočeský kraj s 391 Wp/ob. Naproti tomu v oblasti hlavního města Prahy bylo instalováno „pouze“ 22,2 MWp, což odpovídá 19,6 Wp/ob. (méně než 1/10 průměru ČR). Průměrné hodnoty koeficientu ročního využití se poté pohybovaly v rozmezí od 10,08 % v Praze po 11,83 % na Jižní Moravě. Těmto číslům následně odpovídala i výroba.

Zajímavé je také srovnání se spotřebou v daných krajích, zvláště pokud se tato redukuje např. pouze na sektor domácností. Čísla za rok 2013 tak ukazují, že v Jižní Moravě odpovídala produkce FVE více než 38 % spotřeby tohoto sektoru. V krajích Jihočeském a Plzeňském se stejný ukazatel držel nad úrovní 20 %. V roce 2012 tato přitom čísla nabývala ještě vyšších hodnot (téměř 42 % v případě Jižní Moravy). Tyto údaje neznamenají, že by produkce FVE v daném kraji reálně pokrývala jeho spotřebu, nicméně poukazují na potenciál této technologie.

Tabulka č. 3 – Srovnání výroby z FVE, celkové spotřeby a spotřeby v sektoru domácností v jednotlivých krajích, včetně teoretického vyjádření pokrytí z produkce FVE. Údaje jsou platné pro rok 2013 a byly převzaty z [4].
KrajVýroba z FVE (brutto)
[GWh]
Celková spotřeba elektřiny (brutto)
[GWh]
Teoretické pokrytí celkové spotřeby
[%]
Spotřeba elektřiny v domácnostech (brutto)
[GWh]
Teoretické pokrytí spotřeby domácností
[%]
Hlavní město Praha19,66389,40,311474,21,33
Středočeský240,795822,512593,29,28
Jihočeský240,84215,25,711199,520,08
Plzeňský2033165,26,41855,523,73
Karlovarský12,73221,20,39364,93,48
Ústecký160,59173,51,75997,416,09
Liberecký100,12509,63,99717,813,95
Královehradecký88,83368,62,64929,59,55
Pardubický93,12934,93,17703,313,24
Vysočina89,14456,82,0071312,50
Jihomoravský482,15397,68,931258,538,31
Olomoucký112,83721,63,03768,414,68
Zlínský168,23052,75,51879,819,12
Moravskoslezský58,78988,90,651276,84,60

Rozdělení dle velikosti instalací

Pro následující analýzu využil autor seznam licencovaných výroben FVE, který mu byl poskytnut ze strany ERÚ a který reprezentuje situaci aktuální k 8. 5. 2013. K tomuto datu bylo v ČR licencováno celkem 22 283 FVE o součtovém výkonu 2 074,9 MWp.

Z poskytnutého seznamu vyplývá, že počet FVE instalací je v závislosti na jejich instalovaném výkonu značně proměnlivý. Autor rozdělil všech 22 tisíc provozoven dle jejich výkonu do intervalů začínajících v rozmezí jednoho kWp u nejmenších instalací a končící intervalem 10 MWp u největších elektráren. Výsledek tohoto rozdělení dle počtu instalací je znázorněn na grafu č. 4. Největší počet FVE byl zaznamenán v intervalu mezi 5 a 6 kWp a to konkrétně 5 467 instalací. To představuje plných 24,5 % ze všech instalací v zemi. Do hranice 9 kWp včetně poté spadalo 12 826 instalací. Jinými slovy bylo k danému datu 57,5 % FVE o jednotlivém instalovaném výkonu v řádu maximálně jednotek kWp. Do hranice 30 kWp včetně, která dříve tvořila samostatnou kategorii státní podpory a aktuálně se jí (ne)týká tzv. solární daň, poté spadá plných 89 % všech instalací k danému datu.

Graf č. 3 – Počet provozoven FVE v daném intervalu instalovaného výkonu k 8. 5. 2013. Hodnoty na vodorovné ose jsou v MWp. Zdroj dat: ERÚ
Graf č. 3 – Počet provozoven FVE v daném intervalu instalovaného výkonu k 8. 5. 2013. Hodnoty na vodorovné ose jsou v MWp. Zdroj dat: ERÚ
Graf č. 4 – Součtový výkon provozoven FVE v daném intervalu instalovaného výkonu k 8. 5. 2013. Hodnoty na svislé i vodorovné ose jsou v MWp. Zdroj dat: ERÚ
Graf č. 4 – Součtový výkon provozoven FVE v daném intervalu instalovaného výkonu k 8. 5. 2013. Hodnoty na svislé i vodorovné ose jsou v MWp. Zdroj dat: ERÚ

Graf č. 5 – Kumulovaný výkon provozoven FVE dle daných intervalů instalovaného výkonu k 8. 5. 2013. Hodnoty na svislé i vodorovné ose jsou v MWp. Zdroj dat: ERÚ
Graf č. 5 – Kumulovaný výkon provozoven FVE dle daných intervalů instalovaného výkonu k 8. 5. 2013. Hodnoty na svislé i vodorovné ose jsou v MWp. Zdroj dat: ERÚ
Obrázek č. 1 – Letecký pohled na jednu z částí instalace FVE Ralsko Ra 1. Zdroj: Prezentace společnosti SUDOP PRAHA a.s.
Obrázek č. 1 – Letecký pohled na jednu z částí instalace FVE Ralsko Ra 1. Zdroj: Prezentace společnosti SUDOP PRAHA a.s.

Jiná situace logicky nastává, pokud srovnáme součtový výkon ve sledovaných intervalech. Zde jednoznačně dominují instalace v řádu jednotek MWp, tak jak ukazuje graf č. 4. Tuto skutečnost dokládá také celkový kumulovaný výkon, znázorněný v grafu č. 5. Tabulka č. 4 poté shrnuje údaje o počtu jednotlivých instalací i jejich výkonu.

Tabulka č. 4 – Počet a výkon provozoven FVE dle daných kategorií instalovaného výkonu k 8. 5. 2013. Zdroj dat: ERÚ
KategoriePočet instalacíInstalovaný výkon
[MWp]
≤ 5 kWp9 02525,4
≤ 20 kWp*17 269120,4
≤ 30 kWp**19 886198,8
31–100 kWp71737,8
100–1000 kWp1 070344,3
> 1 MWp6101 494,0
Celkem22 2832 074,9
* – FVE o instalovaném výkonu do 20 kWp mohou provozovat osoby bez odborné kvalifikace.
** – FVE o instalovaném výkonu do 30 kWp se netýká tzv. solární daň (v minulosti tvořily samostatnou kategorii státní podpory, stejně jako FVE do 5 kWp).

Největší z FVE v zemi zůstává i nadále provozovna označená jako FVE Ralsko Ra 1 s instalovaným výkonem 55,76 MWp. V době svého zprovoznění se jednalo o 12. největší FVE na světě [6]. V současné době zůstává daleko za špičkou, představovanou 500 MW elektrárnami v Severní Americe [7].

Právní subjektivita provozovatelů

Stejný zdroj dat jako v předchozím případě pomohl určit vlastnickou strukturu dle právní subjektivity držitelů licencí. Ze seznamu držitelů licencí byly vyfiltrovány všechny subjekty, jejichž název obsahoval označení s.r.o., případně a.s. Zbylé subjekty jsou poté reprezentovány fyzickými osobami, případně příspěvkovými organizacemi. Výsledky jsou zobrazeny v grafu č. 6, který udává procentuální podíl počtu provozoven FVE, přiřazených k jednotlivým kategoriím právní subjektivity.

Graf č. 6 – Procentuální podíl počtu FVE instalací k 8. 5. 2013, dle právní subjektivity držitelů licencí. Zdroj dat: ERÚ
Graf č. 6 – Procentuální podíl počtu FVE instalací k 8. 5. 2013, dle právní subjektivity držitelů licencí. Zdroj dat: ERÚ
Graf č. 7 – Procentuální podíl instalovaného výkonu FVE k 8. 5. 2013, dle právní subjektivity držitelů licencí. Zdroj dat: ERÚ
Graf č. 7 – Procentuální podíl instalovaného výkonu FVE k 8. 5. 2013, dle právní subjektivity držitelů licencí. Zdroj dat: ERÚ

Graf číslo 7, poté zobrazuje procentuální podíl výkonu FVE, dle právní subjektivity držitele jejich licencí. Z grafu je patrné, že podíl v jednotlivých kategoriích je přesně opačný než v předchozím případě, tzn., že fyzické osoby a příspěvkové organizace jsou sice držitelem největšího počtu licencí, avšak největší instalovaný výkon mají FVE v držení spol. s r. o.

Mezinárodní srovnání

Česká republika obvykle stále zaujímá přední příčky mezinárodních statistik, a to i přes útlum tohoto odvětví v posledních letech.

Konkrétně v evropském kontextu se v roce 2013 umístila na 5. místě, ve srovnání instalovaného výkonu na jednoho obyvatele [8]. Ten v loňském roce činil 202,8 Wp/ob., což nás řadilo jak nad průměr samotné EU, tak před některé státy s mnohem výhodnějšími světelnými podmínkami, jakými jsou např. Bulharsko, Španělsko nebo Portugalsko, viz graf č. 8. Na tomto místě je vhodné uvést, že EU současně patří mezi globální lídry ve využívání sluneční energie [9].

V rámci Evropy nezaostává ČR ani ve srovnání celkové instalované kapacity. Ta, dle původních údajů ERÚ, činila ke konci loňského roku 2 132,4 MWp [4], což představuje 8. příčku mezi státy EU, viz graf č. 9.

Graf č. 8 – Srovnání států EU dle měrného instalovaného výkonu vztaženého na počet obyvatel. Uvedená čísla jsou ve Wp/ob. Převzato z [8].
Graf č. 8 – Srovnání států EU dle měrného instalovaného výkonu vztaženého na počet obyvatel. Uvedená čísla jsou ve Wp/ob. Převzato z [8].
Graf č. 9 – Srovnání států EU dle celkového instalovaného výkonu (oranžová čísla v MWp ke konci roku 2013) a dle přírůstku ve výkonu, který byl instalován během roku 2013 (modrá čísla v MWp). Druhý údaj je v případě ČR chybný, neboť dle údajů ERÚ činil tento přírůstek v daném období pouze 46,4 MWp [4]. Převzato z [8].
Graf č. 9 – Srovnání států EU dle celkového instalovaného výkonu (oranžová čísla v MWp ke konci roku 2013) a dle přírůstku ve výkonu, který byl instalován během roku 2013 (modrá čísla v MWp). Druhý údaj je v případě ČR chybný, neboť dle údajů ERÚ činil tento přírůstek v daném období pouze 46,4 MWp [4]. Převzato z [8].

Co se výroby z FVE týče, tak v roce 2013 zaznamenal ERÚ produkci 2 070,2 GWh [4]. To je sice méně než v roce předchozím (2 173 GWh), ale i tak to představovalo 7. pozici v rámci EU (ČR v tomto případě předstihla Velkou Británii, která měla na konci roku sice větší instalovaný výkon, ale téměř třetina její kapacity byla instalována právě v roce 2013) [8].

Shrnutí

Údaje zmíněné v předchozích kapitolách lze shrnout do následujících bodů:

  • I v období bez dotační podpory ze strany státu, vznikají desítky nových instalací o výkonu řádově stovek kWp. To je sice výrazně méně než v minulých letech, nicméně to poukazuje na skutečnost, že FVE jsou za určitých podmínek rentabilní i bez jakýchkoli dotací.
  • V rámci české energetiky představuje výroba z FVE zatím spíše okrajovou záležitost (2,4% podíl na výrobě v roce 2013). A to i přesto, že podíl na celkovém instalovaném výkonu v roce 2013 překročil hranici 10 %.
  • Ve srovnání s jinými OZE, je výroba z FVE až za produkcí z vodních elektráren a biomasy (včetně BPS a skládkového plynu). Naopak produkci z větrných elektráren převyšuje více než čtyřnásobně.
  • Srovnání výroby z FVE dle jednotlivých okresů vykazuje značné rozdíly. Zatímco např. v Jihomoravském kraji dosahuje produkce zdejších FVE ekvivalentu téměř 9 % jeho spotřeby, resp. 38 % spotřeby jeho domácností, v případě hl. města Prahy je to 0,3 %, resp. 1,3 %.
  • Plných 89 % provozoven FVE má instalovaný výkon do 30 kWp včetně. Těžiště instalovaného výkonu se nicméně nachází v kategorii elektráren o výkonu v řádu jednotek MWp.
  • Provozovateli většiny instalací jsou soukromé osoby, případně příspěvkové organizace (78 %). Naopak většina instalovaného výkonu připadá na elektrárny provozované společnostmi s ručením omezeným (73 %).

Mezi otázky, které zůstávají otevřené, patří nejen počet off-grid a hybridních instalací provozovaných bez licence (viz popis aktuální situace), ale například i podíl střešních elektráren (případně instalací na fasádách budov). Bohužel v tomto případě nejsou autorovi známy žádné relevantní zdroje, ze kterých by se dalo čerpat. Jistým vodítkem může být velikost instalací, avšak i zde existují výjimky v podobě střešních elektráren o výkonu řádově stovek kWp [10].

Použité zdroje

 
English Synopsis
Photovoltaic plants in the Czech Republic

This article tries to summarize the available information about photovoltaic power plants operated in the Czech Republic. Apart from describing the current situation, it is therefore concerned with comparisons between photovoltaics and other kinds of RES; the photovoltaic production according to region; the distribution of power production according to size of the installations; legal personality of the operators and international comparisons.

 

Hodnotit:  

Datum: 22.12.2014
Autor: Mgr. Oldřich Sklenář   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (2 příspěvky, poslední 08.01.2015 16:57)


Témata 2018

Partneři - Fotovoltaika

logo FRONIUS
logo BOHEMIA ENERGY

Partneři - Obnovitelná energie

logo HOTJET
logo VIESSMANN
logo FENIX
 
 

Aktuální články na ESTAV.czVstupenka zdarma na veletrhy FOR Pasiv, Cesty dřeva 2018 a Střechy PrahaPraktická školení i teoretické semináře Knauf v roce 2018The Box: Minimalistické bydlení s maximem pohodlí v otevřeném prostoruPlasty vydrží nejdéle v užitku ve stavebnictví