USA a Čína se dohodly na cílech pro omezení změny klimatu

Jednání mezi prezidenty USA a Číny proběhla v rámci příprav na uzavření globální dohody, která by měla nahradit Kyotský protokol. Dohoda by měla být uzavřena v prosinci 2015 v Paříži.

Čína je největší emitent v absolutním měřítku, v přepočtu na obyvatele již dosáhla úrovně EU. USA jsou druhý největší emitent a zároveň patří k zemím s největšími emisemi na obyvatele.

Čína přislíbila, že začne snižovat své emise skleníkových plynů nejpozději v roce 2030. Zároveň plánuje ke stejnému roku zvýšit podíl bezemisních zdrojů na 20 %, což je více než současná výroba uhelných elektráren v Číně nebo z jiného úhlu téměř veškerá současná výroba elektřiny v USA.

USA se zavázaly, že sníží emise skleníkových plynů o 26 až 28 % do roku 2025 ve srovnání s úrovní roku 2005. Již dříve se přitom zavázaly snížit emise o 17 % k roku 2020.

V kontextu s cíli EU – 20 % k roku 2020 a 40 % k roku 2030 – je nutno si uvědomit, že evropské cíle jsou v souladu s Kyotským protokolem vztahovány k roku 1990. Do roku 2005 přitom emise USA rostly, takže 17 % oproti roku 2005 znamená pouhé 1 % oproti roku 1990. Cíl USA pro rok 2025 potom znamená 11 až 13 % oproti úrovni roku 1990, neboli stav, kterého EU již dosáhla.

Obě země – Čína i USA – by přitom s použitím dostupných technologií mohly dosáhnout výrazně vyšších cílů. Mohly by tak motivovat i ostatní státy k přijetí ambiciózních cílů a snížit riziko globálního oteplení o více než 2 °C.

Dosavadní trend emisí skleníkových plynů odpovídá růstu globální teploty o 3,7 °C (3,0 až 4,6). Nově prezentované závazky, kromě zde uvedených se jedná i o závazky dalších zemí prezentované na Summitu OSN ke změně klimatu , by vedly k redukci na 3,1 °C (2,5 až 3,9), což je stále nedostatečné. Malé ostrovní státy přitom prosazují omezení růstu teploty na 1,5 °C.

Je přitom otázka, zda USA svůj závazek splní, protože Republikáni, kteří zvítězili v nedávných volbách, okamžitě oznámili, že hodlají využít svou politickou sílu k podkopání dohody .