Článok je zameraný na návrh veľkosti zásobníkov, ktorý bol odvodený z pozorovaní odberu vody vo vymeníkových staniciach. Základom návrhu je poznanie užívateľských vlastností spotrebiteľa na jednej strane a zároveň poznanie predbežnej spotreby teplej vody na odberné miesto (tým sa myslí celodenná spotreba v odbere pre rodinu, rodinný dom, alebo väčší zdroj).

Systém byl vybudován k ohřevu vody v soustavě bazénů. Je sestavou z 24 solárních panelů a technického příslušenství. Reportáž popisuje nejen technická řešení, ale i praktické výsledky.

Článek uvádí výsledky monitorování a energetické vyhodnocení kombinovaného zdroje (sluneční kolektory s tepelným čerpadlem a elektrickým kotlem) při sezónní akumulaci sluneční energie pro vytápění a ohřívání užitkové vody za období 1999 až 2001. Tento zdroj byl se státními podporami (Státního fondu životního prostředí, České energetické agentury a ČEZ) postaven v objektu dílen "Humanita" Ústavu sociální péče pro mládež ve Slatiňanech a uveden do chodu na sklonku léta 1995.

Solární zisk (výtěžek) je ve svém důsledku závislý nejen na účinnosti kolektorů, způsobu oběhu média, ale především na kvalitních tepelných zásobnících. Záleží zde jak na zásobnících, tak na teplotních úrovních. Buď se jedná o nízkoteplotní (40 - 60°C) nebo vysokoteplotní (je míněna tepel. hladina 60 - 90°C) systém.

Je možné navrhnout společný akumulátor tepla pro nestabilní i stabilní zdroje energie pro vytápění a přípravu TUV? Samozřejmě, že ano. Existují a běžně se prodávají. Nelze je však používat jednotně pro všechny praktické aplikace. Vždy se nalezne nějaká omezující podmínka. V následujícím řešení, které se snaží být ještě více univerzálnější, popíšeme základní sestavu a zhodnotíme klady a zápory. Můžete si na něm, vážení čtenáři, simulovat i vaše konkrétní zájmy a najít optimální řešení právě pro vás.

Porovnání způsobů akumulace tepelné energie z hlediska rozměrů zásobníku, ceny akumulační látky a ztráty energie v průběhu akumulace. Srovnávány jsou čtyři principy akumulace tepla popsané v předchozím článku. Z hlediska ceny pracovní látky mohou být zajímavé některé hygroskopické materiály. Z hlediska objemu a ceny akumulátoru se jeví perspektivní chemická absorpce vlhkosti. Výzkum v této oblasti je však teprve v počátcích.

V České republice se zhruba 1/3 energie spotřebovává ve formě nízkopotenciálního tepla k pokrytí tepelných ztrát budov (vytápění a větrání) a na ohřev teplé užitkové vody (TUV), srovnatelná situace je i v jiných státech s obdobným klimatem jak v Evropské unii tak v USA. Vedle přednostního snižování tepelné propustnosti stavebních konstrukcí je akumulace tepla jednou z cest snižování energetické náročnosti budov.

Představený stavební systém je novinkou na českém trhu. V zahraničí, především pak ve Francii, je ale technologií zcela běžnou a osvědčenou. Jeho základní předností je nižší cena oproti současným stavbám s vnějším zateplením.

Systém vytápění má i při použití obnovitelných zdrojů energie vytvořit v interiéru optimální tepelné a případně i vlhkostní parametry. Při navrhování netradičních zdrojů energie je vhodné sledovat, zda energetický přínos daného řešení odpovídá možnému snížení komfortu užívání a zda jsou v projektu uvažovány i určité nepřesnosti, ke kterým v reálném provozu dojde.

Názory a první zkušenosti investora a uživatele na jejich nový dům, který obsahuje řadu prvků moderní ekologické a nízkoenergetické výstavby, jsou konfrontovány s pohledem architekta - autora projektu.

V současné době existuje v České republice více než 30 000 malých objektů s plochou střechou, které je nutno rekonstruovat a zvláště snížit spotřebu tepla. Jedná se o mateřské školy, prodejny, jesle, školní budovy, služby apod. V rámci nutných oprav po 25-40-ti letém provozování se nabízí možnosti zvětšení obestavěného prostoru a využitím obnovitelných zdrojů energie snížit provozní náklady.

Závěry uvedené v článku o součinitelích přestupu tepla jsou autorem podrobněji rozpracovány.

V příspěvku jsou stručně glosovány změny, které přináší revize ČSN 73 0540-2:2002 ve vztahu k předchozímu znění normy z května 1994.

Ukládání (akumulace) tepelné energie se řeší různými způsoby. Nejčastěji pak akumulačním zásobníkem s vodou. Fyzikálně výhodnější je využití skupenského tepla vybraných látek s vhodným bodem tuhnutí.

V souvislosti s částečnou renesancí tradičních a obnovitelných energií se znovu nastoluje otázka vhodné akumulace energie a tím snížení finanční náročnosti vytápění objektů. Biomasa je jednou z mála obnovitelných energií, které má ČR dostatek a jejíž využívání se zdá u nás být i v budoucnu efektivní.

Možnost akumulace tepla s využitím několika zdrojů tepla získává u nás, i v celé Evropě stále větší popularitu. Popisovaný systém navíc spojuje akumulaci tepla pro vytápění i pro ohřev teplé užitkové vody do jednoho zařízení.

Malé rozšíření teplovzdušného vytápění mají na svědomí mimo jiné špatné zkušenosti s amatérskými pokusy v 60. letech.

Nejnovější informace o vnitřním zateplování objektů, které se v naší republice začíná rozšiřovat v rozporu se zásadami správného zateplování. Proklamované úspory nákladů za lešení při vnějším zateplování jsou později několikanásobně vyšší při odstraňování vad (plísně, poruchy stavebních konstrukcí atd.).

Jaksi se opomíjí, že základem pro dosažení minimálních provozních nákladů je vlastní koncepce otopného systému. Investoři sledují a analyzují ceny energií, pídí se po nejlepším kotli na to které palivo, které je na trhu, a na závěr si nechají od montážní firmy nainstalovat nějaký otopný systém, často bez projektu.