Podpora obnovitelných zdrojů a ceny elektřiny v roce 2013

Datum: 31.10.2012  |  Autor: Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.

Náklady na podporu OZE v roce 2013 vzrostou. Dlouhodobě rostou i regulované ceny za distribuci elektřiny. Zároveň vláda snížila přispěvek ze státního rozpočtu, kterým se snižuje dopad podpory OZE do cen elektřiny. Cena silové elektřiny sice v důsledku podpory OZE klesla na takovou úroveň, že se nevyplati investice do konvenčních zdrojů, její pokles však nestačí kompenzovat růst regulovaných složek.

V příštím roce se opět zvýší ceny elektřiny pro domácnosti i podniky. Vláda ve středu 24. října 2012 schválila snížení příspěvku ze státního rozpočtu, kterým se pokrývá část nákladů na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných zdrojů (OZE, KVET a DZ) v roce 2013. Příspěvek bude snížen ze současných 11,7 miliardy na 9,7 miliardy korun. Je nutno upozornit, že z uvedené částky pochází 6 až 7 miliard od provozovatelů fotovoltaických elektráren, kteří z vyplacené výkupní ceny odvádějí tzv. solární daň. Další příjem má státní rozpočet z darovací daně z emisních povolenek rozdaných energetickým firmám.


Růst cen elektřiny v předchozích letech [ERÚ]

Zároveň podle informací Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vzrostou náklady na podporu z letošních zhruba 38 miliard korun na téměř 43 miliard. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekla místopředsedkyně vlády Karolína Peake. Podle předběžných údajů proto elektřina pro domácnosti zdraží o dvě až čtyři procenta.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba připustil, že podpora obnovitelných zdrojů je vysoká a zatěžuje tuzemský průmysl. Zároveň však uvedl, že vysoké náklady na podporu jsou dědictvím z minulosti a že vláda nyní neumí přijmout řešení pro rozpočet na rok 2013. Ministr údajně připravuje ve spolupráci se zástupci průmyslu opatření, která by od roku 2014 omezila dopady nákladů na podporu OZE, KVET a DZ na průmyslová odvětví s vysokým podílem nákladů na elektřinu.

Hlavní důvod, proč podpora OZE, KVET a DZ neúměrně vzrostla, vznikl v roce 2009, kdy se prudce propadly investiční náklady fotovoltaických elektráren, což extrémně zvýšilo zájem investorů. Fišerova vláda však na tento vývoj nereagovala. Tehdejší ministr průmyslu a obchodu Tošovský sice v srpnu oznámil, že prosadí novelu zákona, která ERÚ umožní snížit výkupní cenu pro fotovoltaiku už od 1. 1. 2010, což by problém efektivně a korektně vyřešilo. Jenže vládní návrh novely byl předán do Poslanecké sněmovny až v polovině listopadu už s navrhovanou účinností až od 1. 1. 2011. Poslanecká sněmovna byla navíc v té době zcela zablokována obstrukcemi ODS.

Zástupce Svazu průmyslu a dopravy na konferenci Trendy evropské energetiky v pondělí uváděl, že v příštím roce zvýší příspěvek na podporu OZE, KVET a DZ na 619 Kč/MWh, dojde v oborech těžkého průmyslu – chemie, hutnictví, papírenství, sklo a keramika – ke snížení zisku oproti roku 2012 o 24 až 36%. Průmysl v České republice by tak v roce 2013 odevzdával v průměru 29 % ze zisku před zdaněním na podporu obnovitelných zdrojů, u některých odvětví to však představuje až 60 %. Hlavní problém je, že zahraniční firmy, jmenovitě zejména německé, přispívají na podporu OZE podstatně méně. Svaz průmyslu proto žádal, aby vláda zastavila výši příspěvku na OZE pro průmysl alespoň na současné úrovni.

Odběratelé nyní v ceně elektřiny přispívají na podporu OZE, KVET a DZ 419 korun z každé spotřebované megawatthodiny. Bez státní podpory by příspěvek činil kolem 670 korun. V důsledku vládního rozhodnutí se příspěvek na obnovitelné zdroje v příštím roce zvýší na přibližně 590 Kč/MWh.

Cena elektřiny se skládá z regulovaných a neregulovaných složek. K regulovaným složkám ceny elektřiny, patří vedle poplatků na obnovitelné zdroje i cena za distribuci, které v České republice rostou, zatímco v okolních zemích klesají. Další část ceny tvoří silová elektřina, jejíž cena regulována není. Cena silové elektřiny je určována na burze a v letošním roce opět klesla. Růst regulovaných složek, tj. příspěvku na podporu OZE, KVET a DZ a ceny za distribuci, je však rychlejší.

Kalkulátor ceny elektřiny a plynu TZB-info.cz

V letošním roce elektřina pro domácnosti zdražila v průměru o 3,4 procenta, v předchozích letech byl běžný růst o 5 až 10 i více procent ročně. V následujících letech lze očekávat, že příspěvek ze státního rozpočtu, o němž rozhoduje vláda, bude postupně zrušen. Například proto, že tzv. solární daň bude podle současné verze zákona naposledy vybírána v roce 2013. Vláda tak má v rukou nástroj, který jí umožňuje zdražovat elektřinu ještě řadu let.

Energetický regulační úřad chce od roku 2014 zcela zastavit podporu nově instalovaných výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů. Argumentuje, že tím omezí růst ceny elektřiny pro koncové odběratele. Ve skutečnosti se tím růst příspěvku na podporu OZE, KVET a DZ omezí jen nepatrně. Například 100 MWp nových fotovoltaických panelů na střechách budov zvýší při dnešních výkupních cenách příspěvek zhruba o půl haléře na kilowatthodinu, více než dvojnásobně se přírůstek každoročně zvýší pouhou valorizací, která představuje 2 % ročně, tj. cca 1,5 haléře. Vzhledem k tomu, že historicky se inflace pohybovala kolem 3 %, reálná hodnota podpory dříve instalovaných OZE klesá.

Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost mohl zůstat „státní“ příspěvek vyšší: „Pokud by se předchozí vláda nerozhodla rozdat velkým znečišťovatelům emisní povolenky v hodnotě 50-70 miliard zdarma, pak by mohla využít část prostředků k doplnění podpory obnovitelných zdrojů z těchto příjmů.

Podpora OZE, KVET a DZ by mohla být nižší, pokud by v letos přijatém zákoně o podporovaných zdrojích byla odstraněna podpora spoluspalování biomasy s uhlím v nízkoúčinných elektrárnách ČEZ, která byla kontroverzní již při schvalování předchozího zákona v roce 2005. Podpora spoluspalování však byla prodloužena až do roku 2015.

Ministerstvo průmyslu a obchodu kromě toho ve Státní energetické koncepci navrhuje dotace pro další reaktory v Temelíně, které mohou v příštím desetiletí zdražit domácnostem elektřinu o dalších deset procent. Tzv. kompenzační mechanismus je sice používán v Británii, v České repubice však bude použit „pouze v případě potřeby", tj. v případě, že ceny elektřiny na trhu budou nižší, než náklady na výrobu elektřiny z nových reaktorů.


Z prezentace Jiřího Feista na konferenci Trendy evropské energetiky

Zajímavé názory byly prezentovány v pondělí 22. 10. 2012 na konferenci Trendy evropské energetiky, ale i v úterý 23. 10. 2012 na Euro Business Lunch. Několik zástupců konvenční energetiky ve svých přednáškách uvedlo, že cena silové elektřiny na trhu klesá v důsledku podpory OZE. Jeden z nich dokonce prohlásil, že „reálná“ cena silové elektřiny odpovídá součtu ceny elektřiny na burze a výši příspěvku na podporu OZE, který platí domácnosti v Německu. Z toho ovšem plyne, že pokud by trh nebyl pokřiven dotacemi do OZE, měli bychom dnes dražší elektřinu, i kdyby příspěvek na podporu OZE, KVET a DZ byl nulový.

 

Hodnotit:  

Datum: 31.10.2012
Autor: Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


Témata 2018

Slunce v domě on-line

Stav nabití BAT:--- %
Roční soběstačnost:--- %

Partneři - Obnovitelná energie

logo VIESSMANN
logo FENIX

logo HOTJET

Spolupracujeme

logo Česká peleta

Doporučujeme

 
 

Aktuální články na ESTAV.czPraha chce koupit další pozemek v Písnici pro stavbu metra DSilniční mosty ze dřeva? Proč ne!Stát chce půjčit mladým rodinám na bydlení až dva miliony korunDo 3. ročníku České ceny za architekturu se přihlásilo 145 realizací