Změny v povolovacích procesech pro FVE a agrovoltaiku ve světle nové legislativy

Tento článek si klade za cíl systematicky shrnout klíčové změny v povolovacích procesech pro fotovoltaické elektrárny (FVE) a pro agrovoltaiku (AFVE)¹ zavedené novou legislativou a souvisejícími prováděcími předpisy.

Česká republika v posledních letech reaguje na evropské cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie zásadní modernizací právního rámce povolování FVE a AFVE.

Výsledkem je přehlednější, přísněji definovaný systém, který má odstranit zbytečné průtahy, posílit právní jistotu investorů a umožnit širší využití zemědělské půdy pro kombinovanou výrobu plodin a elektřiny.

Nový režim pro fotovoltaické elektrárny

Odborné vedení a svépomoc

Zákon č. 283/2021 Sb. stavební zákon (dále jen „NSZ“) vymezuje, kdy lze stavbu FVE provést svépomocí a kdy je nutné využít služeb stavebního podnikatele. V případě výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů je realizace jejich výstavby svépomocí zakázána bez ohledu na výkon dané výrobny, a je tak vždy nutné využít služeb stavebního podnikatele. V případě výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů s výkonem do 250 kW pak není pro jejich užívání vyžadováno vydání kolaudačního rozhodnutí ve smyslu § 230 a násl. NSZ.

Povolení záměru a věcná příslušnost stavebního úřadu

Výkon FVE ovlivňuje také zda bude nutné pro její realizaci zajistit povolení záměru od stavebního úřadu. To není vyžadováno výhradně pro FVE o výkonu do 100 kW. V případě ostatních výroben je povolení záměru vyžadováno. Otázka příslušnosti stavebního úřadu pro vydání tohoto povolení je komplikovanější a mimo výkonu výrobny záleží také např. na tom, kde je FVE umístěna, či za jakým účelem se elektřina vyrábí (pro místní spotřebu či pro prodej do distribuční sítě).

Pro usnadnění zveřejnilo Ministerstvo pro místní rozvoj tabulku k určení příslušnosti stavebního úřadu:

Ochranná pásma a související infrastruktura

Přijetím novely Lex OZE III došlo ke sjednocení délky ochranného pásma pro všechny FVE, a to na 1 m, ovšem s výjimkou FVE s výkonem do 50 kW s napětím do 1 kV, kde se ochranné pásmo nestanovuje. U oplocených FVE se 1 m měří vně oplocení, u neoplocených FVE pak 1 m od obalové křivky krajních komponentů a v případě střešních FVE od zdi budovy.

Nový § 144a stavebního zákona

Od 1. ledna 2026 vstoupil v účinnost nový § 144a NSZ, který přináší dvě důležité změny ve vztahu k umisťování FVE.

V případě FVE v průmyslových a smíšených plochách se zastavěná plocha FVE nezapočítává do limitů zastavění ani do minimálního podílu zeleně stanoveného územním plánem, pokud je pod fotovoltaickými panely zachována zeleň.

Tato právní úprava odstraňuje problém investorů, kdy již nebyl „prostor“ pro novou stavbu z hlediska územního limitu.

Zákon v novém ustanovení dále stanoví, že instalace FVE na budovách je možná, pokud to výslovně nevylučuje regulační plán.

Agrovoltaika – spojení energetiky a zemědělství

Od 1. července 2024 je agrovoltaika právně definována v § 8a zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „ZoZPF“).

Agrovoltaickou výrobnou elektřiny (AFVE) se rozumí energetické zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu, které splňuje:

1. podmínky instalace a technické parametry konstrukcí (tj. výška, pohyblivost panelů, průchodnost pro zemědělskou techniku) definované vyhláškou č. 454/2024 Sb.;
2. podmínky umístění na zemědělské půdě odpovídající dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství se stanoveným druhem zemědělské kultury, pokud je zemědělská půda současně zemědělsky obhospodařována, jinými slovy, jaké konkrétní druhy plodin lze pod panely pěstovat;
3. podmínky rekultivace pozemku pro skončení provozu.

Podle platné právní úpravy pozemek, na kterém se nachází AFVE, zůstává součástí ZPF. Není tedy nutné takový pozemek ze ZPF trvale odjímat, jak stále platí pro běžné FVE. K realizaci tohoto záměru je vyžadován souhlas orgánu ochrany ZPF. Pro udělení tohoto souhlasu je nutné podat žádost, která musí obsahovat vedle obecných náležitostí podání obsahovat

1. specifikaci záměru včetně jeho zákresu v kopii katastrální mapy, informací dokládajících splnění podmínek AFVE a předpokládané doby životnosti,
2. údaje z katastru nemovitostí o pozemcích, na nichž má být záměr realizován, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel nebo jejich částí,
3. souhlas vlastníka zemědělské půdy, na které má být záměr realizován, nejedná-li se o žadatele,
4. plán rekultivace,
5. předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití, pokud navrhovaný způsob řešení záměru skrývku odůvodňuje, a
6. informaci, zda má být souhlas se záměrem podkladem pro řízení podle jiného právního předpisu.

S účinností od 1. prosince 2025 došlo k dalšímu zpřesnění a rozšíření podmínek. Pro zařízení na ukládání elektřiny (BESS), která jsou součástí záměru AFVE, již není nutný samostatný souhlas orgánu ochrany ZPF, pokud jsou umístěna v areálu AFVE nebo v její bezprostřední blízkosti. Jejich povolování je tak integrováno do celého procesu. Dále došlo k rozšíření možnosti využití standardní orné půdy pro agrovoltaiku, a to za splnění specifických podmínek týkajících se předchozího pěstování podporovaných druhů zeleniny s vysokou pracností.

Nově jsou upraveny technické požadavky na AFVE s pohyblivými moduly. V případě takové horizontální AFVE se minimální výška 210 cm nad povrchem zemědělské půdy určuje v horizontální poloze fotovoltaických modulů nebo v poloze nejbližší, je-li otočení do horizontální polohy technicky vyloučeno. V případě vertikální AFVE se šíře rozestupů mezi řadami fotovoltaických modulů a vzdálenost od fotovoltaického modulu určuje ve vertikální poloze fotovoltaických modulů nebo v poloze jí nejbližší, je-li otočení do vertikální polohy technicky vyloučeno.

Touto právní úpravou získala agrovoltaika v České republice pevný metodický rámec, který si slibuje srozumitelnost pro zemědělce i pro orgány státní správy.

Závěr

Závěrem lze říci, že přijaté změny představují významný krok směrem k modernizaci a zjednodušení povolovacích procesů na poli energetiky.

Zatímco úpravy týkající se FVE reagují především na potřebu zrychlit a zpřehlednit proces povolování a odstranit překážky spojené s územními limity, nová pravidla pro agrovoltaiku vytvářejí prostor inovativnímu využití zemědělské půdy. Právní rámec umožňuje kombinovat výrobu elektřiny a zemědělskou činnost bez nutnosti trvalého odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu.

Významnou roli v praxi hraje prováděcí vyhláška č. 425/2024 Sb., která stanovuje konkrétní technické a agronomické podmínky pro agrovoltaické projekty a současně určuje, jak má být s pozemky naloženo po skončení provozu. Novelizace této vyhlášky, která rozšířila možnosti pro využití orné půdy a zjednodušila integraci zařízení pro ukládání energie (BESS), potvrzuje, že česká legislativa se dynamicky vyvíjí směrem k větší flexibilitě a praktickému uchopení tohoto nového typu projektů.

---

Poznámka

¹ § 8a odst. 1 ZoZPF – Agrovoltaickou výrobnou elektřiny se rozumí energetické zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu, které splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem a které je umístěno na zemědělské půdě odpovídající dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství s druhem zemědělské kultury stanovené prováděcím právním předpisem, pokud je zemědělská půda současně zemědělsky obhospodařována podle zákona o zemědělství. ... Zpět