Další porovnání fotovoltaiky a solárních termických kolektorů

Solaris Nitra je specializovaná výstava zaměřená na solární tepelnou techniku a fotovoltaiku. Přednášky v rámci doprovodného programu jsou kromě základních informací o fotovoltaice zaměřeny na aktuální témata a novinky v nabídce jednotlivých firem. Podle Pavla Šimona ze Slovenskej asociácie fotovoltického priemyslu (SAPI) se druhého ročníku zúčastnil dvojnásobný počet vystavovatelů.

Vybrané přednášky

Maximalizace výroby elektřiny z FV panelů

Peter Štibraný se zaměřil na otázku, jak optimalizovat využití vyrobené elektřiny z malé fotovoltaické elektrárny. Na Slovensku je možno připojit FVE i v nepodnikatelském režimu jen s minimálními nároky na administrativu. Nevýhodou je, že přebytky jsou v takovém případě dodávány do distribuční soustavy zdarma. Optimalizace může být jak na straně výroby, tak na straně spotřeby. Kromě toho je možno část elektřiny akumulovat. Na straně výroby se jedná o maximalizaci výnosu při částečném zastínění jednotlivých panelů nebo při různé orientaci využitých ploch (například v článku Fotovoltaické systémy s východo-západní orientací a pouze jedním střídačem ). Na straně spotřeby je možno například u pračky nebo myčky odložit start, nebo používat spotřebiče s nižším výkonem (které potom pracují déle). Existují levná i nákladnější zařízení pro řízené spínání spotřebičů ale i spotřebiče s označením Smart Grid Ready nebo Smart Grid function. Akumulace je obecně příliš nákladná (viz článek Náklady na akumulaci elektřiny v sekundárních článcích), může však být výhodná z jiných důvodů. Perspektivní se zdá být nabíjení elektromobilů.

Podstatně rozumnější je pro ohřev teplé vody využívat pouze přebytky elektřiny z FV panelů

Milan Novák prezentoval předběžné výsledky experimentálního porovnání fotovoltaiky a solárních termických kolektorů v systémech určených výhradně pro ohřev teplé vody. Experimentální měření začalo v srpnu 2013. Porovnáván se solární termický systém (FT) s absorpční plochou 3,2 m² (kolektory TS300) a FV systém s 2 kWp panelů a bojlerem s topným tělesem optimalizovaným pro maximální výkon panelů (že to není optimální, je ukázáno v článku Optimalizace fotovoltaického systému pro přípravu teplé vody). Na konci ledna 2014 byl přidán FV systém se stejným výkonem panelů a se sledovačem bodu maximálního výkonu (MPPT). Celkově je experiment velmi podobný numerické simulaci doc. Matušky (viz článek Porovnání solárního fototermického a fotovoltaického ohřevu vody), pouze jsou použity menší kolektory (které podle recenzenta uvedeného článku výkonově lépe odpovídají výkonu fotovoltaických systémů). Za dobu sledování byl výnos FV systému bez MPPT o 15 % nižší, než výnos FT systému. Výnos FV systému s MPPT byl od února asi o 5 % vyšší, než výnos FT, jedná se však zatím o krátkou dobu sledování. Podle přednášejícího je vhodnější používat elektřinu z FV přednostně k jiným účelům a pro ohřev TV pouze přebytky. Ohřev teplé vody je podle něj na druhou stranu výhodnější, než akumulace elektřiny (viz článek Náklady na akumulaci elektřiny v sekundárních článcích).

Fotovoltaický mikrosystém – montáž na balkon

Jaroslav Dorda se zaměřil jednak na situaci fotovoltaiky ve světě a speciálně v ČR a v Polsku, a jednak na perspektivy oboru. I přes výrazné omezení výkupních cen v Německu a dalších zemích EU roční přírůstky instalovaného výkonu stále rostou a tento trend je očekáván i do budoucna. Důvodem je zejména pokračující pokles investičních nákladů, takže v současnosti je cena elektřiny z fotovoltaiky nižší než „ze zásuvky“. Těžiště instalací se však přesouvá do Číny, Japonska a USA. Do budoucna je očekáván dynamický vývoj zejména v 5 směrech:

• chytrá fotovoltaika (maximalizace výroby a lokální spotřeby)
• boom mikroinstalací (balkóny, terasy…)
• skladování energie
• boom elektromobility
• nástup virtuálních sítí

Vývoj FV v ČR je dobře znám (viz například Kdo a jak se snažil v roce 2009 zastavit boom fotovoltaiky). Zajímavé jsou však údaje za rok 2013, kdy bylo instalováno téměř 6000 malých střešních FVE s celkovým výkonem přes 53 MWp. Do budoucna jsou vyhlídky spíše temné, šance na zavedení net-meteringu je nízká a slovenský model podpory rovněž není připravován. Pouze v roce 2015 lze očekávat zjednodušení povolovacího procesu.

V Polsku se teprve v roce 2013 začaly stavět velké FV na zemi. Zároveň není nutno získat licenci pro malé FVE (do 40 kWp), přičemž přebytky jsou vykupovány za 80 % tržní ceny elektřiny. Zajímavé je, že trh velkých FVE (nad 0,5 MWp) ovládají německé a české firmy. Podpora je směřována spíše na investiční dotace a nízkoúročené půjčky. Podpora velkých FVE bude určována na základě aukcí.