Brikety a pelety – statistika domácí výroby a spotřeby do roku 2013

Úvod

Poměrně rozsáhlý a různorodý trh s briketami a peletami prochází během posledních let významnými změnami. Jednotlivé komodity si do určité míry konkurují. Na jedné straně roste spotřeba dřevních briket a pelet, na druhé straně se významná množství briket a pelet vyvážejí, rostou však jejich dovozy. Rostlinné pelety jsou v současné době prakticky již standardním doplňkovým palivem v elektrárnách a teplárnách. Trh s hnědouhelnými brikety převzaly v posledních letech zcela dovozové výrobky z Německa. K dispozici jsou také další netradiční paliva jako například rostlinné a papírové brikety, nebo uhelné pelety. Jejich využívání je však pouze okrajové.

Pelety dřevní

Výroba dřevních pelet stabilně roste

Dřevní pelety jsou velkým tlakem zpracovaný suchý dřevní prach, drť nebo piliny zpravidla do tvaru válečků o průměru 6 nebo 8 mm. Jsou lisovány bez příměsi pojidla. Tmavé pelety obsahují příměs kůry. Reálná průměrná výhřevnost pelet v původním vzorku se pohybuje okolo 16,5 GJ/t a více – závisí na vlhkosti a materiálu, z něhož jsou lisovány.

Dřevní pelety jsou bezpochyby nejdynamičtěji se rozšiřujícím tuhým palivem. Ačkoliv ještě na počátku 21. století byla tuzemská produkce i spotřeba prakticky nulová, v roce 2013 již bylo v České republice vyrobeno okolo 163 tisíc tun a spotřebováno bylo 68 tisíc tun dřevních pelet. Podle informací Klastru Česká peleta byly v roce 2014 uvedeny do provozu čtyři nové peletárny a v roce následujícím k nim přibydou další čtyři. Celková odhadovaná produkce tak může stoupnout až na 300 tisíc tun dřevních pelet ročně.

Drtivá většina výroby jde na export, který se již několik let drží nad 100 tisíci tunami. V roce 2013 bylo vyvezeno přes 130 tisíc tun pelet a to 56 tisíc do Rakouska, 41 tisíc do Itálie a 28 tisíc do Německa. V roce 2014 bylo do těchto tří hlavních exportních zemí vyvezeno 129 tisíc tun pelet, přičemž vzrostly dovozy do Německa (na 37 tisíc tun) i Itálie (na 48 tisíc tun). Oproti tomu poklesly vývozy do Rakouska na 44 tisíc tun. Celkově bylo v roce 2014 vyvezeno 131 tisíc tun pelet.

Část tuzemské poptávky je kryta dovozy. V roce 2013 bylo dovezeno celkem 36 tisíc tun pelet. Z toho bylo 21 tisíc tun pelet z Ukrajiny, 6 tisíc tun z Běloruska, 3 tisíce z Polska a po dvou tisících tunách z Ruska a Slovenska. V roce 2014 dovozy pelet poklesly na 26 tisíc tun a to především z Ukrajiny (na 17 tisíc tun) a Běloruska (3,5 tisíce tun).

Certifikované dřevní pelety

Logo ENplus označuje kvalitu pelet

Certifikace dřevních pelet ENplus nahradila dřívější systémy hlídání kvality (DIN, ONORM). ENplus systém je postaven na základě evropské normy EN 14961-2 a od roku 2015 na základě celosvětového standardu ISO 17225-2.

Pod certifikací ENplus se vyrábí celosvětově přes 50 % všech dřevních pelet, je rozšířena v 25 evropských zemích, v USA, Kanadě i Rusku. Nejvyšší procento zastoupení ENplus pelet je v Rakousku a Německu, kde výroba certifikovaných ENplus pelet přesahuje 90 % jejich celkové produkce. V České republice se pod označením ENplus vyrábí okolo 3/4 všech dřevních pelet. V roce 2013 bylo do systému ENplus zapojeno 6 největších českých peletáren, v roce 2014 přibylo dalších 6 výroben.

Certifikace ENplus zaručuje kvalitu dřevních pelet tak, aby chránila všechny zúčastněné. Zákazník má zaručeno, že peleta vyhovuje mezinárodním normám a byla dodána odpovídajícím způsobem. Prodejci mají jistotu, že rozvážejí kvalitní pelety. Výrobce pelet může případným kontrolorům zpětně předložit vzorek výroby za kterékoliv zjišťované období. A výrobci kotlů a kamen se mohou bránit při reklamacích, kdy kotle nedosahují slibovaných parametrů nebo byly poškozeny kvůli použití nekvalitních pelet.

Získání certifikace ENplus je podmíněno provedením auditu mezinárodně akreditovanou společností pro systém ENplus a provedením testu pelet v akreditované ENplus laboratoři. Certifikát lze obdržet max. na 3 roky s možností prodlužování. Každý výrobce dostane přiděleno jednoznačné identifikační číslo, pod kterým musí své certifikované pelety uvádět na trh. Poskytovatelem licence pro Českou republiku a Slovensko je Klastr Česká peleta. Aktualizovaný přehled všech držitelů licence ENplus je na webové adrese www.enplus-pellets.eu.

Pelety rostlinné

Rostlinné pelety jsou velkým tlakem zpracované suché, drcené nebo nakrátko řezané stébelniny (sláma obilovin a olejnin, traviny a energetické byliny) do tvaru válečků většinou o průměru 6 nebo 8 mm. Pelety z odpadních surovin jsou vyráběny z odpadu po čištění např. pšenice, ječmene, hrachu, máku, lnu, kukuřice, řepky apod. Výhřevnost rostlinných pelet je v průměru 15 GJ/t. Produkce a užití rostlinných pelet započalo v roce 2004. V současné době je evidováno více jak 100 výrobců rostlinných pelet s výrobní kapacitou zařízení více jak 400 tisíc tun/rok.

V roce 2013 bylo vyrobeno 131 tisíc tun rostlinných pelet. Prakticky veškerá spotřeba je realizována v sektoru velké energetiky, tedy v teplárnách a elektrárnách. Pouze menší část je spotřebovávána výrobními závody, především v sektoru zemědělství a pouze minimální množství domácnostmi. Oproti předchozímu roku nastal výrazný pokles ve spotřebě ve velkých teplárnách, o 50 tisíc tun, z důvodu změny dotačních pravidel. Pro rok 2014 je odhadována spotřeba rostlinných pelet ve stejné výši, tedy zhruba 150 tisíc tun.

Brikety dřevní

Pohled do hořáku kotle na biomasu

Dřevní brikety jsou velkým tlakem zpracovaný suchý dřevní prach, drť nebo piliny, zpravidla do tvaru malých nebo velkých válečků s dírou i bez díry, hranolů (RUF), čtyř, šesti, nebo osmistěnů (Pini & Key), o průměru 40 až 100 mm. V nabídce jsou též čistě kůrové brikety. Reálná průměrná výhřevnost briket v původním vzorku se pohybuje okolo 16,5 GJ/t a více – závisí na vlhkosti a materiálu, z něhož jsou lisovány.

Na trhu je nabízeno velké množství různých druhů dřevních briket, ne vždy odpovídá cena a kvalita uživatelskému komfortu, který je od briket očekáván. Pokud se ale podaří nakoupit brikety za přijatelnou cenu (většinou je důležité se předzásobit na jaře a v létě od přímých výrobců nebo dovozců), pak jsou dřevní brikety s minimální pracností a minimálním znečištěním v okolí topidel vhodným palivem pro kamna a krby umístěné v jinak pečlivě uklizeném obývacím pokoji.

V České republice existuje velký počet tuzemských výrobců, od velkých briketáren s mezinárodní působností, až po ty nejmenší, s působností lokální. Především menší výrobci jsou omezeni kapacitou, disponibilním množstvím a cenou vstupní suroviny. Celková produkce dřevních briket se již deset let pohybuje okolo 100 tisíce tun. Značná část této výroby (40 až 80 tisíc tun) však již tradičně směřuje na export. V roce 2013 bylo celkem vyvezeno 59 tisíc tun briket, z toho 30 tisíc tun do Rakouska a 23 tisíc tun do Německa. V roce následujícím znatelně poklesly vývozy na celkových 41 tisíc tun, a to především do Rakouska (vyvezeno pouze 17 tisíc tun). Oproti tomu vývoz do Německa byl obdobný jako v roce předchozím, a to 20 tisíc tun.

Spotřeba dřevních briket v České republice je ovlivněna především jejich prodejní cenou. Pro toto palivo je zde vysoká konkurence německých uhelných briket, palivového dřeva i tříděného uhlí. Na druhou stranu, tak jak roste obliba krbových kamen, roste i tuzemská poptávka po dřevních briketách. Z vykázaného spotřebovaného množství ve výši 25 tisíc v roce 2003 vzrostla spotřeba na 98 tisíc tun v roce 2013. V tomto množství ale není ještě započítána drobná lokální produkce a spotřeba (ve výši několika tisíců tun). K výše uvedeným kapacitám a orientaci tuzemské výroby na zahraničí, je tak tato zvyšující se poptávka kryta do značné míry růstem dovozů v posledních několika letech. V roce 2013 bylo dovezeno 37 tisíc tun dřevních briket, především ze Slovenska (18 tisíc tun) a Ukrajiny (11 tisíc tun). V roce 2014 bylo dovezeno 42 tisíc tun briket. Vzrostly především dovozy z Polska (více jak 12 tisíc tun), oproti tomu dovozy ze Slovenska mírně poklesly (na 12 tisíc tun). Dovozy z Ukrajiny (10 tisíc tun) jsou stabilní i přes probíhající konflikt, neboť výroba briket probíhá v lesnatých Karpatech na západě Ukrajiny. Zvláště ukrajinské brikety Pini & Key jsou velmi kvalitním palivem.

Brikety rostlinné

Rostlinné brikety jsou velkým tlakem zpracované suché, drcené nebo nakrátko řezané stébelniny (sláma obilovin a olejnin, traviny a energetické byliny do tvaru válečků, hranolů nebo šestistěnů o průměru 40 až 100 mm. Výhřevnost je uváděna v rozmezí 12 až 19 GJ/t; v průměru však činí 15 GJ/t. V nabídce jsou dnes především brikety ve formě válce s dírou vyrobené na šnekových lisech. Méně časté jsou válce bez díry, či brikety hranaté. Z dovozu jsou nabízeny slunečnicové brikety Pini & Key.

O produkci rostlinných briket se již několik let snaží řada výrobců, mnohdy malých soukromníků. Jako vstupní surovina se dříve využíval šťovík, konopí, dnes spíše sláma klasických obilnin a olejnin. Ve větší míře jsou rostlinné brikety nabízeny v maloobchodě až od roku 2009. V té době se na trhu objevují též první dovozové (slunečnicové) brikety z Ukrajiny. Celkově je však tuzemská spotřeba, vzhledem ke konkurenčním dřevním briketám, v současné době nevýznamná a pravděpodobně nepřesáhla hodnotu 1 až 2 tisíce tun. O vývoji do budoucna rozhodne cena, mechanické (rozpadavost) a energetické vlastnosti (popelnatost, průběh spalování). Několik producentů ukončilo výrobu, další uvádějí potíže s odbytem (malý zájem odběratelů) i vysokou cenu vstupní suroviny. Z hodnot statistiky vyplývá, že se očekávaný boom této výroby nekoná.

Brikety hnědouhelné

Hnědouhelné brikety jsou lisovány z hnědouhelného prachu. Do briket se nepřidávají žádná pojiva. Lze je běžně koupit v uhelných skladech jako volně ložené, balené i na paletách. V hypermarketech jsou nabízeny dražší balené 7" hranoly pro občasné užití. Levnější palivo jako volně ložené lze nakoupit v uhelných skladech. Hnědouhelné brikety z části nahrazují tradiční používání tříděného hnědého uhlí – kostky. Lze je s úspěchem i dostatečným komfortem využít pro udržení stáložáru přes noc a to jak v kotlích, tak v krbových kamnech. Hnědouhelné brikety jsou běžně uváděny mezi schváleným palivem tuzemských výrobců teplovodních kotlů a kamen.

Ještě v nedávné době měly v ČR výhradní postavení tuzemské brikety Triumph z briketárny Vřesová (hranol 7"; kostka 3,5") o výhřevnosti 23,75 GJ/t z produkce Sokolovské uhelné. Jejich výroba však byla v říjnu 2010 ukončena. Celý trh v současné době pokrývají dovozy hnědouhelných briket z Německa. Z lužické briketárny Schwarze Pumpe (Spremberg) jsou do České republiky dováženy brikety Rekord (rozměry 7"; 6"; 4"; 2") o výhřevnosti 19 GJ/t. Brikety jsou označeny názvem Rekord a značkou místa výroby L. Brikety Union o výhřevnosti 19,8 GJ/t jsou vyráběny v briketárně Frechen v Porýní (rozměry 7"; 6"; 3"). Brikety jsou označeny obchodním názvem Heizprofi nebo Union a značkou U. Uhlí z Porýní je od května 2011 briketováno také v obnovené briketárně Deuben u Lipska, kde jsou vyráběny brikety o velikosti 3,5" a výhřevnosti 19,8 GJ/t. Brikety jsou označeny obchodním názvem Heizprofi a značkou místa výroby D.

V roce 2013 bylo do České republiky dovezeno 159 tisíc tun hnědouhelných briket. Pro rok 2014 se odhadují dovozy pouze ve výši 140 tisíc tun, nepochybně vzhledem k mírné zimě. Dá se však předpokládat, že jejich spotřeba v budoucnu poroste.

Brikety černouhelné (bulety)

Na trhu se výjimečně objevují i černouhelné bulety (brikety) z dovozu z Ukrajiny, Ruska, případně z Německa. Jsou vyráběny z antracitového a černouhelného prachu s pojivem. Jedná se však spíše o ojedinělé nabídky, většího rozšíření ve spotřebě našich domácností doposud nenalezly. Výhřevnost černouhelných bulet na tuzemském trhu je podle nabídek 20 až 30 GJ/t. V nabídce jsou i pytlované černouhelné brikety Extrazit s výhřevností 31,5 GJ/t od německé firmy Heizprofi.

Pelety černouhelné

Koncem roku 2014 byl poprvé zaregistrován i dovoz černouhelných pelet. Jedná se o pelety VARMO z produkce polské firmy Polski Koks S. A. o výhřevnosti 26 GJ/t. Vzhledem k ceně a charakteru tohoto paliva lze předpokládat jeho budoucí rozšíření.

Brikety rašelinové

Rašelinové brikety jsou velkým tlakem slisované vhodné druhy průmyslově těžené rašeliny. Technologický postup vytváření rašelinových briket se skládá z následujících základních operací: zpracování syrové frézovací rašeliny nebo rašelinové drtě s vlhkostí 40 až 53 %, její sušení na vlhkost max. 18 % a lisování vysušené rašeliny do briket bez pomocného pojiva. Rašelinové brikety nabízené na tuzemském trhu se vyrábějí většinou ve velkokapacitních briketárnách na Ukrajině a v Bělorusku. Výhřevnost je 14 až 19 GJ/t; závisí silně na kvalitě – vlhkosti briket. Brikety vykazují vyšší rozpadavost.

Jako novinka na českém trhu se rašelinové brikety objevily ve větší míře až v polovině roku 2009. Jedná se výhradně o dovoz z Ukrajiny a Běloruska. Po slibném rozvoji však vykazují dovozy dlouhodobě stagnaci. Tuzemská spotřeba rašelinových briket je odhadována ve výši pouze několika set tun ročně.

Rašelinové pelety

Na trhu jsou nabízeny i rašelinové pelety a směsné pelety z rašeliny a dřevní hmoty. Objem dodávek zatím není statisticky podchycen, nebude však příliš významný.

Papírové brikety

Brikety jsou vyráběny z odpadového papíru nebo kartonu a lepenky, ale i nevhodně z reklamních letáků a barevných časopisů. Vyráběny jsou i směsné brikety z papíru a rostlinných materiálů, případně papíru a pilin. Tvar je většinou malý válec, nebo malý zkosený hranol, výjimečně kostka (RUF). Výhřevnost je 12 až 15 GJ/t. Výrazně vyšší popelnatost než u briket dřevních a tvorba velmi jemného a polétavého popela je předurčuje spíše pro využití v teplovodních kotlích, než v krbových kamnech. Až na ojedinělé výjimky nejsou papírové brikety a pelety uváděny mezi schválenými palivy tuzemských výrobců teplovodních kotlů a kamen. V maloobchodním prodeji pro domácnosti jsou průmyslově vyráběné papírové brikety nabízeny od jara 2010. V posledních letech se však celkové prodeje pohybovaly v objemu maximálně do tisíce tun. Pro případný rozvoj využívání tohoto paliva bude hrát roli jeho cena, kvalitativní vlastnosti a legislativní prostředí.

Papírové pelety

V roce 2010 byla poprvé zaregistrována výroba pelet z papíru, která však v současné době nebude významná, pokud je vůbec ještě realizována.