Dřevní pelety a jejich postavení na evropském trhu
Evropa je největším světovým producentem pelet. V roce 2014 se zde vyrobilo 13,5 milionu tun pelet, což je zhruba 50 % celkové světové produkce. Tato produkce vykazuje plynulý nárůst během několika let s průměrným růstem 35 % mezi lety 2010 až 2013 a 11 % od roku 2013 do 2014. Produkce v EU uspokojuje hlavně trh s teplem.
Tento sektor byl ovlivněn obecným zpomalením na evropském trhu, které nastalo díky mírným zimám a jiným faktorům jako byla nízká cena fosilních paliv (např. topného oleje), konkurencí ostatních technologií a prodejů peletových kotlů a kamen. To mělo za následek, že významná část producentů v zemích s rozvinutým využíváním pelet pro vytápění vytvořila v roce 2014 nadprodukci, což způsobilo přeskladnění v roce 2015.
Dovoz pelet do Evropy
Evropa je také největším importérem pelet na světě – sice vyrobí 13,5 milionu tun, ale spotřebuje 18,8 milionu tun (bilance roku 2014). Dovezené pelety pocházejí hlavně z východního pobřeží Severní Ameriky, ale i Rusko a okolní země nabývají na významu v dodávce pelet. Tyto pelety jsou dováženy ke dvěma účelům – průmyslovému použití (elektrárny a KVET) a k vytápění, v závislosti na místních podmínkách.
Dovoz se Severní Ameriky do EU se mírně zvýšil – v roce 2013 ze 4,7 milionu tun na 5,2 milionu tun v roce 2014 a ukazuje velmi rozdílný trend dovozů z USA oproti dovozům z Kanady. Export z US do EU se zvýšil o 41 % (3,9 milionu tun), zatímco kanadský export se snížil o 34 %. Tato situace v Kanadě může být vysvětlována neuspokojivou spotřebou v EU a zvýšenou lokální spotřebou vč. dramatických změn v klimatických podmínkách.
Export z Ruska a východních zemí do EU vzrostl mezi lety 2013 až 2015 zhruba o 20 % a dosáhl 950 000 tun. Tyto pelety byly požívány převážně pro průmyslové vytápění a KVET, ale také částečně pro vytápění domácností.
Východ Asie, Japonsko a hlavně Severní Korea je druhým největším importérem na světě, pelety se zde získávající ze západního pobřeží Severní Ameriky a východního Ruska. V poslední době je však předstihuje Thajsko, Vietnam, Čína, Malajsie a Indonésie.
Lokální výroba pelet v Evropě
Peletárnám vyrábějícím pelety na export se prodeje snížily, ale někteří průmysloví výrobci čerpali výhody ze zvýšení směnného kurzu dolaru a eura, které nastalo na konci roku 2014. Od začátku roku 2015 se tato situace stala výhodou evropských producentů oproti severoamerickým producentům dodávajícím pelety evropským odběratelům.
Situace je ale v každé zemi jiná. Německo zůstává největším producentem pelet s 2 100 000 tunami v roce 2014, následováno Švédskem s 1 600 000 tunami a Litvou, která zažila opravdový boom ve své produkci s více než 1 300 000 tunami pelet.
Graf: Evropské země s největší produkcí dřevních pelet v letech 2012–2014 (v milionech tun)
Zdroj: Česká peleta, EPC, 2016
Graf: Přehled produkce dřevních pelet v roce 2014
Zdroj: Česká peleta, EPC, 2016
Graf: Trend v produkci dřevních pelet v letech 2010–2015 u deseti největších producentů EU28 (tisíce tun)
Zdroj: Česká peleta, EPC, 2016
Nárůst výroby pelet ve vybraných státech EU
Některé země, včetně České republiky, vykazují plynulý růst nebo oživení v produkci pelet za poslední 4 roky:
- Belgie: Od roku 2007 v Belgii silně narostla výrobní kapacita. V dnešní době, přestože již mají pelety neodmyslitelné zastoupení v průmyslu, má Belgie pelet stále nadbytek, přispívá k tomu i zvyšující se dovoz těchto pelet ze Severní Ameriky. Všichni Belgičtí producenti cílí na sektor s vytápěním (domácí i komerční), který bohužel zpomaluje, hlavně kvůli mírným zimám. Tato situace také způsobila v roce 2015 některým producentům přeskladnění. Belgické producenty také znepokojují přísnější pravidla pro dostupnost surovin a možnosti využití biomasy.
- Česká Republika: Produkce v České Republice vykazuje plynulý růst, hlavně díky zvýšené exportní poptávce, ale také díky rostoucí místní poptávce po vytápění. V poslední době byly v České Republice postaveny nové výrobní závody a rozšířena výrobní kapacita u několika stávajících peletáren.
- Estonsko: Ještě před několika lety mělo Estonsko omezenou produkci pelet, ale stalo se velmi rychle velkým producentem a čtvrtým největším exportérem v EU v roce 2014. Výroba zažila v Estonsku boom díky dobré dostupnosti suroviny s poměrně stabilní cenou a díky rostoucí poptávce v EU. Později byly vynaloženy nemalé investice na výstavbu nových peletáren nebo zvýšení kapacity u stávajících provozů. Estonsko reprezentuje velký potenciál pro budoucí růst, pokud bude pokračovat jako transitní exportér, jeho místní spotřební potenciál je totiž značně limitovaný.
- Francie: Ve Francii výroba zažila také boom, hlavně kvůli růstu poptávky pelet pro domácí vytápění. Francouzská produkce pelet odstartovala v roce 2008 a od té doby vykazuje stabilní růst. V roce 2014 dosáhla produkce 1 000 000 tun pelet. Francie zatím teoreticky pokrývá svou spotřebu z místních zdrojů, ale část pelet dováží, hlavně aby se vyhnula riziku jakéhokoliv nedostatku.
- Litva: Velmi podobně jako v Estonsku se situace vyvíjela v Litvě, boom udělal z této země třetího největšího producenta a největšího exportéra pelet v EU. Dobrá dostupnost suroviny přilákala investice do tohoto sektoru. Byly postaveny nové peletárny nebo navýšena kapacita stávajících. Peletárny jsou většinou stavěny ve vnitrozemí, kde má surovina menší konkurenci papírenského a dřevařského průmyslu. Pelety, vyrobené v Litvě, jsou určeny především pro průmyslové využití. Zvýšení kurzu dolaru a eura, který začal na konci roku 2014, vytvořilo konkurenční výhodu pro průmyslové producenty z EU oproti výrobcům ze Severní Ameriky. Litva představuje velký potenciál pro budoucí růst, spíše však na poli exportu, protože místní využití je poměrně limitováno.
- Holandsko: I přes plynulý růst spotřeby u domácího vytápění vykazuje produkce v Holandsku pouze mírný růst hlavně proto, že zdroje surovin jsou dost limitované.
- Polsko: Produkce pelet zaznamenala v posledních letech silný nárůst. Tento růst byl poměrně limitovaný v letech 2012 a 2013, ale pak se velmi zvýšil v letech 2013 a 2014. Hospodářskému oživení pomohla racionalizace výroby v dřevním průmyslu, která měla za následek lepší dostupnost suroviny a také lepší cenu. Později byly postaveny nové peletárny a navýšena kapacita u některých stávajících provozů.
- Portugalsko: Produkce v Portugalsku se v posledních letech také silně zvýšila, ale zdá se, že tento růst dosáhl svého maxima, hlavně kvůli omezené dostupnosti suroviny. Z tohoto důvodu se v budoucnu nepředpokládá žádný další růst. Portugalští výrobci pelet nejvíce dodávají průmyslovým spotřebitelům a stále více se zaměřují na domácí trh. Děje se tak z důvodu tvrdé konkurence severoamerických výrobců a také kvůli konkurenčnímu boji na trhu s vytápěním jak v Portugalsku, tak ve Španělsku.
- Slovensko: Na Slovensku produkce vykázala důležitý růst částečně kvůli růstu místního využití pelet.
- Španělsko: V posledních letech zaznamenalo Španělsko opravdový boom v produkci pelet. Stalo se tak díky masivnímu růstu v místním používání pelet, který se mezi lety 2012 a 2014 zdvojnásobil. To bude mít za následek, že se ze Španělska, jako exportéra pelet, stane brzy také importér. Bohužel jako většina jiných zemí s trhem zaměřeným hlavně na domácí půdu, španělští výrobci měli pelet v roce 2014 nadprodukci a v roce 2015 čelí přeskladnění, hlavně kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám zmíněným výše.
Graf: Země s plynulým růstem výroby pelet mezi lety 2011–2014 (tisíce tun)
Zdroj: Česká peleta, EPC, 2016
Odlišnosti peletových trhů v Evropě
Při shromažďování dat identifikujeme hlavní směry obchodů s peletami pro každou zemi EU. Vyplývají z toho dvě hlavní kategorie: země produkující pelety převážně k vytápění (rodinné domy a komerční budovy) a země vyrábějící pelety hlavně pro průmyslové použití k výrobě tepla, elektřiny a KVET. Litva a Portugalsko patří mezi jediné země, které vyrábí pelety hlavně pro průmyslové použití. Zbylé země produkují pelety v poměru od 50/50 pro průmyslové použití a vytápění budov až po využití plně pro vytápění. Globální produkce EU se zaměřuje hlavně na sektor vytápění, a to z 80 %. To potvrzuje, že většina průmyslových pelet pochází z dovozů ze zahraničí mimo EU.
V některých zemích se však zaměření postupně měnilo: V letech 2007 až 2011 byla produkce v Belgii orientována převážně na průmyslovou energetiku. Nicméně podniky více a více nakupovaly pelety ze zahraničí (hlavně ze Severní Ameriky), takže se belgičtí producenti začali zaměřovat na domácí trh s vytápěním. Situace v Portugalsku se také mění spolu s rostoucím množstvím pelet určeným pro sousední země, jako např. pro Španělsko.
Graf: Odhad cílového využití pelet od hlavních evropských producentů v roce 2014 (v procentech)
Zdroj: Česká peleta, EPC, 2016
Detailní pohled na evropské peletové trhy v roce 2015 zatím není znám, nicméně stav v České republice zaznamenal opět výrazné navýšení. Výroba certifikovaných ENplus pelet totiž dosáhla 240 tis. tun a společně s necertifikovanými dřevními peletami by mohla dosáhnout hranice 300 tis. tun. V roce 2016 již evidujeme navýšení nebo zahájení výroby pelet u dalších 4 subjektů.
Zdroje literatury
- Česká peleta: Dřevní pelety a kotle – Statistika výroby a prodejů za rok 2014 – manažerský souhrn, Klastr Česká peleta, únor 2015
- Česká peleta: Dřevní pelety a kotle – Statistika výroby a prodejů za rok 2015, Klastr Česká peleta, únor 2016
- Certifikace ENplus, Klastr Česká peleta, únor 2016, www.ceska-peleta.cz
- Obnovitelné zdroje energie v roce 2014, MPO 2015
Europe is the world's largest producer of pellets. In 2014 there were produced 13.5 million tons of pellets, which is roughly 50 % of total world production. This production shows steady growth over several years with an average growth of 35 % between 2010–2013 and 11 % from 2013 to 2014. Production in the EU market caters mainly to heat market.
