Zajímavosti z konference Biomasa a energetika 2012

První blok

Jan Habart, předseda CZ Biom, na začátku uvedl přehled využívání biomasy ve světě. Většina biomasy je používána v zemích mimo OECD, účinnost využití je však velmi nízká. Jako příklad uvedl vaření na dřevěném uhlí, které je běžné v mnoha oblastech Afriky. Účinnost využití primární energie se pohybuje kolem 10 %. Naopak ve vyspělých zemích jsou používány kotle, jejichž účinnost dosahuje 90 %.

V další části přednášky seznámil posluchače s aktivitami sdružení CZ Biom v období od prvního návrhu současného zákona č. 165/2012 Sb. Hlavní, co se podařilo prosadit, je provozní podpora tepla z obnovitelných zdrojů (OZE), která je na jednotku vyrobené energie o řád efektivnější, než podpora výroby elektřiny z OZE. Energetický regulační úřad (ERÚ) však navrhnul podporu tepla pouze pro zdroje uvedené do provozu od 1. 1. 2013. CZ Biom upozornil ERÚ v elektronickém připomínkovém řízení, že toto je v rozporu s návrhem zákona (ERÚ tuto připomínku v konečné verzi cenového rozhodnutí akceptoval, provozní podporu tepla ve výši 50 Kč/GJ mohou žádat všechny výrobny tepla z OZE, pozn. red.).

Luděk Šikola z advokátní kanceláře Šikola a partneři popsal změny ve výplatě podpory OZE, KVET a DZ, ke kterým dojde od 1. 1. 2013 (podrobněji v článku na TZB-info). Podrobněji se věnoval problematice hodinového zeleného bonusu a problematice vazby podpory u nových zdrojů na Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů (NREAP). Pozitivní změna je znovuzavedení podpory decentrální výroby elektřiny, která se však nově nevztahuje na OZE, KVET a DZ.

Podle programu měl vystoupit Pavel Gebauer z Ministerstva průmyslu a obchodu, na konferenci však nedorazil.

Jan Palaščák z firmy Amper Maktet prezentoval pohled obchodníka na obchodování s elektřinou z OZE v režimu zelených bonusů. Cílem je integrovat elektřinu z OZE do transparentního trhu s elektřinou. Bude-li elektřina z OZE obchodována na trhu, získá tržní hodnotu a nebude možno tvrdit, že o ni nikdo nemá zájem. Na PXE se obchoduje s futures, základní trh je denní trh (day ahead) organizovaný OTE. Podle stávajícího zákona se s elektřinou z OZE v režimu výkupní ceny nesmí obchodovat. Přínosem nového zákona je, že bude známa tržní cena elektřiny z OZE a následně bude možno odvodit skutečnou výši podpory. Záporné ceny v ČR dosud nenastaly, v Německu (kde je záporná cena přičítána na vrub konvenčních zdrojů, pro něž je někdy výhodnější provozovat zdroj i při záporné ceně, než jej odstavit, pozn. red.) již několikrát ano.

Paradoxní je, že většina státního příspěvku je získána výběrem tzv. solární daně. Provozovateli FVE je snížena výplata podpory o solární daň, kterou pak dostane zpátky v doplatku výkupní ceny o několik měsíců později. Dobrovolný přechod do hodinového zeleného bonusu nedoporučuje, potenciální rizika převažují nad potenciálními zisky. Na druhou stranu není třeba se obávat, pokud hodinový zelený bonus používat musíte.

Z diskuse

Dotaz: Jak a kdo bude vyplácet podporu tepla?

Habart: OTE, nejsou však známy termíny výplaty, nejsou schváleny příslušné vyhlášky.

Dotaz: Je něco známo o nové vyhlášce kategorizace biomasy?

Šikola: Vyhláška je v návrhu, to je, co k tomu dokážu v tuto chvíli říct.

Habart: Vyhláška by měla být účinná od 1. 1. 2013, meziresortní připomínkové řízení proběhlo.

Dotaz: Zaujalo mě, že cena je určena na základě denního trhu, na kterém se však obchoduje jen malá část elektřiny. Navíc například v Německu se uvádí, že záporná cena vzniká, když pro výrobce elektřiny z konvenčního zdroje je výhodnější prodat elektřinu za zápornou cenu, než zdroj odstavit, systém je záměrně postaven tak, aby elektřina z OZE byla obchodována jako první.

Palaščák: Na denním trhu je zobchodováno skutečně jen malá část elektřiny, jedná se však řádově o tisícovky MWh v průměrné obchodní hodině, což je dostatečné množství, aby to byla reprezentativní cena. Druhá část: asi ano, je to tak, pokud tady bude záporná cena, doplatí na to OZE, bude to motivace, aby se tyto zdroje vypínaly, OZE se budou vypínat první (tím by ovšem přišly o nárok na podporu, pozn. red.).

Druhý blok

Druhý blok zahájila komerční prezentace České spořitelny. Martin Dykast prezentoval nabídku možností financování OZE.

Martin Laštůvka, ředitel odboru podporovaných zdrojů na ERÚ shrnul v podstatě známou problematiku růstu nákladů na podporu OZE (Podpora obnovitelných zdrojů a ceny elektřiny v roce 2013). Celkovou výši nákladů upřesnil na 44,4 mld. Kč, z toho korekční faktor 4,47 mld. Kč, příspěvek na OZE, KVET a DZ 583 Kč/MWh. Prezentoval i odhad rozvoje OZE v nejbližších letech (viz obrázek, pravděpodobně se jedná o prostou extrapolaci, která není podložena reálnými projekty, pozn. red.).

V další části se věnoval nové legislativě, kde mimo jiné ukazoval, že hodnoty v novém Národním akčním plánu pro OZE (NREAP) již byly pro většinu OZE naplněny. Podrobněji se zaměřil na nastavení podpory pro biomasu, bioplyn a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

Bohumil Belada zastupující Agrární komoru vyhodnotil potenciál zemědělské půdy, kterou je možno uvolnit pro OZE. Při 100% soběstačnosti se jedná o 720 tis. ha orné půdy a 200 tis. ha trvalých travních porostů. V důsledku Společné zemědělské politiky EU ztrácí české zemědělství konkurenceschopnost, dnes například dovážíme 50 % vepřového masa. Chybí využití pro rostlinnou výrobu a dochází ke ztrátě pracovních sil i v navazujících oborech. Priority pro programové období 2014 až 2020 – zaměřit podporu do živočišné výroby, využít půdu, která není nutná pro potravinářství.

Agrární komora vnímá výrobu bioplynu jako stabilizační faktor v zemědělství. Nastavení NREAP vnímá jako chybné. Jedná proto s MPO a MZe o možnostech provozní podpory pro nové BPS, protože bez provozní podpory se žádné nepostaví. Přitom BPS jsou například elegantním řešením nitrátové směrnice.

Martin Bursík zastupující Komoru OZE nazval svou prezentaci provokativně Česká energetika na rozcestí, ví (se) o tom vůbec? Vytýká Státní energetické koncepci (SEK) celou řadu nedostatků, například nepracuje s variantami (vůbec poprvé). Nové jaderné bloky nejsou ekonomicky obhajitelné, přitom jejich zprovoznění je možné jen při masivním exportu, což v situaci, kdy Německo hledá řešení, jak zamezit dovozu jaderné elektřiny, je pochybné. Ptal se, proč ERÚ nezreguluje platby za distribuci a proč je na základě průšvihu Fišerovy vlády z roku 2009 likvidována nejen fotovoltaika, ale i ostatní OZE.

Poukázal na zjištění Fraunhofer Institutu, podle něhož vlivem FVE a VTE klesá cena špičkové elektřiny o 30 % a cena elektřiny v základním zatížení o 10 % (v podstatě totéž prohlásilo několik zástupců konvenční energetiky například na konferenci Trendy evropské energetiky, pozn. red.). Další, co není v ČR uvažováno, jsou externí náklady výroby elektřiny z konvenčních zdrojů. V ČR jsou i zákony upravovány podle potřeb těžkého průmyslu a energetiky. Původně bylo možno velké zdroje regulovat, když byl překročen imisní limit polétavého prachu 50 mikrometrů po dobu 8 hodin, podle novely zákona se jedná o 150 mikrometrů po dobu tří dní alespoň na polovině měřicích stanic.

Z diskuse

V diskusi se Martin Laštůvka ohradil proti výtkám Bohumila Belady NREAP je pro ERÚ základní regulační rámec, ale ERÚ jej netvoří. Účastní se jednání, podává připomínky, ale výsledek je v gesci MPO. K Martinu Bursíkovi – mohu se vyjádřit k distribuci, vnímáme, že ten problém existuje, existují regulační období, pokud se parametry na začátku nastaví chybně, v průběhu regulačního období je lze měnit jen částečně.

Dotaz: Dotaz pro všechny, zejména pana Laštůvku. My z OZE souhlasíme, že ERÚ by se měl snažit o efektivní podporu OZE. ERÚ má prosazovat podporu OZE, ale mě už dlouho nesedí postup ERÚ, který činí kroky pro zastavení podpory OZE. Chcete zrušit kompetenci ERÚ v otázce podpory OZE?

Laštůvka: Máte to jednoduché, propagujete OZE. My regulujeme energetiky, chráníme zákazníky a podporujeme OZE. To poslední by bylo v pořádku, pokud by to neplatili ti první dva. 44 mld. je hodně, velcí odběratelé … máme signály, že to je pro ně likvidační.

Bursík: Přáli bychom si ERÚ jako úřad profesionální a zcela nezávislý. Řekl jste, že v průběhu hry nelze měnit pravidla. Víme, že něco děláte, u distribuce jste přecenili majetek (pro III. regulační období byla účetní hodnota majetku navýšena o 55 %, pozn. red.) měníte pravidla pro OZE, ale měnit pravidla pro distribuci nemůžete? Zveřejněte svá zjištění, a zveřejněte, kdy pravidla změníte. Pan Míl dneska prohlásil na konferenci o solární energii, že ERÚ předložil návrh na změnu poplatku za distribuci, ale návrh neprošel vládou, jenže o tom my nevíme.

Belada: Nechápu, kde vznikla tabulka, která umožňuje zastavit podporu OZE od roku 2014, ale distribuční poplatky se omezit nemohou.

Laštůvka: Pan Bursík zmiňoval 2 věci: průšvih s fotovoltaikou. Dnes, když se řeší, jak to financovat … podpora OZE je politické rozhodnutí … jsem členem expertní komise na MPO, která to řeší od roku 2014. Jeden z návrhů je, že omezme výši poplatku, aby se zastavil na nějaké (současné) úrovni. Námětů je několik, emisní povolenky jsou mezi nimi.

Bursík: Podpořil byste v této skupině účast OZE?

Laštůvka: Když jsem někam pozván, neptám se, jestli mohu pozvat dalšího, ale zeptám se.

Dotaz: Biomasa na skládkách elektráren má vysokou vlhkost až přes 100 %, elektrárny přidávají asi 1 % uhlí, aby tu biomasu mohly spálit, jak se jim to vyplácí?

Laštůvka: U kategorie S dorovnáváme cenu biomasy na cenu uhlí, podpora se vztahuje jen na biomasu.

Belada: Otázka biomasy a spoluspalování, obáváme se, že po nás energetici nebudou chtít tu biomasu, ale jen fakturu za biomasu.

Dotaz: Jak dopadla podpora tepla? Bude zelený bonus na teplo i pro stávající zdroje?

Laštůvka: Na našich stránkách visí Návrh Cenového rozhodnutí... Ano, podpora se vztahuje na všechny výrobny tepla, tedy i na stávající (podle odhadu Biom by se náklady měly pohybovat kolem 200 mil. Kč, což je z 11,7 mld. zanedbatelná část, pozn. red.).

Třetí blok

Martin Kubů prezentoval skupinu Agrofert, která se podílí na výrobě biopaliv a vlastní i bioplynovou stanici. Na druhou stranu patří k velkým odběratelům energie, kteří jsou zvyšováním příspěvku na podporu OZE, KVET a DZ velmi zatěžováni. Do budoucna Agrofert nepočítá s akvizicemi v OZE. Východiska pro efektivitu OZE se změnila (ropa je levnější, obilí dražší…) a stejně rychle se mění názory EU na problematiku biopaliv.

Jiří Mach zastupující Ministerstvo Zemědělství uvedl dokonce ještě vyšší výměry zemědělské půdy, kterou je možno uvolnit například pro energetiku, než Bohumil Belada. Většina prezentace byla věnována Akčnímu plánu pro biomasu, celkový energetický potenciál biomasy odhaduje MZe na téměř 200 PJ (odhady se pohybují od 160 do 220 PJ). Upozornil i na změnu, na niž poukázal Martin Kubů, že zájem EU se přesouvá od biopaliv první generace k biopalivům druhé generace, která nekonkurují výrobě potravin (jejich vývoj však zaostává za očekáváním, pozn. red.).

Martin Pýcha zastupující Zemědělský svaz ČR poukázal na situaci v zemědělství. Od roku 1936 se snížila výměra zemědělské půdy o 22 %. Výrazně poklesla živočišná výroba, roste v podstatě pouze produkce řepky. Podíl zemědělství na HDP klesl na 0,5 % – nejnižší úroveň v EU. OZE mohou být pro zemědělství přínosem zejména z ekonomického hlediska nebo z hlediska zaměstnanosti na venkově. Existují však i rizika. Vedle rizika znehodnocení půdy nebo konkurence bioplynových stanic s živočišnou výrobou je to zejména nestabilita politického rámce.

V komerční prezentaci Robert Štefanec z firmy NRG flex prezentoval výhody plastového předizolovaného potrubí Austroflex.

Z diskuse

Dotaz: Prohlásil jste, že fotovoltaice se rozhodně věnovat nebudete. Z jednoho hektaru lze získat v lihu cca 50 GJ, z čehož na hřídeli motoru zbyde 20 GJ, líh je přitom dražší, než ropná paliva. Naproti tomu ze stejného hektaru fotovoltaiky lze získat až 1500 GJ, přitom se jedná o elektřinu, která je třikrát levnější, než ropná paliva. Neuvažujete o tom, že byste názor na OZE změnili?

Kubů: rozhodně ne, budeme se věnovat pouze OZE, které mají smysl.

Dotaz: (nezaznamenán)

Pýcha: Máme cca 1 mil. ha TTP, ale tolik dobytek nespase, tuto biomasu by bylo možno využít v BPS

Čtvrtý blok

Pavel Tlustoš, děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na České zemědělské univerzitě v Praze prezentoval výsledky monitoringu popelů ze spalování biomasy v ČR. Byl vyhodnocen obsah makroživin a mikroživin i obsah rizikových látek – těžkých kovů a aromatických uhlovodíků. Zajímavé je zjištění, že obsah škodlivin v úletovém popelu je výrazně vyšší, než v popelu roštovém.

V ČR na rozdíl od jiných států neexistuje legislativa pro aplikaci popelů na zemědělskou půdu. Výhodou využití popela je zejména vrácení živin, omezení skládkování a zlepšení ekonomiky spalování. Nevýhodou je riziko kontaminace těžkými kovy, zejména při použití úletového popela.

Soňa Hykyšová zastupující TÜV SÜD se věnovala otázce udržitelného využívání biomasy. S tím souvisí zejména otázka nepřímých změn ve využívání půdy (ILUC – Indirect Land Use Change). Kritéria udržitelnosti biopaliv jsou shrnuta ve Směrnici 2009/28/EC a v navazující legislativě. Biopaliva musí vedle splnění dalších podmínek snižovat emise skleníkových plynů nejméně o 35 % (od r. 2017 o 50 %) oproti fosilním palivům. Přísnější podmínky například nesplní bionafta z řepky.

Jan Saglena ze společnosti Topol Bečkov seznámil posluchače s vývojem v oblasti rychle rostoucích dřevin (RRD), jejich výhodami a riziky pěstování. Rozvoji využívání RRD brání některé legislativní bariéry a nejednotný přístup orgánů ochrany přírody, ale zejména malá informovanost potenciálních pěstitelů. Naopak technologické bariéry (stroje pro pěstování a sklizeň) postupně mizí. Podpoře cíleně pěstované biomasy se věnuje samostatná sekce při CZ Biom.

Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta přednášel o peletách, jejich výrobě, hodnocení kvality, rozvoji trhu v ČR i ve světě, výhodách pro vytápění obytných i průmyslových budov. V ČR působí celá řada výrobců a dodavatelů peletových kotlů a kromě řady drobných výrobců pelet i několik dodavatelů s celostátní působností. Rozvoj trhu je optimistický.

Ladislav Vytečka ze společnosti Dřevošrot se zaměřil na dřevní štěpku z hlediska skladování, nakládky a přepravy. Je například výhodnější vyrábět štěpku na mezisklad, než ji přímo plnit do kamionu, zlepší se tím časové využití techniky. Při skladování je vhodné vytvářet jednolitou hromadu s co nejmenším povrchem, při delším skladování je nutno štěpku přehrnovat.