Energie přicházející a dopadající na Zemi ze Slunce je z lidského pohledu ve všech směrech nekonečná a je jen na nás, abychom se jí učili co nejefektivněji uchopit a použít. Druhá a třetí část ze série článků na téma trendy v solární tepelné technice se zabývá vlivem nových technologií a materiálů pro zasklení a absorbéry na účinnost solárních kolektorů a jejich architektonické dopady.

Zapojení solárního systému pro celoroční užití s akumulačním zásobníkem. Doporučené dimenzování zásobníku TV a regulace systému.

Snížením požadavků na výkon zdroje tepla pro vytápění rodinných domů (RD) se na první místo v celoroční energetické bilanci může dostat příprava teplé vody, kterou lze v základním řešení považovat za "stroj", který má své vstupy, výstupy i odpady, a článek rekapituluje, co které navržené zařízení musí zajistit nebo kterou službu nám poskytne.

Zapojení solárního systému pro celoroční užití s bivalentním zásobníkem. Doporučené dimenzování zásobníku teplé vody a regulace systému.

Základní rozdělení solárních soustav podle způsobu provozu. Již v úvodu je uvedena struktura, jak budou jednotlivá doporučená zapojení popsána a zpracována.

Energie přicházející a dopadající na Zemi ze Slunce je z lidského pohledu ve všech směrech nekonečná a je jen na nás, abychom se učili, jak ji co nejefektivněji uchopit a použít. Čtenáři velmi sledovaná série článků o trendech solární tepelné technice se zabývá nejen solárními soustavami, kolektory, jejich fasádním osazením, zásobníky tepla nebo solárním chlazením.

Úvodní článek k seriálu na téma snižování energetické potřeby v budovách s využitím alternativních zdrojů. Cílem je vytvoření databáze schématických zapojení s technickým popisem užití a uvedením výhod a nevýhod jednotlivých aplikací v otopných soustavách.

Institut pro marketing a trendové analýzy v rakouském Gutau blízko Linze není jen obyčejná kancelářská budova, ale objekt, v jehož plášti je integrováno na 200 m² fotovoltaických panelů a je koncipován jako tzv. "energeticky nulový" dům.

Spotřeba elektrické energie oběhových čerpadel solárních soustav přímo ovlivňuje její celkovou ekonomickou návratnost. Závěrečný díl pojednává o hydraulice solárního kolektoru, potrubí, výměníku tepla a vlastních oběhových čerpadel, jejichž účinnost je velmi nízká a je výzvou pro výrobce čerpadel do budoucna.

Že spotřeba elektrické energie oběhových čerpadel solárních soustav přímo závisí na tlakových ztrátách vzniklých v potrubí, je známá věc. Její neúměrně vysoká spotřeba může ale ovlivnit celkovou ekonomickou návratnost soustavy. Autor se v první části článku zamýšlí nad návrhem průtoku teplonosné látky a výpočtem tlakových ztrát potrubí v solárních soustavách.

Pro stanovení účinnosti plochého solárního kolektoru nejsou v žádné naší literatuře ucelené analytické a experimentální vztahy. Seriál tří článků uvádí stručný rozbor a definuje základní vztahy k této problematice. Druhý díl je zaměřen na vnitřní energetickou bilanci absorbéru.

Pro stanovení účinnosti plochého solárního kolektoru nejsou v žádné naší literatuře ucelené analytické a experimentální vztahy. Seriál tří článků uvádí stručný rozbor a definuje základní vztahy k problematice analytického stanovení účinnosti plochých kolektorů a vnější energetické bilance absorbéru.

O využívání solární energie, regulaci, trendech v otopných plochách, srovnání našich projektantů se světem, problematice prostředí v průmyslových objektech, chladicích stropech, NED, novém SW, výhodách kompletních dodávek a dalších zajímavostech si s námi povídali zástupci sponzorů konference Vytápění 2005 v Třeboni.