Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Shrnutí prvního týdne klimatické konference v Limě

Klima v Limě
Datum: 8.12.2014  |  Autor: Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.

Ve většině témat existuje rozpor mezi postojem vyspělých států a států rozvojových. Jedná se o dohodě, která by měla navázat na Kjótský protokol, zda je cíl omezit oteplování na 2 °C dostatečný, k čemu se státy v nové dohodě mají zavazovat a jak budou financována opatření v rozvojových zemích.

Aktualizováno 8. 12. 2014 v 18:55 hodin.

V centru zájmu klimatických jednání (COP20/CMP10), která probíhají od 1. prosince v Limě, hlavním městě jihoamerického Peru, jsou tři hlavní témata: sjednání hlavních prvků pařížského protokolu a procesu směřování k němu, schválení kritérií pro zamýšlené národně stanovené příspěvky k ochraně klimatu (INDC) a důraznější akce do roku 2020, které by měly zacelit mezeru vzniklou v důsledku slabých stávajících cílů.

Dalším důležitým tématem jednání v Limě je přezkoumání přiměřenosti současného globálního dlouhodobého cíle omezit oteplování na méně než 2 °C, a vyhodnocení celkového pokroku směrem k dosažení tohoto cíle.

Sumarizovaná shrnutí hlavních diskutovaných bodů jsou níže.

Dlouhodobý cíl

Nejvíce ohrožené země, včetně malých ostrovních států, které požadovaly, aby mezinárodní dohoda zajistila, že oteplení bude omezeno na 1,5 °C, dostaly v tomto týdnu silný vědecký základ pro svůj postoj. Odborníci v Limě prezentovali zprávu o přiměřenosti stávajícího cíle 2 °C, z níž je zřejmé, že oteplení o 2 °C by způsobilo vážné dopady po celém světě, zejména pak v případě ohrožených zemí, jako jsou ostrovní státy, a že omezením oteplení na 1,5 °C by se tyto negativní dopady snížily.

Zároveň však, experti z IEA, UNEP a Světové banky zopakovali zprávu, že pokrok směrem ke stávajícímu cíli je nedostatečný. Je třeba důraznější akce a je nutno začít okamžitě, aby bylo možno teplotního cíle dosáhnout. To vyžaduje co nejrychlejší omezování emisí skleníkových plynů, s cílem zcela zastavit vypouštění skleníkových plynů do roku 2050.

Tato naléhavost se odrazila v postojích Aliance malých ostrovních států (AOSIS), nezávislé Aliance Latinské Ameriky a Karibiku (AILAC) a Norska, které podporovaly cíl do roku 2050 postupně snížit emise oxidu uhličitého na nulu. V nadcházejícím týdnu bude důležité, aby tyto iniciativy byly plně zohledněny v navrhovaných prvcích nové globální dohody. Je však nutno zajistit, aby náklady na přechod na bezuhlíkovou ekonomiku byly spravedlivě rozloženy na jednotlivé státy.

Zamýšlené národně stanovené příspěvky

Přestože již dříve bylo dohodnuto, že zamýšlené národně stanovené příspěvky k ochraně klimatu (INDCs) musí být oznámeny na začátku roku 2015, vše ostatní musí být dohodnuto na konferenci v Limě. Jedná se o časovém rámci pro tyto nové cíle a které skleníkové plyny mají být do sledování zahrnuty. Neshody se týkají i otázky, zda by tyto cíle měly zahrnovat pouze snižování emisí skleníkových plynů, nebo i adaptaci, případně finanční a další způsoby podpory implementace.

K tomuto bodu se v současnosti vedou jednání, přičemž na stole jsou tři návrhy. Rozvinuté země se všeobecně kloní k názoru, že INDC by měly zahrnovat pouze snižování emisí, což u mnoha rozvojových zemí vyvolává obavu, že otázky financování a adaptace budou odsunuty na vedlejší kolej. Již na Summitu OSN ke změně klimatu z úst mnoha zástupců rozvojových zemí zaznělo, že by mohli pro omezení změny klimatu dělat více, pokud získají finanční podporu, nebo bude podporován transfer technologií.

Komplikovanost jednání v Limě podtrhuje skutečnost, že delegace EU prosazuje, aby cíle jednotlivých zemí byly závazné. Očekává se však, že USA s tím nebudou souhlasit.

Skupina podobně smýšlejících rozvojových zemí (LMGDC – Like-Minded Group of Developing Countries), která zahrnuje Čínu, Indii a Saudskou Arábii navíc prosazuje, aby se nové cíle týkaly jen vyspělých států, ale aby zahrnovaly adaptaci a implementační opatření. Méně států vyjádřilo podporu návrhu, který by vyžadoval podrobně popsané závazky, které by se vztahovaly jak na vyspělé, tak na rozvojové země, příkladem je Mexiko.

Některé malé a chudé rozvojové země vyjádřily obavy ohledně množství informací, které po nich budou požadovány. Spíše než jako příležitost pro skutečnou transparentnost to vnímají jako zbytečnou zátěž, která není přiměřená zátěži pro velké a bohaté země.

Na webových stránkách UNFCCC jsou k dispozici návrhy textu INDC předložené jednotlivými státy, které umožňují expertům vznášet otázky, na něž by dotyčný stát měl odpovědět. Je to důležitou součástí procesu transparentnosti, který však neobdržel všeobecnou podporu od zemí.

Časový rámec budoucích závazků

V tomto bodě je cílem, aby závazky pro navazující období byly předloženy s dostatečným předstihem, aby se neopakovala situace jako v případě Kjótského protokolu, jehož kontrolní období skončilo v roce 2012 a závazky pro navazující období dosud nebyly na globální úrovni stanoveny. Evropská unie a některé další státy si sice stanovily individuální cíle, jedná se však o malou část celosvětové populace.

Na jednání v Limě byl jako konečný rok pro nové závazky navržen rok 2025. Některé státy jako Brazílie, Jihoafrická republika nebo AILAC projevují zájem o hybridní přístup s mezníky po pěti a deseti letech.

Musíme vědět, kdo to s ochranou klimatu myslí vážně a kdo má v plánu se i nadále ulívat. Proto se v Limě musí dohodnout základní časový rámec pro nové kolo snižování emisí,“ komentuje dění v Limě Klára Sutlovičová z Greenpeace (v současnosti totiž některé státy vztahují pokles emisí k roku 1990, jiné k roku 2000 nebo 2005) a dodává: „Některé státy navíc navrhují pouze slabé cíle a pětiletý cyklus závazků by je nutil rychleji přijít s ambicióznějším plánem.

Finance

Pro financování Zeleného klimatického fondu (GCF – Green Climate Fund) bylo do začátku konference přislíbeno necelých 10 mld. USD (Německo, Francie a Spojené království po 1 mld. USD, USA – 3 mld., Japonsko – 1,5 mld., Švédsko – přes 500 mil., Švýcarsko – 250 mil., další státy menší částky, ČR pouze 5,5 mil. USD).

Jedná se však o naprosto zanedbatelnou částku, protože podle posledních odhadů ve zprávě UNEP Adaptation Gap Report by se jen náklady na adaptační opatření mohly vyšplhat na 200 až 300 mld. USD ročně v roce 2050, i když bude dosaženo omezení růstu globální teploty na 2 °C.

Finanční podporu je proto nutno zvýšit, aby dosáhla alespoň 100 mld. USD ročně v roce 2020. V tomto směru však v Limě nedošlo k žádnému pozitivnímu posunu. Kromě toho státy jako USA nebo Švýcarsko odmítají jednat o procesu, který povede k dalšímu zvyšování příspěvků do GCF po roce 2020.

Tento týden v Limě vypukl skandál poté, co se ukázalo, že Japonsko podporuje z „klimatických financjí“ stavbu uhelných elektráren v Indonésii. Proto by měl vzniknout seznam aktivit, které GCF nebude moci podporovat.

Je nutno odstranit přímé i skryté dotace pro fosilní paliva, přestat investovat do technologií s vysokou emisní náročností a podporovat energetickou efektivnost a obnovitelné zdroje energie. Jako inspirace pro přesun investic od špinavých k čistým zdrojům může posloužit rodina Rockefellerů, která oznámila, že přestává investovat do těžby fosilních paliv a hodlá se do budoucna zaměřovat na obnovitelné zdroje energie.

Ochrana lesů

V otázce dohody o ochraně lesů nejsou vůbec žádné dobré zprávy. V prvním týdnu nedošlo k dohodě o dalších ochranných opatřeních. Stejně jako v minulosti, polarizace mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi pokračuje. Rozvinuté země jako Norsko, Spojené státy a EU trvají na původním textu ochranných opatření, zatímco země jako Brazílie, Ekvádor, Bolívie, Indonésie, Kolumbie a dalších rozvojové země jsou proti němu.

Nakonec bylo rozhodnuto, že debata bude přesunuta na konferenci v Bonnu v červnu 2015 a nedojde-li k dohodě – což je vysoce pravděpodobné – bude téma znovu otevřeno až po konferenci v Paříži, tj. až v roce 2016.

Závěr

Dosavadní posun v jednáních je podle očekávání pomalý. Podobně jako na předchozích klimatických konferencích je očekáváno, že nejvýraznějšího pokroku bude dosaženo až v průběhu posledního dne jednání, který se obvykle protáhne do hluboké noci.

 

Hodnotit:  

Datum: 8.12.2014
Autor: Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona TwitterTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (5 příspěvků, poslední 17.12.2014 07:54)

Mohlo by vás také zajímat

Přechod k nízkouhlíkové energetice - Panelová diskuse v rámci projektu R&Dialogue 26.7.2015

Fyzikální základy změny klimatu 2013 - Hlavní teze ze Shrnutí pro politiky Pracovní skupiny I IPCC 12.10.2013
Jak omezit změnu klimatu - Přednáška a panelová diskuse k třetí části Páté hodnotící zprávy IPCC 26.4.2014
Chmurné předpovědi dopadů změny klimatu pro druhou polovinu století - Změna klimatu 2014: dopady, adaptace a zranitelnost
Hlavní teze ze Shrnutí pro politiky Pracovní skupiny II IPCC
10.4.2014


Kam dál


Témata 2019

technická podpora výrobců

Partneři - Obnovitelná energie

Spolupracujeme

logo Česká peleta